1672

Rozbalit box

Obsah boxu

1672 (MDCLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pátek. Tento rok je v evropských dějinách zapsán především jako Rampjaar (Katastrofální rok) pro Spojené provincie nizozemské, které čelily koordinované invazi Francie, Anglie a dalších spojenců. Zároveň pokračovala válka mezi Polsko-litevskou unií a Osmanskou říší a ve světě vědy došlo k přelomovým objevům v oblasti optiky a astronomie.

🌍 Události

Rok 1672 byl poznamenán rozsáhlými vojenskými konflikty, které přepsaly politickou mapu Evropy a zásadně ovlivnily vnitřní situaci několika klíčových států.

🇳🇱 Rampjaar (Katastrofální rok) v Nizozemsku

Nejvýznamnější událostí roku byla koordinovaná invaze do Spojených provincií nizozemských, která zahájila francouzsko-nizozemskou válku (1672–1678) a třetí anglo-nizozemskou válku.

Březen: Anglické království a Francie vyhlašují válku Spojeným provinciím. K nim se připojují i Münster a Kolín nad Rýnem.
Duben: Francouzská armáda pod velením krále Ludvíka XIV. a maršálů Turenna a Condého v síle přibližně 120 000 mužů zahajuje invazi.
Květen–Červen: Francouzi rychle postupují a obsazují klíčové pevnosti podél Rýna, včetně Utrechtu. Nizozemská armáda je v defenzivě a neschopná zastavit drtivý nápor.
20. června: V zoufalé snaze zastavit francouzský postup na Amsterdam nařizují nizozemské stavy prokopání hrází a zaplavení rozsáhlých území. Tím je aktivována tzv. Holandská vodní linie (Hollandsche Waterlinie), která efektivně zastavuje invazní armádu.
Červenec: Politická situace v Haagu eskaluje. Veřejné mínění se obrací proti dosavadnímu vůdci, velkopensionáři Johanu de Wittovi, který byl zastáncem republikánského zřízení bez místodržícího z rodu Oranžských.
4. července: Vilém III. Oranžský je jmenován místodržícím (stadtholderem) Holandska a Zeelandu, což znamená faktický konec de Wittovy vlády.
20. srpna: Johan de Witt a jeho bratr Cornelis de Witt jsou v Haagu zlynčováni a brutálně zavražděni rozzuřeným davem, který je vinil z katastrofální situace země. Tato událost se stala symbolem Rampjaaru.

🇵🇱 Polsko-litevská unie a Osmanská říše

Na východě Evropy pokračovala válka mezi Polsko-litevskou unií a Osmanskou říší.

Srpen: Osmanská armáda pod velením sultána Mehmeda IV. dobývá po dlouhém obléhání klíčovou pevnost Kamenec Podolský (dnešní Ukrajina).
18. října: Polský král Michał Korybut Wiśniowiecki je donucen podepsat potupnou Bučačskou smlouvu. Podle ní se Polsko-litevská unie vzdala rozsáhlých území (Podolí) ve prospěch Osmanské říše a zavázala se platit roční tribut. Polský Sejm však smlouvu nikdy neratifikoval a válka pokračovala.

🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿 Anglie

15. března: Král Karel II. vydává Královskou deklaraci o shovívavosti (Royal Declaration of Indulgence), kterou pozastavuje platnost trestních zákonů proti katolíkům a protestantským nonkonformistům. Cílem bylo získat podporu pro válku s Nizozemskem, ale krok vyvolal silný odpor v parlamentu.

🌍 Ostatní události

Leopold I., císař Svaté říše římské, uzavírá spojenectví s Braniborskem na podporu Nizozemska proti Francii.

🔬 Věda a technika

Únor: Isaac Newton publikuje ve sborníku Královské společnosti v Londýně svůj přelomový článek New Theory about Light and Colours. V něm popisuje své experimenty s hranolem, kterými dokázal, že bílé světlo je složeno z barevného spektra. Tím položil základy moderní optiky. V tomto roce byl také zvolen členem Královské společnosti.
Prosinec: Italsko-francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini objevuje další měsíc planety Saturn, který později pojmenoval Rhea.

🎨 Umění a kultura

11. března: V Paříži má premiéru hra Učené ženy (Les Femmes savantes) od Molièra. Jedná se o satirickou komedii kritizující pedantství a povrchní vzdělanost.
V Německu umírá Heinrich Schütz, jeden z nejvýznamnějších německých skladatelů raného baroka, což představuje konec jedné éry v německé hudbě.
Stavba paláce ve Versailles pokračuje pod dohledem architekta Louise Le Vaua a zahradního architekta André Le Nôtra.

👶 Narození

9. června – Petr I. Veliký, ruský car a první ruský imperátor († 1725)
1. května – Joseph Addison, anglický spisovatel, dramatik a politik († 1719)
2. srpna – Johann Jakob Scheuchzer, švýcarský učenec a přírodovědec († 1733)

⚰️ Úmrtí

20. srpna – Johan de Witt, velkopensionář Holandska (zavražděn) (* 1625)
20. srpna – Cornelis de Witt, nizozemský politik, bratr Johana (zavražděn) (* 1623)
6. listopadu – Heinrich Schütz, německý hudební skladatel a varhaník (* 1585)
16. září – Anne Bradstreet, první významná americká básnířka (* cca 1612)
8. srpna – John Maitland, 1. vévoda z Lauderdale, skotský státník (* 1616)
22. prosince – John Manners, 8. hrabě z Rutlandu, anglický politik (* 1604)

💡 Pro laiky: Co byl „Rampjaar“?

Představte si, že vaše země je malá, ale velmi bohatá díky obchodu. Najednou na vás ze všech stran zaútočí ti nejmocnější sousedé – Francie s obrovskou armádou a Anglie se silným námořnictvem. Přesně to se stalo Nizozemsku v roce 1672.

Proč se to stalo? Nizozemci byli v 17. století obchodní velmocí a jejich bohatství a vliv dráždily ostatní. Francouzský král Ludvík XIV. je chtěl pokořit a anglický král Karel II. s nimi soupeřil na moři.
Co znamená "Rampjaar"? V nizozemštině to znamená "Katastrofální rok". Válka probíhala tak špatně, že se zdálo, že země zanikne. Francouzská armáda obsadila velkou část území.
Jak se zachránili? Nizozemci udělali něco neuvěřitelného: schválně prokopali hráze a zaplavili velkou část své vlastní země vodou. Tím vytvořili tzv. "vodní linii", přes kterou se francouzská armáda nemohla dostat k nejdůležitějším městům jako Amsterdam.
Co se dělo uvnitř země? Lidé byli v panice a hledali viníka. Obvinili své vůdce, bratry Johana a Cornelia de Witty, a v Haagu je brutálně zavraždil dav. K moci se dostal mladý princ Vilém III. Oranžský, který se později stal i anglickým králem.

Tehdejší situaci vystihuje nizozemské rčení: lid byl redeloos (bez rozumu), vláda radeloos (bezradná) a země reddeloos (bez záchrany). Přesto se Nizozemsku podařilo přežít, i když za obrovskou cenu.

Šablona:Aktualizováno