Krymští Tataři
Obsah boxu
Krymští Tataři (krymskotatarsky: Qırımtatarlar, Qırımlar; ukrajinsky: Кримські татари, Kryms'ki tatary; rusky: Крымские татары, Krymskije tatary) jsou turkické etnikum, které je původní na Krymském poloostrově. Hovoří krymskou tatarštinou, která patří do turkické jazykové rodiny. Drtivá většina se hlásí k sunnitskému islámu. Jejich historie je úzce spjata s Krymem, kde v 15. století založili mocný Krymský chanát, který po staletí ovlivňoval dějiny východní Evropy. Ve 20. století se stali obětí jedné z nejtragičtějších událostí svých dějin – masové deportace nařízené Stalinem v roce 1944. Po pádu Sovětského svazu se začali masově vracet do své vlasti, ale po ruské anexi Krymu v roce 2014 čelí novým formám útlaku.
📜 Historie
🌍 Etnogeneze a Zlatá horda
Etnogeneze krymských Tatarů je složitý proces, který probíhal po mnoho staletí. Na formování národa se podílely různé etnické skupiny, které obývaly Krym v různých historických obdobích. Mezi jejich předky patří Tavrové, Skythové, Sarmati, Alani, Řekové, Gótové a především turkické kmeny jako Hunové, Chazaři, Pečeněhové a Kumáni (známí také jako Kypčaci).
Klíčovým momentem pro sjednocení těchto různorodých skupin byl vpád Mongolů ve 13. století a začlenění Krymu do Zlaté hordy. Během tohoto období se dominantním jazykem stala kypčacká turečtina a hlavním náboženstvím islám, který byl přijat jako státní náboženství Zlaté hordy za vlády chána Öz-Bega ve 14. století. Právě v tomto období se začal formovat jednotný krymskotatarský etnos.
👑 Krymský chanát (1441–1783)
Po rozpadu Zlaté hordy založil Hadži I. Geraj v roce 1441 nezávislý Krymský chanát. Jeho hlavním městem se stal Bachčisaraj. Chanát se brzy stal jedním z nejmocnějších států ve východní Evropě. V roce 1475 přijal chanát vazalství Osmanské říše, což mu zajistilo ochranu a vojenskou podporu, ale zároveň omezilo jeho zahraniční politiku.
Krymský chanát byl známý svými vojenskými nájezdy na území dnešní Ukrajiny, Ruska a Polska. Tyto nájezdy, známé jako čapuly, měly za cíl získat kořist a otroky (jasyr), kteří byli prodáváni na trzích v Kaffě (dnešní Feodosija). Tento obchod s otroky tvořil významnou část ekonomiky chanátu. Zároveň byl chanát centrem vyspělé kultury, architektury a poezie. Dynastie Gerajů vládla chanátu po celou dobu jeho existence.
🇷🇺 Pod Ruským impériem
Moc Krymského chanátu postupně slábla s rostoucí silou Ruského impéria. Po sérii rusko-tureckých válek byl chanát v roce 1774 na základě smlouvy z Küçük Kaynarca formálně osamostatněn od Osmanské říše, ale fakticky se dostal pod ruský vliv. V roce 1783 byl chanát anektován Ruskem za vlády Kateřiny II. Veliké.
Tato událost znamenala pro krymské Tatary katastrofu. Ruská správa zabavovala jejich půdu, kterou přidělovala ruským a ukrajinským kolonistům. To spolu s náboženským a kulturním útlakem vedlo k několika vlnám masové emigrace (muhadžirstvo) do Osmanské říše, zejména po Krymské válce (1853–1856). V důsledku toho se krymští Tataři stali na svém vlastním území menšinou.
☭ Sovětské období a deportace
Po Říjnové revoluci v roce 1917 vyhlásili krymskotatarští vůdci krátce existující Krymskou lidovou republiku, která byla jednou z prvních sekulárních republik v muslimském světě. Byla však brzy zlikvidována bolševiky. V roce 1921 byla na poloostrově zřízena Krymská autonomní sovětská socialistická republika v rámci RSFSR.
Nejtemnější kapitolou v dějinách krymských Tatarů je deportace (v krymské tatarštině Sürgünlik). Dne 18. května 1944 nařídil Josif Stalin kolektivní deportaci celého národa z Krymu. Jako záminka posloužilo falešné obvinění z masové kolaborace s nacistickým Německem během druhé světové války. Během několika dní bylo více než 200 000 lidí, převážně žen, dětí a starců, nahnáno do dobytčích vagónů a odvezeno tisíce kilometrů daleko, především do Uzbecké SSR a dalších odlehlých oblastí Střední Asie a Sibiře.
Podmínky během transportu i v prvních letech vyhnanství byly nelidské. Odhaduje se, že téměř polovina deportovaných (kolem 46 %) zemřela na hlad, nemoci a vyčerpání. Po deportaci byla zničena většina krymskotatarských památek, knih a byly přejmenovány tisíce měst, vesnic a geografických míst, aby se vymazala jakákoli stopa po jejich přítomnosti na Krymu.
🇺🇦 Návrat na Krym a ukrajinská éra
Navzdory zákazu se krymští Tataři nikdy nevzdali snu o návratu do vlasti. Od 60. let 20. století se rozvinulo silné nenásilné národní hnutí za právo na návrat, jehož vůdčími osobnostmi byli Mustafa Džemilev a Petro Hryhorenko. Teprve na konci 80. let, v období perestrojky, sovětská vláda povolila jejich návrat.
Masový návrat probíhal zejména po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991. Proces byl složitý a provázený mnoha problémy, jako byla nezaměstnanost, spory o půdu a obtížná integrace do společnosti, která se za téměř 50 let jejich nepřítomnosti zásadně změnila. V roce 1991 byl obnoven Medžlis (národní shromáždění) jako nejvyšší zastupitelský orgán krymských Tatarů. Ukrajina uznala krymské Tatary jako původní obyvatelstvo.
сучасність Současná situace (po roce 2014)
Po anexi Krymu Ruskou federací v březnu 2014 se situace krymských Tatarů dramaticky zhoršila. Většina z nich anexi neuznala a bojkotovala referendum o připojení k Rusku. Ruské úřady zahájily systematickou kampaň zastrašování a perzekuce.
Klíčoví vůdci, jako Mustafa Džemilev a Refat Čubarov, dostali zákaz vstupu na Krym. V roce 2016 byl Medžlis ruskými úřady označen za "extremistickou organizaci" a jeho činnost byla zakázána. Dochází k politicky motivovaným zatýkáním, únosům, mučení a nuceným odvodům do ruské armády. Mnoho krymských Tatarů bylo nuceno opustit Krym a přesídlit na kontinentální Ukrajinu. Podle údajů k roku 2025 mezinárodní organizace pro lidská práva nadále dokumentují vážné porušování práv krymských Tatarů okupačními úřady.
🌍 Geografické rozšíření
Před anexí v roce 2014 žilo na Krymu přibližně 250 000 – 300 000 krymských Tatarů, což představovalo asi 12–15 % populace poloostrova. Po roce 2014 desítky tisíc z nich odešly na kontinentální Ukrajinu, především do Kyjeva a Chersonu.
Největší diaspora krymských Tatarů žije v Turecku. Odhaduje se, že zde žije několik milionů lidí s krymskotatarskými kořeny, kteří jsou potomky emigrantů z 18. a 19. století. Většina z nich je však již asimilovaná. Významné komunity, které si udržují jazyk a kulturu, se nacházejí také v Rumunsku (především v regionu Dobrudža), Bulharsku a Uzbekistánu, kde stále žijí potomci deportovaných rodin.
🗣️ Jazyk a kultura
Jazyk
Krymská tatarština (Qırımtatar tili) je turkický jazyk patřící do kypčacko-kumánské podskupiny. Má tři hlavní dialekty:
- **Severní (stepní)**: Blízký nogajštině a karakalpačtině.
- **Střední (horský)**: Nejpoužívanější, základ moderního spisovného jazyka.
- **Jižní (pobřežní)**: Silně ovlivněn turečtinou (oghuzskou větví).
V průběhu historie používala krymská tatarština arabské písmo, ve 20. letech 20. století byl zaveden latinský Janalyf, který byl v roce 1938 nahrazen cyrilicí. Po roce 1991 se krymští Tataři postupně vracejí k latince, která je založena na tureckém vzoru.
Náboženství
Drtivá většina věřících jsou sunnitští muslimové hanafíjské právní školy. Islám hraje klíčovou roli v jejich národní identitě, kultuře a společenském životě. Na Krymu se nachází mnoho historických mešit, z nichž nejvýznamnější je Mešita chána Özbega ve Starém Krymu nebo Velká páteční mešita v Bachčisaraji.
Tradice a zvyky
Krymskotatarská kultura je bohatá a rozmanitá. Mezi hlavní svátky patří Oraza Bayramı (svátek přerušení půstu) a Qurban Bayramı (svátek oběti). Důležitou roli hraje také svátek jara Navrez.
Tradiční kuchyně je známá pokrmy jako čeburek (smažená kapsa plněná masem), jantyk (pečená verze čebureku), lagman (nudle s masem a zeleninou) nebo sarburma (závin s masem).
Hudba a tanec jsou nedílnou součástí kultury. Známý je zejména energický tanec Chajtarma. Tradičními řemesly jsou hrnčířství, vyšívání a výroba šperků.
Symboly
- **Vlajka (Kök Bayraq)**: Světle modré plátno se zlatým rodovým znakem dynastie Gerajů, tzv. tarak tamga (hřebenová tamga), v levém horním rohu. Modrá barva symbolizuje nebe a svobodu, tamga je symbolem moci a kontinuity.
- **Hymna (Ant Etkenmen)**: "Přísahal jsem". Text napsal Noman Çelebicihan, básník a první předseda vlády Krymské lidové republiky, který byl v roce 1918 popraven bolševiky.
🏛️ Politická organizace
Nejvyšším zastupitelským orgánem krymských Tatarů je Medžlis (Qırımtatar Milliy Meclisi). Jedná se o výkonný orgán volený národním sjezdem, zvaným Kurultaj. Kurultaj se schází jednou za pět let a volí předsedu Medžlisu a jeho členy.
Medžlis reprezentuje zájmy krymských Tatarů na národní i mezinárodní úrovni. Před rokem 2014 byl uznáván ukrajinskými úřady a spolupracoval s nimi na řešení problémů krymskotatarské komunity. Po ruské anexi byl v roce 2016 zakázán jako "extremistická organizace" a jeho vedení působí v exilu v Kyjevě.
💡 Pro laiky
- **Etnogeneze:** Představte si to jako "míchání" různých národů po staletí na jednom místě. Krymští Tataři nevznikli z jedné skupiny, ale jsou výsledkem spojení mnoha starověkých i středověkých kmenů a národů, které na Krymu žily. Teprve pod vládou Zlaté hordy se sjednotily jazykově a nábožensky.
- **Krymský chanát:** Bylo to v podstatě království krymských Tatarů, které existovalo zhruba od doby objevení Ameriky až po americkou revoluci. Bylo velmi mocné, vedlo války, obchodovalo a mělo velký vliv na své sousedy, jako bylo Polsko nebo Moskevské knížectví.
- **Sürgünlik (Deportace):** V roce 1944 sovětský diktátor Stalin obvinil celý národ ze zrady a nechal všechny krymské Tatary – muže, ženy i děti – naložit do vlaků pro dobytek a odvézt tisíce kilometrů daleko do nehostinných oblastí Střední Asie. Byla to obrovská tragédie, při které zemřela téměř polovina národa.
- **Medžlis (Mejlis):** Je to něco jako parlament nebo vláda pro krymské Tatary. Volí si své zástupce, kteří pak jednají jménem celého národa, brání jejich práva a snaží se řešit jejich problémy. V současnosti je na Krymu zakázaný ruskými úřady.