Komunismus
Obsah boxu
| Komunismus | |
|---|---|
 | |
| Srp a kladivo, symbol komunismu | |
| Typ | Politická ideologie, sociální hnutí, ekonomický systém |
| Hlavní principy | Beztřídní společnost, společné vlastnictví výrobních prostředků, zrušení soukromého vlastnictví, internacionalismus |
| Klíčové texty | Komunistický manifest, Kapitál |
| Historické fáze | Utopický socialismus, vědecký komunismus, marxismus-leninismus, státní socialismus |
| Důsledky | Totalitní režimy, hospodářské problémy, potlačování lidských práv, Studená válka |
| Zakladatelé | Karl Marx, Friedrich Engels (teoretici) |
| Významní představitelé | Karl Marx, Friedrich Engels, Vladimír Iljič Lenin, Josif Stalin, Mao Ce-tung |
Komunismus (z latinského communis – „společný“) je komplexní politická ideologie, sociální hnutí a ekonomický systém, jehož konečným cílem je vytvoření beztřídní společnosti bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků, s kolektivním vlastnictvím a s distribucí zboží podle potřeb každého jedince (princip „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“). V praxi se však historicky rozvinul do forem, které se často výrazně lišily od teoretických východisek a vedly k totalitním režimům.
Historie a vývoj
Teoretické základy
Kořeny komunistických myšlenek lze nalézt již ve starověkých utopických vizích (např. Platónova Ústava), nicméně moderní komunismus je primárně spojen s myšlenkami německých filozofů Karla Marxe a Friedricha Engelse z poloviny 19. století.
- Karl Marx a Friedrich Engels: Ve svém díle Komunistický manifest (1848) a Marxově Kapitálu (1867) rozvinuli teorii vědeckého komunismu. Podle ní je historie lidstva dějinami třídního boje. Kapitalistická společnost je podle nich rozdělena na vykořisťující buržoazii (vlastníky výrobních prostředků) a vykořisťovaný proletariát (dělnickou třídu). Marx a Engels předpovídali, že proletariát provede socialistickou revoluci, svrhnul kapitalismus a nastolí diktaturu proletariátu, což bude přechodná fáze k beztřídní komunistické společnosti. V této společnosti by zmizelo soukromé vlastnictví, stát by postupně odumřel a lidstvo by žilo v harmonii.
Vznik komunistických stran a revoluce
Na konci 19. a na počátku 20. století vznikaly po celém světě socialistické a komunistické strany, inspirované Marxovými myšlenkami. Rozhodující událostí byla Říjnová revoluce v Rusku v roce 1917, vedená Vladimírem Iljičem Leninem a bolševiky.
- Leninismus: Lenin adaptoval Marxovy myšlenky na podmínky zaostalého Ruska. Zdůrazňoval roli disciplinované avantgardní strany (komunistické strany) jako vůdčí síly revoluce a diktatury proletariátu. Založil Komunistickou internacionálu (Kominternu), která koordinovala komunistické hnutí po celém světě. Vznikl Sovětský svaz, první stát, který se prohlásil za socialistický.
Státní socialismus a totalitní režimy
Ve většině zemí, kde se komunismus dostal k moci, nevedl k beztřídní společnosti, ale k nastolení totalitních režimů s jednostranickou vládou, potlačováním lidských práv a centrálně plánovaným hospodářstvím.
- Stalinismus: Po Leninově smrti převzal v SSSR moc Josif Stalin, který zavedl brutální diktaturu, kolektivizaci zemědělství, násilnou industrializaci, politické čistky (Velký teror) a systém gulagů. Stalinismus se stal modelem pro mnoho dalších komunistických režimů.
- Rozšíření komunismu po druhé světové válce: Po druhé světové válce se komunismus rozšířil do střední a východní Evropy (vznikl Východní blok), do Číny (Mao Ce-tung a ČLR), Kuby, Severní Koreje a dalších zemí.
- Maoismus: V Číně se vyvinula specifická forma komunismu – maoismus, který zdůrazňoval roli rolnictva a permanentní revoluci.
- Studená válka: Komunismus a jeho šíření hrály klíčovou roli v rozpoutání Studené války mezi Východním blokem (vedeným SSSR) a Západním blokem (vedeným USA).
Pád komunistických režimů
Konec 80. let a začátek 90. let 20. století znamenaly zánik většiny komunistických režimů.
- Perestrojka a Glasnosť: Reformy Michaila Gorbačova v SSSR koncem 80. let (tzv. perestrojka – přestavba, a glasnosť – otevřenost) oslabily kontrolu komunistické strany.
- Revoluce roku 1989: V roce 1989 došlo k pádu komunistických režimů v střední a východní Evropě (tzv. sametové revoluce). Symbolem tohoto pádu byl pád Berlínské zdi 9. listopadu 1989.
- Rozpad Sovětského svazu (1991): V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz, což znamenalo definitivní konec jednoho z největších komunistických experimentů v dějinách.
- Současnost: V současné době se za komunistické státy označují především Čína (která ovšem výrazně liberalizovala ekonomiku), Kuba, Severní Korea a Vietnam.
Kritika komunismu
Komunismus je silně kritizován za:
- Porušování lidských práv: Potlačování svobody slova, shromažďování, náboženství, politické pronásledování, masové vraždy a etnické čistky.
- Hospodářské neúspěchy: Centrálně plánované ekonomiky vedly k nedostatku zboží, nízké produktivitě a zaostávání za kapitalistickými ekonomikami.
- Totalitarismus: Koncentrace veškeré moci v rukou komunistické strany, absence pluralismu a občanských svobod.
- Smrt a utrpení: Odhaduje se, že komunistické režimy po celém světě způsobily smrt desítek milionů lidí.
Pro laiky
Představte si, že kdysi dávno, hlavně v 19. století, si někteří chytří lidé, jako třeba Karl Marx, mysleli, že svět je nespravedlivý. Bohatí továrníci (kapitalisté) mají všechno, a chudí dělníci (proletáři) se dřou za málo peněz. A tak vymysleli myšlenku jménem komunismus.
Cílem komunismu bylo, aby všichni lidé byli stejní a nikdo nebyl chudý nebo bohatý. Všechno by patřilo všem dohromady – továrny, půda, obchody. Nikdo by neměl soukromé vlastnictví. Lidé by pracovali podle toho, co umí, a dostávali by to, co potřebují. Mělo to být jako velká šťastná rodina, kde se všichni dělí.
Jenže když se to v praxi zkusilo, hlavně v zemích jako Sovětský svaz (dnešní Rusko) nebo Čína, dopadlo to jinak. Vládu převzala jedna jediná strana (komunistická strana), která říkala, že ví, co je pro lidi nejlepší. Ale místo aby si všichni byli rovni a byli šťastní, lidé neměli svobodu, nemohli si koupit, co chtěli, a museli poslouchat všechno, co jim strana řekla. Kdo neposlouchal, mohl být potrestán.
Nakonec, ke konci 80. let 20. století, si lidé v těchto zemích řekli "už dost!". V mnoha zemích, jako třeba u nás v Československu (říkáme tomu Sametová revoluce), se lidé postavili proti té jedné straně a komunismus se zhroutil. Jeden z nejslavnějších momentů byl, když padla Berlínská zeď v roce 1989, která rozdělovala Německo na dvě části. A v roce 1991 se rozpadl i samotný Sovětský svaz.
Dneska už je komunismus ve většině světa minulostí, i když některé země (třeba Čína) se k němu stále hlásí, ale jejich ekonomika funguje už dost jinak.