Přeskočit na obsah

1631

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok

1631 (MDCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok je nesmazatelně zapsán do dějin jako jeden z nejbrutálnějších a nejvýznamnějších roků Třicetileté války, charakterizovaný jak extrémní krutostí v podobě vyplenění Magdeburgu, tak strategickým zvratem po bitvě u Breitenfeldu. Mimo evropské bojiště došlo k významným událostem v Mughalské říši a k ničivé erupci sopky Vesuv.

📜 Události

🌍 Evropa

Třicetiletá válka

Rok 1631 představoval klíčový bod obratu v Třicetileté válce. Švédská intervence pod vedením krále Gustava II. Adolfa začala naplno měnit rozložení sil v Svaté říši římské.

  • 23. ledna Francie, vedená kardinálem Richelieu, a Švédsko podepsaly Smlouvu z Bärwalde. Ačkoliv byla Francie katolickou mocností, zavázala se finančně podporovat protestantské Švédsko v jeho boji proti habsburské koalici. Tento akt je klasickým příkladem politiky raison d'état (státního zájmu), kdy politické cíle (oslabení Habsburků) převážily nad náboženskou solidaritou.
  • 20. května – Císařská vojska pod velením Johanna Tserclaese Tillyho a Gottfrieda Heinricha Pappenheima dobyla a brutálně vyplenila protestantské město Magdeburg. Událost, známá jako Magdeburská svatba (německy Magdeburger Hochzeit), se stala symbolem krutosti celé války. Z přibližně 25 000 obyvatel přežilo jen asi 5 000. Město bylo téměř kompletně zničeno požárem. Tato událost šokovala celou Evropu a posloužila jako silný propagandistický nástroj pro protestantskou stranu, která mobilizovala další spojence proti císaři Ferdinandu II..
  • 17. září – Uskutečnila se bitva u Breitenfeldu poblíž Lipska. Spojená švédsko-saská armáda pod velením krále Gustava II. Adolfa a kurfiřta Jana Jiřího I. Saského drtivě porazila císařskou armádu polního maršála Tillyho. Šlo o první velké vítězství protestantů v poli a strategický zlom ve válce. Gustav Adolf zde plně uplatnil své moderní taktické inovace, jako byla mobilní polní artilerie a lineární formace pěchoty využívající salvy z mušket. Porážka zničila mýtus o neporazitelnosti císařských vojsk a otevřela Švédům cestu do srdce Německa.
  • Podzim/Zima – Po vítězství u Breitenfeldu postupovala švédská armáda rychle na jih a západ. Dobyla Erfurt, Würzburg a do konce roku obsadila i Mohuč, kde Gustav Adolf přezimoval. Saská armáda mezitím vstoupila do Čech a 15. listopadu bez boje obsadila Prahu.

Itálie

  • 16. prosince – Došlo k jedné z nejničivějších erupcí sopky Vesuv v historické době. Výbuch zničil několik vesnic a měst v okolí a vyžádal si životy přibližně 3 000 až 6 000 lidí. Láva a pyroklastické proudy dosáhly až k moři a Neapol byla pokryta silnou vrstvou sopečného popela.
  • 6. dubna – Byla podepsána Smlouva z Cherasca, která formálně ukončila válku o mantovské dědictví. Smlouva potvrdila francouzský vliv v severní Itálii a posílila pozici Francie vůči Španělsku a Svaté říši římské.

Anglie

  • V Anglii pokračovalo období osobní vlády krále Karla I., který vládl bez parlamentu. Toto období je známé jako "Jedenáctiletá tyranie".

🌏 Asie

Mughalská říše

  • 17. června – V Burhanpuru zemřela při porodu svého čtrnáctého dítěte Mumtaz Mahal, milovaná manželka mughalského císaře Šáhdžahána. Její smrt císaře hluboce zasáhla a na její památku nechal v Ágře postavit monumentální mauzoleum – slavný Tádž Mahal. Stavba byla zahájena v následujícím roce.

🌎 Amerika

🔬 Věda a umění

👶 Narození

⚰️ Úmrtí

💡 Pro laiky

  • Třicetiletá válka: Představte si celoevropský konflikt, který byl mnohem ničivější než světové války v poměru k tehdejší populaci. Začal jako spor mezi katolíky a protestanty v Svaté říši římské (což bylo volné sdružení německých států), ale rychle se do něj zapojily všechny velké mocnosti (Švédsko, Francie, Španělsko) kvůli moci a území. Pro obyčejné lidi to znamenalo desetiletí drancování, hladomoru a nemocí.
  • Magdeburská svatba: Tento název je krutě ironický. "Svatbou" se myslelo spojení města s císařskými vojsky, ale ve skutečnosti šlo o masakr. Vojáci dostali volnou ruku k rabování a vraždění. Stalo se to symbolem toho, jak hluboko může klesnout lidská krutost ve válce, a bylo to využíváno v propagandě k motivaci protestantů k boji.
  • Taktika Gustava Adolfa: Švédský král byl vojenský génius. Zatímco jeho nepřátelé používali těžkopádná děla a velké, pomalé formace vojáků (tzv. tercie), on zavedl lehčí a pohyblivější kanóny, které se daly přesouvat i během bitvy. Jeho pěchota byla vycvičena k rychlé střelbě v koordinovaných salvách, což jim umožnilo zasypat nepřítele kulkami mnohem efektivněji. V bitvě u Breitenfeldu tato moderní taktika doslova převálcovala staromódní císařskou armádu.


Šablona:Aktualizováno