Kristián IV. Dánský
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Kristián IV. (dánsky Christian den Fjerde; 12. dubna 1577, Zámek Frederiksborg – 28. února 1648, Zámek Rosenborg) byl králem dánským a norským a vévodou šlesvickým a holštýnským z dynastie Oldenburků. Jeho vláda, trvající 59 let a 330 dní, je nejdelší v historii skandinávských monarchií. Kristián IV. je jednou z nejvýraznějších a nejzapamatovatelnějších postav dánských dějin, proslulý svou bezmeznou energií, ambiciózními stavebními projekty, vojenskými neúspěchy a bouřlivým osobním životem.
Ačkoliv se jeho snahy o posílení Dánska jako vedoucí velmoci v severní Evropě setkaly s neúspěchem, zejména kvůli katastrofální účasti v třicetileté válce a porážkám od Švédska, jeho odkaz přetrvává v podobě mnoha ikonických staveb, které nechal postavit. Založil také několik měst, reformoval administrativu a armádu a aktivně podporoval obchod a kulturu. Jeho vláda představuje přechod od renesančního státu k raně novověké absolutistické monarchii.
👑 Život a vláda
Kristián IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn krále Frederika II. a jeho manželky Žofie Meklenburské. Jeho otec zemřel, když mu bylo pouhých 11 let, a tak se v roce 1588 stal králem. Kvůli jeho nízkému věku byla ustanovena regentská rada v čele s kancléřem Nielsem Kaasem, která vládla jeho jménem až do jeho plnoletosti.
🏛️ Stavební a kulturní činnost
Kristián IV. je často nazýván "králem stavitelem" a jeho architektonický odkaz je v Dánsku a Norsku dodnes všudypřítomný. Byl velkým obdivovatelem nizozemské renesanční architektury a mnoho svých projektů svěřil nizozemským architektům. Jeho cílem bylo nejen modernizovat a zkrášlit svá města, ale také demonstrovat bohatství a moc dánské koruny.
Mezi jeho nejvýznamnější stavební projekty patří:
- Zámek Rosenborg v Kodani: Původně letní sídlo, které se stalo královou oblíbenou rezidencí a dnes ukrývá dánské korunovační klenoty.
- Børsen (Burza) v Kodani: Ikonická budova s věží ve tvaru propletených dračích ocasů, která sloužila jako centrum obchodu.
- Rundetårn (Kulatá věž) v Kodani: Astronomická observatoř s unikátní spirálovitou rampou místo schodiště, která je součástí tzv. Trinitatis komplexu (univerzita, kostel, knihovna).
- Zámek Frederiksborg: Po požáru nechal přestavět rodný zámek do podoby velkolepého renesančního sídla, které je považováno za mistrovské dílo severské renesance.
- Čtvrť Christianshavn v Kodani: Nová městská část postavená po vzoru Amsterdamu s kanály a opevněním.
- Založení měst: Založil několik měst, která nesou jeho jméno, například Kristianstad v dnešním Švédsku, Kristiansand v Norsku a Glückstadt v Holštýnsku. Po velkém požáru Oslo v roce 1624 nechal město znovu vybudovat na novém místě a přejmenoval ho na Christiania (tento název neslo až do roku 1925).
Kromě architektury byl Kristián IV. také velkým patronem hudby a umění. Na jeho dvoře působili významní hudebníci jako John Dowland nebo Heinrich Schütz.
⚔️ Vojenské konflikty
Kristiánovy zahraničněpolitické a vojenské ambice byly stejně velké jako jeho stavební plány, avšak mnohem méně úspěšné. Jeho cílem bylo ovládnout Pobaltí a severní Německo a učinit z Dánska dominantní protestantskou mocnost.
Kalmarská válka (1611–1613)
Prvním velkým konfliktem jeho vlády byla Kalmarská válka proti Švédsku. Dánsko bylo v té době silnější a válka skončila dánským vítězstvím, potvrzeným mírem v Knäredu. Švédsko muselo platit vysoké válečné reparace a Dánsko si upevnilo kontrolu nad obchodem v Baltském moři. Tento úspěch posílil Kristiánovo sebevědomí a vedl ho k dalším, mnohem riskantnějším podnikům.
Třicetiletá válka (1625–1629)
V roce 1625 se Kristián IV., povzbuzen finanční podporou z Anglie a Nizozemska, rozhodl vstoupit do třicetileté války jako vůdce protestantské koalice proti císaři Ferdinandu II. a Katolické lize. Tato fáze války je někdy označována jako "dánská válka".
Intervence se však ukázala jako katastrofa. Dánská armáda byla drtivě poražena císařským vojevůdcem Tillym v bitvě u Lutteru v srpnu 1626. Následně vojska Albrechta z Valdštejna obsadila a zpustošila celý Jutský poloostrov. Kristián byl donucen podepsat v roce 1629 Lübecký mír, kterým si sice mohl ponechat svá území, ale musel se zavázat, že se již nebude vměšovat do německých záležitostí. Dánsko ztratilo svou pozici vůdčí protestantské mocnosti, kterou převzalo Švédsko pod vedením Gustava II. Adolfa.
Torstensonova válka (1643–1645)
V pozdní fázi své vlády se Kristián pokusil využít švédských potíží v třicetileté válce a znovu získat vliv v regionu. Zvýšil cla v průlivu Øresund, což poškodilo švédský a nizozemský obchod. Švédsko, vedené maršálem Lennartem Torstensonem, odpovědělo překvapivým a bleskovým útokem na Dánsko.
Během této války se odehrála slavná bitva u Kolberger Heide (1. července 1644), ve které Kristián IV. osobně velel dánské flotile. Během bitvy byl zraněn střepinami z explodujícího děla a přišel o pravé oko, přesto však zůstal na palubě a povzbuzoval své muže. Přes toto osobní hrdinství skončila válka pro Dánsko drtivou porážkou. Mír z Brömsebro (1645) donutil Dánsko postoupit Švédsku strategicky důležité ostrovy Gotland a Saaremaa, provincii Jämtland a Härjedalen a na 30 let také Halland. Tato porážka definitivně potvrdila vzestup Švédska jako dominantní velmoci v severní Evropě na úkor Dánska.
💰 Ekonomické a správní reformy
Kristián IV. se snažil modernizovat dánskou ekonomiku po vzoru merkantilismu. Založil několik obchodních společností, včetně Dánské Východoindické společnosti, která získala kolonii Trankebar v Indii. Podporoval těžbu stříbra v Norsku (založil hornické město Kongsberg) a snažil se vybudovat silné námořnictvo, které by chránilo dánské obchodní zájmy. Jeho nákladné války a velkolepé stavby však státní pokladnu zcela vyčerpaly a na konci jeho vlády bylo Dánsko na pokraji bankrotu.
👨👩👧👦 Osobní život a rodina
Kristiánův osobní život byl stejně dramatický jako jeho vláda. Byl známý svou vitalitou, velkou spotřebou alkoholu a milostnými aférami.
V roce 1597 se oženil s Annou Kateřinou Braniborskou, se kterou měl několik dětí, včetně svého nástupce Frederika III.. Po její smrti v roce 1612 se o tři roky později morganaticky oženil s mladou šlechtičnou Kirsten Munk. S ní měl dvanáct dětí, ale jejich vztah byl bouřlivý. V roce 1628 ji obvinil z cizoložství s německým důstojníkem a vykázal ji od dvora. Tento skandál a následné spory s dětmi, které měl s Kirsten, zejména s jeho oblíbenou dcerou Leonorou Christinou, ho hluboce zasáhly a poznamenaly poslední léta jeho života. Celkem měl Kristián IV. nejméně 23 legitimních i nelegitimních dětí.
📜 Odkaz a hodnocení
Kristián IV. je jednou z nejkomplexnějších postav dánských dějin. Na jedné straně byl vizionářským monarchou, který zanechal nesmazatelnou stopu v architektuře a kultuře své země. Jeho energie a ambice byly obrovské. Na druhé straně jeho zahraniční politika byla sérií katastrofálních selhání, která oslabila postavení Dánska a vedla k nástupu Švédska jako regionální velmoci.
Pro Dány zůstává populární a romantickou postavou – králem-stavitelem, hrdinou od Kolberger Heide a symbolem zlatého věku dánské renesance. Historici však hodnotí jeho vládu střízlivěji a poukazují na to, že jeho vojenské neúspěchy a finanční nezodpovědnost přivedly zemi na pokraj kolapsu. Přesto je jeho 59letá vláda považována za klíčové období, které formovalo moderní Dánsko a Norsko.
✨ Zajímavosti
- Kristián IV. byl jedním z nejdéle vládnoucích monarchů v evropské historii.
- Legenda praví, že po zranění v bitvě u Kolberger Heide si nechal ze střepiny, která ho zasáhla do oka, a zlatého prstenu své manželky vyrobit náušnici.
- Byl vášnivým tanečníkem a hudebníkem, sám hrál na několik nástrojů.
- Jeho jméno nese pivo "King's Brew" (Kongens Bryg), které je inspirováno pivem vařeným pro jeho dvůr.
- Jeho motto bylo Regna firmat pietas (Zbožnost posiluje říše).