Kyjev

Kyjev
	Soubor:Soubor:Kyiv from above.jpg
	Panorama Kyjeva z levého břehu Dněpru
Země	Ukrajina
Region	Kyjevská oblast
Rozloha	839 km²
Nadmořská výška	179 m n. m.
Populace	2 952 300 (odhad k lednu 2024, ovlivněno válkou)
Založení	Konec 5. - začátek 6. století
Starosta	Vitalij Kličko
Časové pásmo	UTC+2 (Východoevropský čas), UTC+3 (letní čas)
PSČ	01000–06999
Předvolba	+380 44
Web	kievcity.gov.ua

Rozbalit box

Obsah boxu

Historie a vznik

Kyjev (ukrajinsky: Київ, Kyjiv) je hlavním a největším městem Ukrajiny. Leží na řece Dněpru a představuje významné průmyslové, vědecké, vzdělávací a kulturní centrum východní Evropy. Jeho historie sahá až do konce 5. a začátku 6. století, kdy byl založen jako obchodní osada na strategické křižovatce obchodních cest. Legendy, zmiňované v Povesti dávných let, jeho založení připisují třem bratrům – Kijovi, Ščekovi a Chorevovi, a jejich sestře Lybidi.

V 9. století se Kyjev stal centrem Kyjevské Rusi, prvního východoslovanského státu, a hrál klíčovou roli v jeho rozvoji a šíření pravoslavného křesťanství po východní Evropě po křtu knížete Vladimíra Velikého v roce 988. V následujících staletích zažil období rozkvětu i úpadku, včetně pustošivé mongolské invaze ve 13. století, která město silně poškodila. Následně byl pod nadvládou Litevského velkoknížectví a Polsko-litevské unie, než se v 17. století dostal pod vliv Ruské říše. Během sovětského období byl Kyjev hlavním městem Ukrajinské SSR a zažil značný rozvoj, ale také tragédie, jako byl Holodomor a devastace za druhé světové války. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se stal hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Od roku 2022 je město pod neustálou hrozbou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, což má dopad na všechny aspekty života.

Pro laiky

Představte si město, které je staré skoro jako naše hlavní město, ale mnohem větší a pro celou zemi o dost důležitější. Kyjev je jako taková stará babička, co toho hodně zažila – byla kdysi obrovsky bohatá, pak ji ale někdo zničil, pak ji ovládali cizí lidé, pak se zase vzchopila, zažila těžké časy (hlad a válku), a teď je to zase srdce celé Ukrajiny. Leží na velké řece Dněpr, která protéká celou zemí. Je to jako mozek a srdce Ukrajiny dohromady – dělá se tam spousta důležitých věcí, učí se tam děti, pracuje se, a je tam spousta krásných starých budov. I když se teď bojuje, lidé se snaží, aby město pořád žilo a bylo krásné.

Geografie a klima

Kyjev se rozkládá na obou březích řeky Dněpru, který protéká městem od severu k jihu. Pravý (západní) břeh je výrazně členitější, s pahorkatinami a kopci, zatímco levý (východní) břeh je spíše rovinatý. Město je známé svými rozsáhlými zelenými plochami, včetně mnoha parků a botanických zahrad.

Klima v Kyjevě je vlhké kontinentální (typ Dfb dle Köppenovy klasifikace) s teplými léty a chladnými zimami. Průměrná teplota v lednu se pohybuje kolem -4 °C a v červenci kolem +20 °C. Srážky jsou rovnoměrně rozloženy po celý rok.

Správa a politika

Kyjev je městem se zvláštním statutem v rámci ukrajinské administrativní struktury; je hlavním městem a zároveň samostatnou administrativní jednotkou, která je mimo přímou podřízenost Kyjevské oblasti, ačkoliv je jejím administrativním centrem. V čele města stojí starosta (primátor), kterým je od roku 2014 bývalý profesionální boxer Vitalij Kličko. Kyjev má vlastní městskou radu (Kyjevská městská rada), která spravuje záležitosti města. Od února 2022 je správa města významně ovlivněna probíhající válkou, s důrazem na obranu, humanitární pomoc a udržení chodu kritické infrastruktury. Město hraje klíčovou roli v odolnosti a obraně celé země.

Demografie

Populační vývoj Kyjeva byl v posledních letech silně ovlivněn jak ruskou invazí na Ukrajinu, tak předchozími trendy. Před invazí se počet obyvatel blížil 3 milionům. K lednu 2024 se odhaduje, že ve městě žije přibližně 2,95 milionu obyvatel, avšak tato čísla jsou proměnlivá kvůli vnitřní migraci a odlivu uprchlíků do zahraničí. Kyjev je etnicky a kulturně rozmanité město, kde převažují Ukrajinci, ale žijí zde i významné menšiny, například Rusové, Bělorusové a Židé.

Ekonomika

Kyjev je hospodářským motorem Ukrajiny. Jeho ekonomika je velmi diverzifikovaná, zahrnuje průmysl (zejména strojírenství, potravinářství, chemický průmysl, letecký průmysl – např. Antonov), finanční služby, informační technologie (IT sektor zažívá boom), stavebnictví a obchod. Město je centrem ukrajinského bankovnictví a má největší počet zahraničních investic v zemi. Od roku 2022 je ekonomika města pod obrovským tlakem kvůli válce, avšak vykazuje značnou odolnost a dochází k postupnému oživení v oblastech, které nejsou přímo zasaženy boji.

Doprava

Kyjev disponuje rozsáhlou a dobře rozvinutou dopravní infrastrukturou, která je klíčová pro jeho fungování jako hlavní město.

Kyjevské metro: Páteř městské hromadné dopravy, skládající se ze tří linek. Je známé svými hluboko položenými stanicemi, z nichž některé slouží i jako kryty během leteckých poplachů.
Tramvaje a trolejbusy: Široká síť povrchové elektrické dopravy, která doplňuje metro.
Autobusy a maršrutky: Rozsáhlá síť autobusových linek a menších mikrobusů (maršrutek), zajišťující spojení do všech částí města.
Letiště: Hlavními letišti jsou mezinárodní letiště Boryspil (KBP) a Žuljany (IEV). V důsledku války je letecký provoz na Ukrajině pozastaven.
Železnice: Kyjev je klíčovým železničním uzlem Ukrajiny s rozsáhlým vlakovým spojením do všech částí země i mezinárodně (před válkou). Hlavním nádražím je Kyjev-Pasažyrskyj.
Říční doprava: Přístav na Dněpru, dříve využívaný pro nákladní i osobní dopravu.

Kultura a památky

Kyjev je město s bohatým kulturním dědictvím a množstvím historických památek, které svědčí o jeho dlouhé a složité historii.

Kyjevskopečerská lávra: Historický pravoslavný klášterní komplex, zapsaný na seznamu UNESCO, proslulý svými podzemními jeskyněmi s mumifikovanými mnichy. Je to významné poutní místo.
Katedrála svaté Sofie: Další památka UNESCO, velkolepý chrám z 11. století s unikátními mozaikami a freskami, který sloužil jako hlavní kostel Kyjevské Rusi.
Chrám svatého Ondřeje: Nádherný barokní kostel architekta Bartolomea Rastrelliho z 18. století, tyčící se nad Dněprem s úchvatným výhledem.
Zlatá brána: Rekonstruovaná hlavní ceremoniální brána starověkého Kyjeva z 11. století.
Majdan Nezaležnosti: Náměstí Nezávislosti, centrální náměstí Kyjeva a místo důležitých historických událostí, včetně Oranžové revoluce (2004) a Euromajdanu (2013-2014).
Národní muzeum historie Ukrajiny: Muzeum dokumentující historii Ukrajiny od pravěku po současnost.
Andrijevský uzviz: Malebná dlážděná ulice spojující Horní Město s Podolem, plná uměleckých galerií, obchodů se suvenýry a kaváren. Je považována za kulturní a turistické centrum Kyjeva.
Mariinský palác: Oficiální ceremoniální sídlo prezidenta Ukrajiny, navržený opět Bartolomeem Rastrellim.
Kyjevská opera: Významná kulturní instituce s bohatou historií operního a baletního umění.

Pro laiky

Kyjev je jako obrovské muzeum pod širým nebem! Uvidíte tam staré kostely se zlatými kupolemi, které vypadají jako z pohádky, a některé jsou tak staré, že si pamatují krále a knížata. Jedním z nejúžasnějších míst je jeskynní klášter, kde jsou schovaní mumifikovaní mniši – trochu strašidelné, ale fascinující! Mají tam taky náměstí, kde se děly velké a důležité věci pro celou zemi, a ulici, která je plná malířů a suvenýrů. A i když je válka, lidé se snaží, aby město pořád žilo a bylo krásné a bezpečné.

Sport

Kyjev je důležitým centrem ukrajinského sportu s bohatou tradicí a řadou úspěchů.

Fotbal: Nejpopulárnější sport. Domovem je zde jeden z nejúspěšnějších fotbalových klubů východní Evropy, Dynamo Kyjev, který je mnohonásobným mistrem Ukrajiny a bývalého Sovětského svazu a dvojnásobným vítězem Pohár vítězů pohárů a Superpoháru UEFA. Dalším významným klubem, ačkoliv s menšími úspěchy, je Arsenal Kyjev. Hlavními stadiony jsou Národní sportovní komplex Olimpijskyj (domov Dynama Kyjev a dříve dějiště finále Euro 2012) a stadion Valerij Lobanovskyj Dynamo Stadion.
Basketbal: Město má silnou basketbalovou tradici s několika profesionálními kluby, například BC Kyjev.
Hokej: Dříve populární sport, ale v posledních letech na ústupu, i když hokejový klub Sokol Kyjev má bohatou historii.
Ostatní sporty: Město hostí řadu sportovních zařízení pro různé sporty, včetně atletiky, házené, gymnastiky, tenisu a veslování na Dněpru.

Vzdělání a věda

Kyjev je předním vědeckým a vzdělávacím centrem Ukrajiny. Sídlí zde mnoho významných univerzit, výzkumných ústavů a akademií, které přitahují studenty a vědce z celé země i ze zahraničí.

Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka: Jedna z nejstarších (založena 1834) a nejprestižnějších ukrajinských univerzit.
Kyjevská polytechnická univerzita Igora Sikorského: Velká a významná technická univerzita s bohatou historií a silným zaměřením na inženýrství a technologie.
Národní akademie věd Ukrajiny: Hlavní vědecká instituce země, sdružující řadu výzkumných ústavů v různých oborech.
Kyjevská mohyla akademie: Historická akademie, která hraje klíčovou roli v historii ukrajinského vzdělání a kultury.

Významní rodáci a osobnosti spojené s Kyjevem

Vitalij Kličko (politik, bývalý profesionální boxer, současný starosta Kyjeva)
Andrij Ševčenko (legendární ukrajinský fotbalista, vítěz Zlatého míče)
Mychajlo Hruševskyj (významný ukrajinský historik, politik a první prezident Ukrajinské lidové republiky)
Valerij Lobanovskyj (jeden z nejúspěšnějších a nejvlivnějších fotbalových trenérů v historii, ikona Dynama Kyjev)
Mykola Amosov (významný srdeční chirurg, inovátor v medicíně)
Mila Kunis (hollywoodská herečka, narozena v Černivci, ale vyrůstala v Kyjevě před emigrací)
Golda Meirová (čtvrtá premiérka Izraele, narozená v Kyjevě)
Michail Bulgakov (významný ruský a sovětský spisovatel, žil a tvořil v Kyjevě)
Sergej Koroljov (hlavní konstruktér sovětského kosmického programu, narozen v Žytomyru, ale studoval v Kyjevě)

Wikilinky a kategorie