Přeskočit na obsah

Galileo Galilei

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri u Florencie) byl italský fyzik, matematik, astronom a filozof, který je považován za jednoho ze zakladatelů moderní vědy[1][2]. Jeho práce položila základy klasické mechaniky a experimentální fyziky. Proslul především svými revolučními astronomickými pozorováními, která provedl pomocí vlastnoručně zdokonaleného dalekohledu, a svou obhajobou heliocentrické teorie Mikuláš Koperníka. Jeho konflikt s katolickou církví se stal trvalým symbolem střetu mezi vědou a náboženskou autoritou[3].

Galileo Galilei
Portrét Galilea Galileiho od Justuse Sustermanse, 1636
Datum narození15. února 1564
Místo narozeníPisa, Florentské vévodství
Datum úmrtí8. ledna 1642 (77 let)
Místo úmrtíArcetri, Toskánské velkovévodství
Národnostitalská
Alma materUniverzita v Pise
Oborastronomie, fyzika, matematika
Známý prokinematika, dynamika, heliocentrismus, pozorování dalekohledem
Soubor:Galileo Galilei Signature.svg

👨‍🏫 Život a kariéra

👶 Raná léta a studium

Galileo se narodil v Pise jako syn Vincenza Galileiho, významného hudebního teoretika a loutnisty[4]. Původně se na přání otce zapsal na univerzitu v Pise, aby studoval medicínu. Brzy ho však více zaujala matematika a fyzika. Během studií si údajně všiml, že doba kmitu lustru v pisánské katedrále je nezávislá na velikosti jeho rozkmitu, což ho vedlo k pozdějším studiím kyvadla[5]. Studium medicíny nedokončil a v roce 1585 univerzitu opustil.

👨‍🏫 Profesor v Pise a Padově

V roce 1589 se vrátil na univerzitu v Pise jako profesor matematiky. Zde prováděl své slavné (ačkoli možná apokryfní) experimenty s volným pádem, kdy měl shazovat různě těžké koule z šikmé věže, aby dokázal, že padají k zemi stejně rychle (za zanedbání odporu vzduchu)[6].

V roce 1592 přijal lépe placené místo na prestižní univerzitě v Padově, kde prožil 18 nejplodnějších let svého života. Věnoval se zde mechanice, vynalezl termoskop (předchůdce teploměru) a zdokonalil kompas[7].

🔭 Astronomická pozorování

Zlom v Galileově kariéře i v dějinách vědy nastal v roce 1609, kdy se dozvěděl o vynálezu dalekohledu v Nizozemsku. Ačkoliv dalekohled nevynalezl, dokázal ho výrazně zdokonalit – zvýšil jeho zvětšení z původního trojnásobného až na třicetinásobné – a jako jeden z prvních ho systematicky zaměřil na noční oblohu[8]. Jeho objevy, které publikoval v roce 1610 ve spise Hvězdný posel (Sidereus Nuncius), otřásly dosavadním, staletí přijímaným geocentrickým modelem vesmíru.

Mezi jeho nejdůležitější objevy patřily:

  • Hory a krátery na Měsíci: Dokázal, že Měsíc není dokonalá, hladká koule, jak tvrdila aristotelská kosmologie, ale pevné těleso s povrchem podobným Zemi[8].
  • Měsíce Jupiteru: Objevil čtyři největší měsíce obíhající kolem planety Jupiter (později nazvané Galileovy měsíce: Io, Europa, Ganymed a Callisto). To byl drtivý důkaz, že ne všechna nebeská tělesa obíhají kolem Země[8].
  • Fáze Venuše: Zjistil, že Venuše prochází fázemi podobně jako Měsíc. To bylo možné vysvětlit pouze tehdy, pokud Venuše obíhá kolem Slunce, nikoliv kolem Země. Tento objev byl nejsilnějším přímým důkazem ve prospěch Koperníkovy teorie[9].
  • Hvězdy v Mléčné dráze: Dalekohledem odhalil, že Mléčná dráha není mlhavý pás, ale je tvořena obrovským množstvím jednotlivých hvězd[8].
  • Sluneční skvrny: Pozoroval a studoval sluneční skvrny, jejichž pohyb dokazoval, že Slunce rotuje kolem své osy[10].

Tyto objevy udělaly z Galilea vědeckou celebritu po celé Evropě a zajistily mu místo dvorního matematika a filozofa u toskánského velkovévody Cosima II. Medicejského ve Florencii.

⚖️ Konflikt s církví

Galileova rostoucí sláva a jeho stále otevřenější podpora Koperníkova heliocentrismu ho nevyhnutelně přivedly do konfliktu s katolickou církví, pro kterou byl geocentrický model vesmíru, založený na učení Aristotela a Ptolemaia, oficiální doktrínou. Církev vnímala heliocentrismus jako teorii, která je v rozporu s doslovným výkladem některých pasáží Písma svatého.

První proces (1616)

V roce 1616 byl Galileo předvolán do Říma před inkvizici. Výsledkem bylo, že teze o tom, že se Slunce nepohybuje a Země ano, byla prohlášena za kacířskou. Kardinál Roberto Bellarmino Galileovi osobně nařídil, aby heliocentrismus dále neobhajoval ani nevyučoval jako fakt, ale nanejvýš jako hypotézu[11]. Galileo formálně uposlechl.

Dialog o dvou největších systémech světa a druhý proces (1632–1633)

Po mnoho let se Galileo věnoval jiným vědeckým pracím. V roce 1623 byl papežem zvolen jeho dlouholetý přítel a obdivovatel, kardinál Maffeo Barberini, jako Urban VIII.. Galileo to vnímal jako příležitost a získal od papeže svolení napsat knihu, ve které by porovnal geocentrický a heliocentrický model, ovšem za podmínky, že bude prezentována jako nestranná a Koperníkova teorie nebude označena za prokázanou.

Výsledkem byla kniha Dialog o dvou největších systémech světa (Dialogo sopra i due massimi sistemi del mondo), vydaná v roce 1632. Ačkoliv se kniha tvářila jako hypotetická debata, argumenty pro heliocentrismus byly mnohem silnější a přesvědčivější. Postava obhájce geocentrismu, pojmenovaná Simplicio ("Hlupáček"), navíc působila směšně a papež Urban VIII. se domníval, že některé její argumenty jsou parodií na jeho vlastní.

Papež se cítil podveden a zesměšněn. Galileo byl okamžitě předvolán do Říma k druhému procesu. V roce 1633, ve věku 69 let, byl inkvizicí shledán "silně podezřelým z kacířství". Pod hrozbou mučení byl donucen odvolat své učení, že se Země pohybuje kolem Slunce. Podle legendy měl po odvolání zamumlat slavnou větu: "A přece se točí!" (Eppur si muove!), ačkoliv pro to neexistuje žádný historický důkaz[12].

⏳ Poslední léta a odkaz

Galileo byl odsouzen k doživotnímu domácímu vězení ve své vile v Arcetri u Florencie. Zde, i přes postupující slepotu, pokračoval v práci a sepsal své nejdůležitější dílo z oblasti mechaniky, Rozpravy a matematické důkazy o dvou nových vědách, které bylo tajně propašováno do Nizozemska a vydáno v roce 1638. V tomto díle shrnul své celoživotní výzkumy pohybu, včetně zákona volného pádu a pohybu po nakloněné rovině, a položil tak základy moderní dynamiky.

Zemřel 8. ledna 1642. Katolická církev zrušila zákaz vydávání jeho Dialogu až v roce 1835. K plné rehabilitaci Galilea došlo až v roce 1992, kdy papež Jan Pavel II. uznal, že církev v jeho případě pochybila[13].

Galileův přínos vědě je nezměrný. Je považován za otce moderní astronomie, otce moderní fyziky a otce vědecké metody, protože zdůrazňoval význam experimentu a matematického popisu přírodních jevů.

🔬 Přínos vědě

Galileův odkaz spočívá nejen v jeho konkrétních objevech, ale především v jeho revolučním přístupu k poznávání světa.

🧪 Vědecká metoda

Galileo je jedním z hlavních průkopníků moderní vědecké metody. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se spoléhali na autoritu starověkých filozofů (zejména Aristotela), Galileo tvrdil, že poznání přírody musí vycházet z pozorování, experimentu a matematického popisu. Byl přesvědčen, že "kniha přírody je napsána v jazyce matematiky".

🔭 Astronomie

  • Potvrzení heliocentrismu: Jeho pozorování dalekohledem poskytla první silné empirické důkazy podporující Koperníkův model a vyvrátila geocentrický systém.
  • Změna pohledu na vesmír: Ukázal, že nebeská tělesa nejsou dokonalé éterické objekty, ale fyzická tělesa podléhající stejným zákonům jako Země. Tím zbořil tradiční dělítko mezi "pozemským" a "nebeským" světem.

🏃 Mechanika a fyzika

  • Zákon volného pádu: Zjistil, že všechna tělesa padají ve vakuu se stejným konstantním zrychlením, bez ohledu na jejich hmotnost.
  • Princip setrvačnosti: Zformuloval základní myšlenku setrvačnosti – že těleso zůstává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud na něj nepůsobí vnější síla. Tuto myšlenku později plně rozvinul Isaac Newton ve svém prvním pohybovém zákoně.
  • Pohyb střel (balistika): Analyzoval pohyb vrženého tělesa a ukázal, že jeho trajektorie je parabola složená ze dvou nezávislých pohybů – rovnoměrného pohybu vpřed a rovnoměrně zrychleného pohybu dolů.
  • Princip relativity: V Dialogu popsal myšlenkový experiment (známý jako "Galileova loď"), kterým demonstroval, že uvnitř rovnoměrně se pohybujícího systému nelze mechanickými pokusy zjistit, zda se systém pohybuje, či stojí. Tím položil základy principu relativity.

💡 Pro laiky

Představte si, že po staletí všichni věřili, že Země je středem vesmíru a všechno se točí kolem ní, protože to tak na první pohled vypadá a protože to tvrdily největší autority. Galileo Galilei byl jako první člověk, který dostal do ruky "super brýle" (dalekohled) a místo aby jen věřil tomu, co se říká, rozhodl se podívat sám.

Když se podíval, uviděl věci, které úplně nabouraly staré představy. Zjistil, že Měsíc má hory a krátery jako Země, že kolem Jupiteru obíhají jeho vlastní měsíce (takže ne vše se točí kolem nás!) a že Venuše má fáze, což dokazovalo, že musí obíhat kolem Slunce.

Bylo to, jako by zjistil, že Země není hlavní město vesmíru, ale jen jedno z mnoha "měst" obíhajících kolem Slunce. To se samozřejmě nelíbilo tehdejším "vládcům" (církvi), kteří ho donutili, aby řekl, že se mýlil.

Kromě toho byl Galileo také jako zvědavé dítě, které si neustále hraje a zkouší, jak věci fungují. Místo aby jen četl staré knihy, shazoval věci z věže, aby zjistil, jak padají, a pouštěl kuličky po nakloněných prknech, aby pochopil pohyb. Tímto přístupem – "Nevěř a prověř!" (tedy experimentuj a měř) – položil základy celé moderní vědy.

Reference

  1. ↑ Galileo Galilei. Britannica.
  2. ↑ Galileo Galilei. Stanford Encyclopedia of Philosophy.
  3. ↑ Galileo Galilei. New World Encyclopedia.
  4. ↑ Galileo Galilei. MacTutor History of Mathematics archive, University of St Andrews.
  5. ↑ Galileo Galilei. Famous Scientists.
  6. ↑ Academic career of Galileo Galilei. Britannica.
  7. ↑ Galileo Galilei. MacTutor History of Mathematics archive, University of St Andrews.
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 Galileo and the Telescope. Library of Congress.
  9. ↑ Galileo Galilei. Stanford Encyclopedia of Philosophy.
  10. ↑ Galileo Galilei. MacTutor History of Mathematics archive, University of St Andrews.
  11. ↑ Galileo’s Copernicanism. Britannica.
  12. ↑ Eppur si muove: "And yet it moves". Scientific American.
  13. ↑ After 350 Years, Vatican Says Galileo Was Right: It Moves. The New York Times.

Šablona:DEFA-ULTSORT:Galilei, Galileo

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Galileo_Galilei&oldid=8432“