1675
Obsah boxu
Šablona:Infobox rok Rok 1675 (MDCLXXV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý.
Jednalo se o rok významných událostí na poli vědy, válečných konfliktů i umění. V Evropě pokračovala Francouzsko-nizozemská válka, do které se zapojily další mocnosti, zatímco v Severní Americe propukl jeden z nejkrvavějších konfliktů mezi kolonisty a původními obyvateli, známý jako Válka krále Filipa. V oblasti vědy došlo k průlomovým objevům v matematice a mikrobiologii a v Londýně byl položen základní kámen pro novou katedrálu svatého Pavla.
📜 Události
🌍 Evropa
- 5. ledna – Francouzsko-nizozemská válka: V bitvě u Turckheimu porazila francouzská armáda pod velením maršála de Turenne vojska Svaté říše římské a Braniborska.
- 22. června – Anglický král Karel II. založil Královskou observatoř v Greenwichi. Prvním královským astronomem byl jmenován John Flamsteed.
- 28. června – Skanijská válka: V bitvě u Fehrbellinu utrpěla švédská armáda drtivou porážku od vojsk Braniborska-Pruska pod vedením kurfiřta Fridricha Viléma I.. Tato bitva je považována za počátek vzestupu Pruska jako vojenské mocnosti.
- 27. července – Francouzsko-nizozemská válka: Maršál de Turenne padl v bitvě u Salzbachu.
- 11. srpna – Francouzsko-nizozemská válka: V bitvě u Konzer Brücke porazila císařská vojska francouzskou armádu.
- 10. srpna – Byl položen základní kámen nové katedrály svatého Pavla v Londýně, navržené architektem Christopherem Wrenem.
- V Rusku se car Fjodor III. oženil s Agafjou Semjonovnou Grušeckou.
🌎 Amerika
- 20. června – V kolonii Plymouth začala Válka krále Filipa, ozbrojený konflikt mezi anglickými kolonisty a aliancí indiánských kmenů vedených náčelníkem Metacometem (králem Filipem).
- 18. září – Útok indiánů na osadu Deerfield v Massachusetts během Války krále Filipa.
- 19. prosince – Válka krále Filipa: Koloniální milice z Massachusetts, Plymouthu a Connecticutu zaútočily na hlavní pevnost kmene Narragansettů v Rhode Islandu v tzv. Velkém bažinném boji (Great Swamp Fight), který skončil masakrem stovek indiánů včetně žen a dětí.
🔬 Věda, technika a umění
- Gottfried Wilhelm Leibniz poprvé použil integrální počet k výpočtu plochy pod grafem funkce y = f(x). Tento objev, učiněný nezávisle na Isaacu Newtonovi, položil základy moderní matematické analýzy.
- Antoni van Leeuwenhoek, nizozemský obchodník a vědec, začal pomocí svých vlastnoručně vyrobených mikroskopů pozorovat a popisovat mikroorganismy, které nazval "animalcules" (zvířátka). Jeho objevy otevřely zcela nový svět mikrobiologie.
- Dánský astronom Ole Rømer poprvé demonstroval, že rychlost světla je konečná, a to na základě pozorování zákrytů Jupiterových měsíců.
- V Paříži byla založena Pařížská opera.
- Zemřel významný nizozemský malíř Jan Vermeer, mistr světla a žánrových scén.
👶 Narození
- 31. března – Benedikt XIV., papež († 1758)
- 29. června – Pietro Paolo Bencini, italský hudební skladatel († 1755)
- 12. září – Gijom de l'Il, francouzský kartograf († 1726)
- 21. října – Higašijama, 113. japonský císař († 1710)
- neznámé datum – Václav Vavřinec Reiner, český barokní malíř († 1743)
- neznámé datum – Tarabaj, regentka Maráthské říše v Indii († 1761)
🖤 Úmrtí
- 18. května – Jacques Marquette, francouzský jezuitský misionář a objevitel v Severní Americe (* 1637)
- 12. června – Karel Emanuel II. Savojský, savojský vévoda (* 1634)
- 27. července – Henri de la Tour d'Auvergne, Turenne, francouzský maršál (* 1611)
- 15. října – Adam Michna z Otradovic, český hudební skladatel, varhaník a básník (* cca 1600)
- 27. října – Gilles de Roberval, francouzský matematik (* 1602)
- 8. listopadu – Allaert van Everdingen, nizozemský malíř a grafik (* 1621)
- 11. listopadu – Guru Tegh Bahadur, devátý sikhský guru (popraven na příkaz mughalského císaře Aurangzéba) (* 1621)
- 15. prosince – Jan Vermeer, nizozemský barokní malíř (* 1632)
- neznámé datum – James Gregory, skotský matematik a astronom (* 1638)
- neznámé datum – Feofilakt (Lopatinskij), ruský pravoslavný teolog a arcibiskup
💡 Pro laiky
Článek o roce, jako je tento, je v podstatě historický souhrn. Funguje jako časová kapsle, která shromažďuje nejdůležitější události z daného dvanáctiměsíčního období. Místo toho, aby se zaměřil na jedno téma do hloubky (jako článek o Napoleonovi nebo druhé světové válce), poskytuje přehled napříč různými oblastmi – od politiky a válek přes vědecké objevy až po umění a narození či úmrtí významných osobností. To čtenáři umožňuje vidět, co se dělo ve stejnou dobu na různých místech světa a jak spolu mohly jednotlivé události souviset. Například zatímco v Anglii se plánovala stavba nové katedrály, v Americe propukala krvavá válka a v Nizozemsku vědec objevoval svět neviditelný pouhým okem.