Přeskočit na obsah

Zikmund III. Vasa

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - panovník Zikmund III. Vasa (polsky Zygmunt III Waza, švédsky Sigismund, litevsky Žygimantas Vaza; * 20. června 1566, hrad Gripsholm – † 30. dubna 1632, Varšava) byl v letech 1587–1632 polský král a velkokníže litevský a v letech 1592–1599 také král švédský. Jeho dlouhá, téměř 45letá vláda v Polsko-litevské unii je jednou z nejdelších v polské historii.

Byl synem švédského krále Jana III. Vasy a Kateřiny Jagellonské, dcery polského krále Zikmunda I. Starého. Díky tomu spojoval nároky na švédský i polský trůn. Byl horlivým katolíkem a jeho vláda je silně spjata s protireformací v Polsku-Litvě. Jeho snaha o rekatolizaci Švédska a udržení obou korun vedla k dlouhotrvajícím polsko-švédským válkám. Za jeho vlády bylo hlavní město a královský dvůr trvale přenesen z Krakova do Varšavy.

👑 Život a původ

Zikmund se narodil na hradě Gripsholm ve Švédsku, kde byli jeho rodiče, tehdejší finský vévoda Jan a jeho manželka Kateřina Jagellonská, vězněni Janovým bratrem, švédským králem Erikem XIV.. Jeho matka byla dcerou polského krále Zikmunda I. Starého a Bony Sforzy, což Zikmundovi dávalo silný dynastický nárok na polský trůn po vymření Jagellonců.

Vychován byl svou matkou v katolické víře, což bylo v převážně luteránském Švédsku neobvyklé a později se to stalo zdrojem velkých politických i náboženských konfliktů. Mluvil plynně polsky, švédsky, německy, italsky a latinsky. Po smrti svého otce v roce 1592 se stal i švédským králem, čímž vznikla krátkodobá personální unie mezi Polsko-litevskou unií a Švédskem.

🇵🇱 Volba polským králem

Po smrti krále Štěpána Báthoryho v roce 1586 nastalo v Polsku-Litvě další bezkráloví. O trůn se ucházelo několik kandidátů. Hlavními favority byli Zikmund Vasa a arcivévoda Maxmilián III. Habsburský, bratr císaře Rudolfa II.. Polská šlechta (szlachta) byla rozdělena. Zikmunda podporoval mocný kancléř Jan Zamoyski a příznivci rodiny Zborowských, zatímco za Maxmiliánem stála část magnátů, kteří si přáli užší spojenectví s Habsburky.

Dne 19. srpna 1587 byl Zikmund částí šlechty zvolen králem. O tři dny později druhá frakce zvolila Maxmiliána. Situace hrozila přerůst v občanskou válku. Maxmilián se pokusil získat korunu silou a oblehl Krakov, byl však odražen. V lednu 1588 byla jeho armáda drtivě poražena vojsky Jana Zamoyského v bitvě u Byczyny. Maxmilián byl zajat a donucen vzdát se nároků na polský trůn. Tím byla Zikmundova vláda definitivně potvrzena a 27. prosince 1587 byl v krakovské katedrále na Wawelu korunován.

🇸🇪 Švédská koruna a unie

V roce 1592 zemřel Zikmundův otec, švédský král Jan III., a Zikmund se stal dědičným králem Švédska. Získal od polského Sejmu svolení odjet do Švédska a ujmout se vlády. Vznikla tak polsko-švédská personální unie, která spojovala dvě největší mocnosti v oblasti Baltského moře.

Jeho snahy však narazily na odpor. Zikmundův strýc, vévoda Karel ze Södermanlandu (pozdější král Karel IX. Švédský), který byl regentem během Zikmundovy nepřítomnosti, byl horlivým protestantem a vůdcem opozice proti Zikmundovým katolickým snahám. Zikmund přislíbil, že bude respektovat náboženskou svobodu ve Švédsku, ale jeho podpora katolíků vyvolávala nedůvěru.

Konflikt eskaloval v roce 1598, kdy Zikmund vtrhl do Švédska s armádou, aby obnovil svou autoritu. Byl však poražen vévodou Karlem v bitvě u Stångebro. Následně byl v roce 1599 švédským parlamentem (Riksdag) formálně sesazen z trůnu. Zikmund a jeho potomci se však nároku na švédský trůn nikdy nevzdali, což se stalo hlavní příčinou série ničivých polsko-švédských válek, které trvaly s přestávkami více než šedesát let.

⚔️ Války a zahraniční politika

Zikmundova vláda byla téměř nepřetržitě poznamenána válkami na všech frontách.

Polsko-švédské války

Hlavním motivem těchto konfliktů byl Zikmundův nárok na švédskou korunu. Válčilo se především o nadvládu nad Pobaltí, zejména o strategicky důležité území Livonsko. Válka probíhala v několika fázích, přičemž polsko-litevská vojska pod vedením skvělých hetmanů jako Jan Karol Chodkiewicz dosáhla několika významných vítězství, například v bitvě u Kircholmu (1605). Přes tyto úspěchy se Unii nepodařilo Švédy rozhodně porazit. Válka skončila pro Polsko-Litvu nevýhodným příměří v Altmarku (1629), kterým Švédsko získalo kontrolu nad většinou livonských přístavů a právo vybírat cla z polského obchodu v Gdaňsku.

Války s Osmanskou říší

Na jižní hranici čelila Republika obou národů expanzi Osmanské říše a nájezdům jejích vazalů, krymských Tatarů. Konflikty se soustředily na oblast Moldávie. V roce 1620 utrpěla polská armáda katastrofální porážku v bitvě u Cecory, kde padl i slavný hetman Stanisław Żółkiewski. O rok později, v roce 1621, se však polsko-litevským a kozáckým vojskům podařilo v měsíční bitvě u Chotynu zastavit obrovskou osmanskou invazi vedenou sultánem Osmanem II..

Intervence v Rusku (Smuta)

Když v Rusku na počátku 17. století vypuklo Období zmatků (Smuta), Zikmund se rozhodl využít chaosu k prosazení polských zájmů. Zpočátku neoficiálně podporoval samozvance, kteří se vydávali za zavražděného careviče Dmitrije (Lžidimitrij I.). V roce 1609 zahájil otevřenou válku proti Rusku. Polská vojska dosáhla velkých úspěchů, včetně dobytí Smolensku a v roce 1610 i Moskvy. Skupina moskevských bojarů dokonce zvolila Zikmundova syna, prince Vladislava, ruským carem. Zikmundův požadavek, aby Vladislav konvertoval k pravoslaví, a jeho vlastní ambice na carský trůn však vedly ke ztrátě ruské podpory. V roce 1612 byli Poláci z Moskvy vyhnáni a o rok později byl novým carem zvolen Michail I. Fjodorovič, zakladatel dynastie Romanovců. Válka skončila příměřím v Deulinu v roce 1618, kterým Polsko-litevská unie získala rozsáhlá území, včetně Smolenska a Černigova.

🏛️ Vnitřní politika a kultura

Přesun hlavního města

Jedním z nejtrvalejších Zikmundových činů bylo de facto přenesení hlavního města z Krakova do Varšavy. Ačkoliv Krakov zůstal formálně korunovačním městem, Zikmund od roku 1596 trvale sídlil ve Varšavě. Důvodem byla její centrálnější poloha v rámci rozlehlé unie, bližší k Litvě a také strategicky výhodnější pro jeho politiku vůči Švédsku. Tento přesun byl urychlen požárem na krakovském hradě Wawel.

Podpora protireformace

Zikmund byl oddaným katolíkem a silným zastáncem protireformace. Podporoval jezuitský řád, který hrál klíčovou roli ve vzdělávání a rekatolizaci šlechty. Za jeho vlády byla v roce 1596 uzavřena Brestlitevská unie, která vedla ke vzniku řeckokatolické církve podřízené papeži, což posílilo katolický vliv na východních územích unie. Jeho politika vedla k postupnému oslabení protestantismu v Polsku-Litvě, ačkoliv země si stále zachovala pověst relativně tolerantního státu ve srovnání se zbytkem Evropy zmítané třicetiletou válkou.

Vztah se šlechtou (Szlachta)

Zikmund se snažil posílit královskou moc, což ho často přivádělo do konfliktu s mocnou polskou šlechtou (szlachta), která si střežila svá privilegia zakotvená v systému Zlaté svobody. Jeho snahy o reformu armády a daňového systému narážely na odpor Sejmu. Nespokojenost s jeho absolutistickými tendencemi a prohabsburskou politikou vyvrcholila v letech 1606–1608 v tzv. Zebrzydowského povstání, které sice bylo potlačeno, ale dále oslabilo královu autoritu.

Umění a architektura

Zikmund byl významným mecenášem umění a architektury. Jeho dvůr ve Varšavě se stal centrem raného baroka ve střední Evropě. Povolal mnoho italských a nizozemských umělců a architektů. Nechal přestavět Královský hrad ve Varšavě a inicioval stavbu mnoha kostelů a paláců v tzv. "vasovském stylu". Jedním z nejznámějších symbolů jeho vlády je Zikmundův sloup ve Varšavě, který nechal postavit jeho syn Vladislav IV. na jeho počest.

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo

Zikmund III. Vasa byl dvakrát ženatý, v obou případech s rakouskými arcivévodkyněmi z rodu Habsburků.

  1. Anna Habsburská (1573–1598), dcera arcivévody Karla II. Štýrského. Měli spolu pět dětí, z nichž se dospělosti dožil pouze budoucí král:
  2. Konstancie Habsburská (1588–1631), sestra jeho první ženy Anny. Sňatek se sestrou zesnulé manželky byl kontroverzní, ale Zikmund si ho prosadil. Měli spolu sedm dětí, z nichž nejvýznamnější byli:

📜 Odkaz a hodnocení

Zikmund III. Vasa je kontroverzní postavou polských i švédských dějin. Jeho téměř půlstoletí trvající vláda byla obdobím velkých válečných konfliktů, které zemi vyčerpávaly, ale zároveň i obdobím kulturního rozkvětu a územní expanze, kdy Polsko-litevská unie dosáhla své největší rozlohy.

Jeho kritici mu vyčítají ztrátu švédské koruny a zatažení Polska-Litvy do dlouhých a nákladných válek se Švédskem, které oslabily postavení státu v Pobaltí. Jeho tvrdá protireformační politika je také vnímána jako příčina rostoucího vnitřního napětí, zejména ve vztahu k pravoslavnému a protestantskému obyvatelstvu.

Na druhou stranu je oceňován za stabilizaci monarchie po bouřlivém bezkráloví, za úspěšnou obranu proti Osmanské říši a za dočasné zisky na úkor Ruska. Byl také velkým mecenášem umění, který přinesl do Polska raně barokní kulturu a trvale proměnil Varšavu v politické a kulturní centrum země. Jeho vláda představuje vrchol moci Polsko-litevské unie, ale zároveň v sobě nese i zárodky jejího budoucího úpadku.

💡 Pro laiky

  • Personální unie: Situace, kdy dvě nebo více samostatných zemí mají stejného panovníka, ale každá si zachovává své vlastní zákony, vládu a tradice. Představte si to tak, že jedna osoba je ředitelem dvou různých, nezávislých firem. Zikmund byl králem jak v Polsku-Litvě, tak ve Švédsku.
  • Protireformace: Odpověď katolické církve na šíření protestantismu v 16. a 17. století. Cílem bylo zastavit odliv věřících, provést vnitřní reformy a posílit katolickou víru, často pomocí vzdělávání (např. jezuitské školy) a umění (baroko).
  • Szlachta: Název pro šlechtu v Polském království a později v Polsko-litevské unii. Tato šlechta měla obrovskou moc a privilegia, včetně práva volit krále. Král bez souhlasu szlachty (shromážděné v parlamentu zvaném Sejm) nemohl prosadit téměř nic důležitého.
  • Smuta (Období zmatků): Období totálního chaosu, občanské války a zahraničních invazí v Rusku na začátku 17. století. Začalo po vymření vládnoucí dynastie Rurikovců a skončilo nástupem dynastie Romanovců. Během této doby se Polsko-Litvě podařilo dočasně obsadit i Moskvu.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Zikmund_III._Vasa&oldid=18406“