Perestrojka

Rozbalit box

Obsah boxu

Perestrojka (rusky перестройка, v překladu přestavba) byl soubor politických a ekonomických reforem zavedených v Sovětském svazu v druhé polovině 80. let 20. století. Iniciátorem byl generální tajemník KSSS Michail Sergejevič Gorbačov, který se dostal k moci v březnu 1985. Původním cílem bylo reformovat a oživit stagnující sovětskou ekonomiku a zefektivnit socialistický systém. Postupem času se však reformy rozšířily na celou společnost a politický systém. Perestrojka, neoddělitelně spojená s politikou glasnosti (otevřenosti), nakonec vedla k nezamýšleným důsledkům, včetně pádu komunistických režimů ve východním bloku, ukončení studené války a rozpadu samotného Sovětského svazu v prosinci 1991.

📜 Geneze a příčiny

V polovině 80. let se Sovětský svaz nacházel v hluboké systémové krizi, známé jako Éra stagnace. Centrálně plánovaná ekonomika byla neefektivní, potýkala se s nízkou produktivitou, technologickým zaostáváním za Západem a chronickým nedostatkem spotřebního zboží. Společnost trpěla korupcí, alkoholismem, nízkou pracovní morálkou a apatií. Předchozí vůdci, Jurij Andropov a Konstantin Černěnko, se pokusili o dílčí změny, ale jejich krátké funkční období a chatrné zdraví jim neumožnily provést hlubší reformy.

Po nástupu do funkce generálního tajemníka KSSS v březnu 1985 si Michail Gorbačov a jeho okruh reformátorů, jako byli Alexandr Jakovlev a Eduard Ševardnadze, uvědomovali, že kosmetické úpravy nestačí. Jejich původní strategií bylo tzv. uskorenije (urychlení), které mělo zmodernizovat především strojírenský průmysl. Tato technokratická koncepce se však ukázala jako neúčinná, což vedlo k poznání, že bez zásadních politických a společenských změn nelze ekonomiku reformovat.

🎯 Klíčové reformy

Perestrojka se skládala z několika vzájemně propojených reforem, které se postupně radikalizovaly.

Glasnosť (Otevřenost)

Glasnosť byla klíčovou součástí perestrojky. Původně měla sloužit jako nástroj k odhalování korupce a neefektivity byrokracie. Postupně se však přeměnila v politiku svobody slova a tisku. Začala se probírat do té doby tabuizovaná témata jako stalinistické represe, chyby v plánovaném hospodářství, ekologické katastrofy (např. Černobylská havárie) a národnostní otázky. Glasnosť umožnila vznik nezávislých médií a politických organizací a probudila občanskou společnost.

Demokratizace

Gorbačov se snažil oživit politický systém zavedením prvků demokracie. V roce 1989 se konaly první částečně svobodné volby do nově vytvořeného Sjezdu lidových poslanců. I když si KSSS stále udržovala vedoucí úlohu, do politiky vstoupila řada kritiků režimu, včetně Andreje Sacharova a Borise Jelcina. Cílem bylo omezit moc stranického aparátu a posílit roli volených orgánů, sovětů. V březnu 1990 byl zrušen článek ústavy zaručující KSSS monopol na moc, což otevřelo cestu pro vznik politického pluralismu.

Nové myšlení v zahraniční politice

V mezinárodních vztazích prosazoval Gorbačov tzv. nové myšlení, které odmítalo ideologický boj mezi socialismem a kapitalismem. Zdůrazňoval univerzální lidské hodnoty a potřebu spolupráce při řešení globálních problémů. To vedlo k historickým odzbrojovacím dohodám s USA, zejména s prezidentem Ronaldem Reaganem. Klíčovým momentem bylo stažení sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a odmítnutí zasahovat do vnitřních záležitostí satelitních států ve východní Evropě (tzv. Sinatrova doktrína).

📈 Ekonomické reformy a jejich dopady

Ekonomická část perestrojky byla nejméně úspěšná a plná protikladů. Cílem bylo zavést prvky tržního hospodářství do centrálně plánovaného systému.

Zákon o státním podniku (1987): Měl poskytnout podnikům větší autonomii v rozhodování a financování (tzv. chozrasčot). V praxi však podniky zůstaly pod kontrolou ministerstev a státních plánů.
Zákon o družstvech (1988): Umožnil zakládání soukromých podniků v sektoru služeb a výroby, což byl první krok k legalizaci soukromého podnikání od 20. let.
Antialkoholní kampaň (1985–1987): Jedna z prvních reforem, která drasticky omezila prodej a výrobu alkoholu. Měla sice pozitivní dopad na zdraví a pracovní morálku, ale zároveň způsobila obrovský výpadek ve státním rozpočtu a vedla k rozmachu černého trhu.

Ekonomické reformy byly polovičaté a nedůsledné. Pokus o spojení plánu a trhu selhal, což vedlo k rozpadu tradičních hospodářských vazeb, aniž by byly vytvořeny nové. Výsledkem byl pokles výroby, rostoucí inflace, obrovský rozpočtový deficit a zhoršující se zásobování obyvatelstva. Životní úroveň většiny lidí klesala, což podkopávalo podporu reforem.

💥 Nezamýšlené důsledky a rozpad SSSR

Perestrojka uvolnila síly, které její autoři nezamýšleli a nedokázali kontrolovat.

Vzestup nacionalismu: Glasnosť umožnila otevřeně hovořit o historických křivdách a potlačovaných národních aspiracích jednotlivých sovětských republik. V Pobaltí, na Kavkaze i na Ukrajině sílila hnutí za nezávislost.
Pád komunismu ve východní Evropě: Odmítnutí SSSR vojensky intervenovat povzbudilo opoziční hnutí v Polsku, Maďarsku, NDR a Československu, což vedlo k revolucím v roce 1989.
Politický boj v Moskvě: Gorbačov čelil tlaku z obou stran. Konzervativní komunisté ho obviňovali ze zrady socialismu, zatímco radikální reformátoři v čele s Borisem Jelcinem požadovali rychlejší a hlubší změny.
Srpnový puč a konec SSSR: Pokus konzervativních sil o státní převrat v srpnu 1991 s cílem zastavit rozpad země a obnovit staré pořádky selhal. Puč však paradoxně urychlil konec SSSR, protože oslabil pozici Gorbačova a naopak posílil Borise Jelcina a lídry svazových republik. V prosinci 1991 se Sovětský svaz formálně rozpadl.

🤔 Pro laiky: Perestrojka zjednodušeně

Představte si, že máte starý dům (Sovětský svaz), který se pomalu rozpadá. Střecha teče, zdi praskají a topení nefunguje. Michail Gorbačov byl jako nový majitel, který se rozhodl, že dům nezbourá, ale kompletně ho "přestaví" (perestrojka).

Jeho plán měl dvě hlavní části:

Opravit základy (Ekonomika): Chtěl, aby si jednotlivé místnosti (továrny) mohly samy rozhodovat, jak budou fungovat, a aby si na sebe vydělaly. Zkusil také povolit malé soukromé opravny (družstva). Problém byl, že zároveň nechal v platnosti stará pravidla, takže vznikl chaos.
Otevřít okna (Glasnosť): Rozhodl se, že je potřeba v domě pořádně vyvětrat a mluvit o problémech otevřeně. Lidé konečně mohli říct, co se jim nelíbí – že teče střecha, že je zima a že se jim nelíbí, jak dům funguje.

Výsledek byl ale jiný, než čekal. Jakmile lidé začali svobodně mluvit, uvědomili si, jak špatně na tom dům je. Někteří nájemníci (národy jako Litevci, Lotyši nebo Ukrajinci) se rozhodli, že už v takovém domě nechtějí bydlet a raději si postaví vlastní. Nakonec se celý starý dům zhroutil a na jeho místě vzniklo 15 nových, menších domků (nezávislých států).

legacy Dědictví a hodnocení

Hodnocení perestrojky je dodnes nejednoznačné. Na Západě je Michail Gorbačov vnímán jako hrdina, který ukončil studenou válku a přinesl svobodu milionům lidí. V Rusku a dalších postsovětských zemích je jeho odkaz vnímán mnohem kontroverzněji. Mnozí ho viní z rozpadu velmoci a následného ekonomického chaosu a úpadku životní úrovně v 90. letech.

Historici se shodují, že perestrojka byla odvážným pokusem o reformu nereformovatelného systému. Ačkoli její původní cíle nebyly naplněny, spustila procesy, které zásadně změnily politickou mapu světa na konci 20. století.

Zdroje

Wikipedia: Perestrojka Sociologická encyklopedie: Perestrojka Britannica: Perestroika ČT24: Gorbačovovy reformy History.com: Perestroika and Glasnost