Stavovské povstání
Obsah boxu
Šablona:Infobox - válečný konflikt České stavovské povstání (1618–1620) byl ozbrojený konflikt mezi českými stavy a panovníkem z rodu Habsburků, Ferdinandem II.. Povstání bylo vyvrcholením dlouhodobého náboženského a politického napětí v Českém království. Jeho počátkem byla třetí pražská defenestrace a jeho konec znamenala porážka stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře. Tato událost je tradičně považována za úvodní fázi Třicetileté války, která zpustošila velkou část Evropy.
📜 Příčiny povstání
Konflikt měl hluboké kořeny v politické a náboženské situaci v českých zemích na počátku 17. století. Napětí mezi převážně protestantskými stavy a katolickými habsburskými panovníky postupně eskalovalo.
⛪ Náboženské napětí
Klíčovým dokumentem byl Majestát císaře Rudolfa II. z roku 1609. Tento dokument zaručoval náboženskou svobodu nekatolickým (především utrakvistickým a luteránským) stavům a jejich poddaným. Po nástupu císaře Matyáše a zejména po přijetí jeho synovce, bigotního katolíka Ferdinanda Štýrského za budoucího českého krále, začalo docházet k porušování tohoto Majestátu.
Přímou roznětkou se staly události v severočeském Hrobu a východočeském Broumově. V Hrobu nechal pražský arcibiskup zbourat nově postavený protestantský kostel a v Broumově byl protestantský kostel uzavřen. Tyto akce byly protestantskými stavy vnímány jako flagrantní porušení jejich zaručených práv. Delegace stavů si stěžovala u císaře Matyáše ve Vídni, ale byla odmítnuta.
👑 Politický střet
Kromě náboženských sporů šlo i o střet dvou koncepcí vlády. České stavy (představitelé šlechty, měšťanstva a duchovenstva) hájily své tradiční výsady a práva, včetně práva volit krále. Naopak Habsburkové usilovali o centralizaci moci, omezení vlivu stavů a zavedení absolutistické formy vlády. Přijetí Ferdinanda II. za krále v roce 1617 bylo vnímáno jako krok k posílení habsburské moci a ohrožení stavovských svobod.
💥 Průběh povstání
Povstání začalo radikálním aktem v Praze a rychle se rozšířilo po celém království, než bylo po dvou a půl letech vojensky potlačeno.
🪟 Třetí pražská defenestrace (1618)
Nespokojenost stavů vyvrcholila 23. května 1618. Skupina radikálních šlechticů v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem vtrhla na Pražský hrad do České kanceláře. Po hádce byli z oken vyhozeni dva císařští místodržící, Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu, spolu s písařem Filipem Fabriciem. Všichni tři pád do hradního příkopu přežili, což katolická propaganda interpretovala jako boží zázrak. Tato událost, známá jako třetí pražská defenestrace, byla otevřeným aktem vzpoury proti panovníkovi a stala se začátkem povstání.
🏛️ Vláda direktorů a hledání spojenců
Po defenestraci převzaly moc v zemi stavy, které ustavily prozatímní vládu třiceti direktorů. V čele direktoria stál Václav Vilém z Roupova. Stavy začaly budovat vlastní armádu, jejímž vrchním velitelem se stal Jindřich Matyáš Thurn. Stavovské vojsko dosáhlo zpočátku několika úspěchů, obsadilo velkou část Čech a dvakrát dokonce oblehlo Vídeň.
Stavové se snažili získat podporu v zahraničí, především u protestantských mocností. Přidali se k nim stavy z Horních a Dolních Rakous, Moravy, Slezska a Lužice. Finanční podporu poskytlo Nizozemsko a Savojské vévodství. Klíčová byla podpora Protestantské unie, sdružení německých protestantských knížat.
👑 Volba Fridricha Falckého (1619)
V srpnu 1619, po smrti císaře Matyáše, české stavy definitivně sesadily Ferdinanda II. z českého trůnu. Místo něj zvolily novým českým králem Fridricha Falckého, vůdce Protestantské unie a zetě anglického krále Jakuba I.. Fridrich, přezdívaný "zimní král" kvůli krátké době své vlády, však nedokázal zajistit povstání dostatečnou mezinárodní vojenskou podporu.
⚔️ Bitva na Bílé hoře (1620)
Císař Ferdinand II. mezitím s pomocí Španělska a Katolické ligy (vedené Maxmiliánem I. Bavorským) shromáždil silnou armádu. Spojená císařsko-ligistická vojska pod velením Karla Bonaventury Buquoye a Jana Tserclaese Tillyho vtrhla do Čech.
Rozhodující střetnutí se odehrálo 8. listopadu 1620 na Bílé hoře u Prahy. Stavovské vojsko, vedené Kristiánem I. Anhaltským, bylo početně slabší, hůře placené a demoralizované. Bitva na Bílé hoře trvala pouhé dvě hodiny a skončila drtivou porážkou a útěkem stavovské armády. Král Fridrich Falcký uprchl z Prahy a povstání se zhroutilo.
📉 Důsledky povstání
Porážka povstání měla pro české země fatální a dlouhodobé následky, které formovaly jejich charakter na dalších téměř 300 let.
⚖️ Staroměstská exekuce (1621)
Jako odplata za vzpouru proběhla 21. června 1621 na Staroměstské náměstí v Praze veřejná poprava 27 vůdců povstání. Staroměstská exekuce měla zastrašit jakýkoliv další odpor. Mezi popravenými byli tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů, včetně osobností jako Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova nebo Jan Jessenius.
📜 Obnovené zřízení zemské (1627)
V roce 1627 vydal Ferdinand II. pro Čechy (a o rok později pro Moravu) novou ústavu, tzv. Obnovené zřízení zemské. Tento dokument zásadně změnil politické uspořádání země:
- Potvrdil dědičné právo Habsburků na český trůn.
- Zrušil moc stavů a posílil absolutistickou moc panovníka.
- Zrovnoprávnil němčinu s češtinou v úředním styku.
- Povolil jako jediné náboženství katolictví.
✝️ Rekatolizace a emigrace
Po porážce povstání byla zahájena tvrdá a systematická rekatolizace. Nekatolíci byli nuceni buď přestoupit na katolickou víru, nebo opustit zemi. To vedlo k masivní vlně emigrace, při níž zemi opustila velká část protestantské šlechty a inteligence, včetně Jana Amose Komenského. Majetek emigrantů a popravených byl zkonfiskován a přidělen věrné katolické šlechtě, často cizího původu.
🌍 Mezinárodní dopad
České stavovské povstání se stalo roznětkou Třicetileté války. Lokální konflikt se rychle rozšířil do Svaté říše římské a postupně se do něj zapojily téměř všechny významné evropské mocnosti, včetně Švédska a Francie. Válka, která trvala až do roku 1648, měla pro české země devastující demografické a hospodářské následky.
👑 Klíčové postavy
🇨🇿 Strana stavů
- Fridrich Falcký: Falcký kurfiřt, zvolený českým králem. Jeho neschopnost zajistit vojenskou pomoc přispěla k porážce.
- Jindřich Matyáš Thurn: Jeden z hlavních vůdců povstání a vrchní velitel stavovského vojska v počáteční fázi.
- Václav Budovec z Budova: Významný politik a intelektuál, jeden z 27 popravených na Staroměstském náměstí.
- Kristián I. Anhaltský: Hlavní velitel stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře.
🇦🇹 Strana císařská
- Ferdinand II. Štýrský: Císař Svaté říše římské a český král, proti němuž bylo povstání namířeno.
- Maxmilián I. Bavorský: Vévoda bavorský a vůdce Katolické ligy, jehož vojska pomohla Ferdinandovi zvítězit.
- Karel Bonaventura Buquoy: Velitel císařských vojsk v Čechách.
- Jan Tserclaes Tilly: Velitel vojsk Katolické ligy, který se proslavil svou vojenskou taktikou.
🤔 Pro laiky
- Co to byly "stavy"? Představte si to jako tehdejší parlament. Byly to skupiny nejmocnějších lidí v zemi – vysoká šlechta (páni), nižší šlechta (rytíři) a zástupci královských měst. Měli velký vliv na řízení země a volili krále.
- Proč byl "Majestát" tak důležitý? V té době bylo náboženství klíčové. Majestát byl zákon, který zaručoval, že lidé (hlavně protestanti) nebudou pronásledováni za svou víru. Když ho císař začal porušovat, brali to jako útok na svá základní práva.
- Co je to "defenestrace"? Je to specifický český termín pro vyhození někoho z okna. V českých dějinách se to stalo několikrát a vždy to byl velmi silný politický vzkaz – symbol totálního odmítnutí vládnoucí moci.
- Proč povstání prohrálo? Stavové byli nejednotní, neměli dost peněz na zaplacení armády a hlavně nezískali silnou vojenskou pomoc ze zahraničí. Císař měl naopak silné spojence (Španělsko, Bavorsko, papeže) a lépe organizovanou armádu.