Druhá světová válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt probíhající v letech 1939 až 1945, který se stal dosud největším a nejničivějším válečným střetnutím v dějinách lidstva. Války se zúčastnila většina států světa, které vytvořily dvě protichůdná vojenská spojenectví: Osu a Spojence. Konflikt si vyžádal přes 60 milionů obětí na životech, z nichž většinu tvořili civilisté.

⏳ Příčiny a předehra války

Příčiny druhé světové války byly komplexní a pramenily z důsledků první světové války. Patřily mezi ně tvrdé podmínky Versailleské smlouvy uvalené na Německo, které vedly k hospodářské nestabilitě a nárůstu nacionalismu. Velkou roli hrála také Velká hospodářská krize, která destabilizovala světovou ekonomiku a přispěla k vzestupu totalitních režimů.

Vzestup totalitních režimů

V Itálii se k moci dostal Benito Mussolini a jeho fašistický režim. V Německu se v roce 1933 stal kancléřem Adolf Hitler, vůdce NSDAP, který zavedl nacistickou diktaturu. V Japonsku sílil vliv militaristických kruhů, které usilovaly o expanzi v Asii. Tyto režimy spojovala agresivní, expanzivní a rasistická ideologie.

Politika appeasementu

Západní mocnosti, především Spojené království 🇬🇧 a Francie 🇫🇷, se snažily zabránit dalšímu konfliktu politikou ústupků vůči Hitlerovi, známou jako appeasement. Tato politika vyvrcholila Mnichovskou dohodou v roce 1938, která umožnila Německu anektovat Sudety, pohraniční území Československa. Ústupky však Hitlera nezastavily, naopak ho povzbudily k dalším agresivním krokům.

Poslední kroky k válce

V březnu 1939 německá armáda okupovala zbytek českých zemí a vytvořila Protektorát Čechy a Morava. Krátce nato, 23. srpna 1939, podepsalo nacistické Německo a Sovětský svaz pakt o neútočení, který obsahoval tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Tím si Hitler zajistil neutralitu SSSR pro svůj plánovaný útok na Polsko.

⚔️ Průběh války

Válka je obecně dělena do několika hlavních fází, od počáteční německé ofenzívy, přes globální rozšíření konfliktu, až po postupné vítězství Spojenců.

Fáze 1: Německá ofenzíva a začátek války (1939–1941)

Přepadení Polska

Přepadením Polska 1. září 1939 nacistickým Německem začala druhá světová válka v Evropě. Útok byl zahájen pod falešnou záminkou údajného přepadení německého vysílače v Gliwicích. O dva dny později vyhlásily Spojené království a Francie Německu válku, avšak Polsku neposkytly účinnou vojenskou pomoc, což vedlo k období známému jako „Podivná válka“. Dne 17. září 1939 napadl Polsko z východu také Sovětský svaz. Polská armáda byla poražena během několika týdnů a země byla rozdělena mezi Německo a SSSR.

Dobytí Dánska, Norska a západní tažení

V dubnu 1940 Německo obsadilo Dánsko a Norsko, aby si zajistilo dodávky švédské železné rudy a získalo strategické námořní základny. Dne 10. května 1940 zahájilo Německo bleskové tažení na západ (tzv. Blitzkrieg) útokem na neutrální státy Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Německé jednotky obešly Maginotovu linii a přes Ardeny vpadly do Francie. Britské a francouzské síly byly obklíčeny u Dunkerque, odkud se podařilo většinu britského expedičního sboru evakuovat v rámci Operace Dynamo. Francie kapitulovala 22. června 1940.

Bitva o Británii

Po porážce Francie se Hitler zaměřil na Spojené království. V létě a na podzim roku 1940 proběhla Bitva o Británii, v níž se německá Luftwaffe snažila získat vzdušnou nadvládu jako předpoklad pro invazi. Britské Královské letectvo (RAF), v jehož řadách bojovali i českoslovenští a polští piloti, však německému náporu odolalo. Bitva o Británii byla prvním velkým neúspěchem nacistického Německa.

Operace Barbarossa

Dne 22. června 1941 Německo porušilo pakt o neútočení a zahájilo invazi do Sovětského svazu. Šlo o největší vojenskou operaci v dějinách, které se zúčastnily miliony vojáků. Cílem bylo zničit komunismus, získat „životní prostor“ a ovládnout sovětské zdroje. Počáteční postup Osy byl rychlý, ale před Moskvou byla německá ofenzíva zastavena tuhým sovětským odporem a krutou ruskou zimou.

Fáze 2: Globalizace konfliktu a vstup USA (1941–1942)

Útok na Pearl Harbor

Dne 7. prosince 1941 provedlo Japonsko bez vyhlášení války překvapivý útok na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji. Cílem bylo neutralizovat americké tichomořské loďstvo a zajistit si volnou ruku pro expanzi v jihovýchodní Asii. Útok vedl k tomu, že Spojené státy americké 🇺🇸 o den později vstoupily do války na straně Spojenců. Německo a Itálie následně vyhlásily válku Spojeným státům, čímž se konflikt definitivně stal globálním.

Obrat ve válce v Tichomoří a v Africe

Počáteční fáze války v Tichomoří byla ve znamení japonských úspěchů, kdy Japonsko dobylo Filipíny, Malajsii, Singapur, Barmu a Nizozemskou východní Indii. K obratu došlo v červnu 1942 v bitvě u Midway, kde americké námořnictvo zničilo čtyři japonské letadlové lodě a zlomilo japonskou námořní převahu. Na severoafrické frontě se britským silám podařilo v druhé bitvě u El Alameinu na podzim 1942 porazit německo-italské jednotky pod velením Erwina Rommela. Následně se v listopadu 1942 v rámci Operace Torch v severní Africe vylodily americké a britské jednotky, což vedlo k úplné porážce sil Osy v Africe v květnu 1943.

Fáze 3: Obrat na východní frontě (1942–1944)

Bitva u Stalingradu

Jedním z nejdůležitějších zlomových bodů celé války byla Bitva u Stalingradu, která probíhala od srpna 1942 do února 1943. Po měsících krvavých městských bojů se sovětské Rudé armádě podařilo obklíčit a zničit německou 6. armádu. Tato bitva znamenala začátek konce německé ofenzívy na východní frontě a Rudá armáda převzala strategickou iniciativu.

Bitva u Kurska

V červenci 1943 se Německo pokusilo o poslední velkou ofenzívu na východní frontě v bitvě u Kurska, která se stala největší tankovou bitvou v dějinách. Sovětská vojska však byla na útok připravena a německou ofenzívu odrazila, čímž definitivně potvrdila obrat ve válce.

Fáze 4: Vítězství Spojenců (1944–1945)

Vylodění v Normandii

Dne 6. června 1944, v den známém jako Den D, se Spojenci vylodili v Normandii v rámci Operace Overlord. Byla to největší obojživelná invaze v historii, která otevřela dlouho očekávanou druhou frontu v západní Evropě. Po překonání tuhého německého odporu na plážích, jako byla Omaha, začali Spojenci postupovat do vnitrozemí a 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž.

Konec války v Evropě

Spojenecké armády postupovaly na Německo ze západu, zatímco Rudá armáda z východu. V prosinci 1944 se Německo pokusilo o poslední zoufalou protiofenzívu v bitvě v Ardenách, která však byla odražena. Na jaře 1945 Spojenci překročili Rýn a Rudá armáda v bitvě o Berlín dobyla hlavní město Třetí říše. Adolf Hitler spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu a 8. května 1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo, čímž skončila válka v Evropě.

Konec války v Tichomoří

I po porážce Německa válka v Tichomoří pokračovala. Spojené státy postupně osvobozovaly tichomořské ostrovy v krvavých bitvách, jako byla Bitva o Iwodžimu a Bitva o Okinawu. Pro urychlení konce války a odvrácení ztrát spojených s invazí na japonské ostrovy se americký prezident Harry S. Truman rozhodl použít nově vyvinutou zbraň. Dne 6. srpna 1945 svrhly Spojené státy atomovou bombu na město Hirošima a 9. srpna na Nagasaki. Dne 2. září 1945 Japonsko kapitulovalo, čímž druhá světová válka definitivně skončila.

🕯️ Holocaust a válečné zločiny

Nedílnou a nejtemnější kapitolou druhé světové války byl Holocaust, systematická, státem řízená genocida přibližně šesti milionů evropských Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Kromě Židů byli nacisty pronásledováni a masově vražděni i další skupiny obyvatelstva, jako Romové (jejich genocida je nazývána Porajmos), Slované (především Poláci a sovětští občané), politicky nepohodlné osoby, homosexuálové, Svědkové Jehovovi a lidé s tělesným či mentálním postižením. K vyvražďování sloužily koncentrační a vyhlazovací tábory, jako například Osvětim, Treblinka nebo Sobibor. Válečných zločinů se dopouštěly všechny válčící strany, avšak rozsah a systematická povaha zločinů spáchaných nacistickým Německem a jeho spojenci byly bezprecedentní.

✊ Odbojová hnutí

V okupovaných zemích Evropy se zformovala odbojová hnutí, která bojovala proti nacistické nadvládě. Formy odboje byly různé, od sabotáží a partyzánské války po šíření ilegálních tiskovin a zpravodajskou činnost. Významnou roli hrál odboj ve Francii (hnutí Résistance), Jugoslávii (vedený Titem), Polsku (Zemská armáda) i v Sovětském svazu.

Československý odboj

Také na území Protektorátu Čechy a Morava a na Slovensku působil domácí i zahraniční odboj. Domácí odboj se soustředil na zpravodajskou činnost, sabotáže a udržování spojení s exilovou vládou v Londýně. Mezi nejznámější odbojové skupiny patřili Tři králové. Vrcholným aktem československého odboje byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 (Operace Anthropoid), který vedl k vlně brutálních represí známých jako Heydrichiáda, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. V zahraničí bojovaly československé vojenské jednotky po boku Spojenců na západní i východní frontě.

🌍 Důsledky války

Druhá světová válka zásadně přetvořila politickou, sociální a ekonomickou mapu světa.

Lidské a materiální ztráty

Válka si vyžádala odhadem 70 až 85 milionů životů, z čehož většinu tvořili civilisté. Největší ztráty utrpěl Sovětský svaz s více než 27 miliony obětí. Celé regiony byly zdevastovány, města srovnána se zemí a ekonomiky zničeny.

Politické změny a nový světový řád

Válka vedla k pádu nacistického Německa, fašistické Itálie a militaristického Japonska. Evropské koloniální mocnosti byly oslabeny, což uspíšilo proces dekolonizace. Ze světového konfliktu vzešly dvě nové supervelmoci, Spojené státy americké 🇺🇸 a Sovětský svaz 🇷🇺, jejichž ideologické soupeření vedlo k téměř půlstoletí trvající Studené válce a rozdělení světa „železnou oponou“. Pro zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů.

Norimberský proces

Po válce se konal Norimberský proces, mezinárodní vojenský tribunál, který soudil hlavní představitele nacistického režimu za válečné zločiny, zločiny proti míru a zločiny proti lidskosti. Proces stanovil důležitý precedens v mezinárodním právu.

🔬 Vědecký a technologický pokrok

Válka byla katalyzátorem pro masivní technologický a vědecký pokrok, často motivovaný vojenskými potřebami.

• Letectví: Vývoj proudových stíhaček (např. Messerschmitt Me 262), strategických bombardérů a vrtulníků.
• Námořnictví: Zdokonalení ponorek a letadlových lodí, které se staly dominantní silou na moři.
• Zbraně: Vznik útočných pušek (Sturmgewehr 44), raketometů (Bazuka, Panzerschreck) a balistických raket (V-2).
• Technologie: Klíčovou roli hrál vývoj radaru, sonaru a prostředků pro dešifrování, jako byl britský projekt Ultra v Bletchley Parku, který prolomil německý kód Enigma.
• Medicína: Masové využití penicilinu zachránilo miliony životů.
• Jaderná energie: Americký Projekt Manhattan vedl k vytvoření první atomové bomby, což odstartovalo jaderný věk.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že svět je velké hřiště a státy jsou skupiny dětí. Po velké rvačce (první světové válce) musela jedna skupina (Německo) slíbit, že už nikdy nebude zlobit, a musela odevzdat všechny své hračky. Tato skupina se ale cítila poníženě a ukřivděně.

Pak přišel nový, velmi charismatický a zlý vůdce (Adolf Hitler), který dětem v této skupině slíbil, že jim vrátí hrdost a že si vezmou nejen své hračky zpět, ale i hračky ostatních. Postupně začal zabírat menší hřiště (Rakousko, Československo) a ostatní "dospělí" na hřišti (Spojené království, Francie) ho nechávali, protože se báli další velké rvačky.

Jednoho dne ale napadl další hřiště (Polsko) a to už ostatní nemohli nechat být. Začala obrovská rvačka (druhá světová válka), která se rozšířila po celém světě. Některé skupiny se spojily proti tomu zlému vůdci (Spojenci vs. Osa). Bojovalo se všude a se vším, co bylo po ruce, a vymýšlely se stále nové, nebezpečnější "hračky" (tanky, letadla, atomová bomba).

Nakonec, po šesti letech strašlivých bojů, byl zlý vůdce a jeho spojenci poraženi. Rvačka ale zanechala hřiště naprosto zničené a stála život obrovské množství dětí. Děti, které vyhrály, se pak rozhodly vytvořit nová pravidla (Organizace spojených národů), aby se taková katastrofa už nikdy neopakovala.

📈 Statistiky a rekordy

• Největší tanková bitva: Bitva v Kurském oblouku (červenec 1943), které se zúčastnilo přes 6 000 tanků.
• Největší obojživelná invaze: Vylodění v Normandii (červen 1944) s téměř 7 000 plavidly a přes 156 000 vojáky v první den.
• Nejvíce vyráběný tank: Sovětský T-34, vyrobeno přes 84 000 kusů.
• Nejúspěšnější stíhací pilot: Erich Hartmann z Německa s 352 sestřely.
• Nejdražší projekt: Projekt Manhattan (vývoj atomové bomby) stál v té době přibližně 2 miliardy USD, což by dnes odpovídalo téměř 35 miliardám USD.