1652
Obsah boxu
Rok 1652 (MDCLII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Tento rok je významný především vypuknutím první anglo-nizozemské války a založením Kapského Města, které se stalo klíčovým bodem pro evropskou expanzi do Asie.
🌍 Události
Evropa
- První anglo-nizozemská válka (1652–1654):
- 29. května – Bitva u Goodwin Sands: Nizozemské loďstvo pod velením admirála Maartena Trompa se střetlo s anglickou flotilou Roberta Blakea. Výsledek bitvy byl nerozhodný, ale incident vedl k oficiálnímu vyhlášení války.
- 10. července – Anglická republika oficiálně vyhlašuje válku Spojeným provinciím nizozemským. Hlavní příčinou byly obchodní spory a anglický Zákon o plavbě (Navigation Act) z roku 1651.
- 26. srpna – Bitva u Plymouthu: Nizozemský admirál Michiel de Ruyter porazil anglickou eskadru vedenou Georgem Ayscuem.
- 8. října – Bitva u Kentish Knock: Anglické loďstvo pod velením Roberta Blakea porazilo Nizozemce vedené Wittem de Withem.
- 10. prosince – Bitva u Dungenessu: V odvetě za předchozí porážku porazil nizozemský admirál Maarten Tromp anglickou flotilu Roberta Blakea.
- Francie:
- 2. července – Bitva na předměstí Saint-Antoine: Během povstání známého jako Fronda se střetla vojska prince Condého s královskou armádou vedenou Turennem. Condé byl zachráněn zásahem Anny Marie Louisy d'Orléans, která nařídila střelbu z děl Bastily na královské vojáky.
- 21. října – Ludvík XIV. se triumfálně vrací do Paříže, což fakticky znamená konec Frondy a posílení královského absolutismu.
- Polsko-litevská unie:
- 1.–2. června – Bitva u Batohu: Spojená vojska kozáků pod vedením Bohdana Chmelnického a krymských Tatarů drtivě porazila polskou armádu. Po bitvě došlo k masakru tisíců polských zajatců.
- Svatá říše římská:
- 31. května – Ferdinand IV. Habsburský je v Řezně zvolen římským králem.
- Španělsko:
Afrika
- Založení Kapského Města:
- 6. dubna – Nizozemský mořeplavec Jan van Riebeeck, jednající jménem Nizozemské východoindické společnosti (VOC), zakládá na mys Dobré naděje zásobovací stanici pro lodě plující do Asie. Z této stanice později vzniklo Kapské Město, první trvalé evropské osídlení v jižní Africe.
Amerika
- Zákaz otroctví v Rhode Islandu:
- 18. května – Kolonie Rhode Island a Providence Plantations přijala jako první v Severní Americe zákon, který zakazoval doživotní otroctví. Zákon omezoval otroctví na dobu maximálně 10 let a vztahoval se na všechny osoby, bez ohledu na rasu. V praxi však nebyl důsledně vymáhán.
🎨 Umění a kultura
- V tomto roce zemřeli významní barokní malíři Georges de La Tour a Jusepe de Ribera, což představovalo významnou ztrátu pro evropské umění.
- V Anglii zemřel vlivný architekt Inigo Jones, který do země přinesl palladianismus.
- V Amsterdamu je dokončena stavba nové radnice (dnešní Královský palác v Amsterdamu), symbolu bohatství a moci města v době jeho zlatého věku.
👶 Narození
- 7. dubna – Klement XII., papež († 1740)
- 21. dubna – Michel Rolle, francouzský matematik, autor Rolleovy věty († 1719)
- 27. května – Alžběta Šarlota Falcká, falcká princezna a vévodkyně orleánská († 1722)
- 2. prosince – Nahum Tate, anglický básník a dramatik († 1715)
- neznámé datum – Edward Lhuyd, velšský přírodovědec a lingvista († 1709)
⚰️ Úmrtí
- 30. ledna – Georges de La Tour, francouzský barokní malíř (* 1593)
- 17. června – Inigo Jones, anglický architekt (* 1573)
- 2. září – Jusepe de Ribera, španělský barokní malíř působící v Neapoli (* 1591)
- 22. srpna – Jacob De la Gardie, švédský polní maršál a politik (* 1583)
- 28. prosince – Gregorio Allegri, italský skladatel, autor slavného Miserere (* cca 1582)
- neznámé datum – Felipe de Magalhães, portugalský skladatel (* cca 1571)
💡 Pro laiky
Rok 1652 spadá do období krátce po skončení Třicetileté války (1648), která zásadně změnila mapu a mocenské uspořádání Evropy. Kontinent se stále zotavoval z desítek let trvajícího konfliktu. V této době začaly o nadvládu na mořích a v koloniích soupeřit nové mocnosti – především Anglie (tehdy republika pod vedením Olivera Cromwella) a Nizozemsko, které prožívalo svůj "zlatý věk". Jejich soupeření o kontrolu nad světovým obchodem vyvrcholilo právě v roce 1652 první anglo-nizozemskou válkou. Založení Kapského Města Nizozemci nebylo dobyvačným aktem, ale strategickým krokem k zajištění dlouhé a nebezpečné cesty do Indie a na Ostrovy koření, odkud plynulo obrovské bohatství. Svět se v této době stával stále více propojeným a boj o zdroje a obchodní cesty se stával hlavním motorem mezinárodní politiky.