1613
Rozbalit box
Obsah boxu
1613 (MDCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je klíčový především pro ruské dějiny, neboť v něm skončilo dlouhé a chaotické Období smuty a na trůn nastoupila dynastie Romanovců, která vládla po dalších 300 let. V Anglii došlo k významné kulturní ztrátě, když vyhořelo slavné divadlo Globe, zatímco v Evropě nadále rostlo napětí mezi katolickými a protestantskými mocnostmi, které o pět let později vyústilo v Třicetiletou válku.
📜 Události
🌍 Evropa
- 21. února – Zemský sněm v Moskvě zvolil šestnáctiletého Michaila Fjodoroviče Romanova novým ruským carem. Tímto aktem formálně skončilo Období smuty, období hluboké politické, sociální a dynastické krize, které trvalo od smrti cara Fjodora I. v roce 1598.
- 14. února – V Londýně se konala velkolepá svatba mezi Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I., a Fridrichem V. Falckým, kurfiřtem falckým a vůdcem Protestantské unie ve Svaté říši římské. Tento sňatek měl posílit protestantskou alianci v Evropě, ale později se stal jedním z klíčových faktorů vedoucích k Třicetileté válce, když byl Fridrich v roce 1619 zvolen českým králem.
- 29. června – Během představení hry Williama Shakespeara Jindřich VIII. vyhořelo v Londýně slavné divadlo Globe. Požár způsobila divadelní dělová koule, která zapálila doškovou střechu. Divadlo bylo kompletně zničeno, ale již následujícího roku bylo znovu postaveno.
- 24. července – Michail I. Fjodorovič byl v Uspenském chrámu v Moskevském kremlu korunován carem vší Rusi. Tím byla založena dynastie Romanovců, která vládla Rusku až do revoluce v roce 1917.
- V Nizozemsku pokračovalo Dvanáctileté příměří se Španělskem, které umožnilo Spojeným provinciím nizozemským ekonomický a kulturní rozkvět, známý jako Nizozemský zlatý věk.
- Ve Svaté říši římské pod vládou císaře Matyáše nadále rostlo napětí mezi Katolickou ligou a Protestantskou unií.
🌏 Asie
- 28. října – Z Japonska vyplula diplomatická mise vedená samurajem Hašekurou Cunenagou do Evropy. Cílem této tzv. Keičó mise bylo navázat obchodní vztahy se Španělskem a získat podporu od papeže v Římě. Mise byla jednou z mála oficiálních japonských diplomatických cest do Evropy v období Edo.
- Britská Východoindická společnost získala od mughalského císaře Džahángíra povolení založit stálou obchodní stanici (faktorii) v přístavním městě Surat. Jednalo se o klíčový krok v pronikání britského vlivu na Indický subkontinent.
- V Osmanské říši pokračovala válka se safíovskou Persií o kontrolu nad Mezopotámií.
🌎 Amerika
- Francouzský objevitel Samuel de Champlain podnikl průzkumnou výpravu proti proudu řeky Ottawa, čímž rozšířil francouzský vliv a znalosti o vnitrozemí Kanady.
- V anglické kolonii Virginie byla anglickými osadníky z Jamestownu zajata Pocahontas, dcera náčelníka powhatanské konfederace. Její zajetí mělo sloužit jako páka při vyjednávání s indiány, ale vedlo k její konverzi ke křesťanství a sňatku s Johnem Rolfem.
🔬 Věda a umění
- Galileo Galilei publikoval v Římě své dílo Dějiny a důkazy týkající se slunečních skvrn (Istoria e dimostrazioni intorno alle macchie solari). V této práci podpořil heliocentrický model Mikuláše Koperníka, což dále prohloubilo jeho konflikt s katolickou církví.
- Španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra vydal sbírku dvanácti novel s názvem Příkladné novely (Novelas ejemplares).
- V Itálii složil Claudio Monteverdi hudbu pro Ballo delle ingrate, jedno z raných děl na pomezí baletu a opery.
👶 Narození
- 12. března – André Le Nôtre, francouzský krajinářský architekt, hlavní tvůrce zahrad ve Versailles († 15. září 1700)
- 7. dubna – Gerard Dou, nizozemský malíř, žák Rembrandta († 9. únor 1675)
- 15. září – François de La Rochefoucauld, francouzský spisovatel a moralista, autor slavných Maximes († 17. březen 1680)
- 25. září – Claude Perrault, francouzský architekt, lékař a anatom, spolutvůrce východního průčelí Louvru († 9. říjen 1688)
- 23. prosince – Carl Gustaf Wrangel, švédský polní maršál a státník, účastník Třicetileté války († 5. červenec 1676)
⚰️ Úmrtí
- 27. ledna – Anna Kateřina Gonzagová, rakouská arcivévodkyně a tyrolská hraběnka, druhá manželka Ferdinanda II. Tyrolského (* 17. leden 1566)
- 8. června – Ludovico Cigoli, italský malíř, sochař a architekt pozdní manýrismu a raného baroka (* 21. září 1559)
- 2. července – Bartholomäus Pitiscus, německý matematik a teolog, zavedl termín trigonometrie (* 24. srpen 1561)
- 8. září – Carlo Gesualdo, italský šlechtic a hudební skladatel, známý svými expresivními madrigaly (* 8. březen 1566)
- 26. října – Anton Praetorius, německý kalvinistický pastor a bojovník proti čarodějnickým procesům a mučení (* 1560)
- Lucrezia Orsina Vizzana, italská zpěvačka, varhanice a hudební skladatelka (* 3. červenec 1590)