Měsíc
Šablona:Infobox Vesmírné těleso
Měsíc je jediná přirozená oběžnice Země a pátý největší přirozený satelit v Sluneční soustavě. Hraje klíčovou roli v řadě pozemských jevů, včetně slapových jevů (příliv a odliv) a stabilizace sklonu zemské osy, což má vliv na klima Země. Jeho vznik a vliv na Zemi jsou předmětem intenzivního vědeckého výzkumu.
---
Vznik a vývoj
Nejpřijímanější teorií vzniku Měsíce je teorie velkého impaktu (Giant Impact Hypothesis). Podle ní se před přibližně 4,5 miliardami let, krátce po vzniku Sluneční soustavy, s mladou Zemí srazilo těleso velikosti Mars, často nazývané Theia. Materiál vyvržený z tohoto impaktu se shromáždil na oběžné dráze kolem Země a postupně zformoval Měsíc.
- Raná fáze: Po svém vzniku byl Měsíc roztavený a postupně chladl, čímž se vytvořila jeho kůra.
- Intenzivní bombardování: V rané fázi historie Sluneční soustavy (před cca 4,1 až 3,8 miliardami let) byl Měsíc vystaven silnému bombardování asteroidy a kometami, což vedlo ke vzniku kráterů a rozsáhlých pánví. Tyto pánve byly později zaplaveny lávou, čímž vznikly tmavé oblasti, které dnes nazýváme "moře" (latinsky *maria*).
---
Fyzikální vlastnosti
- Velikost: Měsíc má průměr přibližně 3 474,8 km, což je asi čtvrtina průměru Země. Je dostatečně velký na to, aby byl považován za planetární těleso.
- Hmotnost a hustota: Jeho hmotnost je asi 1/81 hmotnosti Země. S hustotou 3,344 g/cm³ je Měsíc méně hustý než Země, což naznačuje, že má menší kovové jádro.
- Povrch: Povrch Měsíce je pokryt vrstvou prachu a rozbitých hornin zvanou regolit, která je výsledkem miliard let dopadů meteoroidů.
- Moře (maria): Tmavší, relativně ploché oblasti, které jsou ve skutečnosti rozsáhlými lávovými pláněmi.
- Vysočiny (terrae): Světlejší, krátery pokryté hornaté oblasti. Jsou starší než moře.
- Krátery: Měsíc je silně kráterován, přičemž krátery se liší velikostí od mikroskopických až po obrovské pánve o stovkách kilometrů v průměru (např. Jižní pól-Aitkenova pánev).
- Atmosféra: Měsíc má extrémně řídkou exosféru, nikoli pravou atmosféru. To znamená, že zde není žádná ochrana před slunečním zářením nebo meteoroidy a teploty extrémně kolísají (od -173 °C v noci do +127 °C ve dne).
- Voda: V posledních letech bylo potvrzeno, že na Měsíci existuje voda ve formě ledu, zejména v trvale zastíněných kráterech v blízkosti pólů.
---
Pohyb a fáze
Měsíc se pohybuje po eliptické oběžné dráze kolem Země.
- Synchronní rotace: Měsíc se otáčí kolem své osy přibližně za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem Země (asi 27,3 pozemských dnů). Díky tomu je ze Země viditelná vždy jen jedna strana Měsíce. Druhá strana se proto často označuje jako "odvrácená strana Měsíce".
- Oběžná doba:
- Siderická oběžná doba: Doba, za kterou Měsíc oběhne Zemi vzhledem ke vzdáleným hvězdám (asi 27,32 dne).
- Synodická oběžná doba (lunace): Doba mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce (např. od novu k novu), která činí přibližně 29,5 dne. Toto je důvod, proč se lunární měsíc liší od siderického.
- Fáze Měsíce: Jak Měsíc obíhá Zemi, mění se úhel, pod kterým je osvětlován Sluncem, a tak pozorujeme jeho různé fáze:
- Nov
- Dorůstající srpek
- První čtvrť
- Dorůstající Měsíc
- Úplněk
- Couvající Měsíc
- Poslední čtvrť
- Couvající srpek
---
Slapové jevy
Měsíc je hlavní příčinou slapových jevů (příliv a odliv) na Zemi. Gravitační síla Měsíce působí na vodu oceánů, což vede k periodickému zvedání a klesání hladiny moří. V menší míře ovlivňuje i zemskou kůru. Energie slapových jevů postupně zpomaluje rotaci Země a zároveň vzdaluje Měsíc od Země (asi o 3,8 cm ročně).
---
Průzkum Měsíce
Měsíc byl prvním vesmírným tělesem, na které se dostal člověk.
- Sovětský svaz:
- Program Luna: Řada sovětských misí v 50. a 60. letech, včetně prvního obletu odvrácené strany (Luna 3) a prvního měkkého přistání (Luna 9).
- Spojené státy americké:
- Program Apollo: Vrchol průzkumu Měsíce, kdy v roce 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé přistáli na Měsíci během mise Apollo 11. Následovalo dalších pět misí Apollo s přistáním na Měsíci.
- Další národy: V 21. století se k průzkumu Měsíce připojily i další země, jako je Čína (program Chang'e), Indie (program Čandraján), Japonsko a Evropská kosmická agentura (ESA). Tyto mise se zaměřují na hledání zdrojů vody, geologický průzkum a přípravu na budoucí lidské mise.
- Budoucí plány: Projekty jako Artemis agentury NASA si kladou za cíl vrátit člověka na Měsíc a vytvořit tam dlouhodobou základnu jako odrazový můstek pro další vesmírné cesty.
---