Nizozemský zlatý věk
Obsah boxu
Šablona:Infobox historické období Nizozemský zlatý věk (nizozemsky de Gouden Eeuw) je označení pro období v historii Nizozemska, které se zhruba kryje se 17. stoletím. Během této doby se Republika spojených nizozemských provincií, malý stát zrozený z boje za nezávislost na španělské nadvládě, stala vedoucí světovou velmocí v oblasti obchodu, vědy, umění a vojenství. Amsterdam se proměnil v nejbohatší město světa a centrum globálního obchodu a financí. Toto období prosperity a inovací položilo základy moderní nizozemské společnosti a zanechalo nesmazatelnou stopu v evropské i světové historii.
📜 Historické pozadí a vznik republiky
Kořeny zlatého věku sahají do Osmdesátileté války (1568–1648), povstání sedmnácti nizozemských provincií proti nadvládě habsburského Španělska. Klíčovým faktorem byla náboženská reformace; severní provincie přijaly kalvinismus, zatímco jih zůstal převážně katolický. V roce 1579 uzavřely severní provincie Utrechtskou unii, čímž vytvořily základ budoucího nezávislého státu. V roce 1581 se oficiálně odtrhly od Španělska Aktem o přísaze (Plakkaat van Verlatinghe).
Po pádu Antverp, tehdejšího nejvýznamnějšího přístavu v regionu, do španělských rukou v roce 1585, došlo k masivní migraci kvalifikovaných řemeslníků, obchodníků a intelektuálů na sever, především do Amsterdamu. Tato migrace přinesla nejen kapitál a znalosti, ale také posílila obchodní sítě a přispěla k rychlému ekonomickému růstu severních provincií. Vznikla tak Republika spojených nizozemských provincií, unikátní politický útvar bez krále, řízený bohatou třídou obchodníků a regentů. Její nezávislost byla formálně potvrzena až Vestfálským mírem v roce 1648.
🌍 Hospodářský rozkvět
Základem nizozemského bohatství byl mezinárodní obchod. Nizozemci dominovali světovým mořím díky své obrovské obchodní flotile, která byla v polovině 17. století větší než flotily Anglie, Francie, Španělska a Portugalska dohromady.
🚢 Obchodní společnosti
Klíčovou roli hrály dvě mocné obchodní společnosti:
- Sjednocená východoindická společnost (Vereenigde Oostindische Compagnie, VOC), založená v roce 1602, byla první nadnárodní korporací na světě a první společností, která vydávala akcie. Získala monopol na obchod s Asií, zejména s kořením z Moluk. VOC měla právo vést války, uzavírat smlouvy, razit mince a zakládat kolonie. Její hlavní základnou v Asii byla Batávie (dnešní Jakarta).
- Nizozemská západoindická společnost (West-Indische Compagnie, WIC), založená v roce 1621, se soustředila na obchod s Amerikou a Afrikou. Získala monopol na obchod s otroky přes Atlantský oceán, cukrem a dalšími komoditami. Na krátkou dobu ovládala části Brazílie a založila kolonii Nové Nizozemí s hlavním městem Nový Amsterdam (dnešní New York).
🏦 Finanční centrum
Amsterdam se stal finančním srdcem světa. V roce 1609 zde byla založena Amsterdamská banka (Amsterdamsche Wisselbank), která fungovala jako první moderní centrální banka a poskytovala stabilitu finančním transakcím. Krátce poté vznikla Amsterdamská burza, první stálá burza na světě, kde se obchodovalo s komoditami a akciemi VOC. Tyto instituce, spolu s relativně nízkými úrokovými sazbami, přitahovaly kapitál z celé Evropy.
🏭 Průmysl a zemědělství
Nizozemsko bylo také průmyslovým centrem. Proslulo stavbou lodí (zejména typem fluyt, efektivní nákladní lodí), výrobou textilu v Leidenu, zpracováním cukru a tabáku. Díky inovativním technikám, jako bylo vysoušení půdy pomocí větrných mlýnů a vytváření polderů, dosáhlo nizozemské zemědělství vysoké produktivity a dokázalo uživit rostoucí městskou populaci.
🎨 Kultura a umění
Zlatý věk byl také obdobím nebývalého kulturního rozkvětu. Bohatá střední třída – obchodníci, řemeslníci a úředníci – se stala hlavním patronem umění, což vedlo k odklonu od náboženských a mytologických témat, typických pro zbytek Evropy, k realismu a zobrazení každodenního života.
🖌️ Malířství
Nizozemské malířství 17. století je synonymem pro realismus a detail. Mezi nejvýznamnější mistry patřili:
- Rembrandt van Rijn (1606–1669): Mistr světla a stínu, známý svými portréty, autoportréty a biblickými scénami. Jeho nejslavnějším dílem je Noční hlídka.
- Johannes Vermeer (1632–1675): Proslul svými intimními interiérovými scénami s dokonalou kompozicí a mistrovským zacházením se světlem, např. Dívka s perlou nebo Mlékařka.
- Frans Hals (cca 1582–1666): Známý pro své živé a energické portréty, které zachycovaly osobnost portrétovaných.
- Jan Steen (cca 1626–1679): Malíř žánrových scén, často s humorným a moralizujícím podtextem.
- Jacob van Ruisdael (cca 1629–1682): Přední krajinář, jehož dramatické krajiny ovlivnily mnoho dalších umělců.
Umělci se specializovali na různé žánry, jako byly portréty, krajinomalba, zátiší, mariny (obrazy s námořní tematikou) a žánrové malířství (scény z každodenního života).
🏛️ Architektura
Nizozemská architektura zlatého věku se vyznačovala střízlivostí a elegancí, která odrážela kalvinistické hodnoty. V Amsterdamu vznikly slavné grachty (kanály) lemované štíhlými, vysokými měšťanskými domy s charakteristickými štíty. Mezi významné architekty patřili Jacob van Campen, autor Amsterdamské radnice (dnes Královský palác), a Hendrick de Keyser.
🔬 Věda a filozofie
Republika spojených nizozemských provincií se stala útočištěm pro myslitele a vědce z celé Evropy díky své relativní toleranci a svobodě tisku. Univerzita v Leidenu se stala jedním z předních evropských center vzdělanosti.
- Christiaan Huygens (1629–1695): Fyzik, matematik a astronom. Vynalezl kyvadlové hodiny, objevil Saturnův prstenec a jeho měsíc Titan a významně přispěl k optice a teorii pravděpodobnosti.
- Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723): Průkopník mikroskopie. Sestrojil vlastní mikroskopy a jako první pozoroval a popsal bakterie, spermie a červené krvinky.
- Baruch Spinoza (1632–1677): Filozof židovského původu, jehož racionalistické myšlenky položily základy osvícenství. Jeho hlavní dílo, Etika, bylo publikováno až posmrtně.
- Hugo Grotius (1583–1645): Právník a filozof, který je považován za jednoho ze zakladatelů mezinárodního práva. Jeho dílo O právu války a míru (De jure belli ac pacis) je stěžejním textem v této oblasti.
📉 Úpadek a konec zlatého věku
Nizozemská dominance netrvala věčně. Od druhé poloviny 17. století začala moc republiky upadat. Příčin bylo několik:
- Války: Série válek s Anglií o námořní nadvládu a obchodní cesty oslabila nizozemské loďstvo.
- Francouzská invaze: Rok 1672 je v nizozemské historii znám jako Rampjaar (Rok katastrofy). Republika byla současně napadena Francií, Anglií a dvěma německými státy. Ačkoli se Nizozemcům podařilo invazi odrazit (mimo jiné prokopáním hrází a zaplavením části území), válka zemi ekonomicky vyčerpala a znamenala politický pád Johana de Witta.
- Ekonomická konkurence: Anglie a Francie začaly uplatňovat merkantilistickou politiku, která chránila jejich vlastní trhy a omezovala nizozemský obchod.
- Relativní pokles: Zatímco nizozemská ekonomika stagnovala, ekonomiky jejích rivalů rostly rychleji.
Ačkoli Nizozemsko zůstalo i v 18. století bohatou a vlivnou zemí, jeho pozice světové supervelmoci byla ztracena ve prospěch Velké Británie a Francie.
💡 Pro laiky
Představte si, že malá země, velká asi jako Morava, se během jedné generace stane nejbohatší a nejmocnější zemí na světě. To je v kostce Nizozemský zlatý věk. Nizozemci v 17. století byli jako Silicon Valley, Wall Street a Hollywood dohromady. Jejich lodě ovládaly světový obchod od Japonska po Brazílii. V Amsterdamu vznikla první burza, kde se obchodovalo s akciemi, podobně jako dnes. Zatímco zbytek Evropy byl zmítán náboženskými válkami, v Nizozemsku panovala relativní svoboda, která přitahovala nejlepší mozky. Díky tomu zde působili geniální vědci, kteří objevovali nové světy pod mikroskopem, a malíři jako Rembrandt a Vermeer, kteří malovali tak realisticky, že jejich obrazy dodnes berou dech. Byla to doba obrovské prosperity, inovací a umění, financovaná penězi z celého světa.