1612
Obsah boxu
Rok 1612 (MDCXII) byl přestupný rok, který začal v neděli podle gregoriánského kalendáře a ve středu podle juliánského kalendáře. Byl to rok významných politických změn v Evropě, zejména ve Svaté říši římské a v Rusku, a zároveň klíčový rok pro ranou fázi evropské kolonizace Severní Ameriky.
🌍 Události
👑 Svatá říše římská a České země
- 20. ledna – V Praze na Pražském hradě umírá císař Rudolf II., český král a velký mecenáš umění a vědy. Jeho smrtí končí éra Prahy jako císařské rezidence a centra evropské kultury.
- 13. června – Po smrti svého bratra je Matyáš Habsburský zvolen císařem Svaté říše římské.
- 23. května – Matyáš Habsburský je korunován českým králem. Následně potvrdil platnost Rudolfova majestátu o náboženské svobodě, čímž dočasně uklidnil napjatou situaci mezi katolíky a protestanty v Českém království. Politické napětí však nadále doutnalo a směřovalo k pozdějšímu stavovskému povstání v roce 1618.
- V Německu se prohlubuje napětí mezi Katolickou ligou a Protestantskou unií, což vytváří předpoklady pro budoucí Třicetiletou válku.
⚔️ Východní Evropa (Rusko a Polsko)
- Polsko-ruská válka pokračuje. V Rusku vrcholí období známé jako Smuta (Období zmatků).
- Jaro – V Nižném Novgorodu je zformována druhá dobrovolnická armáda pod vedením kupce Kuzmy Minina a knížete Dmitrije Požarského s cílem osvobodit Moskvu od polsko-litevské okupace.
- 1. září – Ruské osvobozenecké síly porážejí polsko-litevskou armádu v bitvě o Moskvu, čímž znemožní zásobování polské posádky v Kremlu.
- 22. října (podle juliánského kalendáře) – Ruské síly osvobozují čtvrť Kitaj-gorod v Moskvě.
- 4. listopadu (podle juliánského kalendáře) – Polsko-litevská posádka v Kremlu kapituluje. Tento den je v moderním Rusku slaven jako Den národní jednoty. Osvobození Moskvy je klíčovým bodem obratu v období Smuty a otevírá cestu k volbě nového cara, Michaila Romanova, v následujícím roce.
🏴 Anglie a kolonie
- 6. listopadu – Umírá Jindřich Frederik Stuart, princ z Walesu, nejstarší syn a nadějný dědic anglického krále Jakuba I.. Jeho smrt hluboce zasáhla národ a novým následníkem trůnu se stal jeho mladší bratr Karel, jehož pozdější vláda vedla k anglické občanské válce.
- Anglická Východoindická společnost poráží Portugalce v námořní bitvě u Suvali (Swally) u pobřeží Indie. Toto vítězství umožnilo Angličanům založit svou první obchodní stanici (faktorii) ve městě Surat.
- V kolonii Jamestown ve Virginii začíná John Rolfe úspěšně pěstovat nový druh tabáku (Nicotiana tabacum), který je lépe přijímán na evropských trzích. Tento krok ekonomicky zachránil kolonii a položil základ pro plantážní hospodářství na americkém Jihu.
- Král Jakub I. uděluje třetí chartu Virginské společnosti, která rozšiřuje její území o Bermudy.
🌏 Asie
- V Japonsku šógun Tokugawa Iejasu vydává další edikty omezující křesťanství, což je předehrou k jeho úplnému zákazu a pronásledování křesťanů.
- Mughalská říše pod vládou císaře Džahángíra pokračuje v expanzi a upevňování své moci na indickém subkontinentu.
👶 Narození
- 17. ledna – Thomas Fairfax, anglický generál a vrchní velitel parlamentní armády v anglické občanské válce († 1671)
- 7. února – Thomas Killigrew, anglický dramatik a divadelní manažer († 1683)
- 15. února – Paul de Chomedey de Maisonneuve, francouzský důstojník, zakladatel Montréalu († 1676)
- 22. dubna – Jiří Vilém Lehnický, poslední mužský potomek piastovské dynastie († 1675)
- 17. května – Jan Meyssens, vlámský barokní malíř a rytec († 1670)
- 23. června – André Tacquet, vlámský matematik a jezuita († 1660)
- 27. července – Murad IV., sultán Osmanské říše († 1640)
- 17. srpna – Jeremias de Decker, nizozemský básník († 1666)
- 15. října – Isaac de Benserade, francouzský básník a dramatik († 1691)
- 7. listopadu – Pierre Mignard, francouzský malíř († 1695)
- Saskia van Uylenburgh, manželka a modelka malíře Rembrandta van Rijna († 1642)
- Peter Stuyvesant, poslední nizozemský generální ředitel kolonie Nové Nizozemí († 1672)
- Anne Bradstreetová, první anglická básnířka, jejíž dílo bylo publikováno v Severní Americe († 1672)
⚰️ Úmrtí
- 20. ledna – Rudolf II. Habsburský, císař Svaté říše římské a český král (* 1552)
- 9. února – Vincenzo I. Gonzaga, vévoda z Mantovy a Montferratu (* 1562)
- 12. srpna – Giovanni Gabrieli, italský skladatel a varhaník pozdní renesance (* cca 1557)
- 12. září – Vasilij IV. Šujskij, ruský car v období Smuty (* 1552)
- 24. září – Robert Cecil, 1. hrabě ze Salisbury, anglický státník a hlavní ministr krále Jakuba I. (* 1563)
- 6. listopadu – Jindřich Frederik Stuart, princ z Walesu, následník anglického a skotského trůnu (* 1594)
- John Harington, anglický dvořan, básník a vynálezce splachovacího záchodu (* 1561)
- Federico Barocci, italský renesanční malíř (* cca 1535)
- Hans Leo Hassler, německý skladatel a varhaník (* 1564)
💡 Pro laiky
Co bylo Období zmatků (Smuta) v Rusku?
Představte si, že v zemi náhle vymře vládnoucí rod, který byl u moci stovky let. Přesně to se stalo v Rusku na konci 16. století. Nastalo období obrovského chaosu, kterému se říká Smuta (rusky Смута). Během této doby (zhruba 1598–1613) se o trůn pralo několik falešných carů (tzv. Lžidimitrijů), kteří tvrdili, že jsou zázračně zachránění synové cara Ivana Hrozného. Do situace se navíc vložily sousední státy, hlavně Polsko-litevská unie, která dokonce na čas obsadila Moskvu. Rok 1612 byl zlomový, protože se Rusové sjednotili, vyhnali Poláky z Moskvy a připravili půdu pro nástup nové dynastie Romanovců, která pak vládla Rusku dalších 300 let.
Proč byla smrt císaře Rudolfa II. tak důležitá?
Císař Rudolf II. byl velmi neobvyklý panovník. Místo politiky a válek se raději věnoval umění, alchymii a astronomii. Udělal z Prahy centrum evropské kultury a vědy, kam zval nejlepší umělce a učence své doby, jako byli astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler. Jeho smrtí v roce 1612 tato zlatá éra Prahy skončila. Jeho bratr a nástupce Matyáš Habsburský přesunul císařský dvůr zpět do Vídně. Pro České království to znamenalo ztrátu prestiže a politického významu. Navíc, ačkoliv Rudolf II. vydal tzv. Rudolfův majestát, který zaručoval náboženskou svobodu, napětí mezi katolíky a protestanty v zemi rostlo a jen o šest let později vyústilo v defenestraci a začátek Třicetileté války.