1684

Rozbalit box

Obsah boxu

1684 (MDCLXXXIV) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v sobotu. Tento rok byl klíčový především v kontextu Velké turecké války, kdy byla zformována Svatá liga proti Osmanské říši. Současně se jednalo o přelomový rok v dějinách vědy, neboť Gottfried Wilhelm Leibniz publikoval svůj první článek o diferenciálním počtu.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

5. března – V Linci byla zformována Svatá liga. Jednalo se o vojenskou alianci iniciovanou papežem Inocenc XI.. Jejími hlavními členy byly Svatá říše římská (vedená habsburskou monarchií císaře Leopolda I.), Polsko-litevská unie krále Jana III. Sobieského a Benátská republika. Cílem aliance bylo vytlačit Osmanskou říši z Evropy po jejím neúspěšném obléhání Vídně v předchozím roce. Později se k lize připojilo i Ruské carství.
Červen – Armáda Svaté ligy pod velením Karla V. Lotrinského zahájila tažení do Uher. Dobyla Vyšehrad, Ostřihom a Vác.
27. června – Benátská republika pod velením Francesca Morosiniho zahájila Morejskou válku útokem na osmanské pevnosti v Řecku. Benátčané dobyli pevnost Santa Maura na ostrově Lefkada.
30. června – Začalo neúspěšné obléhání Budína (dnešní Budapešť) vojsky Svaté ligy. Město bylo silně bráněno osmanskou posádkou.
15. srpna – Bylo podepsáno Příměří v Řezně (Truce of Ratisbon) mezi Francií Ludvíka XIV. na jedné straně a Svatou říší římskou a Španělskem na straně druhé. Příměří ukončilo Válka reunií a potvrdilo Francii držení Štrasburku a Lucemburku na 20 let. Tento diplomatický úspěch Francie umožnil císaři Leopoldu I. plně soustředit své síly na válku s Osmany.
Říjen – Gottfried Wilhelm Leibniz publikoval v časopise Acta Eruditorum svůj první článek o diferenciálním počtu s názvem "Nova Methodus pro Maximis et Minimis, itemque Tangentibus, quae nec Fractas nec Irrationales Quantitates Moratur, et Singulare pro illi Calculi Genus" (Nová metoda pro maxima a minima, jakož i pro tečny, která se nezastaví před lomenými ani iracionálními veličinami, a zvláštní druh kalkulu pro ni). Tímto krokem veřejně představil světu svůj systém kalkulu.
Srpen – Anglický astronom Edmond Halley navštívil Isaaca Newtona v Cambridge. Zeptal se ho, jakou dráhu by měla planeta, pokud by síla přitažlivosti klesala s druhou mocninou vzdálenosti. Newton odpověděl, že by to byla elipsa, protože to již dříve vypočítal. Tato návštěva se stala klíčovým impulsem pro Newtona, aby sepsal a publikoval své monumentální dílo Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica.
10. prosince – Isaac Newton představil Královské společnosti v Londýně svůj rukopis De motu corporum in gyrum (O pohybu těles po oběžné dráze), který obsahoval základy jeho zákonů pohybu a univerzální gravitace.

🌏 Asie

Čchingská Čína pod vládou císaře Kchang-si formálně anektovala ostrov Tchaj-wan, který dobyla v předchozím roce od Království Tungning.
Císař Kchang-si zrušil staletí trvající politiku Chaj-ťin (zákaz námořního obchodu) a otevřel čtyři přístavy (včetně Kantonu) pro mezinárodní obchod. Tento krok vedl k rozvoji obchodu s evropskými mocnostmi.

🌎 Amerika

24. července – Francouzský objevitel René-Robert Cavelier de La Salle vyplul z La Rochelle ve Francii se čtyřmi loděmi a asi 300 kolonisty na svou druhou expedici s cílem založit kolonii u ústí řeky Mississippi. Expedice byla od počátku stíhána problémy, včetně útoků pirátů a navigačních chyb.

🔬 Věda a umění

Matematika: Publikace Leibnizova článku o diferenciálním počtu je považována za zrození moderní matematické analýzy v kontinentální Evropě. Ačkoliv Isaac Newton vyvinul svůj systém fluxí (formu kalkulu) již dříve, s publikací váhal. Leibnizova notace (např. $d y / d x$ ) se ukázala jako praktičtější a je používána dodnes.
Fyzika a astronomie: Setkání Halleyho a Newtona bylo jedním z nejdůležitějších momentů v dějinách vědy. Bez Halleyho naléhání a finanční podpory by Newtonova Principia, základní kámen klasické mechaniky, možná nikdy nevznikla.
Umění: V tomto roce zemřel Pieter de Hooch, významný malíř holandského zlatého věku, známý svými scénami z domácího života.
Literatura: Zemřel Pierre Corneille, jeden ze tří velkých francouzských dramatiků 17. století, mistr klasicistní tragédie.

👶 Narození

15. dubna – Kateřina I. Ruská, ruská carevna, manželka Petra Velikého († 1727)
22. června – Francesco Manfredini, italský barokní skladatel († 1762)
10. října – Antoine Watteau, francouzský rokokový malíř († 1721)
3. prosince – Ludvig Holberg, dánsko-norský spisovatel, dramatik a historik († 1754)
Neznámé datum – Jean Astruc, francouzský lékař a učenec, jeden ze zakladatelů biblické kritiky († 1766)

⚰️ Úmrtí

12. května – Edme Mariotte, francouzský fyzik a kněz, známý objevem vztahu mezi tlakem a objemem plynu nezávisle na Robertu Boyleovi (* kolem 1620)
12. července – Jan van den Hecke, vlámský barokní malíř a rytec (* 1620)
1. října – Pierre Corneille, francouzský dramatik a básník (* 1606)
Neznámé datum – Pieter de Hooch, nizozemský malíř (* 1629)
Neznámé datum – Nicola Amati, italský mistr houslař, učitel Andrea Guarneriho a pravděpodobně i Antonia Stradivariho (* 1596)

💡 Pro laiky

Svatá liga: Představte si to jako vojenskou alianci, takové "NATO" 17. století. Několik křesťanských evropských států (hlavně Rakousko, Polsko a Benátky) se spojilo, aby bojovalo proti tehdy velmi mocné Osmanské (turecké) říši. Bylo to přímé pokračování slavné bitvy u Vídně z roku 1683, kde se podařilo Osmany na poslední chvíli zastavit. Cílem ligy bylo Turky nejen zastavit, ale i vytlačit z území, která v Evropě dobyli, například z Uher.
Diferenciální počet (kalkulus): Jedná se o revoluční druh matematiky, který nezávisle na sobě vynalezli Isaac Newton v Anglii a Gottfried Leibniz v Německu. Zatímco běžná matematika se zabývá statickými čísly, kalkulus se zaměřuje na změnu. Umožňuje například přesně vypočítat okamžitou rychlost auta v jednom jediném momentě, i když neustále zrychluje nebo zpomaluje. Je to základní nástroj pro moderní fyziku, inženýrství, ekonomii a mnoho dalších oborů. V roce 1684 Leibniz jako první svůj objev publikoval.
Příměří v Řezně: Šlo o dočasný mír mezi Francií a jejími sousedy (hlavně Svatou říší římskou, tedy zhruba dnešním Německem a Rakouskem). Francouzský král Ludvík XIV. v té době neustále zabíral nová území. Toto příměří mu na 20 let potvrdilo jeho zisky. Pro císaře Leopolda I. to bylo výhodné, protože si tím "uvolnil ruce" na západě a mohl všechny své vojáky poslat na východ do boje proti Osmanské říši v rámci Svaté ligy.

Šablona:Aktualizováno