Přeskočit na obsah

Islám

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Náboženství Islám (arabsky الإسلام, al-islām, „podrobení se Bohu“) je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století n. l. Jeho stoupenci, nazývaní muslimové, věří v jediného Boha, nazývaného Alláh (arabsky الله, Allāh). Islám je druhé největší náboženství na světě s přibližně 1,9 miliardami stoupenců k roku 2025.

Historie islámu

Islám vznikl v 7. století n. l. na Arabském poloostrově, v oblasti dnešní Saúdská Arábie.

  • Zjevení proroku Mohamedovi: Podle islámské tradice začal prorok Mohamed (nar. kolem roku 570 n. l. v Mekce) kolem roku 610 n. l. přijímat zjevení od Boha prostřednictvím anděla Gabriela. Tato zjevení tvoří základ Koránu, svaté knihy islámu.
  • Hidžra (622 n. l.): Po pronásledování v Mekce uprchl Mohamed se svými stoupenci v roce 622 n. l. do Medíny (dříve Jathrib). Tato událost, známá jako hidžra, je považována za počátek islámského kalendáře. V Medíně Mohamed založil první islámskou obec.
  • Šíření islámu: Po Mohamedově smrti v roce 632 n. l. se islám rychle rozšířil prostřednictvím vojenských dobytí a obchodních cest po celém Blízkém východě, severní Africe, částech Asie a Evropy (např. Španělsko).
  • Zlatý věk islámu: Od 8. do 13. století prožívala islámská civilizace období velkého kulturního a vědeckého rozvoje, známé jako islámský zlatý věk. Muslimští učenci přispěli k matematice, astronomii, medicíně, filozofii a dalším vědám.
  • Rozdělení na sunnity a šíity: Krátce po Mohamedově smrti došlo k rozštěpení islámu na dvě hlavní větve – sunnity a šíity – kvůli sporům o nástupnictví na pozici vůdce muslimské obce (chalífy).

Základní pilíře islámu

Pro muslimy je základem víry a praxe pět pilířů islámu:

  • Šaháda (vyznání víry): Prohlášení „Není boha kromě Alláha a Mohamed je Jeho prorok.“ Jedná se o základní vyjádření víry, které otevírá cestu k přijetí islámu.
  • Salát (modlitba): Povinná modlitba pětkrát denně směrem k Mekce (konkrétně k Kábě). Modlitba je rituálně očištěna a je doprovázena specifickými pohyby.
  • Zakát (almužna): Povinná roční charitativní daň z majetku, která se odvádí potřebným. Je to forma sociální spravedlnosti a solidarity.
  • Saum (půst): Povinný půst během měsíce ramadánu, devátého měsíce islámského kalendáře. Od úsvitu do soumraku se zdržuje jídla, nápojů a sexuálních aktivit.
  • Hadždž (pouť do Mekky): Povinná pouť do Mekky, kterou musí každý muslim, který je schopen ji vykonat, podniknout alespoň jednou za život.

Svaté texty a právo šaría

  • Korán: Je považován za doslovné Slovo Boží, zjevené Mohamedovi. Je to ústřední náboženský text islámu a hlavní pramen islámského práva.
  • Sunna: Zahrnuje výroky, činy a schválení proroka Mohameda, zaznamenané v hadísech. Sunna je druhým nejdůležitějším pramenem islámského učení a doplňuje Korán.
  • Šaría: Šaría (arabsky „cesta“ nebo „stezka“) je islámské náboženské právo odvozené z Koránu a Sunny. Poskytuje muslimům návod, jak žít v souladu s Boží vůlí. Šaría zahrnuje široké spektrum oblastí, od náboženských rituálů a morálky po rodinné právo, kriminální právo a ekonomické transakce. Její interpretace a aplikace se v různých zemích a mezi různými islámskými školami liší.

Hlavní větve islámu

Islám se dělí na dvě hlavní větve, které se odlišují především v otázce nástupnictví po proroku Mohamedovi a v některých právních a teologických aspektech:

  • Sunnitský islám: Tvoří drtivou většinu muslimů (asi 85–90 %). Sunnité uznávají legitimitu prvních čtyř chalífů (Abú Bakr, Umar, Uthmán, Alí) jako Mohamedových nástupců, kteří byli voleni konsensem komunity. Jejich praxe se řídí Sunnou proroka Mohameda.
  • Šíitský islám: Představuje menšinu muslimů (asi 10–15 %) a je rozšířen především v Írán, Iráku, Ázerbájdžánu a Bahrajnu. Šíité věří, že nástupnictví po Mohamedovi náleží pouze členům jeho rodiny, konkrétně Alímu ibn Abí Tálibovi (Mohamedovu bratranci a zeti) a jeho potomkům, tzv. imámům.

Největší muslimské populace (červen 2025)

Největší muslimské populace se nacházejí v:

  1. Indonésie: Největší muslimská země na světě.
  2. Indie: Má druhou největší muslimskou populaci, i když muslimové tvoří menšinu v rámci Indie.
  3. Pákistán
  4. Bangladéš
  5. Nigérie

Mezi další významné muslimské země patří Egypt, Írán, Turecko a Alžírsko.

Islám v Evropě

Přítomnost islámu v Evropě má dlouhou historii, sahající až do raného středověku (např. Al-Andalus v Španělsku). V současnosti tvoří muslimové významnou menšinu v mnoha evropských zemích, a to jak v důsledku historického osídlení (např. Bosna a Hercegovina, Albánie), tak i moderní migrace. K roku 2024 žilo na území Evropy (mimo evropské části Turecka a Ruska) přibližně 12 milionů muslimů. Odhaduje se, že muslimská populace v Evropě se bude dále zvyšovat.

Postavení ženy v islámu

Postavení ženy v islámu je komplexní a často diskutované téma, které je ovlivněno jak náboženskými texty, tak kulturními tradicemi a různými interpretacemi.

  • Rovnoprávnost v náboženském smyslu: Islám uznává ženu jako plnohodnotného partnera muže v duchovním smyslu a oba jsou si rovni před Bohem. Korán klade důraz na to, že muž i žena pocházejí ze stejné podstaty.
  • Různé role: Nicméně islám přisuzuje odlišné, ale doplňující si role muži a ženě v rodině a společnosti. Muž je tradičně vnímán jako hlava rodiny a živitel, zatímco žena je ochránkyní domova a primární pečovatelkou o děti.
  • Práva: Islám ženám zaručuje práva na vzdělání, práci, vlastnictví majetku, dědictví a na uzavření manželství z vlastní vůle. Manželství v islámu je chápáno jako kontrakt.
  • Zahalování: Korán předepisuje určitou cudnost v oblékání pro muže i ženy. Specifické formy zahalování (např. hidžáb, nikáb, burka) se liší v závislosti na regionálních tradicích a interpretacích.
  • Kontroverze: Některé praktiky v islámském světě, jako je mnohoženství (polygynie povolená pro muže, pokud dokáže zajistit rovné zacházení se všemi manželkami), dědické právo (muži obecně dědí dvakrát tolik než ženy) nebo snadnější možnost rozvodu pro muže, jsou předmětem diskuse a kritiky, zejména z pohledu západních standardů rovnosti pohlaví. Zastánci islámu argumentují, že tyto principy mají svůj kontext a jsou v souladu s islámskou spravedlností.

Islám a věda

Islám má bohatou historii vědeckých úspěchů. V období islámského zlatého věku (8.–13. století) muslimští učenci významně přispěli k rozvoji mnoha vědeckých oborů:

Islámské náboženství zdůrazňuje význam snahy o poznání a vybízí své stoupence ke studiu Božích děl a přírody.

Islámské umění a architektura

Islámské umění a architektura jsou charakteristické svou bohatou ornamentikou, kaligrafií a geometrickými vzory, často bez zobrazování živých bytostí (zejména v náboženském kontextu), v souladu s ikonoklasmem.

Islámské svátky a zvyky

Muslimové slaví dva hlavní svátky:

  • Eid al-Fitr (Svátek přerušení půstu): Slaví se na konci měsíce ramadánu a označuje konec půstu. Je to čas radosti, rodinných setkání, jídla a vzájemných darů.
  • Eid al-Adha (Svátek oběti): Slaví se po skončení pouti do Mekky a připomíná Abrahámovu ochotu obětovat svého syna Bohu. Během tohoto svátku se obětují zvířata a maso se rozdává potřebným.

Další zvyky:

  • Halal a Haram: Označení pro povolené (halal) a zakázané (haram) věci v islámu, zejména v oblasti stravy (např. zákaz vepřového masa a alkoholu).
  • Modlitba: Kromě pěti denních modliteb se muslimové scházejí k páteční společné modlitbě v mešitě.
  • Rituální očista: Před modlitbou je nutné provést rituální omytí (vudú), symbolizující čistotu těla i ducha.

Pro laiky

Představte si islám jako velkou rodinu lidí, kteří věří v jednoho Boha (říkají mu Alláh) a snaží se žít podle pravidel, která jim Bůh zjevil přes proroka Mohameda. Ta pravidla jsou sepsána v jejich svaté knize, Koránu.

Pro muslimy je velmi důležité dodržovat několik hlavních věcí, které se nazývají pilíře islámu:

  • Říkat, že věří jen v jednoho Boha a Mohameda jako jeho posla.
  • Modlit se pětkrát denně.
  • Dávat část svých peněz potřebným.
  • Držet půst v měsíci ramadánu (od východu do západu slunce nejíst a nepít).
  • Alespoň jednou za život navštívit svaté město Mekku, pokud na to mají sílu a peníze.

A stejně jako v každé velké rodině, i v islámu jsou různé skupiny (třeba jako bratranci a sestřenice) – největší jsou sunnité a šíité, kteří se liší v tom, koho považují za správného nástupce proroka Mohameda.

Externí odkazy

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Islám&oldid=3305“