William Blake
Obsah boxu
Šablona:Infobox - spisovatel William Blake (* 28. listopadu 1757, Londýn – † 12. srpna 1827, tamtéž) byl anglický básník, malíř, rytec a mystik. Během svého života byl téměř neznámý a nepochopený, dnes je však považován za klíčovou postavu romantického hnutí v anglické literatuře i výtvarném umění. Jeho dílo je ceněno pro svou expresivní sílu, originalitu, filozofickou hloubku a kritiku osvícenství, průmyslové revoluce a organizovaného náboženství.
Jeho tvorba se vyznačuje komplexní osobní mytologií, kterou propojoval se svými básněmi a vizuálními díly. Vytvořil unikátní techniku tzv. „iluminovaného tisku“ (illuminated printing), která mu umožnila spojit text a obraz na jedné tiskové desce a každou kopii ručně kolorovat.
📜 Život
🧒 Dětství a učení
William Blake se narodil v londýnské čtvrti Soho v rodině středostavovského obchodníka s punčochovým zbožím. Byl třetím ze sedmi dětí. Již od útlého dětství měl intenzivní duchovní vize; údajně viděl anděly ve stromech a proroka Ezechiela pod polem. Rodiče jeho vizionářské sklony podporovali a neposlali ho do školy, místo toho ho učila jeho matka. Brzy se projevil jeho umělecký talent, a tak ho rodiče v deseti letech zapsali do kreslířské školy Henryho Parse.
V roce 1772, ve věku čtrnácti let, nastoupil do učení k rytci Jamesi Basireovi. Během sedmiletého učení se naučil precizní technice rytectví, která se stala základem jeho pozdější tvorby. Basire ho často posílal kreslit gotické památky v Londýně, zejména do Westminsterského opatství, což hluboce ovlivnilo jeho umělecký styl a fascinaci středověkým uměním.
🎨 Umělecké začátky a manželství
Po skončení učení v roce 1779 se Blake zapsal na Královskou akademii umění (Royal Academy of Arts). Zde se však dostal do konfliktu s jejím prezidentem, sirem Joshuou Reynoldsem, jehož upřednostňování olejomaleb ve stylu Rubense a benátské školy Blake odmítal. Dával přednost klasické čistotě a linii umělců jako Raffael a Michelangelo.
V roce 1782 se oženil s Catherine Boucher, která byla negramotná. Blake ji naučil číst, psát a také pracovat s tiskařským lisem. Stala se jeho nepostradatelnou pomocnicí a partnerkou po celý zbytek života. Jejich manželství bylo bezdětné. V tomto období začal Blake psát své první básně a experimentovat s technikami tisku.
💡 Revoluční léta a prorocké knihy
Blake byl nadšeným stoupencem americké a francouzské revoluce, v nichž viděl příslib duchovní a politické svobody. Přátelil se s radikálními mysliteli své doby, jako byli Thomas Paine a Mary Wollstonecraftová. Jeho revoluční nadšení se promítlo do jeho raných „prorockých knih“, jako jsou Amerika, proroctví (1793) a Evropa, proroctví (1794).
V tomto období, které strávil převážně v londýnské čtvrti Lambeth, vytvořil svá nejslavnější díla. V roce 1789 vydal Písničky nevinnosti a v roce 1794 jejich protějšek, Písničky zkušenosti. Společně tvoří cyklus Písničky nevinnosti a zkušenosti, ukazující dva protikladné stavy lidské duše. V roce 1793 také vyšlo jeho prozaické dílo Snoubení nebe a pekla, v němž představil svou provokativní morální filozofii a slavné „Příslibí z pekla“.
🏡 Léta ve Felphamu a soud za pobuřování
V roce 1800 se Blake s manželkou přestěhoval do vesnice Felpham v Sussexu na pozvání básníka Williama Hayleyho, který se stal jeho patronem. Hayley se snažil Blakeovi zajistit zakázky, ale jejich umělecké a osobní názory se střetávaly. Blake se cítil umělecky svazován a pracoval na zakázkách, které ho neuspokojovaly.
Pobyt ve Felphamu skončil dramaticky v roce 1803. Po hádce s vojákem jménem John Schofield, kterého Blake vyhodil ze své zahrady, byl obviněn z pobuřování a urážky krále. Ačkoliv byl nakonec zproštěn viny, tato zkušenost ho hluboce traumatizovala a posílila jeho pocit odcizení od společnosti.
🌆 Návrat do Londýna a poslední léta
Po návratu do Londýna v roce 1804 upadl Blake do chudoby a zapomnění. Jeho jediná samostatná výstava v roce 1809 byla kritiky zcela odmítnuta a setkala se s naprostým nepochopením. V tomto období pracoval na svých nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších epických básních, Milton a Jeruzalém: Emanace Obra Albiona.
V posledních letech svého života se kolem něj vytvořila malá skupina mladých umělců, kteří si říkali „The Ancients“ (Starobylí). Patřili mezi ně Samuel Palmer, George Richmond a Edward Calvert. Tito umělci obdivovali Blakeovo dílo a poskytovali mu morální i finanční podporu. V této době vytvořil své slavné ilustrace k Knize Jób a sérii akvarelů a rytin k Danteho Božské komedii, kterou však již nestihl dokončit. William Blake zemřel v roce 1827 a byl pohřben v neoznačeném hrobě na hřbitově Bunhill Fields v Londýně.
🎨 Dílo
Blakeovo dílo je neoddělitelně spjato – jeho poezie a vizuální umění tvoří jeden celek. Sám svá díla tiskl, ilustroval a vázal, čímž měl naprostou kontrolu nad jejich finální podobou.
✒️ Poezie
Blakeova poezie se dělí na kratší lyrické básně a rozsáhlé epické „prorocké knihy“.
- Lyrická poezie: Vrcholem jsou Písničky nevinnosti a zkušenosti. Písničky nevinnosti (např. „Beránek“) zachycují svět dětské radosti, harmonie a ochrany. Písničky zkušenosti (např. „Tygr“) naopak zobrazují svět dospělosti, plný utrpení, útlaku, sociální nespravedlnosti a ztráty iluzí. Báseň „Tygr“ („Tyger! Tyger! burning bright“) je jednou z nejznámějších a nejvíce analyzovaných básní v anglickém jazyce.
- Prorocké knihy: Jedná se o komplexní epická díla, v nichž Blake rozvíjí svou osobní mytologii. Mezi nejdůležitější patří Snoubení nebe a pekla, Amerika, proroctví, Kniha Urizenova, Milton a Jeruzalém. Tato díla jsou obtížně srozumitelná bez znalosti Blakeovy symboliky. Kritizují tyranii rozumu (symbolizovaného postavou Urizena), organizované náboženství a politický útlak. Oslavují naopak imaginaci, energii a lidskou svobodu.
🖼️ Vizuální umění
Jako výtvarník byl Blake stejně originální jako básník. Jeho hlavní technikou byl „iluminovaný tisk“. Jednalo se o formu reliéfního leptu, kdy na měděnou desku nanášel kyselinovzdornou látku, kterou kreslil obraz i psal text. Následně desku ponořil do kyseliny, která odleptala nechráněné části. Vzniklý reliéf pak mohl tisknout jako dřevoryt. Každý výtisk poté ručně koloroval akvarelem, takže každá kopie jeho knihy je unikátní.
Kromě vlastních knih ilustroval i díla jiných autorů, například Nářky od Edwarda Younga, básně Thomase Graye a především Bibli (Kniha Jób) a Danteho Božskou komedii. Jeho vizuální styl je charakteristický silnými liniemi, dynamickými, často svalnatými postavami inspirovanými Michelangelem a snovou, vizionářskou atmosférou. Mezi jeho nejznámější samostatné obrazy patří Prastarý dnů (The Ancient of Days) a Newton.
🌌 Mytologie a filozofie
Blake si vytvořil vlastní propracovaný mytologický systém, který sloužil jako rámec pro jeho filozofické a teologické myšlenky. Tento systém je alternativou ke klasické mytologii a křesťanské teologii.
- Klíčové postavy:
* **Urizen**: Symbolizuje rozum, zákon, tyranii a omezující tradici. Je často zobrazován jako starý muž s plnovousem, který měří vesmír kružítkem. Představuje boha osvícenství a organizovaného náboženství, kterého Blake odmítal. * **Los**: Symbolizuje imaginaci, tvořivost a čas. Je prorokem a umělcem, který se snaží napravit chyby, jež Urizen způsobil. * **Orc**: Představuje revoluční energii, svobodu, vášeň a vzpouru proti útlaku. * **Albion**: Prvotní, věčný člověk (androgyn), který se rozpadl na čtyři části (tzv. Zoas: Urizen, Tharmas, Luvah/Orc, Urthona/Los). Cílem Blakeovy mytologie je znovusjednocení Albiona a obnovení původní rajské harmonie.
Blakeova filozofie byla silně ovlivněna gnostickými myšlenkami, hermetismem a dílem Emanuela Swedenborga, i když se od Swedenborga později distancoval. Odmítal dualismus těla a duše a věřil, že vše, co žije, je svaté. Kritizoval anglikánskou církev za potlačování lidské přirozenosti a energie. Jeho slavný výrok ze Snoubení nebe a pekla zní: „Cesta přepychu vede do paláce moudrosti.“
✨ Odkaz a vliv
Během svého života byl Blake považován za excentrika a jeho dílo bylo z velké části ignorováno. Znovuobjeven byl až v polovině 19. století díky prerafaelitům, zejména Dantemu Gabrielu Rossettimu. Ve 20. století jeho reputace dramaticky vzrostla a dnes je považován za jednoho z největších anglických básníků a umělců.
Jeho vliv je patrný v díle mnoha autorů a umělců:
- **Literatura**: William Butler Yeats, Allen Ginsberg a další beatnici, Aldous Huxley (název jeho knihy Brány vnímání je citát z Blakea), Philip Pullman (jeho trilogie Jeho temné esence je silně inspirována Blakeovou mytologií).
- **Hudba**: Jeho báseň „And did those feet in ancient time“ byla zhudebněna Hubertem Parrym a stala se neoficiální anglickou hymnou známou jako „Jerusalem“. Inspiroval také mnoho rockových a populárních hudebníků, například The Doors, U2 nebo Patti Smith.
- **Výtvarné umění**: Ovlivnil symbolismus, surrealismus a mnoho moderních umělců.
🧐 Pro laiky
- Iluminovaný tisk (Illuminated Printing): Představte si, že chcete vytvořit knihu, kde jsou obrázky a text na jedné stránce dokonale propojeny. Blake to dělal tak, že na měděnou desku nakreslil a napsal vše pozpátku speciálním inkoustem, který odolával kyselině. Když desku ponořil do kyseliny, vše kolem jeho kresby se odleptalo. Zůstal mu tak vlastně jakýsi „štoček“ či „razítko“, které mohl natřít barvou a otisknout na papír. Každý takový výtisk pak ještě ručně vybarvil vodovými barvami. Proto je každá jeho kniha originál.
- Prorocké knihy: Nejde o předpovídání budoucnosti v běžném slova smyslu. Blake se spíše snažil odhalit „věčné pravdy“ o lidské duši, společnosti a vesmíru. Vytvořil si vlastní svět s bohy a démony (jako Urizen nebo Los), aby mohl vyprávět příběh o pádu člověka z duchovní jednoty do materiálního světa plného utrpení a o jeho možné cestě zpět skrze představivost a umění. Jsou to vlastně jeho osobní, velmi složité a symbolické eposy.
📚 Výběrová bibliografie
Iluminované knihy
- Veškeré náboženství je jedno (cca 1788)
- Přirozené náboženství neexistuje (cca 1788)
- Kniha Thel (1789)
- Písničky nevinnosti (1789)
- Snoubení nebe a pekla (1790–1793)
- Vize dcer Albionových (1793)
- Amerika, proroctví (1793)
- Písničky zkušenosti (1794)
- Evropa, proroctví (1794)
- První kniha Urizenova (1794)
- Milton (1804–1810)
- Jeruzalém: Emanace Obra Albiona (1804–1820)
Ilustrace k dílům jiných autorů
- Edward Young, Nářky aneb Noční rozjímání o životě, smrti a nesmrtelnosti (1797)
- Robert Blair, Hrob (1808)
- Bible, Kniha Jób (1826)
- Dante Alighieri, Božská komedie (1826–1827, nedokončeno)