Papežství
Obsah boxu
Papežství (latinsky Papatūs) je instituce v čele s papežem, který je biskupem Říma a vůdcem celosvětové Římskokatolické církve. Papež je považován za nástupce svatého Petra, kterému podle Nového zákona Ježíš Kristus svěřil vedení své církve. Papežství je jednou z nejstarších a nejtrvalejších institucí na světě a v průběhu dějin hrálo klíčovou roli nejen v náboženské, ale i v politické a kulturní sféře. Sídlem papežství je Vatikán, suverénní městský stát v srdci Říma.
Kromě své duchovní role je papež také hlavou státu Vatikán. Jeho úřad, známý jako Svatý stolec (nebo Apoštolský stolec), je ústředním bodem římskokatolické církve a udržuje diplomatické vztahy s většinou zemí světa.
📜 Historie
Dějiny papežství jsou dlouhé a komplexní, odrážejí vývoj křesťanství i celé západní civilizace.
✝️ Rané křesťanství a petrovský primát
Podle katolické tradice je papežství založeno na slovech Ježíše Krista adresovaných apoštolu Petrovi: "Ty jsi Petr (skála) a na té skále zbuduji svou církev" (Mt 16,18). Petr je považován za prvního římského biskupa a jeho autorita se přenáší na jeho nástupce prostřednictvím apoštolské posloupnosti.
V prvních staletích křesťanství měl římský biskup postavení "prvního mezi rovnými" (primus inter pares) mezi ostatními patriarchy (Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie a Jeruzalém). Jeho vliv postupně rostl díky politickému významu Říma jako hlavního města Římské říše a také díky tomu, že římská církev byla považována za strážkyni apoštolské tradice. Významnými postavami tohoto období byli papežové jako Klement I. nebo Lev I. Veliký, který na Chalcedonském koncilu (451) významně přispěl k formulaci christologického dogmatu.
👑 Středověk: Mocenský vrchol a konflikty
Po pádu Západořímské říše se papežství stalo klíčovou mocenskou a stabilizační silou v Evropě. Papežové jako Řehoř I. Veliký nejenže upevnili duchovní autoritu, ale také převzali světské správní úkoly. V 8. století vznikl Papežský stát darováním území franckým králem Pipinem Krátkým, což papežům zajistilo světskou moc na více než tisíc let.
Vrcholu moci dosáhlo papežství ve vrcholném středověku. Papež Inocenc III. se považoval za arbitra evropských panovníků. Toto období bylo ale také poznamenáno konflikty, zejména boj o investituru mezi papežem Řehořem VII. a císařem Jindřichem IV.. Papežství také iniciovalo křížové výpravy s cílem osvobodit Svatou zemi od muslimské nadvlády.
Ve 14. století se papežství dostalo pod silný vliv francouzských králů, což vedlo k přesídlení papežského dvora do Avignonu (Avignonské papežství, 1309–1377). Následovalo Velké západní schizma (1378–1417), kdy si nárokovali titul papeže dva, a později dokonce tři kandidáti současně. Krizi vyřešil až Kostnický koncil.
⚜️ Renesance a reformace
Renesanční papežové, jako Julius II. nebo Lev X., byli velkými mecenáši umění a zasloužili se o výstavbu skvostů jako Bazilika svatého Petra nebo Sixtinská kaple. Jejich světský životní styl, nepotismus a prodej odpustků však vyvolaly silnou kritiku, která vyvrcholila v protestantské reformaci zahájené Martinem Lutherem v roce 1517.
Církev na reformaci reagovala protireformací, jejímž klíčovým momentem byl Tridentský koncil (1545–1563). Ten definoval katolickou nauku na staletí dopředu a zavedl reformy s cílem odstranit největší nešvary v církvi.
🌍 Novověk a ztráta světské moci
V období osvícenství a Velké francouzské revoluce autorita papežství výrazně poklesla. V 19. století, v rámci sjednocení Itálie, přišel papež o Papežský stát. V roce 1870 byl Řím obsazen italskými vojsky a papež Pius IX. se prohlásil za "vězně ve Vatikánu". Tento stav, známý jako římská otázka, trval až do roku 1929.
Paradoxně v době ztráty světské moci posílila duchovní autorita papeže. Na Prvním vatikánském koncilu v roce 1870 bylo vyhlášeno dogma o papežské neomylnosti.
🏛️ Moderní dějiny (20. a 21. století)
Lateránské smlouvy z roku 1929, podepsané mezi Svatým stolcem a Itálií za vlády Benita Mussoliniho, vyřešily římskou otázku a vytvořily suverénní stát Vatikán.
Ve 20. století se papežství muselo vyrovnávat s výzvami dvou světových válek, nástupem totalitních režimů (nacismus, komunismus) a rychlými společenskými změnami. Papež Pius XII. vedl církev během druhé světové války a jeho postoj k holokaustu je dodnes předmětem debat.
Zásadní modernizaci církve přinesl Druhý vatikánský koncil (1962–1965), svolaný papežem Janem XXIII. a dokončený Pavlem VI.. Koncil otevřel církev dialogu s moderním světem.
Pontifikát Jana Pavla II. (1978–2005) byl jedním z nejdelších v historii a měl obrovský globální dopad. Tento polský papež významně přispěl k pádu komunismu ve východní Evropě. Jeho nástupce, Benedikt XVI., se stal prvním papežem po téměř 600 letech, který v roce 2013 dobrovolně abdikoval. Současným papežem je od roku 2013 František z Argentiny, první papež z amerického kontinentu a první jezuita v tomto úřadě.
👑 Role a tituly papeže
Papež, jako římský biskup, zastává několik klíčových rolí, které jsou vyjádřeny v jeho oficiálních titulech:
- Římský biskup (Episcopus Romanus): Základní a nejdůležitější titul, z něhož se odvozují všechny ostatní.
- Náměstek Ježíše Krista (Vicarius Iesu Christi): Zdůrazňuje jeho roli jako pozemského zástupce Krista.
- Nástupce knížete apoštolů (Successor principis apostolorum): Odkazuje na přímou linii od svatého Petra.
- Nejvyšší pontifik všeobecné církve (Summus Pontifex Ecclesiae Universalis): Označuje jeho nejvyšší kněžskou a správní autoritu v církvi.
- Primas Itálie (Primas Italiae)
- Arcibiskup a metropolita římské provincie (Archiepiscopus et metropolitanus provinciae Romanae)
- Suverén státu Vatikán (Superanus sui iuris civitatis Vaticanae)
- Služebník služebníků Božích (Servus servorum Dei)
🗳️ Volba papeže (Konkláve)
Po smrti nebo abdikace papeže se schází sbor kardinálů mladších 80 let na konkláve, aby zvolili jeho nástupce. 1. Zahájení: Konkláve začíná 15 až 20 dní po uvolnění papežského stolce. Kardinálové se shromáždí v Sixtinské kapli ve Vatikánu. 2. Přísaha a izolace: Kardinálové složí přísahu mlčenlivosti a jsou zcela izolováni od vnějšího světa (cum clave = pod klíčem). 3. Volba: Volba probíhá tajným hlasováním. Pro platné zvolení je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Hlasování se koná až čtyřikrát denně. 4. Signály: Po každém dvoukolovém hlasování se hlasovací lístky pálí. Pokud nebyl nikdo zvolen, přidá se k nim vlhká sláma nebo chemikálie, což vytvoří černý kouř. Pokud byl papež zvolen a volbu přijal, lístky se spálí samotné, což vytvoří bílý kouř stoupající z komína Sixtinské kaple. 5. Oznámení: Po úspěšné volbě předstoupí kardinál protojáhen na hlavní balkon baziliky sv. Petra a pronese slavnou formuli Habemus Papam ("Máme papeže"). Následně se nový papež představí a udělí své první požehnání Urbi et Orbi.
🗣️ Papežská neomylnost
Papežská neomylnost je dogma římskokatolické církve, které bylo definováno na Prvním vatikánském koncilu v roce 1870 v konstituci Pastor aeternus.
Toto dogma netvrdí, že papež je bezhříšný nebo že se nikdy nemýlí ve svých osobních názorech, kázáních nebo administrativních rozhodnutích. Neomylnost se vztahuje pouze na velmi specifické a vzácné situace, kdy papež: 1. Hovoří ex cathedra (doslova "z křesla", tj. v roli nejvyššího pastýře a učitele všech křesťanů). 2. Definitivně vyhlašuje nauku týkající se víry nebo mravů. 3. Jasně dává najevo, že tato nauka má být závazně přijata celou církví.
Od vyhlášení dogmatu byla neomylnost explicitně použita pouze jednou, a to v roce 1950, kdy papež Pius XII. vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie.
🤓 Pro laiky: Papežství zjednodušeně
- Kdo je papež? Papež je duchovní vůdce více než miliardy katolíků po celém světě. Je to něco jako prezident nebo generální ředitel pro římskokatolickou církev. Zároveň je hlavou nejmenšího státu na světě, Vatikánu.
- Proč sídlí v Římě? Podle tradice byl prvním vůdcem církve apoštol Petr, který zemřel a byl pohřben v Římě. Každý další papež je považován za jeho nástupce, a proto sídlí na stejném místě.
- Jak se papež volí? Když papež zemře nebo odstoupí, sejdou se nejvyšší představitelé církve (kardinálové) a v naprostém utajení volí nového. Výsledek volby oznamují světu kouřem z komína: černý znamená "ještě jsme nevybrali", bílý znamená "máme papeže!".
- Je papež vždy neomylný? Ne. Myšlenka "neomylnosti" se týká jen velmi vzácných a oficiálních prohlášení o základních otázkách víry. V běžném životě, ve svých názorech na politiku nebo vědu, se papež může mýlit jako každý jiný člověk.