Přeskočit na obsah

Starověký Egypt

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Civilizace

Starověký Egypt byla jedna z nejvýznamnějších a nejdéle trvajících civilizací starověkého světa, rozvíjející se po dobu více než tří tisíciletí v údolí řeky Nil v severovýchodní Africe. Její existence se datuje přibližně od roku 3100 př. n. l., kdy došlo ke sjednocení Horního a Dolního Egypta, až do roku 30 př. n. l., kdy se stala římskou provincií. Starověký Egypt je proslulý svou monumentální architekturou, jako jsou pyramidy a chrámy, komplexním náboženským systémem, bohatou mytologií, unikátním hieroglyfickým písmem a vysoce rozvinutou státní správou v čele s faraonem.

---

Geografie a význam Nilu

Geografická poloha Egypta byla pro jeho rozvoj klíčová. Civilizace se soustředila podél úrodného údolí řeky Nil, která protéká pouštní krajinou. Každoroční záplavy Nilu přinášely úrodné nánosy (nilské bahno), které umožňovaly intenzivní zemědělství. Nil nebyl jen zdrojem obživy, ale také hlavní dopravní tepnou, která propojovala Horní (jižní) a Dolní (severní) Egypt a usnadňovala obchod a komunikaci. Pouště na východě a západě, stejně jako Středozemní moře na severu a peřeje Nilu na jihu, poskytovaly přirozenou ochranu před invazemi, což přispívalo k dlouhé stabilitě egyptské civilizace.

---

Historie

Historie starověkého Egypta se obvykle dělí na několik hlavních období, oddělených meziobdobími politické nestability.

Předdynastické období (cca 5500 – 3100 př. n. l.)

V tomto období se v údolí Nilu rozvíjely neolitické kultury, které postupně přecházely k zemědělství a zakládaly první osady. Docházelo k formování regionálních celků, které se později sjednotily v Horní a Dolní Egypt.

Raně dynastické období (cca 3100 – 2686 př. n. l.)

Toto období začíná sjednocením Horního a Dolního Egypta pod vládou prvního faraona, kterým byl podle tradice Narmer (někdy ztotožňován s Meni). Hlavním městem byl Memfis. V této době se upevňuje královská moc a vznikají první hieroglyfické nápisy.

Stará říše (cca 2686 – 2181 př. n. l.)

Období známé jako "věk pyramid". Během 3. až 6. dynastie byly postaveny největší egyptské pyramidy, včetně Velké pyramidy v Gíze pro faraona Cheopse. Centralizovaná moc faraonů dosáhla svého vrcholu, a zároveň se rozvíjela státní správa a umění.

První přechodné období (cca 2181 – 2055 př. n. l.)

Charakterizováno politickou fragmentací a úpadkem centrální moci. Došlo k oslabení faraonů a nárůstu moci regionálních vládců (nomarchů).

Střední říše (cca 2055 – 1650 př. n. l.)

Egypt byl znovu sjednocen faraony 11. a 12. dynastie, kteří přesunuli centrum moci do Théb. Období je charakterizováno rozkvětem literatury, umění a masivními stavebními projekty, zejména zavlažovacími systémy a chrámy. Egypt rozšiřoval svůj vliv do Núbie a na Blízký východ.

Druhé přechodné období (cca 1650 – 1550 př. n. l.)

Období invaze a nadvlády semitského etnika Hyksósů ve větší části Egypta. Hyksósové přinesli do Egypta nové technologie, jako je válečný vůz a bronzové zbraně.

Nová říše (cca 1550 – 1070 př. n. l.)

Nová říše je považována za vrcholné období egyptské moci a bohatství. Faraoni jako Hatšepsut, Thutmose III., Achnaton, Tutanchamon a Ramses II. vládli obrovské říši, která se rozprostírala od Núbie po Sýrii. Byly postaveny monumentální chrámy v Karnaku a Luxoru a proslulá Údolí králů se stala pohřebištěm faraonů. V tomto období došlo k náboženské reformě za Achnatona a následné restauraci tradičního náboženství za Tutanchamona.

Třetí přechodné období a Pozdní doba (cca 1070 – 332 př. n. l.)

Následuje období úpadku a ztráty vlivu. Egypt se stal terčem opakovaných invazí Asyřanů a Peršanů.

Řecko-římské období (332 př. n. l. – 30 př. n. l.)

V roce 332 př. n. l. dobyl Egypt Alexandr Veliký a po jeho smrti vládla Egyptu dynastie Ptolemaiovců (řeckého původu). Poslední nezávislou vládkyní byla Kleopatra VII.. V roce 30 př. n. l. se Egypt stal římskou provincií po porážce Kleopatry a Marca Antonia v bitvě u Actia.

Šablona:Posloupnost

---

Společnost a kultura

Společnost starověkého Egypta byla hierarchicky uspořádána. Na vrcholu stál faraon, považovaný za boha na zemi, následovaný kněžími, úředníky, vojáky, písaři, řemeslníky, zemědělci a na samém dně otroky.

  • Náboženství: Staroegyptské náboženství bylo polyteistické a uctívalo obrovské množství bohů a bohyň, často ztělesňujících přírodní síly. Ústřední roli hrála víra v posmrtný život a nutnost zachovat tělo pro jeho dosažení (mumifikace).
  • Písmo: Egypťané vyvinuli hieroglyfické písmo, které se používalo pro monumentální nápisy. Pro každodenní použití se vyvinulo zjednodušené hieratické a později démotické písmo. Klíčem k jejich rozluštění byl Rosettská deska.
  • Umění a architektura: Egyptské umění bylo vysoce stylizované a symbolické, zaměřené především na náboženské a pohřební účely. Kromě pyramid jsou typické monumentální chrámy, obelisky, sfingy a bohatě zdobené hrobky.
  • Věda a matematika: Egypťané dosáhli významného pokroku v astronomii, matematice (zejména geometrii), lékařství a inženýrství. Vyvinuli kalendář s 365 dny a měli pokročilé znalosti o lidském těle díky mumifikaci.

---

Pro laiky

Představte si, že žijete v zemi, kde se vše točí kolem jedné velké řeky, která každý rok spolehlivě přinese úrodné bahno. Tahle řeka je pro vás život, protože bez ní by byla všude jen poušť. Přesně takhle to bylo ve starověkém Egyptě. Krásná země, kde žili lidé, kteří věřili, že jejich král – faraon – je živý bůh. A tomu králi stavěli obrovské kamenné hory, pyramidy, aby mohl žít i po smrti.

Tihle Egypťané byli opravdu chytří! Vymysleli si vlastní tajné písmo plné obrázků, kterému říkáme hieroglyfy, a dokázali léčit nemoci, stavět obrovské chrámy a spočítat, kdy přijde Nil se svými záplavami. Celý jejich život byl propojen s bohy a s vírou v život po smrti. Dělali si z mrtvých těl mumie, aby se duše mohla vrátit zpět. Byl to svět plný tajemství, pokladů a neuvěřitelných staveb, které obdivujeme dodnes.

---

Galerie

---

Související články

---

Externí odkazy