1561
Rozbalit box
Obsah boxu
1561 (MDLXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal ve středu. V Evropě byl tento rok charakterizován pokračujícím náboženským napětím mezi katolíky a protestanty, mocenskými boji v Pobaltí během livonské války a významnými politickými rozhodnutími, která formovala budoucnost klíčových monarchií.
📜 Události
🌍 Evropa
- 8. května – Španělský král Filip II. učinil z Madridu hlavní město Španělska. Do té doby dvůr sídlil především ve Valladolidu nebo Toledu. Tento krok měl centralizovat moc a vytvořit administrativní centrum v geografickém středu Iberského poloostrova.
- 19. srpna – Marie Stuartovna, ovdovělá francouzská královna, se po třinácti letech strávených ve Francii vrací do Skotska, aby se ujala vlády. Její příjezd do protestantské země jakožto katolické panovnice okamžitě vyvolal napětí a položil základy pro její budoucí konflikt s anglickou královnou Alžbětou I. a skotským reformátorem Johnem Knoxem.
- 9. září – Ve Francii začalo Kolokvium v Poissy, setkání katolických a hugenotských (francouzských kalvinistických) teologů. Svolala ho regentka Kateřina Medicejská ve snaze najít náboženský kompromis a zabránit občanské válce. Navzdory počátečním nadějím kolokvium selhalo kvůli nepřekonatelným dogmatickým rozdílům, zejména v otázce eucharistie.
- 28. listopadu – Byla podepsána Vilniuská unie, klíčová dohoda v rámci livonské války. Gotthard Kettler, poslední velmistr Livonského řádu, sekularizoval území řádu a poddal je ochraně Polsko-litevské unie v čele s králem Zikmundem II. Augustem. Tímto aktem zanikl Livonský řád a vzniklo Vévodství kuronské a zemgalské jako vazalský stát unie s Kettlerem jako prvním vévodou.
- 12. července – V Moskvě byla po devíti letech stavby dokončena stavba Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí. Chrám byl postaven na příkaz cara Ivana IV. Hrozného na památku dobytí Kazaňského chanátu.
- Anglický obchodník Anthony Jenkinson podnikl diplomatickou a obchodní cestu z Moskvy do Persie, čímž se snažil navázat nové obchodní trasy pro Moskevskou společnost a obejít tak Osmanskou říši.
- Ve Švédsku král Erik XIV. zavedl nové šlechtické tituly hraběte (greve) a barona (friherre), aby posílil svou pozici vůči vysoké šlechtě.
🌏 Asie
- 10. září – V Japonsku se odehrála čtvrtá a nejkrvavější z bitev u Kawanakadžimy mezi vojsky Takedy Šingena a Uesugiho Kenšina, dvou z nejmocnějších daimjó období Sengoku. Bitva skončila nerozhodně, ale s obrovskými ztrátami na obou stranách.
- V Mughalské říši v Indii pokračoval císař Akbar v upevňování své moci a rozšiřování říše.
💡 Věda a umění
- V Antverpách vydal vlámský lékař a botanik Valerius Cordus (posmrtně) své dílo Dispensatorium, které se stalo jedním ze základních farmaceutických textů své doby.
- Italský architekt Andrea Palladio pracoval na několika svých slavných vilách v oblasti Benátska, čímž dále rozvíjel principy palladiánské architektury.
👶 Narození
- 22. ledna – Francis Bacon, anglický filosof, státník a vědec, průkopník empirismu († 1626)
- 24. srpna – Bartholomeus Spranger, vlámský manýristický malíř, působící na dvoře Rudolfa II. v Praze († 1611)
- 25. srpna – Philippe van Lansberge, vlámský astronom a matematik († 1632)
- 27. října – Sir John Harington, anglický dvořan, spisovatel a vynálezce splachovacího záchodu († 1612)
- Jacopo Peri, italský skladatel, považovaný za jednoho z tvůrců opery († 1633)
- Luis de Góngora y Argote, španělský barokní básník († 1627)
✝️ Úmrtí
- 31. ledna – Menno Simons, fríský anabaptistický náboženský vůdce, zakladatel mennonitství (* 1496)
- 26. února – Jorge de Montemor, portugalský spisovatel a básník píšící španělsky (* cca 1520)
- Claude Garamond, francouzský typograf a tvůrce písma (* cca 1490)
- Ridolfo Ghirlandaio, florentský renesanční malíř (* 1483)
- Kaspar Schwenckfeld, německý teolog a reformátor, zakladatel protestantské sekty schwenkfeldiánů (* 1489)
- Olivier de Magny, francouzský básník (* cca 1529)
👑 Hlavy státu
- **Anglie a Irsko**: královna Alžběta I.
- **Francie**: král Karel IX. (regentka Kateřina Medicejská)
- **Svatá říše římská, Čechy, Uhersko**: císař a král Ferdinand I.
- **Papežský stát**: papež Pius IV.
- **Španělsko, Neapol, Sicílie**: král Filip II.
- **Portugalsko**: král Sebastián I. (regentka Kateřina Habsburská)
- **Polsko, Litva**: král Zikmund II. August
- **Švédsko**: král Erik XIV.
- **Dánsko a Norsko**: král Frederik II.
- **Osmanská říše**: sultán Sulejman I.
- **Ruské carství**: car Ivan IV. Hrozný
- **Mughalská říše**: císař Akbar Veliký
🤔 Pro laiky
Rok 1561 si můžeme představit jako dobu velkých změn a napětí, které formovaly moderní Evropu. Zde je zjednodušené vysvětlení klíčových událostí:
- Náboženská přetahovaná: Evropa byla v 16. století hluboce rozdělena mezi tradiční katolíky a nové protestanty. V roce 1561 se toto napětí projevilo naplno. Ve Francii se obě strany sešly, aby se zkusily dohodnout (Kolokvium v Poissy), ale neuspěly, což brzy vedlo k brutálním náboženským válkám. Do Skotska se vrátila katolická královna Marie Stuartovna, což bylo jako přilít olej do ohně v zemi, která se právě stala protestantskou. Její přítomnost se stala hrozbou i pro sousední protestantskou Anglii.
- Vznik nových států a center moci: V severovýchodní Evropě se rozpadl starý rytířský stát (Livonský řád) a o jeho území se přetahovaly velké mocnosti jako Polsko, Litva, Rusko a Švédsko. V roce 1561 vzniklo na jeho troskách nové vévodství (Kuronsko), které se stalo závislým na Polsku a Litvě. Ve Španělsku se král Filip II. rozhodl, že jeho obrovská říše potřebuje stálé hlavní město. Vybral si malý Madrid uprostřed země, který se z bezvýznamného městečka začal měnit v metropoli, jakou známe dnes.
- Symboly moci: Vládci se rádi chlubili svou mocí a vírou. Ruský car Ivan Hrozný nechal v Moskvě dokončit nádherný a barevný Chrám Vasila Blaženého, který se stal symbolem Ruska. Byla to oslava jeho vojenských vítězství a demonstrace síly pravoslavné víry.
Stručně řečeno, rok 1561 byl rokem, kdy se rýsovaly budoucí konflikty, vznikala nová politická uspořádání a panovníci budovali trvalé symboly své moci.