John Milton
Obsah boxu
John Milton (* 9. prosince 1608, Londýn – 8. listopadu 1674, tamtéž) byl anglický básník, prozaik, politik a intelektuál, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších literárních tvůrců v anglických dějinách. Jeho magnum opus, epická báseň Ztracený ráj (Paradise Lost), je monumentálním dílem světové literatury. Milton byl také významným politickým myslitelem a obhájcem svobody, zejména svobody slova a tisku, což nejvýrazněji formuloval ve svém spise Areopagitica. Jeho život a dílo jsou neoddělitelně spjaty s bouřlivým obdobím anglické občanské války, vzniku Anglické republiky a následné restaurace monarchie.
📜 Život
John Milton se narodil v Londýně v dobře situované puritánské rodině. Jeho otec, rovněž John, byl notář a amatérský hudební skladatel, který svému synovi zajistil prvotřídní vzdělání.
🎓 Raná léta a vzdělání
Mladý Milton projevoval mimořádné nadání pro jazyky a literaturu. Navštěvoval prestižní školu svatého Pavla v Londýně a v roce 1625 se zapsal na Christ's College na Univerzitě v Cambridgi. Zde studoval klasické jazyky (latina, starořečtina), hebrejštinu a moderní jazyky jako francouzština a italština. Během studií napsal své první básně, včetně elegie On the Death of a Fair Infant Dying of a Cough a latinské ódy Ode on the Morning of Christ's Nativity. Studium ukončil v roce 1632 s titulem Master of Arts.
Po odchodu z Cambridge strávil Milton šest let na rodinném sídle v Hortonu v hrabství Buckinghamshire, kde se věnoval intenzivnímu samostudiu. Přečetl prakticky všechna významná díla antické i moderní literatury, historie, teologie a filozofie. V tomto období vznikla jeho raná mistrovská díla, jako jsou pastorální elegie Lycidas a dvojice básní L'Allegro a Il Penseroso.
🌍 Cesty po Evropě a politické začátky
V letech 1638–1639 podnikl Milton cestu po Evropě, která byla tradiční součástí vzdělání anglického gentlemana. Navštívil Francii a především Itálii, kde se v Florencii setkal se stárnoucím a uvězněným Galileem Galileim. Tato cesta ho hluboce ovlivnila a posílila jeho humanistické a republikánské ideály.
Po návratu do Anglie se Milton ocitl uprostřed narůstajícího politického a náboženského konfliktu mezi králem Karlem I. a Parlamentem. Milton se stal horlivým stoupencem parlamentní strany a puritánství. Začal psát sérii polemických pamfletů, v nichž útočil na episkopát a obhajoval presbyteriánskou formu církevní správy.
🏛️ Služba republice a ztráta zraku
Po popravě krále Karla I. v roce 1649 a vyhlášení Anglické republiky (Commonwealth) byl Milton jmenován tajemníkem pro cizí jazyky ve Státní radě Olivera Cromwella. Jeho úkolem bylo vést mezinárodní korespondenci v latině a psát obhajoby nového režimu. V této funkci napsal díla jako Eikonoklastes (jako odpověď na roajalistickou propagandu) a Defensio pro Populo Anglicano (Obrana anglického lidu).
Intenzivní práce a studium si však vybraly svou daň. Miltonův zrak se postupně zhoršoval a kolem roku 1652 zcela oslepl. I přes svou slepotu pokračoval v práci s pomocí asistentů, mezi nimiž byl i básník Andrew Marvell. V tomto období se také potýkal s osobními tragédiemi, včetně smrti své první ženy a malého syna.
✍️ Pozdní léta a velká díla
Po smrti Olivera Cromwella v roce 1658 se republika začala hroutit. V roce 1660 byla obnovena monarchie a na trůn usedl Karel II. Stuart. Milton jako prominentní obhájce republiky upadl v nemilost. Byl krátce uvězněn a jeho spisy byly veřejně spáleny. Díky vlivným přátelům se mu však podařilo uniknout těžšímu trestu.
Poslední léta svého života strávil v ústraní, slepý a politicky poražený. Právě v tomto období však vytvořil svá největší díla, která diktoval svým dcerám a asistentům. V roce 1667 byl publikován Ztracený ráj, následovaný Rájem znovu nabytým (Paradise Regained) a veršovanou tragédií Samson Agonistes, které vyšly společně v roce 1671. John Milton zemřel v listopadu 1674 a byl pohřben v londýnském kostele St Giles-without-Cripplegate.
📖 Dílo
Miltonovo dílo je rozsáhlé a žánrově pestré. Zahrnuje lyrickou i epickou poezii, dramata, politické pamflety, teologické traktáty a historické spisy.
✒️ Raná poezie
- L'Allegro a Il Penseroso (cca 1631) – Dvě komplementární básně oslavující radostný a zádumčivý život.
- Comus (1634) – Maska (forma dvorského divadla) oslavující ctnost a zdrženlivost.
- Lycidas (1637) – Pastorální elegie napsaná na památku Miltonova spolužáka z Cambridge, Edwarda Kinga, který se utopil. Je považována za jednu z nejlepších krátkých básní v angličtině.
🏛️ Politické a prozaické spisy
- Of Reformation (1641) – První z Miltonových protiepiskopálních traktátů.
- The Doctrine and Discipline of Divorce (1643) – Kontroverzní spis obhajující možnost rozvodu z důvodu duševní nekompatibility, inspirovaný jeho vlastním nešťastným prvním manželstvím.
- Areopagitica (1644) – Plamenná řeč k Parlamentu proti cenzuře a za svobodu tisku. Je to jedno z nejvlivnějších děl obhajujících svobodu projevu. Milton argumentuje, že pravda nejlépe zvítězí v otevřeném střetu s lží.
- Eikonoklastes (1649) – "Bořič obrazů", polemická odpověď na údajnou autobiografii Karla I. Eikon Basilike.
- Defensio pro Populo Anglicano (1651) – "Obrana anglického lidu", latinsky psaná obhajoba popravy krále Karla I., určená evropskému publiku.
🌟 Epická poezie (Velké eposy)
- Ztracený ráj (Paradise Lost, 1667) – Miltonovo životní dílo. Tento monumentální epos o dvanácti knihách, psaný v nezrýmovaném verši (blank verse), líčí biblický příběh o vzpouře Satana proti Bohu, jeho svržení do pekla a následném svedení Adama a Evy v rajské zahradě. Dílo je proslulé svou teologickou hloubkou, psychologickou propracovaností postav (zejména charismatického a tragického Satana) a majestátním jazykem.
- Ráj znovu nabytý (Paradise Regained, 1671) – Kratší epos, který je pokračováním Ztraceného ráje. Popisuje pokušení Ježíše Krista ďáblem na poušti.
- Samson Agonistes (1671) – Veršovaná tragédie v antickém stylu, která zpracovává biblický příběh o Samsonovi. Slepý a ponížený Samson, zrazený Dalilou, nachází vnitřní sílu ke konečné pomstě na Pelištejcích. Dílo je často vnímáno jako alegorie Miltonova vlastního osudu.
🧠 Myšlenky a názory
Milton byl radikální myslitel, jehož názory v mnoha ohledech předběhly svou dobu.
✝️ Teologie a náboženství
Ačkoliv byl Milton hluboce věřící křesťan a puritán, jeho teologické názory byly často neortodoxní. Odmítal doktrínu o Svaté Trojici (byl antitrinitář) a věřil, že duše umírá spolu s tělem a bude vzkříšena až při Posledním soudu. Zdůrazňoval svobodu lidské vůle a individuální interpretaci Písma. Jeho teologické názory jsou nejpodrobněji vyloženy v latinském spise De Doctrina Christiana, který byl objeven a publikován až v 19. století.
🗽 Politika a svoboda
Milton byl přesvědčený republikán. Věřil, že moc pochází z lidu a že občané mají právo svrhnout a dokonce popravit tyranského vládce. Jeho politické spisy jsou vášnivou obhajobou občanských a náboženských svobod. Jeho Areopagitica zůstává základním textem pro obhajobu svobody slova a tisku.
🏛️ Odkaz a vliv
John Milton je po Williamu Shakespearovi považován za největšího anglického básníka. Jeho vliv na anglickou literaturu je nesmírný. Jeho epický styl a používání nezrýmovaného verše ovlivnily generace básníků, zejména romantiky jako William Blake, William Wordsworth a Percy Bysshe Shelley. Blake Miltona hluboce obdivoval a zároveň s ním polemizoval, když tvrdil, že Milton byl "skutečným básníkem a patřil k ďáblově straně, aniž by o tom věděl," čímž narážel na fascinující postavu Satana ve Ztraceném ráji.
Miltonův odkaz přesahuje literaturu. Jeho politické myšlenky o svobodě, republice a právu na odpor proti tyranii ovlivnily Johna Locka a měly dopad na americkou i francouzskou revoluci. Jeho obhajoba svobody tisku je dodnes citována v debatách o cenzuře a svobodě projevu po celém světě.
🤔 Pro laiky
- Epos: Představte si velmi dlouhou báseň, která vypráví velký příběh o hrdinech, bozích a bitvách – něco jako starověké filmy Pán prstenů nebo Star Wars. Milton vzal tento starý formát, který používali Homér nebo Vergilius, a napsal v něm křesťanský příběh o stvoření světa, vzpouře andělů a pádu člověka.
- Nezrýmovaný verš (Blank Verse): Je to poezie, která má pravidelný rytmus (jako tlukot srdce), ale slova na konci řádků se nerýmují. Zní to vznešeněji a přirozeněji než klasické rýmovačky. Milton si myslel, že rým je "vynález barbarského věku" a pro tak vážné téma, jako je osud lidstva, se nehodí.
- Areopagitica: Toto je název Miltonova slavného spisu. Zjednodušeně řečeno, je to jako otevřený dopis vládě, ve kterém Milton říká: "Nezakazujte knihy, než vyjdou! Nechte lidi číst všechno a sami se rozhodnout, co je pravda. Špatné myšlenky se nejlépe porazí dobrými myšlenkami v otevřené debatě, ne cenzurou." Tento text je jedním ze základních kamenů svobody slova, jak ji známe dnes.
- Puritáni: Byla to skupina velmi přísných protestantů v Anglii v 17. století. Chtěli "očistit" (to purify) církev od všeho, co jim připomínalo katolicismus – od soch, zdobených rouch a složitých rituálů. Milton byl puritán, ale jeho vlastní myšlenky byly často ještě radikálnější než u většiny ostatních.