1691
Obsah boxu
Rok 1691 (MDCXCI) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Tento rok byl hluboce poznamenán probíhající Devítiletou válkou (válkou o Velkou alianci), která ovlivňovala politickou a vojenskou situaci v celé Evropě. Klíčovými událostmi byly drtivá porážka Osmanské říše v bitvě u Slankamenu a rozhodující vítězství vilémitů v Irsku v bitvě u Aughrimu. Ve světě vědy zemřel jeden z otců moderní chemie, Robert Boyle. V Římě byl zvolen nový papež, Inocenc XII..
🌍 Události
Evropa
- Březen – Duben: Devítiletá válka: Francouzská vojska pod osobním velením krále Ludvíka XIV. a maršála Vaubana oblehla a po 25 dnech dobyla strategicky významnou pevnost Mons ve Španělském Nizozemí. Jednalo se o významný úspěch pro Francii.
- 12. července: Válka dvou králů v Irsku: Proběhla bitva u Aughrimu, nejkrvavější bitva v irské historii. Vojska Viléma III. Oranžského (vilémité) pod vedením generála Goderta de Ginkella drtivě porazila vojska sesazeného krále Jakuba II. (jakobité). Tato bitva fakticky zlomila jakobitský odpor v Irsku.
- 25. července: Po smrti papeže Alexandra VIII. byl po dlouhém konkláve zvolen novým papežem kardinál Antonio Pignatelli, který přijal jméno Inocenc XII.. Jeho pontifikát byl poznamenán bojem proti nepotismu.
- 19. srpna: Velká turecká válka: Císařská armáda Svaté říše římské pod velením Ludvíka Viléma I. Bádenského (přezdívaného "Turecký Ludvík") dosáhla jednoho z největších vítězství nad Osmanskou říší v bitvě u Slankamenu (na území dnešního Srbska). V bitvě padl i osmanský velkovezír Köprülüzade Fazıl Mustafa Paša. Tato porážka zastavila osmanský postup do střední Evropy a posílila pozici Habsburků v Uhrách.
- 3. října: Byla podepsána Limerická smlouva, která ukončila válku v Irsku. Smlouva zaručovala určitá práva katolíkům, která však byla později porušena, a umožnila odchod jakobitských vojáků (tzv. "Let divokých hus") do služby ve Francii.
- V Anglii byla založena finanční instituce, která se později vyvinula v Bank of England.
Amerika
- Válka krále Viléma (severoamerické bojiště Devítileté války) pokračovala menšími střety mezi anglickými a francouzskými kolonisty a jejich indiánskými spojenci.
- V provincii New York došlo k popravě Jacoba Leislera, vůdce povstání z roku 1689, za zradu.
- V kolonii Massachusetts rostlo sociální a náboženské napětí, které v následujícím roce vyvrcholilo nechvalně proslulým čarodějnickým procesem v Salemu.
Asie
- 22. června: Zemřel osmanský sultán Sulejman II.. Jeho nástupcem se stal jeho bratr Ahmed II.. Jeho vláda začala katastrofální porážkou u Slankamenu.
- V Mughalské říši v Indii pokračovaly boje císaře Aurangzéba s Maráthskou říší.
🔬 Věda a umění
- 30. prosince zemřel v Londýně Robert Boyle, irsko-anglický přírodovědec, chemik, fyzik a vynálezce. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní chemie, je známý především díky Boyleovu zákonu popisujícímu vztah mezi tlakem a objemem plynu.
- V Německu vydal Gottfried Wilhelm Leibniz spis Protogaea, kde formuloval své geologické a paleontologické teorie.
- V hudbě vrcholilo období baroka. V Anglii tvořil Henry Purcell, v Itálii Arcangelo Corelli a ve Francii se stále projevoval vliv nedávno zesnulého Jeana-Baptisty Lullyho.
👶 Narození
- 17. června – Giovanni Paolo Pannini, italský malíř a architekt († 1765)
- 28. srpna – Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, císařovna Svaté říše římské, česká a uherská královna, manželka Karla VI. a matka Marie Terezie († 1750)
- Neznámé datum – Philip Miller, skotský botanik a zahradník († 1771)
⚰️ Úmrtí
- 13. ledna – George Fox, anglický protestantský reformátor, zakladatel Společnosti přátel (kvakerů) (* 1624)
- 1. února – Alexandr VIII., papež (* 1610)
- 8. února – Carlo Rainaldi, italský barokní architekt (* 1611)
- 23. dubna – Jean-Henri d'Anglebert, francouzský hudební skladatel a cembalista (* 1629)
- 22. června – Sulejman II., sultán Osmanské říše (* 1642)
- 19. srpna – Köprülüzade Fazıl Mustafa Paša, osmanský velkovezír (padl v bitvě u Slankamenu) (* 1637)
- 15. listopadu – Aelbert Cuyp, nizozemský malíř-krajinář (* 1620)
- 30. prosince – Robert Boyle, irsko-anglický přírodovědec, chemik a fyzik (* 1627)
💡 Pro laiky
Co byla Devítiletá válka?
Představte si, že jeden stát v Evropě, Francie pod vedením krále Ludvíka XIV., se stal tak mocným, že se ho všechny ostatní země začaly bát. Aby mu zabránily v ovládnutí celé Evropy, spojily se proti němu do velké koalice (tzv. Velká aliance). Patřila sem Anglie, Svatá říše římská (předchůdce Německa a Rakouska), Španělsko a další. Rok 1691 byl jedním z mnoha let této obrovské války, která se bojovala na mnoha místech – v dnešním Belgii, Německu, Itálii a dokonce i v Severní Americe.
Proč byla bitva u Slankamenu tak důležitá?
Osmanská říše (dnešní Turecko a okolní země) byla po staletí velkou hrozbou pro křesťanskou Evropu. V 17. století se ji podařilo zastavit a postupně zatlačovat zpět. Bitva u Slankamenu byla drtivým vítězstvím armády Svaté říše římské. Byla to obrovská a krvavá bitva, kde Osmané ztratili svého hlavního velitele a velkou část armády. Toto vítězství potvrdilo, že Osmanská říše už slábne a nemůže si dovolit další velké výboje do srdce Evropy.
Kdo byli jakobité?
V roce 1688 byl z anglického, skotského a irského trůnu svržen katolický král Jakub II. Stuart. Jeho příznivci, zvaní jakobité (z latinské verze jména Jakub – Jacobus), se ho snažili dostat zpět k moci. V Irsku, kde byla většina obyvatel katolická, měli velkou podporu. Bitva u Aughrimu v roce 1691 byla jejich poslední velkou nadějí, ale byli drtivě poraženi. Tím v podstatě skončila jejich snaha ovládnout Irsko a potvrdila se vláda protestantského krále Viléma III. Oranžského.