Přeskočit na obsah

Ludvík XIV.

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox panovník

Ludvík XIV. (francouzsky Louis XIV), celým jménem Louis-Dieudonné (5. září 1638 – 1. září 1715), známý jako Král Slunce (le Roi Soleil), byl francouzský a navarrský král z rodu Bourbonů, který vládl od 14. května 1643 až do své smrti v roce 1715. Jeho vláda trvající 72 let a 110 dní je nejdelší doloženou vládou panovníka v evropské historii a je považována za vrchol francouzského absolutismu. Během jeho panování se Francie stala dominantní evropskou velmocí, politickým a kulturním centrem kontinentu. Jeho jméno je neoddělitelně spjato s výstavbou velkolepého zámku ve Versailles, který se stal symbolem jeho moci a slávy.

Po smrti svého otce Ludvíka XIII. usedl na trůn ve věku necelých pěti let. V prvních letech jeho vlády držela moc v rukou jeho matka a regentka Anna Rakouská a její první ministr, kardinál Jules Mazarin. Toto období bylo poznamenáno šlechtickým povstáním známým jako Fronda, které v mladém Ludvíkovi zanechalo hlubokou nedůvěru vůči vysoké šlechtě. Po Mazarinově smrti v roce 1661 se Ludvík ve věku 23 let plně ujal vlády a rozhodl se vládnout bez prvního ministra, čímž soustředil veškerou moc do svých rukou. Jeho slavný, i když pravděpodobně apokryfní, výrok „Stát jsem já“ (L'état, c'est moi) dokonale vystihuje podstatu jeho absolutistické vlády.

👑 Vláda a politika

Ludvíkova vláda je synonymem pro centralizovanou a absolutistickou monarchii. Po zkušenostech s Frondou systematicky omezoval moc vysoké šlechty a posiloval královskou autoritu.

Centralizace moci

Klíčovým krokem k upevnění moci bylo přemístění královského dvora a vlády z Paříže do nově vybudovaného paláce ve Versailles v roce 1682. Tímto krokem donutil nejvyšší šlechtu opustit svá panství a žít pod jeho neustálým dohledem. Život u dvora byl plný složitých rituálů a ceremonií, které se točily kolem osoby krále, a postavení šlechtice záviselo na králově přízni. Místo tradiční rodové šlechty se Ludvík obklopoval schopnými ministry a úředníky z řad nižší šlechty nebo měšťanstva, kteří byli zcela závislí na jeho vůli.

Colbert a merkantilismus

Hospodářskou politiku státu řídil především ministr financí Jean-Baptiste Colbert. Colbert prosazoval politiku merkantilismu, jejímž cílem bylo zvýšit bohatství státu podporou exportu a omezením importu prostřednictvím vysokých cel. Zakládal královské manufaktury na výrobu luxusního zboží (gobelíny, zrcadla, hedvábí), budoval dopravní infrastrukturu a podporoval vznik obchodních společností, jako byla Východoindická a Západoindická společnost. Tato politika zajistila státní pokladně značné příjmy, které financovaly královu armádu, stavby i nákladný život dvora.

Náboženská politika

Ludvík XIV., přesvědčený katolík, usiloval o náboženskou jednotu Francie pod heslem „jeden král, jeden zákon, jedna víra“ (un roi, une loi, une foi). Jeho cílem bylo potlačit protestantismus. Tento tlak vyvrcholil v roce 1685 vydáním Edikt z Fontainebleau, kterým zrušil Edikt nantský z roku 1598, jenž zaručoval francouzským protestantům (hugenoti) náboženskou svobodu. Zrušení ediktu vedlo k masivní vlně perzekuce. Hugenotské kostely byly bořeny, jejich školy zavírány a bohoslužby zakázány. Navzdory zákazu emigrace opustilo Francii na 200 000 až 300 000 hugenotů, mezi nimiž bylo mnoho zručných řemeslníků a obchodníků, což znamenalo pro francouzské hospodářství citelnou ztrátu.

⚔️ Války a zahraniční politika

Zahraniční politika Krále Slunce byla expanzivní a agresivní. Jeho cílem bylo posílit postavení Francie jako dominantní evropské mocnosti a rozšířit její hranice. Během jeho vlády vedla Francie řadu válek.

  • Devoluční válka (1667–1668): Válka proti Španělsku o území ve Španělském Nizozemí (dnešní Belgie).
  • Francouzsko-nizozemská válka (1672–1678): Útok na Nizozemské provincie, který vedl k vytvoření široké protifrancouzské koalice.
  • Válka reunií (1683–1684): Anexe pohraničních území na základě sporných právních nároků.
  • Devítiletá válka (Válka o falcké dědictví, 1688–1697): Rozsáhlý konflikt proti koalici evropských států (tzv. Velká aliance), která se snažila zastavit francouzskou expanzi.
  • Válka o španělské dědictví (1701–1714): Největší a nejvyčerpávající konflikt Ludvíkovy vlády. Vypukl po smrti posledního španělského Habsburka, Karla II., který odkázal svou říši Ludvíkovu vnukovi Filipovi z Anjou. Proti spojení francouzské a španělské koruny se postavila koalice vedená Svatou říší římskou, Velkou Británií a Nizozemskem. Válka skončila kompromisním Utrechtským mírem: Filip byl uznán španělským králem (Filip V. Španělský), ale musel se vzdát nároků na francouzský trůn. Francie byla válkou finančně i vojensky vyčerpaná.

🏛️ Kultura a umění: Velké století

Vláda Ludvíka XIV. je často označována jako Velké století (le Grand Siècle). Král byl velkým mecenášem umění a vědy, které využíval k oslavě své osoby a své vlády.

💑 Osobní život a rodina

Ludvík XIV. se v roce 1660 oženil se svou sestřenicí, španělskou infantkou Marií Terezou Habsburskou. Manželství bylo politické a mělo zpečetit mír se Španělskem. Ačkoliv si král své manželky vážil, jejich vztah nebyl naplněn láskou. Měli spolu šest dětí, z nichž se dospělosti dožil pouze nejstarší syn, Ludvík, velký dauphin.

Král byl proslulý svými četnými milostnými aférami. Mezi jeho nejznámější milenky patřily:

Poslední roky Ludvíkovy vlády byly poznamenány osobními tragédiemi. Během krátké doby zemřel jeho syn, nejstarší vnuk i nejstarší pravnuk, což zanechalo jako přímého následníka jeho pětiletého pravnuka, budoucího krále Ludvíka XV.. Ludvík XIV. zemřel 1. září 1715 na následky gangrény, čtyři dny před svými 77. narozeninami.

💡 Pro laiky: Proč byl Ludvík XIV. tak slavný?

Představte si, že ředitel velké firmy (Francie) se rozhodne, že už nebude poslouchat žádné manažery (šlechtu) a bude o všem rozhodovat úplně sám. Aby si pojistil, že mu do toho nikdo nebude mluvit, pozve všechny důležité manažery, aby bydleli s ním v obrovském, přepychovém firemním areálu (zámek Versailles). Tam je zaměstnává různými společenskými povinnostmi a večírky, takže nemají čas ani příležitost kout pikle za jeho zády.

Tento ředitel, Ludvík XIV., si nechal říkat „Král Slunce“, protože stejně jako se planety točí kolem Slunce, tak se celý život ve Francii točil kolem něj. Vše, co dělal, bylo velkolepé. Postavil nejnádhernější palác své doby, nosil nejdražší oblečení a pořádal největší oslavy. Tím všem ukazoval, jak je mocný a bohatý.

Zároveň byl velmi pracovitý. Zavedl pořádek ve financích, aby měl dost peněz na silnou armádu, se kterou pak rozšiřoval území své firmy (Francie). Za jeho vlády se Francie stala nejvlivnější zemí v Evropě, něco jako dnešní superstar mezi státy. Francouzština, francouzská móda a francouzské umění udávaly tón celému světu. Právě proto je Ludvík XIV. považován za jednoho z nejvýznamnějších panovníků v historii – ztělesňoval absolutní moc a slávu.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Ludvík_XIV.&oldid=11482“