1670

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1670 (MDCLXX) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Jednalo se o rok v druhé polovině 17. století, období charakterizovaného vrcholem absolutistických monarchií v Evropě, pokračující vědeckou revolucí a intenzivní koloniální expanzí. Tento rok byl svědkem klíčových diplomatických dohod, jako byla tajná Doverská smlouva, rozsáhlých povstání, jako bylo to pod vedením Stěnky Razina v Rusku, a také úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav českých dějin, Jana Amose Komenského.

🌍 Události

Evropa

• 1. června – Anglický král Karel II. Stuart a francouzský král Ludvík XIV. podepsali tajnou Doverskou smlouvu. V této dohodě se Karel II. zavázal, že Anglie pomůže Francii v nadcházející válce proti Nizozemské republice. Za štědrou finanční podporu od Ludvíka XIV. Karel II. také tajně slíbil, že v budoucnu přestoupí na katolictví. Smlouva byla zásadním diplomatickým manévrem, který připravil půdu pro třetí anglo-nizozemskou válku a francouzsko-nizozemskou válku.
• V Carském Rusku propuklo masivní kozácké a rolnické povstání vedené donským kozákem Stěnkou Razinem. Povstání, které se rychle rozšířilo podél řeky Volhy, bylo namířeno proti carské byrokracii, šlechtě a statkářům. Razinova vojska dobyla několik významných měst, včetně Astrachaně a Caricynu, a ohrožovala samotné jádro ruského státu. Povstání bylo jedním z největších v ruské historii a bylo potlačeno až v následujícím roce.
• V Uhrách a Chorvatsku vrcholilo tzv. Wesselényiho spiknutí (též magnátské spiknutí), což byl pokus vysoké šlechty o svržení nadvlády Habsburků v čele s císařem Leopoldem I. Spiklenci, mezi které patřili Petr Zrinský, František Frankopan a František I. Rákóczi, byli odhaleni. Zrinský a Frankopan byli zatčeni a v následujícím roce popraveni, což vedlo k dalšímu posílení habsburského absolutismu v Uhrách.
• Dánským a norským králem se stal Kristián V. po smrti svého otce Frederika III.
• Ve Francii byla na dvoře krále Ludvíka XIV. ve Versailles poprvé uvedena komedie-balet Měšťák šlechticem (Le Bourgeois gentilhomme) od Molièra s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho.
• Ve Španělsku byla podepsána Madridská smlouva mezi Anglií a Španělskem. Španělsko v ní formálně uznalo anglickou kontrolu nad Jamajkou a Kajmanskými ostrovy, které Angličané fakticky ovládali již od roku 1655.

Amerika

• 2. května – Anglický král Karel II. Stuart udělil královskou chartu Společnost Hudsonova zálivu (Hudson's Bay Company). Tímto aktem společnost získala monopol na obchod (především s kožešinami) v obrovské oblasti Severní Ameriky známé jako Ruperova země, která zahrnovala povodí Hudsonova zálivu. Založení této společnosti mělo zásadní vliv na budoucí dějiny Kanady a na vztahy mezi evropskými kolonisty a původními obyvateli.
• V provincii Carolina byla založena osada Charles Town (dnešní Charleston v Jižní Karolíně). Stala se jedním z nejdůležitějších přístavů a měst na jihu britských kolonií v Severní Americe.

Asie

• V Mughalské říši pokračovala vláda císaře Aurangzéba, který prosazoval přísnou islámskou ortodoxii a vedl řadu vojenských kampaní s cílem rozšířit říši.
• V Číně vládl císař Kchang-si z dynastie Čching, který upevňoval moc Mandžuů nad Čínou.

🎨 Věda a umění

• Nizozemský filozof Baruch Spinoza anonymně publikoval své dílo Teologicko-politický traktát (Tractatus Theologico-Politicus). V této kontroverzní knize obhajoval svobodu myšlení a projevu, kritizoval doslovný výklad Bible a argumentoval pro oddělení filozofie od teologie a pro demokratickou formu vlády. Kniha vyvolala skandál a byla v mnoha zemích zakázána.
• Anglický vědec Robert Boyle publikoval práci The Origin and Virtues of Gems, ve které se zabýval krystalografií a vlastnostmi drahých kamenů.
• V Paříži byl položen základní kámen k výstavbě Invalidovny (Hôtel des Invalides), komplexu budov určených pro válečné veterány a invalidy, na příkaz krále Ludvíka XIV.

👶 Narození

• 12. května – August II. Silný, kurfiřt saský, polský král a velkokníže litevský († 1733)
• 18. července – Giovanni Bononcini, italský barokní hudební skladatel a violoncellista († 1747)
• 24. července – Jean-Baptiste Lully mladší, francouzský hudební skladatel, syn Jeana-Baptisty Lullyho († 1743)
• 30. listopadu – John Toland, irský filozof a volnomyšlenkář († 1722)
• William Congreve, anglický dramatik a básník († 1729)
• Antonio Caldara, italský barokní hudební skladatel († 1736)
• Turlough O'Carolan, irský harfenista a skladatel († 1738)

⚰️ Úmrtí

• 9. února – Frederik III. Dánský, král dánský a norský (* 1609)
• 21. května – Nicolaus Zucchi, italský astronom a fyzik, průkopník ve výrobě zrcadlových dalekohledů (* 1586)
• 11. října – Louis Le Vau, francouzský architekt, jeden z hlavních tvůrců stylu barokního klasicismu a architekt zámku ve Versailles (* 1612)
• 15. listopadu – Jan Amos Komenský, český teolog, filozof, pedagog a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské. Zemřel v exilu v Amsterdamu a je pohřben v Naardenu. Jeho smrtí ztratil český národ i celý svět jednoho z největších myslitelů své doby, často nazývaného "Učitel národů". (* 1592)
• Herman Saftleven, nizozemský malíř a grafik krajinář (* 1609)

💡 Pro laiky: Svět v roce 1670

Představte si svět, kde neexistuje internet, televize ani telefon. Zprávy cestují rychlostí koně nebo plachetnice. Většina lidí žije na venkově a jejich život se řídí ročními obdobími a vůlí místního šlechtice. V Evropě vládne několik mocných králů, kteří věří, že svou moc dostali přímo od Boha – tomuto systému se říká absolutismus. Nejzářivějším příkladem je francouzský "král Slunce" Ludvík XIV., který utrácí obrovské sumy za svůj dvůr ve Versailles a plánuje války, aby rozšířil svou moc.

Zároveň je to ale doba velkých změn. Vědci jako Isaac Newton (i když své hlavní práce teprve napíše) opouštějí staré pověry a zkoumají svět pomocí experimentů a matematiky. Tomu se říká Vědecká revoluce. Lidé začínají chápat, jak funguje gravitace nebo krevní oběh.

Zámořské mocnosti jako Anglie, Francie a Nizozemsko soupeří o bohatství v nově objevených částech světa. Zakládají obchodní společnosti (jako byla tento rok založená Společnost Hudsonova zálivu), které v Americe a Asii obchodují s kožešinami, kořením a bohužel i s otroky. Tento systém, zvaný merkantilismus, byl založen na myšlence, že bohatství země závisí na množství zlata a stříbra, které dokáže nashromáždit. Rok 1670 je tedy rokem plným kontrastů: na jedné straně lesk královských dvorů a pokrok vědy, na druhé straně brutální povstání, náboženské spory a tvrdý život většiny obyvatel.

Šablona:Aktualizováno