Kostnický koncil

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox historická událost Kostnický koncil byl šestnáctý ekumenický koncil katolické církve, který se konal od 5. listopadu 1414 do 22. dubna 1418 ve městě Kostnice (dnes v Německu). Svolán byl především z iniciativy římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského s cílem vyřešit tři hlavní problémy tehdejšího křesťanstva: ukončit velké papežské schizma (causa unionis), provést reformu církve v hlavě i v údech (causa reformationis) a vyřešit otázky víry, zejména potlačit šířící se hereze, především učení Johna Wycliffa a Jana Husa (causa fidei). Koncil úspěšně ukončil schizma, které trvalo téměř 40 let, ale jeho jednání, které vedlo k upálení Jana Husa a Jeronýma Pražského, hluboce ovlivnilo dějiny českých zemí a vedlo k vypuknutí husitských válek.

📜 Historický kontext

Na počátku 15. století se západní křesťanstvo nacházelo v hluboké krizi. Od roku 1378 bylo sužováno velkým papežským schizmatem, kdy si na post hlavy církve činili nárok dva, a později dokonce tři papežové. Jeden sídlil v Římě, druhý v Avignonu. Tento stav rozděloval Evropu politicky i nábožensky, podkopával autoritu církve a vedl k všeobecnému úpadku morálky a disciplíny.

Pokus o vyřešení situace na koncilu v Pise v roce 1409 selhal. Koncil sice sesadil oba stávající papeže, římského Řehoře XII. i avignonského Benedikta XIII., a zvolil nového, Alexandra V., jehož brzy nahradil Jan XXIII.. Původní dva papežové však odmítli rezignovat, a tak měla církev místo dvou papežů hned tři.

Iniciativy se chopil ambiciózní římský a uherský král Zikmund Lucemburský, který usiloval o císařskou korunovaci a chtěl si upevnit pozici v Evropě. Viděl v ukončení schizmatu příležitost, jak posílit svou prestiž. Donutil proto vzdoropapeže Jana XXIII., který byl politicky nejslabší, aby svolal nový všeobecný koncil do Kostnice, města na území Svaté říše římské, kde mohl Zikmund uplatňovat svůj vliv.

🏛️ Průběh koncilu

Kostnický koncil byl jedním z největších a nejvýznamnějších diplomatických a církevních shromáždění středověku. Do města se sjely tisíce účastníků: kardinálové, arcibiskupové, biskupové, opati, teologové, zástupci univerzit, panovníků a šlechty z celé Evropy.

🔑 Klíčové otázky a hlasovací systém

Koncil si stanovil tři hlavní cíle: 1. Causa Unionis (Otázka jednoty): Ukončit trojpapežství a sjednotit církev pod jedním papežem. 2. Causa Fidei (Otázka víry): Vypořádat se s herezemi, zejména s učením Angličana Johna Wycliffa a jeho českého následovníka Jana Husa. 3. Causa Reformationis (Otázka reformy): Provést reformu církve, která by omezila světskou moc papežů, korupci a svatokupectví.

Aby se zabránilo dominanci početně silnější italské frakce, která podporovala Jana XXIII., prosadil Zikmund a reformní teologové jako Pierre d'Ailly a Jean Gerson revoluční hlasovací systém. Místo hlasování jednotlivců (per capita) se hlasovalo podle národů (per nationes). Zpočátku byly vytvořeny čtyři národy: italský, francouzský, německý (zahrnující i Čechy, Polsko a Uhersko) a anglický. Později přibyl pátý, španělský. Každý národ měl jeden hlas, což vyrovnalo síly a umožnilo prosadit reformní návrhy.

👑 Causa Unionis: Řešení papežského schizmatu

Řešení schizmatu bylo největším úspěchem koncilu. Postupně byli odstraněni všichni tři papežové:

Jan XXIII.: Zpočátku koncilu předsedal, ale když si uvědomil, že bude donucen k abdikaci, v březnu 1415 tajně uprchl z Kostnice v přestrojení. Doufal, že tím koncil rozbije. Zikmund Lucemburský však svou autoritou udržel shromáždění pohromadě. Jan XXIII. byl dopaden, uvězněn a v květnu 1415 koncilem sesazen pro řadu zločinů, včetně svatokupectví a nemravného života.
Řehoř XII.: Římský papež, který byl v té době již starý a unavený bojem, se zachoval státnicky. V červenci 1415 dobrovolně abdikoval, čímž zpětně uznal legitimitu koncilu a posílil jeho autoritu.
Benedikt XIII.: Avignonský papež se ukázal jako nejtvrdší oříšek. Zarytě odmítal odstoupit a prohlašoval se za jediného právoplatného papeže. Po neúspěšných jednáních se Zikmundem se stáhl na svůj hrad Peñíscola ve Španělsku. Koncil ho nakonec v červenci 1417 sesadil jako heretika a schizmatika.

Po odstranění všech tří papežů se cesta k volbě nového sjednotitele uvolnila. Dne 11. listopadu 1417 byl na zvláštním konkláve zvolen kardinál Oddone Colonna, který přijal jméno Martin V.. Tím bylo papežské schizma po 39 letech definitivně ukončeno.

🔥 Causa Fidei: Proces s Janem Husem a Jeronýmem Pražským

Pro české dějiny je Kostnický koncil neoddělitelně spjat s tragickým osudem mistra Jana Husa. Hus, kritik církevních nešvarů a rektor pražské univerzity, se do Kostnice vydal dobrovolně, aby obhájil své učení. Byl vybaven ochranným listem (glejtem) od krále Zikmunda, který mu měl zaručit bezpečnou cestu tam i zpět.

Po příjezdu do Kostnice byl však Hus v rozporu s glejtem koncem listopadu 1414 zatčen a uvězněn. Zikmund zpočátku protestoval, ale nakonec ustoupil tlaku koncilu, který argumentoval, že kacíři nelze slib dodržet. Hus byl obviněn z šíření bludů Johna Wycliffa a z vlastních heretických názorů. Během několika veřejných slyšení v červnu a červenci 1415 mu nebylo umožněno svobodně obhájit své teze, ale byl pouze vyzýván, aby odvolal. Hus to odmítl s tím, že nemůže odvolat něco, co nikdy netvrdil, a že se zpronevěří svému svědomí.

Dne 6. července 1415 byl Jan Hus odsouzen jako zatvrzelý kacíř, předán světské moci a ještě téhož dne upálen na hranici za městem. Jeho popel byl vhozen do řeky Rýn, aby po něm nezůstala žádná památka.

Podobný osud stihl i jeho přítele a stoupence, mistra Jeronýma Pražského. Ten byl rovněž zatčen a po dlouhém věznění a mučení donucen své názory odvolat. Později však své odvolání statečně zrušil, přihlásil se k Husovu odkazu a byl 30. května 1416 také upálen. Odsouzení a upálení dvou českých reformátorů vyvolalo v Českém království obrovskou vlnu odporu a stalo se rozbuškou pro husitské války.

🔄 Causa Reformationis: Pokusy o reformu církve

V otázce reformy církve byl koncil nejméně úspěšný. Přesto přijal dva významné dekrety, které se staly pilířem tzv. konciliarismu – teorie o nadřazenosti koncilu nad papežem:

Dekret Haec sancta synodus (duben 1415): Vydán po útěku Jana XXIII. Tento dekret prohlašoval, že koncil shromážděný ve jménu Ducha svatého reprezentuje celou církev, má svou moc přímo od Krista a každý, včetně papeže, je povinen ho poslechnout ve věcech víry, jednoty a reformy.
Dekret Frequens (říjen 1417): Aby byla zajištěna kontinuita reformního úsilí, tento dekret nařizoval pravidelné svolávání všeobecných koncilů – první po pěti letech, druhý po sedmi a další každých deset let.

Nově zvolený papež Martin V. však tyto dekrety nikdy plně nepřijal a během svého pontifikátu pracoval na obnovení papežské moci a autority. Idea konciliarismu byla později odsouzena na Pátém lateránském koncilu a myšlenka zásadní reformy církve byla odložena o sto let, až do doby Martina Luthera a protestantské reformace.

📜 Důsledky a význam

Kostnický koncil měl dalekosáhlé dopady na evropské dějiny:

**Ukončení schizmatu:** Jeho největším a nepopiratelným úspěchem bylo obnovení jednoty papežství, což stabilizovalo katolickou církev na další století.
**Vznik husitského hnutí:** Upálení Husa a Jeronýma radikalizovalo české reformní hnutí a vedlo k vypuknutí husitských válek (1419–1434), které na téměř dvě desetiletí změnily politickou a náboženskou mapu střední Evropy.
**Rozvoj konciliarismu:** Ačkoliv byla myšlenka nadřazenosti koncilu nad papežem později potlačena, dekrety Haec sancta a Frequens ovlivnily církevní právo a teologii na dlouhou dobu a staly se inspirací pro pozdější reformní snahy.
**Diplomatický význam:** Koncil byl obrovským mezinárodním kongresem, kde se řešily nejen církevní, ale i politické otázky, například spor mezi Řádem německých rytířů a Polskem.

Kostnický koncil tak zůstává jedním z nejdůležitějších církevních sněmů v dějinách, který sice úspěšně vyřešil jednu velkou krizi, ale zároveň svým nekompromisním postojem v otázce víry zažehl plamen dalšího, ještě ničivějšího konfliktu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Papežské schizma: Představte si, že by v jedné zemi byli najednou tři prezidenti a každý by tvrdil, že je ten jediný pravý. Lidé by nevěděli, koho poslouchat, a země by byla v chaosu. Přesně to se stalo v církvi – byli tři papežové a Kostnický koncil měl za úkol tento zmatek vyřešit, všechny tři "prezidenty" odvolat a vybrat jednoho nového, společného.
Konciliarismus: To je myšlenka, že nejvyšší autoritu v církvi nemá papež sám, ale sbor všech biskupů a zástupců církve (koncil). Koncil je tedy jakýsi "církevní parlament", který může papeže i soudit a odvolat. Kostnický koncil tuto myšlenku prosadil, i když se ji papežové později snažili potlačit.
Hereze (kacířství): V tehdejší době to znamenalo mít názory na víru, které se lišily od oficiálního učení církve. Jan Hus byl obviněn, že učí věci, které církev považovala za chybné a nebezpečné (například že kněz žijící ve hříchu neplatně uděluje svátosti nebo že nejvyšší autoritou není papež, ale Bible). Protože své názory odmítl odvolat, byl odsouzen jako kacíř a upálen.

Šablona:Aktualizováno