Republika spojených nizozemských provincií

Rozbalit box

Obsah boxu

Republika spojených nizozemských provincií (nizozemsky Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden), často zkráceně nazývaná Spojené provincie nebo Nizozemská republika, byl federativní stát, který existoval v letech 1581 až 1795 na území dnešního Nizozemska. Vznikla během osmdesátileté války za nezávislost na španělské nadvládě a v 17. století, známém jako Zlatý věk Nizozemska, se stala jednou z největších světových námořních a ekonomických mocností. Její existence skončila s invazí revoluční Francie a vyhlášením Batavské republiky.

Republika byla unikátním politickým útvarem své doby. Nebyla centralizovanou monarchií jako většina evropských států, ale konfederací sedmi autonomních provincií: Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Fríska, Groningenu, Overijssel a Gelderland. Ačkoliv formálně byla republikou, klíčovou roli v její politice a armádě hrál rod Oranžsko-Nasavských, jehož členové často zastávali funkci místodržícího (stadtholder).

📜 Historie

⚔️ Vznik a osmdesátiletá válka

Kořeny vzniku republiky leží v nizozemské revoltě proti vládě španělského krále Filipa II.. Důvody povstání byly politické, náboženské i ekonomické. Centralizační snahy španělské koruny a tvrdé pronásledování protestantů (především kalvinistů) vyvolaly široký odpor. Válka za nezávislost, známá jako osmdesátiletá válka, začala v roce 1568.

Klíčovým momentem pro vznik budoucího státu bylo vytvoření Utrechtské unie v roce 1579. Jednalo se o vojenskou a politickou alianci severních, převážně protestantských provincií, které se zavázaly ke společné obraně proti Španělsku. Dne 26. července 1581 tyto provincie vydaly Akt o zavržení (Plakkaat van Verlatinghe), kterým formálně sesadily Filipa II. z pozice svého panovníka a vyhlásily nezávislost. Tento dokument je někdy považován za nizozemskou deklaraci nezávislosti.

Válka pokračovala s proměnlivým úspěchem. Vůdčí postavou povstání byl Vilém I. Oranžský, který byl však v roce 1584 zavražděn. Jeho syn Mořic Nasavský se ukázal být skvělým vojenským stratégem a pod jeho vedením dosáhla republikánská armáda významných úspěchů. V letech 1609–1621 bylo uzavřeno Dvanáctileté příměří, které de facto znamenalo uznání nezávislosti republiky. Definitivní mezinárodní uznání suverenity Spojených provincií přinesl až Vestfálský mír v roce 1648, který formálně ukončil osmdesátiletou válku.

💰 Zlatý věk (17. století)

Sedmnácté století je označováno jako Zlatý věk Nizozemska. Republika se stala centrem světového obchodu, financí, vědy a umění. Její obchodní loďstvo bylo největší na světě a dominovalo námořním trasám.

Základem tohoto úspěchu byly dvě mocné obchodní společnosti:

• Nizozemská východoindická společnost (Vereenigde Oostindische Compagnie, VOC), založená v roce 1602, měla monopol na obchod s Asií. Byla první akciovou společností na světě a disponovala vlastní armádou, loďstvem a právem uzavírat smlouvy. Ovládala obchod s kořením a dalším luxusním zbožím.
• Nizozemská západoindická společnost (West-Indische Compagnie, WIC), založená v roce 1621, operovala v Atlantiku. Zaměřovala se na obchod s Amerikou a Afrikou, včetně obchodu s otroky, a také na korzárství proti španělským lodím.

Amsterdam se stal nejdůležitějším finančním centrem světa, sídlila zde první moderní burza a vlivná Amsterdamská banka. Nizozemská dominance na moři však vedla ke konfliktům s Anglií, což vyústilo v sérii anglo-nizozemských válek v druhé polovině 17. století. Republika také čelila hrozbě ze strany expandující Francie pod vládou Ludvíka XIV., což vedlo k několika válkám, včetně francouzsko-nizozemské války (1672–1678).

📉 Úpadek a konec (18. století)

Na počátku 18. století začala moc republiky postupně slábnout. Nákladné války vyčerpaly státní pokladnu a Velká Británie postupně převzala pozici dominantní námořní mocnosti. Vnitřní politická scéna byla poznamenána konflikty mezi dvěma hlavními frakcemi:

• Oranžisté: Stoupenci posílení moci místodržícího z rodu Oranžsko-Nasavských, usilující o dědičnost tohoto úřadu a centralizovanější stát.
• Republikáni (Patrioti): Zastánci silné pozice provinčních stavů a Generálních stavů, obávající se monarchistických tendencí Oranžských.

Čtvrtá anglo-nizozemská válka (1780–1784) skončila pro republiku katastrofální porážkou a odhalila její vojenskou a ekonomickou slabost. V 80. letech 18. století sílilo hnutí Patriotů, inspirované osvícenskými myšlenkami a americkou revolucí, které se pokusilo o demokratické reformy. Jejich povstání však bylo v roce 1787 potlačeno s pomocí pruské intervence.

Definitivní konec republiky přišel v zimě 1794–1795, kdy na její území vtrhla vojska revoluční Francie. Místodržící Vilém V. Oranžský uprchl do Anglie a 19. ledna 1795 byla vyhlášena Batavská republika, loutkový stát pod francouzským vlivem.

🏛️ Politický systém

Politický systém republiky byl složitý a decentralizovaný. Nejvyšší moc formálně držely Generální stavy, shromáždění delegátů ze sedmi suverénních provincií. Každá provincie měla jeden hlas a klíčová rozhodnutí (např. o válce, míru či daních) musela být přijata jednomyslně.

👑 Provincie a jejich autonomie

Každá ze sedmi provincií (Holland, Zeeland, Utrecht, Gelderland, Overijssel, Frísko a Groningen) měla vlastní zemské stavy (vládu a parlament), zákony a soudnictví. Zdaleka nejvlivnější a nejbohatší provincií byl Holland, který přispíval více než polovinou do federálního rozpočtu. Jeho dominance byla tak výrazná, že název "Holandsko" se často používá jako synonymum pro celou zemi.

🛡️ Místodržící (Stadtholder)

Funkce místodržícího (stadtholder) byla pozůstatkem z doby španělské nadvlády, kdy byl místodržící zástupcem panovníka. V republice se stal nejvyšším výkonným a vojenským úředníkem, voleným jednotlivými provinciemi. Téměř po celou dobu existence republiky tuto funkci zastávali členové rodu Oranžsko-Nasavských. Místodržící byl vrchním velitelem armády a námořnictva a měl značný vliv na jmenování úředníků. Jeho pozice byla často v napětí s republikánskými institucemi.

⚖️ Velký penzionář

Nejdůležitějším civilním úředníkem byl velký penzionář (raadpensionaris) provincie Holland. Působil jako předseda holandských zemských stavů a zároveň vedl delegaci Hollandu v Generálních stavech. Díky ekonomické síle Hollandu se velký penzionář často stával de facto předsedou vlády celé republiky. Mezi nejvýznamnější velké penzionáře patřili Johan van Oldenbarnevelt a Johan de Witt.

📈 Ekonomika a obchod

Ekonomika Spojených provincií byla v 17. století nejvyspělejší na světě. Byla založena na námořním obchodu, specializovaném zemědělství, rybolovu a vyspělém finančnictví.

• Obchod: Nizozemské lodě ovládaly obchod v Baltském moři (obilí, dřevo), ve Středomoří i na transoceánských trasách. Společnosti VOC a WIC vytvořily rozsáhlou koloniální říši, zahrnující Indonésii, Cejlon, osady v Indii, Jižní Africe ( Kapská kolonie) a Americe ( Nový Amsterdam, části Brazílie, karibské ostrovy).
• Průmysl: Rozvíjel se textilní průmysl (Leiden), stavba lodí (Amsterdam, Rotterdam), pivovarnictví a výroba keramiky (Delftská fajáns).
• Zemědělství: Díky inovativním technikám, jako bylo odvodňování půdy pomocí větrných mlýnů a vytváření polderů, dosahovalo nizozemské zemědělství vysoké produktivity.
• Finance: Amsterdamská banka (Wisselbank), založená v roce 1609, byla první centrální bankou na světě a zajišťovala stabilitu finančního systému. Amsterdamská burza byla centrem obchodu s cennými papíry a komoditami.

🎨 Kultura a společnost

Nizozemská společnost byla v 17. století unikátní svou dominancí měšťanstva – obchodníků, bankéřů a řemeslníků. Šlechta měla jen omezený vliv. Republika se vyznačovala relativní náboženskou tolerancí, která přitahovala pronásledované menšiny z celé Evropy, jako byli Hugenoti z Francie, Sefardští Židé z Španělska a Portugalska, což přispívalo k intelektuálnímu a ekonomickému rozkvětu.

🖼️ Umění Zlatého věku

Nizozemské umění 17. století zažilo nebývalý rozmach. Na rozdíl od barokního umění v katolických zemích se soustředilo na světská témata. Bohatí měšťané si objednávali portréty, žánrové scény z každodenního života, krajinomalby, zátiší a historické výjevy. Mezi největší mistry patřili:

• Rembrandt van Rijn: Mistr šerosvitu, autor slavných portrétů a biblických scén (Noční hlídka).
• Johannes Vermeer: Proslulý svými intimními scénami z měšťanského života a mistrovskou prací se světlem (Dívka s perlou).
• Frans Hals: Známý pro své živé a dynamické portréty.
• Jacob van Ruisdael: Přední krajinář své doby.

🔬 Věda a filozofie

Republika byla také centrem vědecké revoluce a intelektuálního života. Svoboda tisku (i když ne absolutní) umožnila vydávání děl, která byla jinde v Evropě cenzurována.

• Christiaan Huygens: Významný fyzik, matematik a astronom, který objevil Saturnův měsíc Titan a vynalezl kyvadlové hodiny.
• Antonie van Leeuwenhoek: Zdokonalil mikroskop a jako první pozoroval mikroorganismy.
• Baruch Spinoza: Jeden z největších filozofů racionalismu, autor díla Etika.
• René Descartes: Francouzský filozof, který strávil více než dvacet let v Nizozemsku, kde napsal většinu svých klíčových děl.
• Hugo Grotius: Právník, který položil základy moderního mezinárodního práva.

💡 Pro laiky

• Co to byla za republiku? Nebyla to demokracie v dnešním smyslu. Právo volit a podílet se na vládě měla jen úzká vrstva bohatých měšťanů a šlechticů, tzv. regentů. Byla to spíše oligarchická republika, kde moc drželo několik vlivných rodin.
• Proč byla tak bohatá? Představte si, že malá země ovládne nejdůležitější obchodní cesty světa, podobně jako dnes velké nadnárodní korporace. Nizozemci byli skvělí mořeplavci, obchodníci a inovátoři. Vymysleli první akciovou společnost (VOC), což jim umožnilo shromáždit obrovský kapitál na zámořské výpravy. Jejich lodě byly efektivnější a levnější na provoz než lodě konkurence.
• Kdo byl místodržící? Místodržící (stadtholder) byl něco mezi prezidentem a králem. Oficiálně byl jen nejvyšším úředníkem a generálem, ale protože tuto funkci téměř vždy zastával člen mocného rodu Oranžských, měl obrovskou autoritu a prestiž. Často docházelo ke sporům, zda má mít více moci on, nebo volené sbory (stavy).
• Jaký je rozdíl mezi Spojenými provinciemi a dnešním Nizozemskem? Spojené provincie byly předchůdcem moderního Nizozemska. Jejich území bylo o něco menší (nezahrnovalo části dnešního Limburgu a Brabantska, které byly spravovány jako podřízená území). Politický systém byl také zcela odlišný – dnešní Nizozemsko je konstituční monarchie s parlamentní demokracií.

Šablona:Aktualizováno