1607

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok Rok 1607 (MDCVII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Tento rok je významný především založením první stálé anglické osady v Severní Americe, Jamestown, což položilo základy budoucím Spojeným státům. V Evropě pokračovalo politické napětí, zejména ve Svaté říši římské, kde se prohluboval spor mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. V Itálii měla premiéru opera L'Orfeo od Claudia Monteverdiho, klíčové dílo v dějinách hudby.

🌍 Události

🌎 Amerika

• 14. května – Angličtí kolonisté vedení Virginskou společností založili na pobřeží Virginie osadu Jamestown. Byla to první trvalá anglická osada v Severní Americe. Lodě Susan Constant, Godspeed a Discovery přivezly 104 mužů a chlapců. Vůdcem expedice byl kapitán Christopher Newport.
• 26. dubna – Angličtí osadníci poprvé přistáli na americké půdě v místě, které pojmenovali Cape Henry.
• Léto – Osadníci v Jamestownu trpěli nedostatkem jídla, nemocemi (pravděpodobně [[tyfus^{[nepřesný odkaz]}|tyfem]] a úplavicí) a útoky domorodých algonkinských kmenů z Powhatanské konfederace. Do září přežila méně než polovina původních kolonistů.
• Prosinec – Kapitán John Smith, jeden z vůdců kolonie, byl zajat lovci z kmene Powhatanů. Podle jeho pozdějšího vyprávění mu život zachránila náčelníkova dcera Pocahontas. Tato událost se stala jedním ze základních mýtů americké historie.
• Španělé založili město Santa Fe jako hlavní město provincie Nové Mexiko. Přesné datum je sporné, ale rok 1607 je často uváděn jako rok, kdy se stalo administrativním centrem.

🌍 Evropa

• 25. dubna – V rámci Osmdesátileté války se odehrála Bitva u Gibraltaru. Nizozemská flotila pod velením admirála Jacoba van Heemskercka zničila španělskou flotilu kotvící v Gibraltarském zálivu. Toto drtivé vítězství posílilo pozici Spojených nizozemských provincií a přispělo k jednáním o příměří.
• 14. září – V Irsku došlo k události známé jako Útěk hrabat (Flight of the Earls). Hugh O'Neill, hrabě z Tyrone, a Rory O'Donnell, hrabě z Tyrconnell, spolu s asi devadesáti svými stoupenci, opustili Irsko a odpluli do kontinentální Evropy. Jejich odchod znamenal konec gaelského odporu proti anglické nadvládě a otevřel cestu pro anglickou a skotskou kolonizaci Ulsteru.
• Svatá říše římská – Pokračoval a eskaloval tzv. Bratrský svár mezi císařem Rudolfem II. a jeho mladším bratrem, arcivévodou Matyášem. Matyáš získával podporu stavů v Rakousku, Uhrách a na Moravě, kteří byli nespokojeni s Rudolfovou nerozhodnou a neefektivní vládou.
• Anglie – V centrální Anglii vypuklo povstání známé jako Midland Revolt. Jednalo se o sérii rolnických nepokojů proti ohrazování obecní půdy, které připravovalo drobné zemědělce o pastviny a živobytí. Povstání bylo potlačeno.
• Španělsko – Král Filip III. vyhlásil státní bankrot, již druhý za jeho vlády. Tento krok byl důsledkem obrovských nákladů na války, zejména v Nizozemí, a klesajících příjmů z amerických kolonií.

🌏 Asie

• Japonsko – Pokračovalo období Edo, relativně klidná éra pod vládou šógunátu Tokugawa. Šógunem byl Tokugawa Hidetada.
• Mughalská říše – Vládl císař Džahángír, který pokračoval v politice náboženské tolerance a podporoval umění, zejména mughalské malířství.

🎨 Umění a kultura

• 24. února – V Mantově měla premiéru opera L'Orfeo (Favola in musica) od Claudia Monteverdiho na libreto Alessandra Striggia. Dílo je považováno za jednu z prvních plně rozvinutých oper a za mistrovské dílo raného baroka.
• Caravaggio, italský barokní malíř, uprchl z Říma a působil v Neapoli a na Maltě. V tomto roce namaloval například obraz Sedm skutků milosrdenství.
• V Praze na dvoře císaře Rudola II. působili významní umělci a vědci, jako například malíř Hans von Aachen nebo sochař Adriaen de Vries.

🔬 Věda a technika

• Galileo Galilei pokračoval ve svých experimentech v Padově. Zdokonaloval svůj termoskop (předchůdce teploměru) a prováděl pozorování pohybu kyvadla.
• Johannes Kepler, působící v Praze, pracoval na svých zákonech o pohybu planet, které později publikoval v díle Astronomia nova (1609).

👶 Narození

• 13. července – Václav Hollar, český barokní rytec a kreslíř († 1677)
• 26. listopadu – John Harvard, anglický duchovní a mecenáš, po němž je pojmenována Harvardova univerzita († 1638)
• Jan van den Hoecke, vlámský barokní malíř († 1651)
• Antoine Gombaud, rytíř de Méré, francouzský spisovatel a matematik, který se zabýval teorií pravděpodobnosti († 1684)

⚰️ Úmrtí

• 11. března – Giovanni Maria Nanino, italský renesanční hudební skladatel a pedagog (* asi 1543)
• 25. dubna – Jacob van Heemskerck, nizozemský admirál, padl v bitvě u Gibraltaru (* 1567)
• 30. června – Caesar Baronius, italský kardinál a církevní historik (* 1538)
• 22. září – Alessandro Allori, italský manýristický malíř (* 1535)
• Giorgio Basta, italský generál v habsburských službách, guvernér Sedmihradska (* 1544)
• Guidobaldo del Monte, italský matematik, astronom a filozof (* 1545)

👑 Hlavy státu

• **České království** – Rudolf II.
• **Svatá říše římská** – Rudolf II.
• **Papež** – Pavel V.
• **Anglie a Skotsko** – Jakub I.
• **Francie a Navarra** – Jindřich IV.
• **Španělsko, Portugalsko, Neapol a Sicílie** – Filip III.
• **Polsko-Litva** – Zikmund III. Vasa
• **Rusko** – Vasilij IV. Šujskij (období Smuty)
• **Osmanská říše** – Ahmed I.
• **Persie** – Abbás I. Veliký
• **Mughalská říše** – Džahángír
• **Japonsko** – Císař Go-Józei, šógun Tokugawa Hidetada

💡 Pro laiky

V roce 1607 se stala jedna z nejdůležitějších událostí pro dějiny Spojených států. Skupina asi 100 anglických mužů a chlapců připlula na třech malých lodích k pobřeží dnešní Virginie a založila osadu, kterou pojmenovali Jamestown na počest svého krále Jakuba I. (James I.). Jejich cílem bylo najít zlato, stříbro a novou cestu do Asie. Místo toho našli drsnou divočinu, neznámé nemoci a ne vždy přátelské domorodé obyvatele. První měsíce byly katastrofální – mnoho osadníků zemřelo hlady nebo na nemoci. Přežití kolonie bylo nejisté a záviselo na vůdčích schopnostech mužů, jako byl kapitán John Smith, a na občasné pomoci od místních indiánských kmenů. I když zlato nenašli, Jamestown se stal první stálou anglickou osadou v Severní Americe a položil tak základní kámen pro budoucí britskou kolonizaci a vznik USA.

Šablona:Aktualizováno