Skotské království

Rozbalit box

Obsah boxu

Skotské království (skotskou gaelštinou Rìoghachd na h-Alba, skotštinou Kinrick o Scotland) byl suverénní stát v severozápadní Evropě, který existoval od roku 843 až do roku 1707. Zabíralo severní třetinu ostrova Velká Británie a sdílelo pozemní hranici na jihu se Skotským královstvím. Jeho zánik přišel se Zákony o unii z roku 1707, kdy se spojilo s Anglickým královstvím a vytvořilo Království Velké Británie.

Království vzniklo sjednocením kmenů Piktů a Skotů pod vládou krále Kennetha MacAlpina v 9. století. V průběhu staletí se jeho území rozšiřovalo a absorbovalo další menší království, jako například Království Strathclyde. Během své existence čelilo mnoha výzvám, zejména opakovaným pokusům o dobytí ze strany jižního souseda, Anglie. Tyto konflikty vyvrcholily ve Války o skotskou nezávislost na přelomu 13. a 14. století, z nichž vzešli národní hrdinové jako William Wallace a Robert Bruce.

V roce 1603 došlo k personální unii s Anglií, známé jako Unie korun, když se skotský král Jakub VI. stal zároveň anglickým králem Jakubem I.. Obě království však zůstala formálně oddělená, s vlastními parlamenty a zákony. Tento stav trval až do roku 1707, kdy politická a ekonomická situace vedla k přijetí Zákonů o unii a vytvoření jednotného státu.

📜 Historie

🏴󠁧󠁢󠁳󠁣󠁴󠁿 Vznik a rané období

Počátky Skotského království jsou tradičně datovány do roku 843, kdy Kenneth MacAlpin, král Dál Riaty (království Skotů), sjednotil pod svou vládou také sousední Království Piktů. Nově vzniklý státní útvar byl v gaelštině znám jako Alba. V následujících dvou stoletích králové Alby postupně rozšiřovali své území. V roce 1018 král Malcolm II. porazil Northumbrijce v bitvě u Carhamu a připojil k říši oblast Lothian. Během vlády Duncana I. (který se stal předlohou pro postavu v Shakespearově hře Macbeth) bylo ke Skotsku připojeno i keltské Království Strathclyde.

Za vlády krále Davida I. v 12. století prošlo Skotsko významnou transformací, často označovanou jako "Davidovská revoluce". David I. zavedl feudalismus po anglo-normanském vzoru, reformoval vládu, založil první královská města (burghs) a podporoval zakládání klášterů, čímž posílil vliv římskokatolické církve.

⚔️ Války o nezávislost

Po smrti krále Alexandra III. v roce 1286 a následně jeho jediné dědičky, Markéty, Norské panny, v roce 1290, se Skotsko ocitlo v nástupnické krizi. Anglický král Eduard I. byl požádán, aby rozhodl mezi soupeřícími uchazeči o trůn. Svou moc využil k tomu, aby si Skotsko podrobil, a na trůn dosadil Johna Balliola jako svého vazala.

Skotský odpor proti anglické nadvládě vedl k Válkám o skotskou nezávislost. První válka (1296–1328) je spojena se jmény legendárních postav. William Wallace, nižší šlechtic, vedl úspěšné povstání a porazil Angličany v bitvě u Stirlingského mostu v roce 1297. Po jeho porážce a popravě se do čela odporu postavil Robert Bruce, který byl v roce 1306 korunován skotským králem. Jeho rozhodující vítězství v bitvě u Bannockburnu v roce 1314 zajistilo Skotsku de facto nezávislost, která byla formálně potvrzena Smlouvou z Edinburghu-Northamptonu v roce 1328.

👑 Dynastie Stuartovců

Po vymření rodu Bruce nastoupila na skotský trůn v roce 1371 dynastie Stuartovců, která vládla Skotsku po zbytek jeho nezávislé existence. Vláda Stuartovců byla poznamenána neustálými spory s mocnou šlechtou a Anglií. Během 15. a 16. století se králové jako Jakub I., Jakub IV. a Jakub V. snažili centralizovat moc a modernizovat stát.

V 16. století zasáhla Skotsko Reformace. Pod vlivem kazatele Johna Knoxe se země přiklonila k radikální formě protestantství, presbyterianismu. To vedlo k ostrým konfliktům s katolickou panovnicí Marií Stuartovnou, která byla nakonec donucena abdikovat ve prospěch svého syna Jakuba VI. a uprchnout do Anglie, kde byla později popravena.

🤝 Unie korun a zánik království

Klíčový moment nastal v roce 1603, kdy zemřela bezdětná anglická královna Alžběta I.. Nejbližším příbuzným byl skotský král Jakub VI., který se tak stal i anglickým králem jako Jakub I.. Tím vznikla personální unie známá jako Unie korun. Obě království, Skotsko i Anglie, si však ponechala své vlastní parlamenty, právní systémy a církve. Královský dvůr se přesunul do Londýna.

17. století bylo pro Skotsko bouřlivým obdobím, poznamenaným náboženskými konflikty (Války tří království) a snahami anglických panovníků o posílení královské moci na úkor parlamentu a církve. Na konci 17. století se Skotsko potýkalo s vážnými ekonomickými problémy, které ještě zhoršil neúspěch Darienského plánu – pokusu o založení skotské kolonie v Panamě.

Ekonomický tlak a politické výhody vedly skotskou politickou elitu k jednání o plné politické unii s Anglií. V roce 1707 byly skotským a anglickým parlamentem schváleny Zákony o unii (Acts of Union). Tímto aktem Skotské království jako suverénní stát zaniklo a stalo se součástí nově vytvořeného Království Velké Británie. Skotsko si však podrželo svůj unikátní právní systém a presbyteriánskou církev.

🌍 Geografie a územní vývoj

Území Skotského království se v průběhu staletí měnilo. V raném středověku zahrnovalo především území severně od řek Forth a Clyde. Postupným rozšiřováním na jih a západ pohltilo britské království Království Strathclyde a anglosaské části Northumbrie.

V roce 1266 byly na základě Smlouvy z Perthu připojeny od Norska Vnější Hebridy a ostrov Man. Orkneje a Shetlandy byly získány v 15. století jako věno pro Markétu Dánskou, manželku krále Jakuba III. Hranice s Anglií se ustálila přibližně na linii mezi zálivem Solway Firth na západě a řekou Tweed na východě.

Geograficky se království dělilo na dvě hlavní oblasti: hornatou a řídce osídlenou Vysočinu (Highlands) na severu, kde převažovala gaelská kultura a klanový systém, a úrodnější a hustěji osídlenou Nížinu (Lowlands) na jihu, která byla více ovlivněna anglickou kulturou.

🏛️ Vláda a politika

Král a parlament

Hlavou státu byl monarcha, jehož moc byla postupně omezována. Původně byl král volen systémem tanistry, ale za vlády Malcolma III. se prosadil princip dědičné primogenitury.

Skotský parlament (Parliament of Scotland), známý také jako Stavy království (Estates of Parliament), byl hlavním zákonodárným orgánem. Skládal se ze tří stavů: 1. **Preláti** (biskupové a opati) 2. **Šlechta** (vévodové, markýzové, hrabata, vikomti a lordi) 3. **Zástupci měst** (komisaři z královských měst, royal burghs)

Parlament měl pravomoc schvalovat daně, vydávat zákony a působil také jako nejvyšší soud. Jeho moc v průběhu staletí rostla, zejména na úkor krále.

Právní systém

Skotsko si vyvinulo vlastní, unikátní právní systém, známý jako Skotské právo (Scots law). Jedná se o hybridní systém, který kombinuje prvky římského práva (přes kontinentální právo) a anglosaského práva (common law). Tento systém zůstal zachován i po unii s Anglií v roce 1707 a je jedním z klíčových znaků skotské identity dodnes.

🛡️ Armáda

Skotská armáda byla po většinu historie založena na feudálním systému, kdy šlechtici byli povinni poskytnout králi vojáky. Pěchota byla klíčovou složkou a proslavila se používáním formace zvané schiltron – hustého uskupení vojáků s dlouhými kopími, které bylo velmi efektivní proti těžké jízdě, jak se ukázalo v bitvě u Bannockburnu.

Důležitou součástí skotské zahraniční politiky byla tzv. Auld Alliance (Stará aliance), vojenská a diplomatická aliance s Francouzským královstvím, která byla primárně namířena proti společnému nepříteli, Anglii. Tato aliance trvala od roku 1295 až do roku 1560.

💰 Ekonomika a společnost

Ekonomika Skotského království byla převážně zemědělská. Hlavními produkty byly oves a ječmen. V jižních oblastech byl významný chov ovcí a export vlny, zejména do Flander. Důležitý byl také rybolov, především lov sleďů a lososů.

Města, známá jako burghs, byla centry obchodu a řemesel. Nejvýznamnějšími městy byly Edinburgh, Perth, Stirling a Aberdeen. Skotsko razilo vlastní měnu, skotskou libru (pound Scots), která však postupně ztrácela hodnotu vůči anglické libře šterlinků.

Společnost byla silně hierarchická. Na vrcholu stál král, následovaný mocnou šlechtou a církví. Na Vysočině přetrvával klanový systém, kde byla loajalita vůči náčelníkovi klanu často silnější než loajalita ke králi.

✝️ Náboženství

Před příchodem křesťanství převládala keltská polyteistická náboženství. Křesťanství se do Skotska rozšířilo z Irska díky misionářům jako byl svatý Kolumba v 6. století. Raná skotská církev, známá jako Keltské křesťanství, měla svá specifika, ale postupně se přizpůsobila římskému ritu.

V 16. století proběhla Skotská reformace, která měla zásadní dopad na charakter země. Skotsko se stalo baštou kalvinismu a byla založena Church of Scotland (známá jako The Kirk), která přijala presbyteriánské zřízení (řízení církve volenými staršími, presbytery, namísto biskupů). Náboženské spory mezi presbyteriány a stoupenci episkopálního (biskupského) uspořádání, které podporovali stuartovští králové, byly hlavním zdrojem politického napětí v 17. století.

🎨 Kultura a symboly

Jazyk

V průběhu existence království se na jeho území mluvilo několika jazyky. V raném období dominovala Skotská gaelština, keltský jazyk odvozený ze staré irštiny. V Nížině se postupně prosadila Skotština (Scots), germánský jazyk blízce příbuzný angličtině. V severních ostrovech a částech Vysočiny se mluvilo jazykem Norn, odvozeným ze staré severštiny. Latina sloužila jako jazyk církve a administrativy.

Státní symboly

• Vlajka: Státní vlajkou byla Saltire neboli Kříž svatého Ondřeje – bílý diagonální kříž na modrém poli. Svatý Ondřej je patronem Skotska.
• Znak: Královským znakem byl tzv. Lion Rampant – červený lev ve skoku na zlatém poli s dvojitým červeným lemováním zdobeným liliemi. Používání tohoto znaku bylo vyhrazeno pouze panovníkovi.
• Hymna: Skotské království nemělo oficiální hymnu. Písně jako Scots Wha Hae nebo později Flower of Scotland jsou však silně spojeny s bojem za nezávislost a skotskou identitou.
• Národní symbol: Bodlák se stal národním symbolem Skotska údajně proto, že jeho pichlavé květy v noci prozradily útočící Vikingy.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Skotsko a Anglie byly po mnoho staletí dva úplně samostatné a často znepřátelené státy, podobně jako dnes například Francie a Německo. Skotské království mělo své vlastní krále, vlastní armádu, vlastní zákony a vlastní peníze. Bylo to hrdé a nezávislé království, které si svou svobodu muselo tvrdě vybojovat, zejména proti Anglii.

V roce 1603 nastala zvláštní situace: anglická královna zemřela bez dětí a nejbližším příbuzným byl skotský král Jakub. Stal se tak králem obou zemí najednou. Bylo to jako by jeden člověk byl prezidentem Česka i Slovenska zároveň, ale obě země by stále fungovaly odděleně. Tomuto stavu se říká "Unie korun".

Asi o sto let později, v roce 1707, se obě země dohodly, že se spojí úplně. Skotsko se v té době potýkalo s velkými finančními problémy a spojení s bohatší Anglií pro něj bylo výhodné. Vzniklo tak Království Velké Británie a skotský parlament v Edinburghu byl zrušen. Skotsko ale nezmizelo – ponechalo si své vlastní zákony a církev, což jsou věci, které ho odlišují od Anglie dodnes. Zánik Skotského království tedy nebyl dobytím, ale politickou dohodou, která vytvořila základ moderní Velké Británie.

Šablona:Aktualizováno