Percy Bysshe Shelley

Rozbalit box

Obsah boxu

Percy Bysshe Shelley (* 4. srpna 1792, Field Place, Sussex – † 8. července 1822, Záliv La Spezia) byl jedním z nejvýznamnějších anglických romantických básníků a je považován za jednoho z nejlepších lyrických básníků v anglickém jazyce. Byl radikálním myslitelem a nonkonformistou, jehož život i dílo byly poznamenány bojem proti tyranii, náboženským dogmatům a společenským konvencím. Jeho nejznámější díla zahrnují lyrické básně jako Óda na západní vítr (Ode to the West Wind) a Skřivánkovi (To a Skylark), sonet Ozymandias a veršované drama Odpoutaný Prométheus (Prometheus Unbound). Byl manželem spisovatelky Mary Shelley, autorky románu Frankenstein, a blízkým přítelem básníka Lorda Byrona.

📜 Život

🎓 Raná léta a vzdělání

Percy Bysshe Shelley se narodil do bohaté a vlivné aristokratické rodiny v hrabství Sussex. Jeho otec, Sir Timothy Shelley, byl členem parlamentu. Jako chlapec byl citlivý a intelektuálně založený, což vedlo k jeho šikaně na prestižních školách, které navštěvoval, včetně Eton College, kde získal přezdívku "Šílený Shelley" (Mad Shelley) pro svůj odpor k autoritám a neobvyklé zájmy, jako byly vědecké experimenty.

V roce 1810 nastoupil na University College v Oxfordu. Zde se jeho radikální myšlení dále rozvíjelo. Společně se svým přítelem Thomasem Jeffersonem Hoggem anonymně publikoval pamflet nazvaný Nezbytnost ateismu (The Necessity of Atheism), ve kterém argumentovali, že existence Boha nemůže být prokázána. Když se odmítli zříci autorství, byli oba v roce 1811 z univerzity vyloučeni. Tento akt vedl k hluboké roztržce s jeho otcem, který požadoval, aby se zřekl svých názorů.

❤️ První manželství a radikální aktivity

Po vyloučení z Oxfordu uprchl Shelley do Skotska se šestnáctiletou Harriet Westbrookovou, dcerou hostinského, a oženil se s ní. Tento sňatek byl v rozporu s jeho vírou ve "volnou lásku" a odporem k instituci manželství, ale učinil tak, aby Harriet ochránil. Manželství však nebylo šťastné. Shelley se snažil Harriet vzdělávat a zapojit ji do svého radikálního kruhu přátel, ale jejich povahy a zájmy se rozcházely. Během této doby cestovali po Irsku a Walesu, kde Shelley šířil politické pamflety vyzývající k reformám a irské nezávislosti.

🇨🇭 Setkání s Byronem a Mary Godwinovou

V roce 1814 se Shelley zamiloval do Mary Wollstonecraft Godwinové, inteligentní a sečtělé dcery radikálních filozofů Williama Godwina a Mary Wollstonecraft. Opustil těhotnou Harriet a uprchl s Mary a její nevlastní sestrou Claire Clairmontovou do Francie a Švýcarska. Tento krok vyvolal obrovský společenský skandál.

Léto roku 1816, známé jako "rok bez léta" kvůli klimatickým anomáliím způsobeným výbuchem sopky Tambora, strávili Shelley, Mary a Claire u Ženevského jezera ve společnosti Lorda Byrona a jeho lékaře Johna Polidoriho. Během této doby, plné literárních diskusí a čtení strašidelných příběhů, vznikl nápad na dvě klíčová díla gotické literatury: Mary Shelley začala psát svého Frankensteina a Polidori napsal povídku Upír (The Vampyre).

Tento rok byl však poznamenán i tragédií. V prosinci 1816 spáchala Shelleyho opuštěná manželka Harriet sebevraždu utopením v jezeře Serpentine v londýnském Hyde Park. Krátce nato se Shelley a Mary vzali, částečně v naději, že získají do péče Shelleyho děti z prvního manželství, což jim však soud odepřel.

🇮🇹 Život v Itálii a poslední léta

V roce 1818 se Shelleyovi, unavení ze společenského ostrakismu a Shelleyho chatrného zdraví, natrvalo přestěhovali do Itálie. Italské období bylo pro Shelleyho nejplodnějším tvůrčím obdobím. Žili v různých městech, včetně Říma, Florencie, Benátek a Pisy, a stýkali se s dalšími britskými expatrioty. Zde napsal svá největší díla, včetně Odpoutaného Prométhea, Ódy na západní vítr a elegie Adonais na smrt básníka Johna Keatse.

Jejich život v Itálii byl však poznamenán dalšími osobními tragédiemi. Jejich dcera Clara a syn William zemřeli v útlém věku, což způsobilo Mary hlubokou depresi. Jediným dítětem, které se dožilo dospělosti, byl jejich syn Percy Florence, narozený v roce 1819.

🌊 Tragická smrt

Dne 8. července 1822, necelý měsíc před svými 30. narozeninami, se Shelley plavil se svým přítelem Edwardem Ellerkerem Williamsem a mladým námořníkem Charlesem Vivianem na své lodi *Don Juan* z Livorna do Lerici. Loď byla zastižena náhlou a prudkou bouří v Zálivu La Spezia a potopila se. Všichni tři muži na palubě utonuli.

Shelleyho tělo bylo vyplaveno na břeh o deset dní později. Bylo zpopelněno na pláži poblíž Viareggia za přítomnosti jeho přátel Byrona a Leigha Hunta. Podle legendy jeho srdce odmítlo shořet a bylo vyjmuto z pohřební hranice. Mary Shelley si ho uchovala po zbytek svého života. Shelleyho popel byl pohřben na Protestantském hřbitově v Římě, poblíž hrobu Johna Keatse.

✒️ Dílo

Shelleyho dílo je charakteristické svou lyrickou krásou, intelektuální hloubkou a vášnivou obhajobou svobody, lásky a představivosti.

📖 Poezie

Lyrické básně: Shelley je mistrem krátké lyrické básně. Mezi jeho nejslavnější patří Óda na západní vítr (Ode to the West Wind), kde se vítr stává symbolem revoluční změny; Skřivánkovi (To a Skylark), oslava nespoutaného ducha přírody a poezie; a Oblak (The Cloud), kde personifikovaný oblak popisuje svůj věčný cyklus proměn.
Sonety: Jeho nejznámějším sonetem je Ozymandias, hluboká meditace o pomíjivosti moci a lidské pýchy. Báseň popisuje rozpadlou sochu kdysi mocného faraona v pusté poušti.
Delší básně a dramata:

   *   Královna Mab (Queen Mab): Rané filozofické dílo odsuzující monarchii a organizované náboženství.
   *   Alastor, aneb Duch samoty (Alastor, or, The Spirit of Solitude): Alegorická báseň o hledání ideální krásy, která vede k izolaci a smrti.
   *   Vzpoura Islámu (The Revolt of Islam): Epická báseň o revoluci a lásce.
   *   Maska Anarchie (The Masque of Anarchy): Politická báseň napsaná v reakci na masakr v Peterloo v roce 1819. Je to silná výzva k nenásilnému odporu.
   *   Adonais: Jedna z největších elegií v anglické literatuře, napsaná na památku Johna Keatse.

Veršované drama:

   *   Odpoutaný Prométheus (Prometheus Unbound): Považováno za Shelleyho mistrovské dílo. Je to lyrické drama ve čtyřech aktech, které přepisuje starořecký mýtus. Na rozdíl od Aischylovy verze se Shelleyho Prométheus nepodvolí Jupiterovi (Diovi), ale je osvobozen láskou a odpuštěním, což vede k pádu tyrana a osvobození lidstva.

✍️ Próza a eseje

Ačkoliv je Shelley znám především jako básník, byl také významným prozaikem a esejistou.

Nezbytnost ateismu (The Necessity of Atheism): Pamflet, který vedl k jeho vyloučení z Oxfordu.
Obrana poezie (A Defence of Poetry): Nedokončený, ale vlivný esej, ve kterém Shelley tvrdí, že básníci jsou "neuznanými zákonodárci světa" a že poezie je základem morálky a civilizace, protože rozvíjí představivost a empatii.

🧠 Filozofie a politické názory

Shelleyho myšlení bylo hluboce ovlivněno osvícenskými a revolučními myšlenkami, zejména dílem jeho tchána Williama Godwina.

Ateismus a idealismus: Shelley byl přesvědčený ateista, který viděl organizované náboženství jako nástroj útlaku. Věřil v sílu lidského rozumu a představivosti a v možnost dosažení dokonalé společnosti založené na lásce a svobodě.
Politický radikalismus: Byl zapřisáhlým odpůrcem monarchie, aristokracie a veškerých forem tyranie. Podporoval republikanismus, všeobecné volební právo a svobodu slova.
Pacifismus a nenásilí: Ve své básni Maska Anarchie formuloval principy nenásilného občanského odporu, které později inspirovaly osobnosti jako Henry David Thoreau, Lva Tolstého a Mahátmu Gándhího.
Vegetariánství: Shelley byl jedním z prvních prominentních zastánců vegetariánství z etických důvodů. Věřil, že konzumace masa je barbarská a vede k násilí ve společnosti.
Volná láska: Odmítal tradiční manželství jako formu vlastnictví a útlaku, zejména pro ženy, a obhajoval vztahy založené na svobodné vůli a vzájemné náklonnosti.

🏛️ Odkaz a vliv

Během svého života byl Shelley kontroverzní postavou, jehož dílo četl jen malý okruh přátel a obdivovatelů. Jeho radikální názory a skandální osobní život mu bránily v dosažení širšího uznání. Po jeho smrti však jeho reputace postupně rostla, zejména díky úsilí jeho manželky Mary Shelley, která redigovala a vydávala jeho básně.

Ve viktoriánské éře byl vnímán spíše jako éterický lyrický básník a jeho radikální politické myšlenky byly často přehlíženy. Ve 20. století byl však znovuobjeven jako politický myslitel a prorok společenských změn. Jeho dílo ovlivnilo generace básníků, včetně Roberta Browninga, Alfreda Tennysona a W. B. Yeatse, i politické aktivisty a myslitele po celém světě. Dnes je Percy Bysshe Shelley pevně ukotven v kánonu anglické literatury jako jeden z jejích největších a nejvlivnějších básníků.

✨ Zajímavosti

Legenda o Shelleyho srdci, které neshořelo na pohřební hranici, je jedním z nejtrvalejších mýtů romantismu. Srdce bylo pravděpodobně kalcifikované kvůli prodělané tuberkulóze. Mary Shelley ho uchovávala zabalené v hedvábí až do své smrti.
Shelley byl blízkým přítelem dalších dvou klíčových postav druhé generace romantiků, Lorda Byrona a Johna Keatse. Všichni tři zemřeli mladí a mimo Anglii.
Jeho báseň Maska Anarchie obsahuje slavný verš "Ye are many—they are few" ("Vás je mnoho – jich je málo"), který se stal sloganem mnoha politických a sociálních hnutí, včetně britského labouristického hnutí.
Shelleyho popel je pohřben na Protestantském hřbitově v Římě pod latinským nápisem Cor Cordium ("Srdce srdcí").

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025