Přeskočit na obsah

Nizozemská západoindická společnost

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Společnost

Nizozemská západoindická společnost (nizozemsky Geoctrooieerde Westindische Compagnie nebo zkráceně WIC) byla nizozemská akciová společnost a obchodní společnost, která v 17. a 18. století disponovala monopolem na obchod v oblasti Atlantiku. Charta udělená Generálními stavy jí dávala právo na obchod, kolonizaci a vojenské operace v Západní Indii (což zahrnovalo Karibik), Americe a na západním pobřeží Afriky.

Na rozdíl od své úspěšnější a známější sesterské organizace, Nizozemské východoindické společnosti (VOC), byla WIC od počátku koncipována nejen jako obchodní, ale i jako vojenský nástroj v rámci osmdesátileté války proti Španělsku a Portugalsku. Mezi její nejznámější aktivity patří založení kolonie Nové Nizozemí s hlavním městem Nový Amsterdam (dnešní New York), dočasné ovládnutí části Brazílie a rozsáhlá účast na transatlantickém obchodu s otroky.

📜 Historie

🌍 Založení a cíle

Myšlenka na vytvoření západoindické společnosti se objevila již na počátku 17. století, ale její realizaci bránilo Dvanáctileté příměří se Španělskem (1609–1621). Po obnovení bojů v rámci osmdesátileté války byla společnost konečně založena 3. června 1621. Její charta jí zaručovala 24letý monopol na veškerý nizozemský obchod a plavbu v Atlantiku, konkrétně na pobřeží Ameriky a Afriky mezi obratník Raka a mys Dobré naděje.

Hlavní cíle WIC byly trojí:

  1. Vojenský: Narušovat španělskou a portugalskou námořní moc a obchod, zejména útoky na jejich kolonie a lodě s poklady. Korzárství bylo klíčovou a velmi výnosnou součástí strategie.
  2. Obchodní: Vytvořit ziskový obchod s americkými a africkými komoditami, jako byly cukr, tabák, kožešiny, zlato a slonovina.
  3. Koloniální: Zakládat a spravovat nizozemské kolonie v Americe, které by sloužily jako obchodní základny a zdroje surovin.

⚔️ Válka a korzárství

Největším vojenským a finančním úspěchem společnosti bylo zajetí španělské stříbrné flotily nizozemským admirálem Pietem Heynem v bitva v zátoce Matanzas v roce 1628. Kořist v podobě obrovského množství stříbra, zlata a dalšího zboží ochromila španělské finance a naopak poskytla WIC kapitál pro její další expanzi, zejména pro invazi do Brazílie. Tento čin udělal z Heyna v Nizozemsku národního hrdinu. Korzárské výpravy proti španělským a portugalským lodím byly pravidelnou a důležitou součástí příjmů společnosti po celou první polovinu 17. století.

🇧🇷 Nizozemská Brazílie

Využívajíc prostředků získaných Pietem Heynem, WIC zahájila v roce 1630 rozsáhlou invazi do portugalské Brazílie, která byla v té době pod španělskou nadvládou v rámci Iberské unie. Podařilo se jí dobýt velkou část severovýchodního pobřeží, včetně měst Olinda a Recife. Kolonie, známá jako Nizozemská Brazílie, vzkvétala pod správou guvernéra Jana Mořice Nasavsko-Siegenského (1637–1644), který podporoval vědu, umění a relativní náboženskou toleranci. Hlavním městem se stalo Mauritstad (dnešní Recife).

Po odchodu Jana Mořice a obnovení portugalské nezávislosti však sílilo povstání místních portugalských osadníků. Po dlouhých bojích byli Nizozemci v roce 1654 definitivně poraženi a z Brazílie vyhnáni. Ztráta této lukrativní kolonie, zaměřené na produkci cukru, byla pro WIC obrovskou finanční ranou.

🇺🇸 Nové Nizozemí

Na severoamerickém kontinentu společnost spravovala kolonii Nové Nizozemí, jejíž území se rozkládalo v oblasti dnešních států New York, New Jersey, Delaware a Connecticut. Hlavním centrem bylo město Nový Amsterdam, založené na jižním cípu ostrova Manhattan. Na rozdíl od Brazílie se kolonie zaměřovala především na výnosný obchod s kožešinami, zejména bobřími, které vykupovala od Irokézů a dalších indiánských kmenů.

Kolonie však trpěla nedostatkem osadníků a neefektivní správou. V roce 1664, během druhé anglo-nizozemské války, obsadila Nový Amsterdam bez boje anglická flotila a přejmenovala jej na New York. Ačkoliv Nizozemci kolonii krátce získali zpět v roce 1673, definitivně ji postoupili Anglii výměnou za Surinam v rámci Westminsterského míru v roce 1674.

🌍 Obchod s otroky

Jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejtemnějších kapitol v historii WIC byl její podíl na transatlantickém obchodu s otroky. Po dobytí portugalských pevností na africkém Zlatém pobřeží (dnešní Ghana), jako byl hrad Elmina v roce 1637, získala společnost kontrolu nad klíčovými body pro nákup zotročených Afričanů.

WIC se stala jedním z hlavních hráčů v tzv. trojúhelníkovém obchodu. Lodě vyplouvaly z Evropy se zbožím (textil, zbraně, alkohol), které v Africe směnily za otroky. Ty pak v nelidských podmínkách převážely přes Atlantik (tzv. "Střední pasáž") do Ameriky, především do Brazílie, Karibiku a Surinamu, kde byli prodáni na práci na plantážích. Z Ameriky se lodě vracely do Evropy s produkty jako cukr, tabák a bavlna. Ostrov Curaçao se stal hlavním otrokářským trhem v Karibiku.

📉 Úpadek a reorganizace

Ztráta Brazílie a Nového Nizozemí, spolu s vysokými vojenskými náklady a konkurencí ze strany Anglie a Francie, vedla k finančnímu kolapsu první WIC. V roce 1674 společnost zbankrotovala a byla rozpuštěna.

Již v roce 1675 však byla založena nová, reorganizovaná "Druhá" Západoindická společnost. Ta se již mnohem méně soustředila na vojenské dobývání a korzárství a její hlavní činností se stal obchod, především obchod s otroky, který zůstal jejím nejvýnosnějším odvětvím až do konce 18. století. Spravovala zbývající nizozemské kolonie jako Surinam, Essequibo, Berbice a ostrovy v Karibiku.

🏁 Definitivní zánik

V průběhu 18. století význam společnosti postupně upadal. Její monopol byl narušován pašeráctvím a konkurencí. Během čtvrté anglo-nizozemské války (1780–1784) utrpěla další těžké ztráty. Nakonec byla charta společnosti v roce 1791 neprodloužena a 1. ledna 1792 byly její dluhy a majetky (kolonie) převzaty nizozemským státem.

⚙️ Organizace a struktura

Struktura WIC byla podobná jako u VOC. Byla to federace pěti regionálních komor (kamers):

Každá komora měla své vlastní ředitelstvo. Celou společnost řídilo ústřední ředitelstvo známé jako Heeren XIX (Páni devatenácti). Osmnáct členů bylo delegováno z regionálních komor podle jejich kapitálového podílu (Amsterdam měl 8, Zeeland 4, ostatní po 2) a devatenáctý člen byl jmenován Generálními stavy jako zástupce vlády.

🗺️ Území a obchodní stanice

Během své existence spravovala Nizozemská západoindická společnost (v různých obdobích) následující území:

💡 Pro laiky

Představte si obrovskou firmu ze 17. století, která byla napůl obchodní společnost a napůl válečné námořnictvo. Nizozemská západoindická společnost dostala od nizozemské vlády monopol – tedy výhradní právo – na veškerý obchod, kolonizaci a vojenské akce v oblasti Atlantiku (Amerika a západní Afrika). Jejím hlavním úkolem bylo nejen vydělávat peníze obchodem s cukrem, tabákem a kožešinami, ale také aktivně bojovat proti nepřátelům Nizozemska, především proti Španělsku a Portugalsku.

Proslavila se zakládáním kolonií jako Nový Amsterdam (dnešní New York) a dobytím části Brazílie. Bohužel, její nejvýnosnější, ale zároveň nejtemnější činností byl brutální obchod s otroky, kdy lodě společnosti převážely statisíce zotročených Afričanů do Ameriky, aby tam pracovali na plantážích. Byla to tedy mocná organizace, která formovala dějiny Ameriky i Afriky, ale její odkaz je kvůli podílu na otroctví velmi kontroverzní.

🔗 Související články


⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nizozemská_západoindická_společnost&oldid=18986“