1610
Obsah boxu
Šablona:Infobox rok 1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Tento rok je považován za jeden z klíčových momentů vědecké revoluce díky přelomovým astronomickým objevům Galilea Galileiho. V politické sféře Evropu šokovala vražda francouzského krále Jindřicha IV., která destabilizovala politickou situaci v Francii.
🔭 Věda a objevování
Nejvýznamnější události roku 1610 se odehrály na poli astronomie. Italský vědec Galileo Galilei využil svůj nově sestrojený dalekohled k pozorování noční oblohy a učinil objevy, které otřásly dosavadním geocentrickým modelem vesmíru.
- 7. ledna: Galileo Galilei poprvé pozoroval čtyři největší měsíce planety Jupiter. Původně je považoval za hvězdy, ale po dalších pozorováních si uvědomil, že obíhají kolem planety. Tyto měsíce – Io, Europa, Ganymed a Callisto – jsou dnes známy jako Galileovy měsíce. Tento objev byl přímým důkazem, že ne všechna nebeská tělesa obíhají kolem Země.
- Březen: Galileo publikoval své objevy v přelomovém spise Sidereus Nuncius (Hvězdný posel). V knize popsal nejen měsíce Jupiteru, ale také hornatý a krátery posetý povrch Měsíce (což odporovalo aristotelovské představě o dokonale hladkých nebeských sférách) a fakt, že Mléčná dráha je tvořena obrovským množstvím jednotlivých hvězd.
- Červenec: Galileo jako první pozoroval prstence Saturnu, ačkoliv je kvůli nízkému rozlišení svého dalekohledu mylně popsal jako "uši" nebo dvě menší tělesa po stranách planety.
- Září: Galileo začal pozorovat fáze Venuše, které se podobaly fázím Měsíce. To byl další silný argument pro heliocentrický model Mikuláše Koperníka, protože Ptolemaiovský systém takové fáze nedokázal plně vysvětlit.
- Henry Hudson: Anglický mořeplavec Henry Hudson během své čtvrté výpravy objevil obrovský záliv v Kanadě, který byl později pojmenován Hudsonův záliv. Jeho loď Discovery zde však byla uvězněna v ledu a posádka byla nucena přezimovat.
👑 Politické události
Evropa
- 14. květen: V Paříži byl zavražděn francouzský král Jindřich IV.. Atentát spáchal katolický fanatik François Ravaillac, který krále probodl dýkou v jeho kočáře. Jindřichova smrt ukončila období relativní stability a náboženské tolerance, kterou zaručoval Edikt nantský.
- 15. květen: Na francouzský trůn nastoupil Jindřichův osmiletý syn Ludvík XIII.. Vlády se jako regentka ujala jeho matka, Marie Medicejská.
- 4. červenec: V Rusku, zmítaném obdobím Smuty, porazila polsko-litevská vojska pod vedením hejtmana Stanisława Żółkiewského v bitvě u Klušina výrazně početnější rusko-švédskou armádu. Toto vítězství otevřelo Polákům cestu na Moskvu.
- Srpen: Polská vojska vstoupila do Moskvy a moskevští bojarové přísahali věrnost polskému princi Vladislavovi, který se měl stát ruským carem.
- V Českém království pokračovalo napětí mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem.
Svět
- V Japonsku pokračovalo období Edo pod vládou šógunátu Tokugawa.
- V Severní Americe založili španělští kolonisté město Santa Fe, které se stalo hlavním městem provincie Nové Mexiko.
🎨 Umění a kultura
- Zemřel italský barokní malíř Caravaggio, jehož dramatický styl a práce se světlem a stínem (šerosvit) hluboce ovlivnily další generace umělců.
- Claudio Monteverdi zkomponoval své slavné dílo Vespro della Beata Vergine (Mariánské nešpory), monumentální sakrální skladbu.
- V Anglii napsal William Shakespeare pravděpodobně hru Cymbelín.
- Byla vydána Douay-Rheims Bible, první kompletní anglický překlad Bible z latinské Vulgáty pro katolické čtenáře.
👶 Narození
- 1. března – John Pell, anglický matematik († 1685)
- 22. dubna – Alexandr VIII., papež († 1691)
- 14. července – Ferdinand II. Medicejský, velkovévoda toskánský († 1670)
- 15. prosince – David Teniers mladší, vlámský barokní malíř († 1690)
- Adriaen van Ostade, nizozemský malíř a rytec († 1685)
- Jacob van Loo, nizozemský malíř († 1670)
✝️ Úmrtí
- 14. května – Jindřich IV. Francouzský, král Francie a Navarry (* 1553)
- 18. července – Caravaggio, italský barokní malíř (* 1571)
- 11. května – Matteo Ricci, italský jezuitský misionář v Číně (* 1552)
- Adam Elsheimer, německý malíř působící v Římě (* 1578)
- Ludolph van Ceulen, německo-nizozemský matematik, který spočítal číslo π na 35 desetinných míst (* 1540)
💡 Pro laiky
Představte si, že po tisíce let si všichni myslí, že Země je středem všeho a všechno – Slunce, Měsíc, planety i hvězdy – se točí kolem ní. To byl geocentrismus, oficiální pohled na vesmír. V roce 1610 se ale italský vědec Galileo Galilei podíval na oblohu novým vynálezem, dalekohledem, a uviděl něco nečekaného. Zjistil, že kolem planety Jupiter obíhají čtyři malé "hvězdičky" (dnes víme, že to jsou měsíce).
Proč to bylo tak důležité? Protože to byl jasný důkaz, že ne všechno ve vesmíru obíhá kolem Země. Pokud měsíce mohly obíhat kolem Jupiteru, pak bylo možné, že i Země by mohla obíhat kolem něčeho jiného – například kolem Slunce, jak tvrdil Mikuláš Koperník. Objev Galileových měsíců byl jako první velká trhlina v tisícileté zdi starých představ a odstartoval revoluci v našem chápání vesmíru.