Urban VIII.

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - papež Urban VIII. (latinsky Urbanus VIII.), vlastním jménem Maffeo Barberini (* 5. dubna 1568, Florencie – † 29. července 1644, Řím), byl 235. papež katolické církve. Jeho pontifikát, trvající od 6. srpna 1623 do jeho smrti, je jedním z nejdelších v historii a spadá do období vrcholného baroka a Třicetileté války. Je známý jako významný mecenáš umění, zejména Giana Lorenza Berniniho, ale také jako kontroverzní politická postava, jejíž rozhodnutí měla dalekosáhlé důsledky pro Evropu i samotnou církev, včetně nechvalně proslulého procesu s Galileem Galileim.

📜 Život před pontifikátem

Maffeo Barberini se narodil ve Florencii do vlivné a bohaté toskánské rodiny Barberiniů. Jeho otec Antonio Barberini byl obchodník, matka Camilla Barbadori. V mládí byl svěřen do péče svého strýce Francesca Barberiniho, který zastával vysoké posty v římské kurii.

Vzdělání získal na jezuitské koleji v Římě (Collegio Romano) a později vystudoval práva na univerzitě v Pise, kde v roce 1589 získal doktorát. Díky rodinným konexím a vlastním schopnostem rychle stoupal v církevní hierarchii. Působil v různých funkcích v papežské administrativě.

V roce 1604 jej papež Klement VIII. jmenoval titulárním arcibiskupem nazaretským a poslal jej jako apoštolského nuncia na francouzský dvůr krále Jindřicha IV.. Zde si vybudoval silné vazby na Francii, které později ovlivnily jeho politiku jako papeže. V roce 1606 jej papež Pavel V. jmenoval kardinálem-knězem s titulárním kostelem San Pietro in Montorio a o rok později legátem v Bologni. V roce 1617 se stal prefektem Apoštolské signatury.

🇻🇦 Pontifikát (1623–1644)

Po smrti papeže Řehoře XV. byl Maffeo Barberini na konkláve dne 6. srpna 1623 zvolen papežem a přijal jméno Urban VIII. Jeho pontifikát trval téměř 21 let a byl jedním z nejvýznamnějších v 17. století.

🌍 Politika a Třicetiletá válka

Urbanův pontifikát byl silně poznamenán probíhající Třicetiletou válkou (1618–1648). Ačkoliv byl hlavou katolické církve, jeho politika byla často vnímána jako profrancouzská a protihabsburská. Obával se rostoucí moci Habsburků ve Svaté říši římské a ve Španělsku, kteří by mohli ohrozit nezávislost Papežského státu.

Z tohoto důvodu finančně i diplomaticky podporoval katolickou Francii a jejího prvního ministra, kardinála Richelieu, a to i v době, kdy Francie uzavírala spojenectví s protestantskými mocnostmi, jako bylo Švédsko, proti katolickým Habsburkům. Toto jednání mu vyneslo ostrou kritiku ze strany Ferdinanda II. a dalších katolických panovníků, kteří jej obviňovali ze zrady katolické věci. Jeho politika je často považována za jeden z faktorů, který prodloužil válku a zabránil rychlému vítězství katolické ligy.

V rámci Itálie se snažil posílit moc Papežského státu. Nechal masivně opevnit Řím (včetně výstavby nových hradeb a posílení Andělského hradu) a přístav Civitavecchia. V roce 1631 anektoval Vévodství Urbino po vymření rodu Della Rovere.

🎨 Umění a mecenášství

Urban VIII. byl jedním z největších mecenášů umění v historii papežství. Jeho jméno je neoddělitelně spjato s architektem a sochařem Gianem Lorenzem Berninim, který se stal hlavním umělcem jeho dvora. Pod Urbanovým patronátem se Řím proměnil v barokní metropoli.

Mezi nejvýznamnější projekty financované Urbanem VIII. patří:

• Baldachýn nad hrobem sv. Petra v bazilice sv. Petra (1624–1633): Monumentální bronzové dílo od Berniniho, na jehož výrobu byl údajně použit bronz ze střechy antického Pantheonu, což vedlo ke vzniku slavného pasquinu: "Quod non fecerunt barbari, fecerunt Barberini" ("Co neudělali barbaři, to udělali Barberiniové").
• Palazzo Barberini: Velkolepý rodinný palác, na jehož stavbě se podíleli nejvýznamnější architekti doby jako Carlo Maderno, Francesco Borromini a Bernini.
• Fontana del Tritone na Piazza Barberini.
• Fontana delle Api (Fontána včel), která oslavovala rod Barberiniů (včela byla jejich heraldickým symbolem).
• Náhrobek Urbana VIII. v bazilice sv. Petra, další mistrovské dílo od Berniniho.

Kromě toho byl Urban VIII. sám literárně činný, psal latinské básně a hymny. Nechal také revidovat církevní breviář.

⛪ Církevní záležitosti

V církevní oblasti Urban VIII. pokračoval v reformách zahájených Tridentským koncilem.

• V roce 1625 slavil Svatý rok.
• Kanonizoval několik významných světců, včetně Alžběty Portugalské a Andrey Corsiniho.
• Vydal bulu In coena Domini v její nejpřísnější formě.
• Schválil nové řeholní řády, například oratoriány.
• V roce 1642 vydal bulu In eminenti, která odsoudila dílo Augustinus od Cornelia Jansena, což byl první krok v dlouhém boji církve proti jansenismu.
• Rozšířil misijní činnost církve a založil v Římě Collegium Urbanum pro výchovu misionářů.

🔭 Proces s Galileem Galileim

Jednou z nejtemnějších kapitol pontifikátu Urbana VIII. je proces s astronomem Galileem Galileim v roce 1633. Maffeo Barberini byl původně Galileovým přítelem a obdivovatelem a po svém zvolení papežem jej přijal v šesti audiencích.

Když však Galileo v roce 1632 publikoval své dílo Dialog o dvou největších systémech světa, ve kterém obhajoval heliocentrickou teorii Mikuláše Koperníka, Urban VIII. se cítil osobně zrazen. Postava Simplicia, obhájce starého geocentrického systému, byla vnímána jako karikatura samotného papeže.

Inkvizice obnovila proces proti Galileovi. Ten byl donucen odvolat své učení a byl odsouzen k doživotnímu domácímu vězení, ve kterém strávil zbytek svého života. Tento proces vážně poškodil pověst katolické církve a stal se symbolem konfliktu mezi vědou a náboženstvím.

💰 Finance a nepotismus

Urban VIII. praktikoval nepotismus v mimořádné míře, a to i na poměry své doby. Své příbuzné, zejména synovce Francesca, Antonia a Taddea Barberiniovy, zahrnul obrovským bohatstvím a vysokými úřady. Francesco a Antonio se stali kardinály, zatímco Taddeo získal titul knížete z Palestriny a prefekta Říma. Rodina Barberiniů nashromáždila během jeho pontifikátu obrovský majetek.

Tento nepotismus a obrovské výdaje na umění, stavby a války přivedly Papežský stát na pokraj bankrotu. Urban VIII. výrazně zvýšil daně, což vedlo k nespokojenosti obyvatelstva. Jeho snaha získat pro svého synovce vévodství Castro od rodiny Farnese vedla k tzv. válkám o Castro (1641–1644), které byly pro papežskou pokladnu další finanční katastrofou a skončily vojenskou porážkou papežských vojsk.

Urban VIII. zemřel 29. července 1644. Jeho smrt byla v Římě přijata s úlevou a jeho rodina musela po jeho smrti uprchnout z města, aby se vyhnula hněvu lidu.

💡 Pro laiky

• Pontifikát: Období, po které vládne jeden papež. Je to v podstatě jeho "funkční období".
• Nepotismus: Praktika, kdy mocní lidé (v tomto případě papež) dávají vysoké a dobře placené pozice svým příbuzným (nejčastěji synovcům, odtud název), bez ohledu na jejich schopnosti. Urban VIII. v tomto patřil mezi rekordmany.
• Třicetiletá válka: Obrovský a ničivý konflikt v Evropě (1618-1648). Začal jako náboženská válka mezi katolíky a protestanty, ale brzy se z něj stala politická bitva o moc, hlavně mezi rodem Habsburků (vládli ve Španělsku a Rakousku) a Francií.
• Heliocentrismus: Myšlenka, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Dnes je to samozřejmost, ale v Galileově době to bylo v rozporu s oficiálním učením církve, které tvrdilo, že Země je středem vesmíru (geocentrismus).

✨ Zajímavosti

• Heraldickým symbolem rodu Barberiniů byly tři včely. Tyto včely lze nalézt na mnoha stavbách a uměleckých dílech z doby Urbana VIII. po celém Římě.
• Urban VIII. byl posledním papežem, který rozšířil území Papežského státu vojenskou silou.
• V roce 1638 vydal bulu zakazující otroctví původních obyvatel Jižní Ameriky v Paraguay, Brazílii a celé Západní Indii.
• Byl také autorem básní, které byly vydány v Paříži v roce 1620 a znovu v Římě v roce 1640.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025