Přeskočit na obsah

1921

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

1921
Století20. století
20. léta]]
80. léta]]
Následující1922
Předchozí1920
PopisekAdolf Hitler se v roce 1921 stal předsedou NSDAP s neomezenými pravomocemi.
50. léta]]
60. léta]]
1600]]
Francouzskou a indiánskou válku]]
Desetiletí20. léta
Gregoriánského kalendáře]], incident u honnó-dži, začátek ruského dobývání sibiře
Rok1921
Viléma iii. oranžského]] a marie ii. v westminsterském opatství
ObrázekBundesarchiv Bild 102-00344A, Adolf Hitler.jpg
60. léta]]

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Rok 1921 byl klíčovým rokem formování nového světového řádu po první světové válce. Zatímco se Evropa stále vzpamatovávala z následků konfliktu, vznikaly nové politické síly, které měly definovat zbytek 20. století. V Československu byla založena Komunistická strana Československa, v Číně Komunistická strana Číny a v Německu se Adolf Hitler stal neomezeným vůdcem nacistické strany. V Irsku byla podepsána historická dohoda, která ukončila válku za nezávislost, a v Sovětském Rusku byla zavedena Nová ekonomická politika ve snaze odvrátit hospodářský kolaps.

🏛️ Události

🇨🇿 Československo

  • 15. února – V Československu proběhlo první sčítání lidu. Bylo zjištěno, že v zemi žije 13 613 172 obyvatel[1].
  • 23. dubna – Vznikla Malá dohoda, vojensko-politická aliance mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií, jejímž cílem bylo zabránit maďarskému revizionismu a restauraci Habsburků[2].
  • 14.–16. května – Na ustavujícím sjezdu v Praze byla založena Komunistická strana Československa (KSČ) odštěpením levého křídla od sociální demokracie.
  • Březen a říjen – Poslední rakouský císař a český král Karel I. se dvakrát neúspěšně pokusil o restauraci své moci v Maďarsku. Oba pokusy o puč byly potlačeny, což vedlo k jeho trvalé internaci na ostrově Madeira.
  • V Praze měla světovou premiéru divadelní hra Karla Čapka R.U.R., která představila světu slovo "robot"[3].

🌍 Svět

  • 2. března – V Sovětském Rusku začalo Kronštadtské povstání, vzpoura námořníků a vojáků proti bolševické vládě. Povstání bylo brutálně potlačeno Rudou armádou pod vedením Lva Trockého[4].
  • 21. března – Ve snaze odvrátit hladomor a totální ekonomický kolaps zavedl Vladimir Iljič Lenin Novou ekonomickou politiku (NEP), která dočasně povolila soukromé podnikání a tržní mechanismy[5].
  • 29. července – Adolf Hitler se stal předsedou NSDAP s téměř neomezenými pravomocemi, čímž získal titul "Führer" (Vůdce)[6].
  • 31. května – V Tulse, Oklahoma, vypukl Tulsaský rasový masakr, jeden z nejhorších případů rasového násilí v americké historii, při kterém bílý dav zničil prosperující černošskou čtvrť Greenwood a zabil stovky jejích obyvatel[7].
  • 23. července – V Šanghaji byla založena Komunistická strana Číny. Jedním ze zakládajících členů byl i Mao Ce-tung.
  • 5. srpna – V Itálii byla založena Národní fašistická strana pod vedením Benita Mussoliniho.
  • 12. listopadu – Byla zahájena Washingtonská námořní konference, která vedla k první odzbrojovací smlouvě v historii a stanovila poměr sil mezi námořními velmocemi.
  • 6. prosince – Byla podepsána Anglo-irská smlouva, která ukončila Irskou válku za nezávislost a vedla ke vzniku Irského svobodného státu. Šest severních hrabství (dnešní Severní Irsko) zůstalo součástí Spojeného království, což vedlo k irské občanské válce[8].

🔬 Věda a technika

  • Červenec – Kanadští vědci Frederick Banting a Charles Best na Torontské univerzitě úspěšně izolovali hormon inzulin. Tento objev znamenal revoluci v léčbě cukrovky a zachránil životy milionů lidí. Banting za něj později získal Nobelovu cenu[9].
  • 18. července – V Paříži byl poprvé použit BCG vakcína k očkování dítěte proti tuberkulóze[10].
  • V Berkeley, Kalifornie, vynalezl John Augustus Larson detektor lži (polygraf).
  • Švédský ekonom Eli Heckscher zformuloval základy Heckscher-Ohlinova modelu mezinárodního obchodu.

🎭 Kultura

👶 Narození

🇨🇿 Česko

  • 24. ledna – Jiří Sequens starší, režisér († 21. ledna 2008)
  • 19. února – Ludvík Vaculík, spisovatel a fejetonista († 6. června 2015)
  • 12. dubna – Jiřina Bohdalová, herečka
  • 16. dubna – Jiří Adamec, hokejista († 24. prosince 2011)
  • 25. dubna – Karel Appel, nizozemský malíř a sochař († 3. května 2006)
  • 28. května – Jiří Šotola, spisovatel a herec († 8. května 1989)
  • 12. června – Stanislav Rejthar, stíhací pilot RAF († 20. prosince 1977)
  • 18. července – Jiří Hanzelka, cestovatel a spisovatel († 15. února 2003)
  • 23. srpna – Ota Gregor, lékař a profesor († 24. září 2006)
  • 27. srpna – Karel Ptáčník, spisovatel († 10. ledna 2002)
  • 17. října – Jiří Holý, herec († 11. listopadu 2009)
  • 28. října – Ota Šik, ekonom, jeden z tvůrců Pražského jara († 22. srpna 2004)
  • 3. listopadu – Jan Skopeček, herec († 27. července 2020)
  • 10. listopadu – Viktor Kalabis, hudební skladatel († 28. září 2006)
  • 27. listopadu – Alexander Dubček, československý politik, hlavní postava Pražského jara († 7. listopadu 1992)
  • 29. prosince – Dobroslav Líbal, historik architektury († 9. února 2002)

🌍 Svět

  • 9. dubna – Jicchak Navon, pátý prezident Izraele († 6. listopadu 2015)
  • 16. dubna – Peter Ustinov, britský herec a režisér († 28. března 2004)
  • 21. května – Andrej Sacharov, sovětský fyzik, disident a nositel Nobelovy ceny za mír († 14. prosince 1989)
  • 10. června – Princ Philip, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II. († 9. dubna 2021)
  • 18. července – John Glenn, americký astronaut, první Američan na oběžné dráze Země († 8. prosince 2016)
  • 12. září – Stanisław Lem, polský spisovatel sci-fi († 27. března 2006)
  • 13. října – Yves Montand, francouzský herec a zpěvák († 9. listopadu 1991)
  • 22. října – Georges Brassens, francouzský písničkář († 29. října 1981)

🥀 Úmrtí

🇨🇿 Česko

  • 18. února – Sofia Kovalevská, ruská matematička (* 15. ledna 1850)
  • 14. března – Antonín Hajn, novinář a politik (* 22. července 1868)
  • 27. dubna – František Kmoch, skladatel a dirigent (* 1. srpna 1848)
  • 31. srpna – Karel Pippich, právník, sokolský funkcionář a dramatik (* 21. dubna 1849)

🌍 Svět

  • 2. srpna – Enrico Caruso, italský operní pěvec (* 25. února 1873)
  • 11. srpna – James Gibbons, americký kardinál a arcibiskup (* 23. července 1834)
  • 26. srpna – Matthias Erzberger, německý politik (zavražděn) (* 20. září 1875)
  • 5. září – Engelbert Humperdinck, německý hudební skladatel, autor opery Jeníček a Mařenka (* 1. září 1854)
  • 23. listopadu – John Boyd Dunlop, skotský vynálezce pneumatiky (* 5. února 1840)
  • 16. prosince – Camille Saint-Saëns, francouzský hudební skladatel (* 9. října 1835)

Nobelova cena

Reference

💬 Diskuze k článku