1674
Obsah boxu
Rok 1674 (MDCLXXIV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Jednalo se o rok uprostřed 70. let 17. století, který byl významně ovlivněn probíhajícími válečnými konflikty v Evropě, zejména francouzsko-nizozemskou válkou. Klíčovou událostí bylo podepsání Westminsterského míru, který ukončil třetí anglicko-nizozemskou válku. V Indii došlo k významné události korunovace Šivádžího za prvního vládce Maráthské říše.
🌍 Události
Evropa
- 19. února – Anglie a Nizozemsko podepsaly Westminsterský mír, čímž byla ukončena třetí anglicko-nizozemská válka. Součástí dohody bylo navrácení nizozemské kolonie Nové Nizozemí Anglii. Město Nový Amsterdam bylo definitivně přejmenováno na New York.
- 21. května – Jan III. Sobieski byl zvolen králem Polsko-litevské unie. Jeho vláda je spojena s významnými vojenskými úspěchy, zejména v boji proti Osmanské říši.
- 28. května – Říšský sněm ve Řezně vyhlásil jménem Svaté říše římské válku Francii.
- 16. června – V rámci francouzsko-nizozemské války se odehrála Bitva u Sinsheimu, ve které francouzská armáda pod velením maršála de Turenne porazila císařská vojska.
- 11. srpna – Odehrála se Bitva u Seneffe, jedna z nejkrvavějších bitev 17. století. Vojska Viléma III. Oranžského se střetla s francouzskou armádou vedenou princem de Condé. Bitva skončila nerozhodně, ale s obrovskými ztrátami na obou stranách (přes 20 000 mužů).
- 4. října – Francouzská vojska pod velením maršála de Turenne porazila v bitvě u Entzheimu početně silnější císařskou armádu.
- Francouzská vojska podruhé a definitivně dobyla region Franche-Comté, který byl do té doby pod španělskou nadvládou.
- Ve Švédsku dosáhl plnoletosti král Karel XI. a ujal se vlády.
Asie
- 6. června – Šivádží, vůdce Maráthů, byl v pevnosti Raigad korunován na prvního čhatrapatího (císaře) Maráthské říše. Tato událost je považována za formální založení nezávislého hinduistického státu, který se stal hlavní opozicí vůči Mughalské říši.
- Francouzská Východoindická společnost založila obchodní stanici v Puduččéri v Indii, které se později stalo hlavním městem Francouzské Indie.
Severní Amerika
- 10. listopadu – Nizozemsko formálně postoupilo kolonii Nové Nizozemí Anglii v souladu s Westminsterským mírem.
- Francouzský jezuitský misionář a objevitel Jacques Marquette založil misii u jezera Michigan, na místě, kde později vzniklo město Chicago.
🔬 Věda a umění
- Antoni van Leeuwenhoek poprvé pozoroval a popsal prvoky, které nazval animalcules (zvířátka), pomocí svého vlastnoručně vyrobeného mikroskopu. Své objevy zaslal Královské společnosti v Londýně.
- Francouzský filozof Nicolas Malebranche vydal své hlavní dílo De la recherche de la vérité (Hledání pravdy), ve kterém se snažil syntetizovat myšlenky Reného Descarta a svatého Augustina.
- Byla vydána druhá, dvanáctisvazková edice epické básně Ztracený ráj od Johna Miltona.
- Francouzský básník a kritik Nicolas Boileau-Despréaux publikoval své dílo L'Art poétique (Umění básnické), které se stalo jedním z nejdůležitějších textů klasicistní literární teorie.
- V Japonsku založil Šibukawa Harumi první oficiální observatoř.
👶 Narození
- 24. ledna – Thomas Tanner, anglický biskup a historik († 1735)
- 14. února – Prospero Lorenzo Lambertini, pozdější papež Benedikt XIV. († 1758)
- 28. června – Pier Leone Ghezzi, italský malíř a karikaturista († 1755)
- 2. srpna – Filip II. Orleánský, regent Francie za nezletilého Ludvíka XV. († 1723)
- 17. srpna – František II. Rákóczi, vůdce maďarského protihabsburského povstání († 1735)
- Jethro Tull, anglický agronom a vynálezce secího stroje († 1741)
- Jeremiah Clarke, anglický barokní skladatel a varhaník († 1707)
मृत्यु Úmrtí
- 8. listopadu – John Milton, anglický básník a spisovatel, autor eposu Ztracený ráj (* 1608)
- 9. prosince – Edward Hyde, 1. hrabě z Clarendonu, anglický státník a historik (* 1609)
- 12. ledna – Giacomo Carissimi, italský barokní skladatel (* 1605)
- 21. února – Jean Chapelain, francouzský básník a literární kritik (* 1595)
- 22. února – Jean-Baptiste Denys, francouzský lékař, který provedl první zdokumentovanou krevní transfuzi (* cca 1643)
- 24. února – Matthias Weckmann, německý barokní skladatel a varhaník (* cca 1616)
- 12. srpna – Philippe de Champaigne, francouzský barokní malíř (* 1602)
- 27. listopadu – Francis de Laval, první římskokatolický biskup v Québecu (* 1623)
- Robert Herrick, anglický básník (* 1591)
- Jan Lievens, nizozemský malíř, žák Rembrandta (* 1607)
💡 Pro laiky
Co byla Francouzsko-nizozemská válka?
Představte si, že tehdejší Francie, vedená mocným králem Ludvíkem XIV., byla jako nejsilnější kluk na hřišti a chtěla si podrobit menší, ale velmi bohaté Nizozemsko. Nizozemci se ale bránili a na jejich stranu se postupně přidávaly další země (jako Španělsko a Svatá říše římská), protože se bály, že Francie bude příliš silná. Rok 1674 byl přesně uprostřed této velké evropské rvačky. Odehrály se v něm obrovské a nesmírně krvavé bitvy, jako byla ta u Seneffe, kde na obou stranách padly tisíce vojáků, ale výsledek byl v podstatě nerozhodný. Válka tak pokračovala dál.
Proč je důležité korunování Šivádžího?
V Indii v té době vládla mocná Mughalská říše, kterou vedli muslimští panovníci. Šivádží byl hinduistický válečník, který se jim postavil a dokázal vybojovat nezávislost pro svůj lid, Maráthy. Jeho korunovace v roce 1674 byla obrovským symbolem. Bylo to jako říct: "Už nejsme jen rebelové, jsme samostatné a silné království." Tím založil Maráthskou říši, která se v následujícím století stala hlavní silou v Indii. Pro mnoho hinduistů je dodnes národním hrdinou.