Izraelité

Rozbalit box

Obsah boxu

Izraelité (hebrejsky בני ישראל, Bnej Jisra'el, doslova „Synové Izraele“) byli příslušníci konfederace semitsky mluvících kmenů, kteří obývali oblast Kanaán v Levantě během doby železné ve starověkém Blízkém východě. Jejich příběh, zaznamenaný především v hebrejské Bibli (Tanach, křesťany označovaný jako Starý zákon), tvoří základní kámen judaismu, křesťanství a islámu. Jsou považováni za přímé předky moderních Židů a Samaritánů.

Termín „Izraelita“ se vztahuje specificky na obyvatele z období od příchodu do Kanaánu až po babylonský exil (cca 13. – 6. století př. n. l.). Po návratu z exilu a v pozdějších obdobích se pro jejich potomky začal používat spíše termín „Židé“ (odvozeno od Judska).

📜 Historie

Historie starověkých Izraelitů je komplexním tématem, kde se prolíná biblické vyprávění s archeologickými nálezy a historickou kritikou.

📖 Biblické vyprávění

Podle Bible jsou Izraelité potomky patriarchy Jákoba, kterému Bůh dal jméno Izrael. Jákob měl dvanáct synů, kteří se stali praotci dvanácti izraelských kmenů: Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef (jehož synové Manases a Efraim založili vlastní kmeny) a Benjamín.

Příběh začíná Jákobovým dědem Abrahámem, který na Boží příkaz odešel z mezopotámského města Ur do země Kanaán, kterou mu Bůh zaslíbil. Kvůli hladomoru se Jákob a jeho synové přestěhovali do Egypta, kde se jejich potomci rozmnožili, ale byli zotročeni. Po 400 letech je z otroctví vyvedl Mojžíš v události známé jako Exodus. Na hoře Sinaj obdržel Mojžíš od Boha Desatero a Zákon (Tóru), čímž byla stvrzena smlouva mezi Bohem (Jahve) a Izraelem jako jeho vyvoleným národem.

Po čtyřiceti letech putování pouští dovedl Mojžíšův nástupce Jozue Izraelity do Zaslíbené země (Kanaánu), kterou dobyli. Následovalo období soudců, charismatických vůdců, kteří vedli kmeny v dobách krize.

👑 Sjednocené království

Kolem roku 1050 př. n. l. se kmeny sjednotily pod prvním králem Saulem, aby čelily hrozbě Pelištejců. Jeho nástupce, král David, dobyl Jeruzalém a učinil z něj hlavní město. Davidova vláda je považována za zlatý věk. Jeho syn Šalomoun postavil v Jeruzalémě První chrám, který se stal centrem náboženského kultu. Sjednocené království za Šalomouna prosperovalo díky obchodu a diplomacii.

⚔️ Rozdělené království

Po Šalomounově smrti (cca 930 př. n. l.) se království kvůli vysokým daním a vnitřním sporům rozpadlo na dvě části:

• Severní království (Izrael): Tvořeno deseti kmeny, s hlavním městem nejprve v Sichemu, později v Samaří. Bylo větší a bohatší, ale nábožensky méně centralizované a politicky nestabilní.
• Jižní království (Juda): Tvořeno kmeny Juda a Benjamín, s hlavním městem Jeruzalém. Zůstalo věrné Davidově dynastii a jeruzalémskému Chrámu.

Obě království spolu často válčila a čelila tlaku mocných sousedů, jako byl Egypt, Asýrie a později Babylónie.

🏛️ Zánik a exil

V roce 722 př. n. l. dobyla Asýrie Severní království, zničila Samaří a deportovala velkou část jeho obyvatelstva. Tyto kmeny jsou známy jako Ztracené kmeny Izraele a jejich další osud je nejasný.

Jižní království Juda přežilo déle, ale stalo se vazalem Asýrie a později Babylónie. Po několika povstáních proti babylonské nadvládě dobyl král Nebukadnesar II. v roce 586 př. n. l. Jeruzalém, zničil Šalomounův chrám a deportoval elitu národa do Babylónie. Tato událost, známá jako Babylonský exil, představuje klíčový zlom v dějinách Izraelitů a začátek židovské diaspory.

考古学 a historický pohled

Moderní archeologie a historie poskytují nuancovanější pohled.

• Původ: Mnoho vědců se dnes domnívá, že Izraelité nevznikli dobytím Kanaánu zvenčí, jak popisuje Kniha Jozue, ale spíše se postupně vyvinuli z původních kanaánských a polonomádských skupin, které se usadily v centrální hornaté krajině. Jejich odlišná identita se formovala postupně, zejména skrze jejich unikátní monolatrické (později monoteistické) náboženství.
• Merneptahova stéla: Nejstarší mimobiblická zmínka o Izraeli pochází z egyptské stély faraona Merneptaha z doby kolem roku 1208 př. n. l. Nápis uvádí: „Izrael je zpustošen, jeho sémě již není,“ což dokazuje existenci entity jménem Izrael v Kanaánu v pozdní době bronzové.
• Sjednocené království: Archeologické důkazy pro rozsáhlou a mocnou říši Davida a Šalomouna jsou předmětem debat. Zatímco Jeruzalém v 10. století př. n. l. existoval, zdá se, že byl spíše malým horským sídlem než hlavním městem velké říše. Někteří archeologové, jako Israel Finkelstein, tvrdí, že mocné království vzniklo až později, zejména v Severním království (Izrael) v 9. a 8. století př. n. l.

🌍 Společnost a kultura

👨‍👩‍👧‍👦 Kmenová struktura

Základem izraelské společnosti byla rodina a rod (klan). Několik rodů tvořilo kmen. Dvanáct kmenů bylo spojeno společným původem, vírou a tradicemi, i když jejich jednota byla často křehká. Každý kmen měl přidělené své území. Kmen Lévi byl vyčleněn pro kněžskou službu a neměl vlastní kmenové území.

⚖️ Právo a správa

Základem práva byla Tóra, která obsahovala náboženské, občanské i trestní předpisy. Spravedlnost byla původně vykonávána staršími v branách měst. V období soudců se objevovali dočasní vojenští a političtí vůdci. S příchodem monarchie převzal nejvyšší soudní a výkonnou moc král.

🕍 Náboženství

Náboženství Izraelitů, známé jako jahvismus, bylo tím, co je nejvíce odlišovalo od okolních národů.

• Monolatrie a monoteismus: Původně se jednalo spíše o monolatrii (uctívání jednoho Boha, aniž by se popírala existence jiných bohů). Postupně, zejména pod vlivem proroků jako Izajáš a Jeremjáš, se vyvinul v přísný monoteismus – víru v jediného, univerzálního Boha.
• Jahve (JHVH): Bůh Izraele, stvořitel světa, který uzavřel smlouvu s Abrahámem a jeho potomky. Jeho jméno bylo považováno za tak posvátné, že se nevyslovovalo.
• Kult: Centrem kultu byl nejprve přenosný Svatostánek s Archou úmluvy, později Jeruzalémský chrám. Zde se přinášely zvířecí a rostlinné oběti. Důležitou roli hráli kněží z kmene Lévi.
• Proroci: Unikátním prvkem byli proroci, muži jako Elijáš, Ámos nebo Izajáš, kteří vystupovali jako Boží poslové, kritizovali sociální nespravedlnost, modlářství a vyzývali krále i lid k návratu k Bohu.

🗣️ Jazyk a literatura

Izraelité mluvili biblickou hebrejštinou, semitským jazykem příbuzným féničtině a moabštině. Jejich největším literárním dílem je Hebrejská bible (Tanach), sbírka textů zahrnující historii, zákony, poezii (Žalmy) a prorocké spisy. Tyto texty byly po staletí ústně tradovány a písemně zaznamenávány.

🏛️ Dědictví a odkaz

Odkaz starověkých Izraelitů je pro světovou civilizaci nesmírný.

• Předchůdci Židů a Samaritánů: Jsou přímými předky židovského národa, který si uchoval jejich náboženství, kulturu a jazyk po tisíciletí v diaspoře. Menší komunita Samaritánů rovněž odvozuje svůj původ od Izraelitů ze Severního království.
• Základ abrahámovských náboženství: Koncepty vyvinuté Izraelity – monoteismus, smlouva s Bohem, etický kodex (Desatero) a posvátné texty – se staly základem pro judaismus, křesťanství a islám, tři největší světová náboženství.
• Kulturní vliv: Biblické příběhy o Abrahámovi, Mojžíšovi, Davidovi a dalších se staly nedílnou součástí západní i islámské kultury, umění, literatury a práva.

🤔 Pro laiky

• Kdo byli Izraelité? Byli to předkové dnešních Židů, kteří žili ve starověku na území dnešního Izraele a Palestiny. Jejich příběhy známe hlavně z Bible, například o Mojžíšovi, který je vyvedl z Egypta, nebo o králi Davidovi, který porazil Goliáše.
• Je Izraelita to samé co Žid? Ne úplně. "Izraelité" je historický termín pro lidi z doby biblických království (přibližně 1200–586 př. n. l.). Poté, co bylo jejich jižní království zničeno a elity odvedeny do exilu v Babylónu, začal se pro jejich potomky používat termín "Židé". Všichni Židé jsou potomky Izraelitů, ale termín "Izraelita" se dnes používá hlavně v historickém kontextu. Moderní občan státu Izrael se nazývá Izraelec.
• Věřili v jednoho Boha? Zpočátku uctívali jednoho hlavního Boha, Jahveho, ale zdá se, že uznávali i existenci bohů svých sousedů. Tomu se říká monolatrie. Postupem času, hlavně díky učení proroků, se jejich víra vyvinula v přísný monoteismus – víru, že existuje POUZE jeden jediný Bůh pro celý svět.
• Co se s nimi stalo? Starověký národ se rozdělil na dvě království. Severní bylo dobyto Asyřany a jeho obyvatelé byli rozptýleni. Jižní království (Judsko) bylo později dobyto Babyloňany. Část jeho obyvatel se ale po několika desítkách let mohla vrátit a obnovit svou komunitu v okolí Jeruzaléma. Z těchto navrátilců a jejich potomků se vyvinul moderní židovský národ.

Šablona:Aktualizováno