Přeskočit na obsah

Říjnová revoluce

Z Infopedia

Šablona:Infobox událost

Říjnová revoluce, známá také jako Bolševická revoluce nebo v komunistické terminologii Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR), byla druhou fází ruské revoluce v roce 1917. Odehrála se 7. listopadu 1917 (podle tehdy v Rusku platného juliánského kalendáře 25. října) v Petrohradu. Během této události svrhla radikální frakce sociálně demokratické strany, známá jako bolševici, pod vedením Vladimira Iljiče Lenina a Lva Trockého dosavadní Prozatímní vládu. Tento převrat vedl k založení prvního komunistického státu na světě, Ruské sovětské federativní socialistické republiky, a následně Sovětského svazu, a odstartoval občanskou válku.

📜 Příčiny a kontext

Revoluci předcházela řada hlubokých krizí, které oslabily carský režim i následnou Prozatímní vládu.

  • První světová válka: Válka byla pro Rusko katastrofou. Obrovské lidské ztráty, vojenské porážky a ekonomický rozvrat vedly k masové nespokojenosti. Vojáci na frontě i civilisté v zázemí byli vyčerpaní a toužili po míru.
  • Slabost Prozatímní vlády: Po Únorové revoluci, která svrhla cara Mikuláše II., se moci ujala Prozatímní vláda v čele s Alexandrem Kerenským. Tato vláda však nedokázala řešit klíčové problémy – pokračovala v nepopulární válce a odkládala zásadní pozemkovou reformu.
  • Dvojvládí: Vedle Prozatímní vlády existovaly tzv. sověty (rady dělníků a vojáků), které měly značnou reálnou moc, zejména v Petrohradu. Toto rozdělení moci vytvářelo chaos a politickou nestabilitu.
  • Radikalizace mas a popularita bolševiků: Bolševici pod vedením Lenina přišli s jednoduchými a srozumitelnými hesly, která rezonovala s náladou obyvatelstva: „Mír, chléb a půda“ a „Všechnu moc sovětům!“. Zatímco ostatní strany váhaly, bolševici slibovali okamžité ukončení války, přerozdělení půdy rolníkům a předání moci do rukou lidu.

🌪️ Průběh převratu

Rozhodnutí o ozbrojeném povstání padlo na tajném zasedání ústředního výboru bolševické strany. Přímou organizací byl pověřen Vojenský revoluční výbor Petrohradského sovětu, kterému předsedal Lev Davidovič Trockij.

V noci ze 6. na 7. listopadu (24.–25. října) začaly oddíly Rudých gard a revolučních vojáků a námořníků obsazovat klíčové strategické body v Petrohradu – mosty, nádraží, poštu, telegraf a banky. Akce proběhla rychle a téměř bez odporu.

Symbolickým vyvrcholením byl útok na Zimní palác, sídlo Prozatímní vlády. Signál k útoku dal slepý výstřel z křižníku Aurora. Po krátkém obléhání byl palác dobyt a členové Prozatímní vlády (s výjimkou premiéra Kerenského, který uprchl) byli zatčeni.

Současně se v Petrohradu konal II. všeruský sjezd sovětů. Poté, co umírnění socialisté (menševici a eseři) na protest proti bolševickému puči opustili zasedání, sjezd schválil převzetí moci a přijal první dekrety nové vlády.

🏛️ První kroky nové vlády

Na II. sjezdu sovětů byla ustavena nová vláda – Rada lidových komisařů (Sovnarkom) – v čele s Leninem. Vláda okamžitě přijala dva klíčové dokumenty:

  • Dekret o míru: Vyzýval všechny válčící strany k okamžitému uzavření míru bez anexí a kontribucí. To vedlo k uzavření Brestlitevského míru s Německem v březnu 1918.
  • Dekret o půdě: Zrušil soukromé vlastnictví půdy a předal veškerou půdu velkostatkářů, církve a carské rodiny do rukou rolnických sovětů k přerozdělení.

Těmito kroky si bolševici zajistili počáteční podporu značné části obyvatelstva, zejména vojáků a rolníků.

👤 Klíčové postavy

  • Vladimir Iljič Lenin: Hlavní ideolog a vůdce bolševické strany, první předseda Rady lidových komisařů.
  • Lev Davidovič Trockij: Vynikající organizátor, předseda Petrohradského sovětu a hlavní stratég ozbrojeného povstání. Později zakladatel Rudé armády.
  • Alexandr Fjodorovič Kerenskij: Poslední předseda Prozatímní vlády, jehož neschopnost stabilizovat zemi otevřela bolševikům cestu k moci.
  • Josif Vissarionovič Stalin: V době revoluce byl lidovým komisařem pro národnostní otázky, jeho vliv začal dramaticky růst až po Leninově smrti.

🌍 Důsledky a historický význam

Říjnová revoluce byla jednou z nejzásadnějších událostí 20. století s dalekosáhlými dopady.

🧒 Pro laiky: Co byla Říjnová revoluce?

Představte si, že Rusko v roce 1917 bylo jako loď uprostřed obrovské bouře (tou byla první světová válka). Kapitán (car) byl svržen a nová posádka (Prozatímní vláda) se snažila loď řídit, ale hrozně se hádala a nevěděla, co dělat. Loď nabírala vodu, lidé měli hlad a báli se.

V podpalubí byla skupina odhodlaných a radikálních námořníků – bolševici. Jejich vůdce Lenin všem sliboval jednoduché věci: „Okamžitě zastavíme bouři (ukončíme válku), všem spravedlivě rozdělíme jídlo (půdu) a vy sami budete řídit loď (moc sovětům)!“ Zatímco se ostatní dohadovali, bolševici v noci převzali velení nad celou lodí. Vyhodili starou posádku a začali loď řídit podle svých vlastních, velmi přísných pravidel. Tento rychlý a nečekaný převrat na lodi, to byla Říjnová revoluce.

💡 Zajímavosti

  • Revoluce dvou kalendářů: Revoluce se nazývá „říjnová“, protože se odehrála 25. října podle juliánského kalendáře, který tehdy v Rusku platil. Podle gregoriánského kalendáře, používaného ve zbytku světa (a v Rusku zavedeného bolševiky v roce 1918), to bylo již 7. listopadu.
  • Minimální krveprolití: Samotný převrat v Petrohradu byl relativně nekrvavý, odhaduje se, že během něj zemřelo jen několik lidí. Obrovské ztráty na životech si vyžádala až následná občanská válka.
  • Německá podpora: Existují historické důkazy, že Německo finančně i logisticky podporovalo bolševiky, včetně zorganizování Leninova návratu z exilu ve Švýcarsku. Němci doufali, že bolševici po převzetí moci stáhnou Rusko z války, což se také stalo.

Zdroje

```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Říjnová_revoluce&oldid=11492“