Svatá země
Svatá země (hebrejsky: אֶרֶץ הַקּוֹדֶשׁ, Erec ha-Kodeš; latinsky: Terra Sancta; arabsky: اَلْأَرْض اَلْمُقَدَّسَة, al-Arḍ al-Muqaddasah) je označení pro oblast na Blízkém východě, která má zásadní náboženský význam pro tři hlavní abrahámovská náboženství: judaismus, křesťanství a islám. Geograficky se do velké míry překrývá s územím dnešního Izraele a Palestiny, ale některé definice zahrnují i části Jordánska, Libanonu a Sýrie. Její ústřední postavení v dějinách i současnosti z ní činí jedno z duchovně nejvýznamnějších a zároveň politicky nejcitlivějších míst na světě.
Pro Židy je to Země zaslíbená (Erec Jisra'el), darovaná Bohem potomkům Abraháma. Pro křesťany je to místo, kde se narodil, žil, působil, zemřel a vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Pro muslimy je významná především kvůli Jeruzalému, třetímu nejposvátnějšímu městu islámu, spojenému s noční cestou proroka Mohameda.
🌍 Geografické vymezení
Pojem Svatá země nemá přesně definované politické ani geografické hranice. Jeho vymezení se liší v závislosti na náboženském a historickém kontextu. V nejužším smyslu zahrnuje území mezi řekou Jordán na východě a Středozemním mořem na západě.
Klíčovými geografickými body jsou:
- Galilea: Hornatá oblast na severu, kde leží města jako Nazaret a Kafarnaum a také Galilejské jezero. Je úzce spjata s působením Ježíše Krista.
- Samařsko: Centrální hornatá oblast mezi Galileou a Judeou.
- Judsko: Jižní oblast, jejímž centrem je Jeruzalém. Zahrnuje také města jako Betlém a Hebron.
- Pobřežní pláň: Úrodný pás podél Středozemního moře, kde leží moderní města jako Tel Aviv a Haifa.
- Jordánské údolí: Hluboká proláklina, kterou protéká řeka Jordán od Galilejského jezera k Mrtvému moři, nejníže položenému odkrytému místu na zemském povrchu.
- Negevská poušť: Rozsáhlá pouštní oblast na jihu.
📜 Historie
Dějiny Svaté země jsou mimořádně bohaté a bouřlivé. Po tisíciletí byla křižovatkou civilizací, kultur, náboženství a říší, což vedlo k neustálým konfliktům o její nadvládu.
🏺 Starověk
Podle Bible byla tato země, tehdy známá jako Kanaán, zaslíbena Abrahámovi a jeho potomkům. Po odchodu z egyptského otroctví ji pod vedením Mojžíše a Jozue osídlily izraelské kmeny. Kolem roku 1000 př. n. l. zde vzniklo Izraelské království pod vládou králů Saula, Davida a Šalomouna. Král David dobyl Jeruzalém a učinil z něj hlavní město, zatímco jeho syn Šalomoun zde postavil První chrám.
Po Šalomounově smrti se království rozdělilo na severní Izraelské království a jižní Judské království. Severní království bylo dobyto Asyřany v roce 722 př. n. l. a Judské království Babyloňany v roce 586 př. n. l., kteří zničili První chrám a odvedli velkou část obyvatelstva do babylonského zajetí. Po návratu z exilu byl postaven Druhý chrám. Následovala nadvláda Peršanů, Alexandra Velikého a jeho nástupců (Ptolemaiovci a Seleukovci). Makabejské povstání v 2. století př. n. l. vedlo ke krátkému období židovské nezávislosti pod vládou hasmoneovské dynastie. V roce 63 př. n. l. se oblast dostala pod nadvládu Říma. V tomto období žil a působil Ježíš Kristus. Dvě velká židovská povstání proti Římanům (První židovská válka a Povstání Bar Kochby) skončila katastrofou, zničením Druhého chrámu v roce 70 n. l. a vyhnáním velké části židovského obyvatelstva z Judey.
✝️ Křesťanské a byzantské období
Po přijetí křesťanství císařem Konstantinem Velikým na počátku 4. století se Svatá země stala centrem křesťanského poutnictví. Konstantinova matka, svatá Helena, navštívila Jeruzalém a iniciovala výstavbu mnoha významných kostelů, včetně Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a Bazilika Narození Páně v Betlémě. Oblast se stala součástí Byzantské říše a zažívala období relativního klidu a prosperity.
☪️ Islámské období a křížové výpravy
V 7. století byla oblast dobyta arabskými muslimskými vojsky. Pro islám získal Jeruzalém (arabsky Al-Quds) obrovský význam. Na Chrámové hoře, místě bývalých židovských chrámů, byly postaveny dvě klíčové islámské svatyně: Skalní dóm a Mešita al-Aksá. Po většinu času byla vláda tolerantní k židům i křesťanům, kteří mohli nadále navštěvovat svá svatá místa.
Zprávy o ničení kostelů a útlaku poutníků za vlády Fátimovců a později Seldžuků vedly k vyhlášení křížových výprav evropskými křesťany na konci 11. století. V roce 1099 křižáci dobyli Jeruzalém a založili Jeruzalémské království a další křižácké státy. Jejich vláda trvala necelých 200 let a byla poznamenána neustálými boji s muslimskými vládci, jako byl Saladin, který v roce 1187 Jeruzalém dobyl zpět.
Ottoman a moderní doba
Od roku 1517 byla Svatá země po 400 let součástí Osmanské říše. Během 19. století vzrostl v Evropě zájem o tuto oblast, což vedlo k obnovení poutí a zakládání konzulátů. Současně se zrodilo sionistické hnutí, jehož cílem bylo vytvoření židovské domoviny v Palestině. Po porážce Osmanské říše v první světové válce se území stalo britským mandátem. Napětí mezi židovskými přistěhovalci a arabským obyvatelstvem rostlo a vyústilo v několik vln násilí. V roce 1947 OSN schválila plán na rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Po odchodu Britů v roce 1948 byl vyhlášen stát Izrael, což okamžitě vedlo k první arabsko-izraelské válce. Tento konflikt a následné války formovaly politickou mapu regionu až do současnosti a jsou jádrem izraelsko-palestinského konfliktu.
🙏 Náboženský význam
Svatá země je duchovním srdcem pro více než polovinu světové populace.
✡️ Pro judaismus
Pro judaismus je Erec Jisra'el (Země Izraelská) fyzickým i duchovním centrem. Je to země, kterou Bůh slíbil patriarchům Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi. Jeruzalém je nejposvátnějším městem, místem, kde stál První a Druhý chrám. Zeď nářků (Západní zeď) je pozůstatkem opěrné zdi Chrámové hory a je nejposvátnějším místem, kde se Židé mohou modlit. Mnoho náboženských přikázání (micvot) v judaismu lze plnit pouze na území Svaté země.
✝️ Pro křesťanství
Pro křesťany je Svatá země místem, kde se odehrály klíčové události Nového zákona. Je to kolébka jejich víry. Poutníci z celého světa navštěvují místa spojená s životem Ježíše Krista:
- Betlém: Místo Ježíšova narození.
- Nazaret: Město, kde Ježíš vyrůstal.
- Galilejské jezero: Kde Ježíš povolal své první učedníky a vykonal mnoho zázraků.
- Řeka Jordán: Místo Ježíšova křtu.
- Jeruzalém: Místo jeho poslední večeře, ukřižování (Golgota) a vzkříšení (Chrám Božího hrobu).
☪️ Pro islám
Pro islám je Jeruzalém (Al-Quds) třetím nejposvátnějším městem po Mekce a Medíně. Podle Koránu podnikl prorok Mohamed svou noční cestu (Isra a Mi'rádž) z Mekky do "nejvzdálenější mešity", kterou muslimové ztotožňují s mešitou al-Aksá v Jeruzalémě. Z tohoto místa měl vystoupit do nebe. Chrámová hora (Haram al-Šaríf) je proto pro muslimy nesmírně posvátná.
🕊️ Pro další náboženství
Svatá země má význam i pro další náboženství. Pro víru Bahá'í je to nejdůležitější poutní místo, protože zde v Akku a Haifě žili a jsou pohřbeni zakladatelé této víry. Významná místa zde mají také Drúzové a Samaritáni.
🏛️ Významná poutní místa
- Jeruzalém:
- Chrámová hora / Haram al-Šaríf: Zahrnuje Zeď nářků, Skalní dóm a Mešita al-Aksá.
- Chrám Božího hrobu: Postaven na místě Ježíšova ukřižování a hrobu.
- Via Dolorosa: Cesta, kterou Ježíš nesl svůj kříž.
- Olivová hora: Místo s panoramatickým výhledem na město, spojené s mnoha biblickými událostmi.
- Betlém:
- Bazilika Narození Páně: Postavena nad jeskyní, kde se podle tradice narodil Ježíš.
- Nazaret:
- Bazilika Zvěstování: Stojí na místě, kde archanděl Gabriel oznámil Marii, že porodí Božího syna.
- Galilea:
- Galilejské jezero: Dějiště mnoha Ježíšových zázraků.
- Kafarnaum: "Ježíšovo město", kde žil a kázal.
- Tabgha: Místo zázračného rozmnožení chlebů a ryb.
- Hebron:
- Jeskyně patriarchů: Místo posledního odpočinku Abraháma, Izáka, Jákoba a jejich manželek. Posvátné pro Židy i muslimy.
- Jericho: Považováno za jedno z nejstarších měst na světě.
💡 Pro laiky
Pojem Svatá země označuje malou oblast na Blízkém východě, která je nesmírně důležitá pro tři velká světová náboženství: judaismus, křesťanství a islám.
Představte si to jako rodný dům tří velkých sourozenců.
- Pro nejstaršího (judaismus) je to domov, který mu slíbil otec (Bůh) a kde stojí základy celého jeho života (Chrám v Jeruzalémě).
- Prostřední (křesťanství) se v tomto domě narodil, prožil zde nejdůležitější okamžiky svého života, zemřel a vstal z mrtvých. Každá místnost mu připomíná nějakou klíčovou událost.
- Nejmladší (islám) podnikl do tohoto domu zázračnou noční návštěvu, při které se setkal s otcem (Bohem), a proto si tohoto místa nesmírně váží jako třetího nejdůležitějšího na světě.
Protože je tento "dům" pro všechny tři tak zásadní a plný posvátných vzpomínek, každý z nich si na něj činí nárok. To je hlavní důvod, proč je tato oblast po staletí zdrojem sporů a konfliktů. Každý chce chránit svá svatá místa a mít k nim přístup, což v tak malém a historicky složitém prostoru vede k neustálému napětí.