Imperialismus

Rozbalit box

Obsah boxu

---

Charakteristika imperialismu

Imperialismus se vyznačuje několika klíčovými rysy:

Expanze: Snaha o rozšiřování území nebo vlivu mimo vlastní hranice.
Nadvláda: Uplatňování kontroly nad jinými národy nebo územími, ať už přímo (koloniální nadvláda) nebo nepřímo (ekonomický či politický nátlak).
Asymetrie: Vztah mezi dominantní mocností (metropolí) a ovládanou oblastí je nevyvážený ve prospěch metropole.
Motivace: Poháněn ekonomickými (zdroje, trhy, investice), politickými (prestiž, bezpečnost, mocenská rovnováha sil) a ideologickými (šíření kultury, náboženství, civilizace) faktory.

---

Imperialismus se projevoval v různých formách:

Kolonialismus: Přímá politická a vojenská nadvláda nad cizím územím a jeho obyvateli, často s rozsáhlým osídlením z metropole.
- Příklad: Britské impérium, Francouzské koloniální impérium.
Ekonomický imperialismus: Nepřímá kontrola nad ekonomikou jiného státu prostřednictvím dluhu, investic nebo obchodních smluv, které zvýhodňují dominantní mocnost.
- Příklad: Vliv USA v Latinské Americe na počátku 20. století.
Kulturní imperialismus: Prosazování kulturních hodnot, norem a životního stylu dominantní mocnosti nad jinými kulturami, často prostřednictvím média, vzdělání nebo jazyka.
- Příklad: Šíření západní kultury po celém světě.

---

Imperialismus má dlouhou historii, ale jeho nejvýraznější fáze nastala v novověku.

Starověké říše: Již ve starověku existovaly říše s expanzivní politikou (např. Římská říše, Perská říše, čínské dynastie).
Zámořské objevy a raný kolonialismus (15. – 18. století): Evropské mocnosti (např. Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, Anglie, Francie) začaly zakládat kolonie v Americe, Africe a Asii.
Nový imperialismus (19. a počátek 20. století): Vrchol kolonialismu, kdy evropské mocnosti a USA s Japonskem si rozdělily téměř celý svět. Motivy byly průmyslová revoluce (potřeba surovin a trhů) a národní prestiž.
Dekolonizace (po druhé světové válce): Postupný rozpad koloniálních impérií a vznik nezávislých států.

---

Dopady imperialismu byly rozmanité a dlouhodobé, jak pro kolonizující země, tak pro kolonizované oblasti.

Pozitivní důsledky (pro kolonizující): Zisk surovin, rozšíření trhů, geopolitické výhody, šíření kultury.
Negativní důsledky (pro kolonizované): Vykořisťování, ztráta suverenity, rozvrat tradičních společností, umělé hranice vedoucí k pozdějším konfliktům, ekonomická závislost.
Globální nerovnost: Imperialismus přispěl k vytvoření a udržení ekonomických nerovností mezi Globálním severem a Globálním jihem.

---

Představte si imperialismus jako snahu jedné velké a silné země (jako velkého tyrana) ovládnout a řídit menší a slabší země. Proč by to dělala?

Kvůli penězům: Chtěla získat suroviny (jako je ropa, zlato) z těch slabších zemí, nebo tam prodat své výrobky.
Kvůli moci: Čím víc zemí ovládala, tím byla silnější a důležitější ve světě.
Kvůli "šíření dobrých věcí": Někdy si silné země myslely, že jsou "lepší" a že musí šířit svou kulturu, náboženství nebo způsob života do jiných zemí, i když je k tomu nikdo nežádal.

Dělalo se to různými způsoby:

Kolonialismus: To bylo, když silná země poslala své lidi do slabší země, zabrala ji a vládla jí přímo. Jako když Velká Británie vládla Indii.
Ekonomické ovládání: Silná země si "koupila" vliv v té slabší, třeba jí půjčila spoustu peněz a pak jí diktovala, co má dělat.

Imperialismus se hodně dělo hlavně před první a druhou světovou válkou, kdy evropské země ovládaly velkou část Afriky a Asie. Pro ty ovládané země to bylo často velmi škodlivé, protože byly vykořisťovány a ztratily svou svobodu.

---

---