Katolická liga (Německo)
Obsah boxu
Katolická liga (německy Katholische Liga) byla vojensko-politická aliance katolických stavů ve Svaté říši římské, která existovala v letech 1609 až 1635. Jejím hlavním cílem bylo bránit zájmy katolické víry a politickou moc katolických knížat proti rostoucímu vlivu protestantských stavů, sdružených v Protestantské unii. V čele Ligy stál po celou dobu její existence bavorský vévoda Maxmilián I. Bavorský. Armáda Katolické ligy, vedená proslulým vojevůdcem Janem Tserclaesem Tillym, sehrála klíčovou roli v první fázi třicetileté války, zejména v bitvě na Bílé hoře.
📜 Vznik a pozadí
Napětí mezi katolíky a protestanty ve Svaté říši římské doutnalo od uzavření Augšpurského míru v roce 1555. Tento mír sice zavedl princip Cuius regio, eius religio („Čí země, toho náboženství“), ale neřešil všechny sporné otázky, zejména sekularizaci církevního majetku a práva kalvinistů, které mír neuznával.
Na počátku 17. století se situace vyhrotila. Klíčovým incidentem byla tzv. „donauwörthská událost“ z roku 1606, kdy bylo svobodné říšské město Donauwörth s protestantskou většinou dáno do říšské klatby za to, že jeho obyvatelé bránili katolickému procesí. Následně město obsadil katolický vévoda Maxmilián I. Bavorský a zahájil v něm rekatolizaci. Tato akce byla protestanty vnímána jako nebezpečný precedens a přímé ohrožení jejich svobod. V reakci na to založila protestantská knížata v roce 1608 obranný spolek známý jako Protestantská unie, vedený Fridrichem V. Falckým.
Zformování Protestantské unie vyvolalo okamžitou protireakci na katolické straně. Z iniciativy Maxmiliána I. Bavorského se 10. července 1609 v Mnichově sešli zástupci katolických knížat a založili Katolickou ligu.
🏛️ Formování a cíle
Zakládajícími členy Katolické ligy byly kromě Bavorska také duchovní knížectví: arcibiskupství kolínské, trevírské a mohučské, a knížecí biskupství würzberské, bamberské, Eichstätt, augsburské a pasovské. Vůdčí osobností a politickým mozkem aliance se stal Maxmilián I. Bavorský, který byl jmenován jejím direktorem.
Hlavní cíle Ligy byly definovány v jejím zakládacím dokumentu:
- Obrana katolického náboženství a církevního majetku.
- Zachování zemského míru a císařské autority (z katolického pohledu).
- Vzájemná vojenská pomoc v případě napadení člena Ligy.
- Vytvoření společné armády schopné čelit vojenské síle Protestantské unie.
Liga byla zpočátku vnitřně nejednotná. Habsburkové, včetně císaře Rudolfa II., se k ní zprvu stavěli odmítavě, protože se obávali posílení moci Wittelsbachů (Maxmiliána Bavorského) na úkor císařské autority. Teprve později se císařové Matyáš a Ferdinand II. stali jejími spojenci, i když vztahy mezi Vídní a Mnichovem zůstávaly často napjaté.
⚔️ Vojenská síla a organizace
Největší silou Katolické ligy byla její armáda. Maxmilián I. ji vybudoval jako jednu z nejlépe organizovaných a financovaných armád své doby. Byla to v podstatě soukromá armáda bavorského vévody, financovaná z příspěvků členů Ligy, bavorské státní pokladny a významných subvencí od Španělska a papeže.
Vrchním velitelem vojsk Ligy byl od roku 1610 až do své smrti v roce 1632 valonský generál Jan Tserclaes, hrabě Tilly. Tilly byl zkušený a nesmírně schopný vojevůdce, známý svou taktickou zdatností i krutostí. Pod jeho velením dosáhla armáda Ligy velikosti až 40 000 mužů a stala se obávanou vojenskou silou. Její jádro tvořili zkušení žoldnéři z celé Evropy.
💥 Úloha v třicetileté válce
Katolická liga se stala jedním z hlavních aktérů třicetileté války, zejména v její první polovině.
🇨🇿 Česká fáze (1618–1623)
Po pražské defenestraci a vypuknutí českého stavovského povstání se císař Ferdinand II. ocitl ve svízelné situaci. Jeho vlastní armáda nebyla dostatečně silná, aby povstání potlačila. Proto uzavřel s Maxmiliánem I. Mnichovskou smlouvu (1619), v níž mu za vojenskou pomoc Ligy slíbil úhradu válečných nákladů a přenesení kurfiřtské hodnosti z Fridricha Falckého (kterého si Češi zvolili za krále) na Bavorsko.
Armáda Katolické ligy pod velením Tillyho vtrhla do Čech. Dne 8. listopadu 1620 se spojila s císařskými vojsky a v bitvě na Bílé hoře drtivě porazila vojsko českých stavů. Toto vítězství rozhodlo o osudu povstání a umožnilo Habsburkům plně ovládnout České království a zahájit tvrdou rekatolizaci. V následujících letech Tillyho vojska obsadila a zpustošila i Falcké kurfiřtství, domovinu "zimního krále" Fridricha.
🇩🇰 Dánská fáze (1625–1629)
Úspěchy katolické strany znepokojily protestantské mocnosti. V roce 1625 vstoupil do války dánský král Kristián IV. s cílem podpořit německé protestanty. Proti němu stály dvě katolické armády: císařská armáda pod velením Albrechta z Valdštejna a armáda Katolické ligy pod Tillyho velením.
Tilly dosáhl významného vítězství nad Dány v bitvě u Lutteru v srpnu 1626. Společný tlak obou armád donutil Kristiána IV. k ústupu a nakonec k uzavření míru v Lübecku (1629). Vítězství katolické strany bylo završeno vydáním Restitučního ediktu císařem Ferdinandem II., který nařizoval navrácení veškerého církevního majetku zabraného protestanty po roce 1552. To byl vrchol moci Katolické ligy i katolické věci ve válce.
🇸🇪 Švédská fáze a úpadek (1630–1635)
Situace se dramaticky změnila v roce 1630, kdy se do války zapojilo Švédsko pod vedením krále Gustava II. Adolfa. Švédská armáda, moderně organizovaná a takticky vyspělá, představovala pro stárnoucí Tillyho vojska novou a smrtící hrozbu.
V květnu 1631 dobyla a strašlivě zplundrovala ligistická armáda protestantské město Magdeburg. Tato událost, známá jako "Magdeburská svatba", šokovala celou Evropu a přiměla nerozhodná protestantská knížata, jako saského kurfiřta, aby se přidala na stranu Švédů.
Zásadní obrat přišel 17. září 1631 v první bitvě u Breitenfeldu. Zde utrpěla spojená císařsko-ligistická armáda pod Tillyho velením drtivou porážku od švédsko-saských vojsk. Byla to první velká porážka Katolické ligy na bitevním poli a zlomila její vojenskou moc. V dubnu 1632 byl sám Tilly smrtelně zraněn v bitvě u řeky Lech. Po jeho smrti se armáda Ligy ocitla v defenzivě a její význam začal upadat.
📉 Rozpuštění a odkaz
Po porážkách od Švédů a smrti Tillyho se Katolická liga stala stále více závislou na císařské moci a armádě Albrechta z Valdštejna. Její politický vliv slábl. Definitivní konec pro Ligu znamenalo uzavření Pražského míru v roce 1635 mezi císařem Ferdinandem II. a většinou říšských stavů, včetně Saska.
Jednou z podmínek míru bylo rozpuštění všech soukromých a konfesních aliancí v Říši, včetně Katolické ligy a Protestantské unie. Zbytky armády Katolické ligy byly formálně začleněny do jednotné císařské armády. Tímto aktem Katolická liga po 26 letech své existence zanikla.
Odkazem Katolické ligy je obraz mocné a efektivní vojensko-politické organizace, která na více než desetiletí dominovala bojištím třicetileté války a zásadně ovlivnila její průběh. Byla symbolem militantního katolicismu a snahy o rekatolizaci Německa, ale také nástrojem mocenských ambicí bavorských Wittelsbachů.
🧐 Pro laiky
- Svatá říše římská: Nebyla to jedna země jako dnešní Německo. Představte si ji spíše jako velký spolek stovek malých států, knížectví, biskupství a měst. Všechny formálně podléhaly císaři, ale ve skutečnosti si vládly samy. V 17. století byla tato říše nábožensky rozdělena na katolickou a protestantskou část.
- Protestantská unie: Byl to obranný klub protestantských knížat. Báli se, že jim katolíci v čele s císařem seberou majetek a svobodu vyznání, a tak se spojili, aby se mohli bránit. Katolická liga vznikla jako přímá odpověď na tento spolek.
- Třicetiletá válka: Jeden z nejničivějších konfliktů v evropské historii, který se odehrával hlavně na území dnešního Česka a Německa. Začal jako náboženský spor mezi katolíky a protestanty, ale postupně se do něj zapojily další země (Švédsko, Francie, Španělsko) a bojovalo se hlavně o moc a území.
- Žoldnéřská armáda: Armáda složená z vojáků, kteří bojují za peníze, ne z lásky k vlasti. Velitelé jako Tilly najímali vojáky z celé Evropy. Takové armády byly často velmi brutální, protože když nedostaly zaplaceno, loupily a plenily, aby se uživily.