Baltské moře

Rozbalit box

Obsah boxu

Baltské moře (neformálně Balt) je vnitrozemské moře Atlantického oceánu, které hluboce zasahuje do severní Evropy. Je obklopeno Skandinávským poloostrovem, evropskou pevninou a dánskými ostrovy. S oceánem je spojeno pouze úzkými a mělkými průlivy Kattegat a Skagerrak.

Jedná se o unikátní vodní plochu, která je často popisována jako největší brakické moře na světě – voda v něm je směsí slané mořské vody a obrovského množství sladké vody z řek, což má zásadní dopad na jeho ekosystém. Baltské moře bylo po staletí klíčovou obchodní křižovatkou, bojištěm mocenských zájmů a kulturním mostem mezi Skandinávií, východní Evropou a germánským světem.

📜 Historie a geologický vývoj

Baltské moře je z geologického hlediska velmi mladé a jeho podoba se v posledních několika tisících letech dramaticky měnila v závislosti na ústupu ledovce po poslední době ledové.

• Baltské ledové jezero (cca 12 600 př. n. l.): Po ústupu masivního ledovce vznikla na místě dnešního moře obrovská sladkovodní nádrž, napájená vodou z tajícího ledu.
• Yoldiové moře (cca 9600 př. n. l.): Jak ledovec dále ustupoval, došlo k otevření spojení s Atlantským oceánem přes střední Švédsko. Do jezera pronikla slaná voda a vzniklo brakické Yoldiové moře, pojmenované podle arktického mlže Yoldia arctica.
• Ancylové jezero (cca 8900 př. n. l.): Vlivem postglaciálního vzestupu pevniny se spojení s oceánem opět uzavřelo a moře se znovu změnilo ve sladkovodní jezero, tentokrát pojmenované po plži Ancylus fluviatilis.
• Littorinové moře (cca 5500 př. n. l.): Oteplení klimatu a vzestup hladiny oceánů vedly k definitivnímu otevření dánských úžin. Do jezera masivně pronikla slaná voda a vzniklo Littorinové moře, které bylo slanější a teplejší než to dnešní.
• Současné Baltské moře: Postupným ochlazováním a snižováním salinity se zformovalo moře do dnešní podoby. Tento geologický vývoj je stále v procesu – Skandinávie se stále zvedá (až o 1 cm za rok), zatímco jižní pobřeží mírně klesá.

Tato dynamická minulost vysvětluje unikátní směs sladkovodních a mořských druhů, které v Baltském moři žijí.

🔬 Hydrologie: Moře, které není ani slané, ani sladké

Nejvýraznějším rysem Baltského moře je jeho nízká a proměnlivá slanost.

• Brakická povaha: Do Baltského moře ústí více než 200 řek, které jej každoročně zásobují obrovským množstvím sladké vody. Spojení s Atlantským oceánem je zároveň velmi omezené úzkými a mělkými průlivy, což brání masivní výměně vody. Výsledkem je, že průměrná salinita se pohybuje jen kolem 0,8 % (8 psu), zatímco v oceánech je to průměrně 3,5 % (35 psu).
• Gradient salinity: Slanost není všude stejná. Nejvyšší je u dánských úžin (cca 1,2 %) a směrem na sever a východ postupně klesá. V severní části Botnického zálivu je voda téměř sladká (cca 0,3 %), což umožňuje existenci sladkovodních ryb, jako je okoun nebo štika.
• Stratifikace (vrstvení) vody: Hustší a slanější voda z Atlantiku, která občas pronikne do Baltu, se drží u dna, zatímco lehčí a sladší voda z řek zůstává na povrchu. Mezi těmito vrstvami je tzv. haloklina, která brání jejich promíchávání. To vede k nedostatku kyslíku v hlubších částech moře a vzniku tzv. "mrtvých zón".
• Zalednění: Díky nízké slanosti severní části moře, zejména Botnický záliv a Finský záliv, pravidelně v zimě zamrzají. V extrémních zimách může led pokrýt i více než polovinu celého moře.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si Baltské moře jako obrovskou vanu se špatně těsnícím špuntem.

• Napouštění (řeky): Do vany neustále teče voda z více než 200 kohoutků – to jsou všechny ty řeky jako Visla, Odra a Něva, které do něj přinášejí sladkou vodu.
• Špunt a přítok oceánu: Na druhé straně je špunt, který úplně netěsní. Je tam jen malá škvírka (dánské úžiny), kterou se do vany občas dostane trochu slané vody z oceánu.
• Výsledek – "poloslaná voda": Protože do vany teče mnohem více sladké vody z kohoutků, než kolik slané vody prosákne špuntem, voda ve vaně není ani pořádně sladká, ani pořádně slaná. Je to takový mix, kterému říkáme brakická voda. V části vany nejdál od špuntu (na severu) je voda skoro sladká, zatímco blízko špuntu je o něco slanější.

• • Důsledek: Zmatené ryby a led v zimě**

Tento unikátní "koktejl" znamená, že v Baltu žijí vedle sebe ryby, které by se normálně nepotkaly – mořské (jako treska a sleď) i sladkovodní (jako okoun a štika). A protože voda není moc slaná, v zimě snadno zamrzá, takže na severu se dá po moři jezdit autem.

• • Pohyblivá podlaha vany:** Aby to bylo ještě zajímavější, "podlaha vany" se stále hýbe. Na skandinávské straně se pomalu zvedá (jak si oddechla od tíhy ledovce), zatímco na jižní straně mírně klesá.

📈 Ekonomický a strategický význam

Baltské moře je jednou z nejrušnějších námořních obchodních cest na světě a historicky i geopoliticky klíčovou oblastí.

Obchod a doprava

Je hlavní dopravní tepnou pro devět zemí, které u něj leží. Přepravuje se zde obrovské množství zboží, od kontejnerů po suroviny.

• Klíčové přístavy: Mezi největší přístavy patří Petrohrad (Rusko), Gdaňsk (Polsko), Helsinky (Finsko), Stockholm (Švédsko) a Klaipėda (Litva).
• Energetika: Baltské moře je klíčové pro energetickou bezpečnost Evropy. Po jeho dně vedou strategické plynovody, jako je Nord Stream, spojující Rusko a Německo. V posledních letech se také stává centrem pro výstavbu větrných elektráren na moři (offshore).

Historický význam: "Moře Hanzovní ligy"

Ve středověku a raném novověku bylo Baltské moře dominováno Hanzovní ligou, mocným spolkem severoněmeckých obchodních měst (Lübeck, Hamburk, Gdaňsk), který ovládal obchod se dřevem, obilím, kožešinami a jantarem. Později o nadvládu nad Baltem (Dominium maris Baltici) bojovaly severské mocnosti Dánsko a Švédsko. V 18. století se dominantní silou stalo Ruské impérium po založení Petrohradu carem Petrem I. Velikým.

Vojenský a geopolitický význam

Během studené války představovalo Baltské moře hranici mezi blokem NATO a Varšavskou smlouvou. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 jeho strategický význam opět dramaticky vzrostl. Po vstupu Finska (2023) a Švédska (2024) do NATO se Baltské moře, s výjimkou krátkého ruského pobřeží u Petrohradu a Kaliningradské oblasti, stalo prakticky "jezerem NATO", což zásadně změnilo vojenskou rovnováhu v regionu.

♻️ Ekologie a životní prostředí

Baltské moře je jedním z neznečištěnějších moří na světě. Jeho unikátní hydrologické vlastnosti (pomalá výměna vody, vrstvení) činí jeho ekosystém extrémně zranitelným.

Hlavní problémy

• Eutrofizace: Největší a nejzávažnější problém. Obrovské množství živin (dusík a fosfor) ze zemědělství (hnojiva) a z nedostatečně vyčištěných odpadních vod z velkých měst stéká do moře. Tyto živiny způsobují masivní růst sinic a řas. Když tyto organismy odumřou a klesnou ke dnu, jejich rozklad spotřebovává veškerý kyslík, což vede ke vzniku rozsáhlých "mrtvých zón" na mořském dně, kde nemůže přežít žádný vyšší život.
• Toxické znečištění: Na dně moře se nachází obrovské množství chemických zbraní (přes 50 000 tun) a konvenční munice, potopené po druhé světové válce. Postupná koroze kontejnerů představuje časovanou ekologickou bombu, protože se z nich uvolňují látky jako yperit a arsen.
• Nadměrný rybolov: Intenzivní rybolov v minulosti vedl ke kolapsu populací některých klíčových druhů, jako je treska obecná.
• Invazivní druhy: Prostřednictvím balastní vody z lodí se do Baltu dostávají nepůvodní druhy, které narušují křehkou rovnováhu ekosystému.

Pro ochranu moře byla přijata Helsinská úmluva a byla vytvořena Helsinská komise (HELCOM), která koordinuje mezinárodní snahy o snížení znečištění.

🤔 Pro laiky (Část 2)

Pokračujeme s naší analogií vany se špatným špuntem.

Vana plná života a obchodu:

• Tato vana je velmi oblíbená. Je to jako rušné náměstí pro devět sousedních zemí. Všichni po ní neustále jezdí se svými "nákupními vozíky" (loděmi) a převážejí obrovské množství zboží.
• Na dně vany jsou navíc natahané důležité "prodlužovačky" (plynovody), které zásobují Evropu energií.

Problém: Vana se plní špínou a nemá jak se vyčistit A tady je ten největší problém. Představte si, že všichni ti sousedé do té vany vylévají špinavou vodu z mytí nádobí a z pračky (odpadní vody, hnojiva z polí).

• Špatný odtok: Protože má vana jen malý a ucpaný "špunt", špinavá voda nemá jak rychle odtéct a vyměnit se za čistou. Zůstává tam desítky let.
• "Zelená polévka": Ta špína (živiny) funguje jako superhnojivo pro řasy a sinice. V létě se vana promění v hustou, zelenou, zapáchající polévku.
• Mrtvé dno: Když tato zelená hmota odumře a klesne na dno, začne hnít. Při tomto hnití se spotřebuje veškerý kyslík, takže na dně vany vzniknou obrovské "mrtvé zóny", kde se všechno udusí a nic tam nemůže žít.
• Staré jedy: Navíc po válce do té vany někdo naházel staré, rezavějící barely s jedy (chemické zbraně), které začínají prosakovat.

Baltské moře je tedy krásné a nesmírně důležité, ale zároveň je to velmi "nemocná" vana, kterou se teď všichni sousedé snaží společně a s velkým úsilím vyčistit.