1602
Obsah boxu
Rok 1602 (MDCII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý. Tento rok je klíčový především pro dějiny kapitalismu a kolonialismu, neboť byla založena Nizozemská východoindická společnost, první akciová společnost na světě. V Evropě pokračovaly vleklé vojenské konflikty, zatímco v Asii a Americe probíhaly významné objevitelské a dobyvačné výpravy.
📜 Události
🌍 Evropa
- 20. března – V Nizozemsku je založena Nizozemská východoindická společnost (nizozemsky Vereenigde Oostindische Compagnie, VOC). Společnost získala od nizozemské vlády 21letý monopol na obchod s Asií a pravomoci srovnatelné se suverénním státem: mohla vést války, uzavírat smlouvy, razit vlastní mince a zakládat kolonie. Stala se tak první nadnárodní korporací v historii a klíčovým nástrojem nizozemského imperialismu.
- Červen – Anglický mořeplavec Bartholomew Gosnold jako první Evropan prozkoumal pobřeží Nové Anglie, pojmenoval mys Cape Cod (podle velkého množství tresek – cod) a ostrov Martha's Vineyard.
- Červenec – Francouzská vojska pod vedením maršála Charlese de Gontauta, vévody z Bironu, obsadila několik měst ve Savojsku, což vedlo k dalšímu napětí mezi Francií a Španělskem. Vévoda z Bironu byl později téhož roku zatčen za zradu a spiknutí se Španělskem a Savojskem a 31. července popraven v Bastile.
- 12. prosince – Savojský vévoda Karel Emanuel I. Savojský se pokusil o noční útok na město Ženeva s cílem připojit ho ke svému území. Útok byl obyvateli města odražen. Tato událost je v Ženevě dodnes oslavována jako svátek L'Escalade.
- Probíhá Osmdesátiletá válka (nizozemská válka za nezávislost). Španělská armáda pod velením Ambrosia Spinoly pokračuje v náročném obléhání města Ostende, které se stalo jedním z nejdelších a nejkrvavějších obléhání v novověkých dějinách.
- Probíhá Dlouhá turecká válka mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Boje se soustředí především na území Uher.
- V Anglii se Williamu Shakespearovi připisuje napsání nebo první uvedení tragédie Hamlet a komedie Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete.
- V Praze, na dvoře císaře Rudolfa II., působí astronom Johannes Kepler, který analyzuje data o pohybu planet po zesnulém Tychonovi Brahe.
- V Itálii je Tommaso Campanella odsouzen za kacířství a spiknutí proti španělské nadvládě v Neapoli. Je uvězněn a mučen.
🌏 Asie
- Portugalské síly jsou vyhnány z Bahrajnu perským šáhem Abbásem I., který tak posiluje perskou kontrolu nad Perským zálivem.
- V Japonsku pokračuje upevňování moci Tokugawy Iejasua po jeho vítězství v bitvě u Sekigahary (1600), což vede k postupnému sjednocení země a začátku období Edo.
- V Mughalské říši v Indii vládne císař Akbar Veliký. Jeho vezír a blízký přítel Abú'l-Fazl je zavražděn na popud Akbarova syna Salima (budoucího císaře Džahángíra).
🌎 Amerika
- Španělský mořeplavec Sebastián Vizcaíno prozkoumává pobřeží Kalifornie. 16. prosince zakotvil v zátoce, kterou pojmenoval Monterey na počest místokrále Nového Španělska, hraběte z Monterrey.
🔬 Věda a umění
- V Oxfordu je pro veřejnost otevřena Bodleian Library, jedna z nejstarších a nejvýznamnějších knihoven v Evropě.
- Italský malíř Caravaggio působí v Římě a dokončuje některá ze svých klíčových děl, čímž definuje styl barokního šerosvitu (chiaroscuro).
- V Bologni umírá malíř Agostino Carracci, jeden ze zakladatelů boloňské malířské školy.
👶 Narození
- 14. února – Francesco Cavalli, italský hudební skladatel († 1676)
- 18. února – Per Brahe mladší, švédský státník a generální guvernér Finska († 1680)
- 2. května – Athanasius Kircher, německý jezuitský učenec a vynálezce († 1680)
- 14. července – Jules Mazarin, francouzský kardinál a první ministr († 1661)
- 22. listopadu – Izabela Bourbonská, španělská a portugalská královna jako manželka Filipa IV. († 1644)
- 30. listopadu – Otto von Guericke, německý fyzik, vynálezce vývěvy († 1686)
- neznámé datum – William Lawes, anglický hudební skladatel († 1645)
- neznámé datum – Philippe de Champaigne, francouzský barokní malíř († 1674)
✝️ Úmrtí
- 22. března – Agostino Carracci, italský malíř a grafik (* 1557)
- 12. srpna – Abú'l-Fazl, vezír a kronikář mughalského císaře Akbara Velikého (* 1551)
- 29. srpna – Sebastian Fabian Klonowic, polský spisovatel a básník (* cca 1545)
- 7. října – Thomas Morley, anglický hudební skladatel, varhaník a teoretik (* 1557 nebo 1558)
- 30. října – Jean-Jacques Boissard, francouzský básník a starožitník (* 1528)
- neznámé datum – Giacomo della Porta, italský architekt a sochař, dokončil kopuli Bazilika svatého Petra (* cca 1533)
- neznámé datum – Valentin Otho, německý matematik a astronom (* cca 1545)
💡 Pro laiky
Rok 1602 si můžeme představit jako dobu velkých kontrastů. Zatímco v Evropě zuřily války, které byly často motivovány náboženstvím (boj mezi katolíky a protestanty), v Nizozemsku se zrodil nápad, který změnil svět obchodu.
Představte si, že několik bohatých obchodníků dá dohromady své peníze, aby mohli vyslat lodě na druhý konec světa pro vzácné koření. Místo toho, aby každý riskoval sám, založí společnou firmu – Nizozemskou východoindickou společnost (VOC). Tato firma byla tak mocná, že fungovala skoro jako samostatný stát. Měla vlastní armádu, mohla vyhlašovat válku a zakládat města v Asii. Byla to v podstatě první obří nadnárodní korporace, něco jako Apple nebo Amazon své doby, ale s vlastními vojáky.
Mezitím v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. se scházeli nejlepší mozky tehdejší doby. Astronom Johannes Kepler zde studoval hvězdy a planety a snažil se odhalit tajemství vesmíru. V Anglii zase William Shakespeare psal své nejslavnější hry jako Hamlet, které se hrají dodnes. Svět se tedy na jednom místě měnil silou peněz a zbraní, a na jiném silou myšlenek a umění.