Přeskočit na obsah

Španělské Nizozemí

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - historický stát

Španělské Nizozemí (nizozemsky: Spaanse Nederlanden, francouzsky: Pays-Bas espagnols, španělsky: Países Bajos Españoles) byl geopolitický útvar zahrnující převážně území dnešní Belgie a Lucemburska, který existoval v letech 1581 až 1714. Jednalo se o část Habsburského Nizozemí, která zůstala pod nadvládou španělské větve Habsburků po Nizozemské revoluci, během níž se sedm severních provincií odtrhlo a vytvořilo Republiku spojených nizozemských provincií. Španělské Nizozemí bylo klíčovým evropským bojištěm, centrem Protireformace a kolébkou vlámského barokního umění, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Peter Paul Rubens. Hlavním městem byl Brusel.

📜 Historie

Historie Španělského Nizozemí je neoddělitelně spjata s bojem o moc mezi evropskými dynastiemi, náboženskými konflikty a postupným formováním moderních států.

👑 Vznik v ohni revoluce (1556–1581)

Území Nizozemí, známé jako Sedmnáct provincií, zdědil císař Karel V. Habsburský, který byl zároveň španělským králem. Pragmatickou sankcí z roku 1549 je administrativně sjednotil a vyňal z přímé pravomoci Svaté říše římské. Po Karlově abdikaci v roce 1556 připadlo Nizozemí jeho synovi, Filipovi II., bigotnímu katolíkovi, který vládl ze Španělska.

Filipova centralizační politika, vysoké daně a především tvrdé pronásledování sílícího protestantismu (zejména kalvinismu) vyvolaly silný odpor místní šlechty i měšťanstva. Napětí eskalovalo v roce 1566 obrazoboreckou bouří (Beeldenstorm), kdy protestanti ničili katolické kostely. Filip II. odpověděl vysláním armády pod velením vévody z Alby. Vévoda z Alby zavedl brutální režim, zřídil tzv. "krvavou radu" a nechal popravit tisíce lidí, včetně vůdců opozice, hrabat Egmonta a Horna.

Tato represe zažehla Nizozemskou revoluci, známou také jako Osmdesátiletá válka (1568–1648). V čele povstalců stál Vilém I. Oranžský. Klíčovým momentem bylo rozdělení provincií na základě náboženství. Jižní, převážně katolické provincie (dnešní Belgie a Lucembursko) se v roce 1579 sjednotily v Arraské unii a vyjádřily věrnost španělskému králi. V reakci na to severní, převážně kalvinistické provincie, vytvořily Utrechtskou unii a v roce 1581 Haagským manifestem Filipa II. definitivně sesadily. Tímto aktem fakticky vznikly dva útvary: nezávislé Spojené provincie nizozemské na severu a loajální Španělské Nizozemí na jihu.

🛡️ Éra arcivévodů Albrechta a Isabely (1598–1621)

Počáteční fáze války byla pro jih zničující. V roce 1585 dobyla španělská armáda pod vedením Alexandra Farneseho Antverpy, největší přístav a ekonomické centrum regionu. Nizozemci následně zablokovali ústí řeky Šelda, což vedlo k trvalému hospodářskému úpadku Antverp a přesunu ekonomické aktivity do Amsterdamu.

V roce 1598 postoupil Filip II. vládu nad Nizozemím své dceři Isabele Kláře Evženii a jejímu manželovi, arcivévodovi Albrechtovi VII. Rakouskému. Jejich společná vláda je považována za "zlatý věk" Španělského Nizozemí. Ačkoliv byli formálně suverénními vládci, jejich moc byla omezena podmínkou, že pokud nebudou mít potomky, území se vrátí pod přímou španělskou korunu, což se také stalo.

Během jejich vlády bylo v roce 1609 uzavřeno Dvanáctileté příměří s Nizozemskou republikou. Toto období míru umožnilo hospodářskou obnovu a kulturní rozkvět. Brusel se stal jedním z nejvýznamnějších dvorů v Evropě, který přitahoval umělce jako Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck a Jan Brueghel starší. Arcivévodové silně podporovali katolicismus a protireformaci, což se projevilo ve výstavbě mnoha barokních kostelů.

⚔️ Obnovené války a ztráta území (1621–1714)

Po vypršení příměří v roce 1621 se boje obnovily v kontextu širší Třicetileté války. Španělské Nizozemí se stalo hlavním bojištěm mezi Španělskem, Francií a Nizozemskou republikou.

  • Vestfálský mír (1648): Ukončil Osmdesátiletou válku. Španělsko formálně uznalo nezávislost Nizozemské republiky a muselo jí postoupit část Flander (Zeelandské Flandry), Brabantu (Severní Brabantsko) a Limburgu (včetně Maastrichtu).
  • Pyrenejský mír (1659): Ukončil válku s Francií. Španělsko ztratilo další území na jihu, včetně hrabství Artois a části Hainautu.
  • Války Ludvíka XIV.: V druhé polovině 17. století bylo Španělské Nizozemí hlavním cílem expanzivní politiky francouzského krále Ludvíka XIV. Během Devoluční války a dalších konfliktů Francie anektovala další významná města a území, včetně Lille, Cambrai a části Flander.

Na konci 17. století bylo Španělské Nizozemí vojensky i ekonomicky vyčerpané, sloužilo jako nárazníkový stát mezi Francií a Nizozemskou republikou.

🇦🇹 Konec španělské nadvlády

Smrt bezdětného španělského krále Karla II. v roce 1700 vedla k Válce o španělské dědictví (1701–1714). O trůn bojovali francouzský kandidát Filip z Anjou (vnuk Ludvíka XIV.) a rakouský kandidát arcivévoda Karel. Většina bojů se odehrávala právě na území Španělského Nizozemí.

Válka byla ukončena Utrechtským mírem (1713) a Rastattským mírem (1714). Filip z Anjou se stal španělským králem, ale musel se vzdát všech španělských držav v Itálii a Nizozemí. Španělské Nizozemí tak připadlo rakouské větvi Habsburků a stalo se z něj Rakouské Nizozemí. Tím definitivně skončila španělská éra v regionu.

🌍 Geografie a správa

Území Španělského Nizozemí se v průběhu času zmenšovalo v důsledku válečných ztrát. Původně zahrnovalo většinu moderní Belgie a Lucemburska a malé části Francie a Německa.

Klíčovými provinciemi byly:

V čele správy stál generální guvernér (místodržící), jmenovaný španělským králem. Obvykle se jednalo o člena královské rodiny nebo vysokého španělského šlechtice. Guvernérovi radily tři rady: Státní rada, Finanční rada a Tajná rada. Důležitou roli si zachovaly i provinční sněmy (stavy), které schvalovaly daně.

💰 Ekonomika a společnost

Ekonomika Španělského Nizozemí byla silně zasažena válkou a blokádou Šeldy. Zatímco Antverpy upadaly, jiná města jako Brusel a Gent si udržela svůj význam. Hlavními pilíři hospodářství zůstala výroba luxusního zboží.

  • Textilní průmysl: Výroba tapisérií, krajek a vlněných látek byla světově proslulá. Bruselské tapisérie zdobily paláce po celé Evropě.
  • Zemědělství: Bylo na vysoké úrovni a dokázalo uživit hustě osídlený region.
  • Umělecká řemesla: Nábytkářství, tiskařství (zejména tiskárna Plantin-Moretus v Antverpách) a výroba hudebních nástrojů.

Společnost byla přísně hierarchická. Na vrcholu stála vysoká šlechta a klérus, následovaná bohatými měšťany a obchodníky. Většinu populace tvořili řemeslníci a rolníci. Katolická církev měla obrovský vliv na každodenní život a vzdělání.

🎨 Kultura a umění

Navzdory politické nestabilitě bylo Španělské Nizozemí v 17. století jedním z nejdůležitějších kulturních center Evropy. Umění bylo silně ovlivněno protireformací a sloužilo jako nástroj katolické propagandy. Dominantním stylem bylo baroko.

🖼️ Malířství

Období je označováno jako zlatý věk vlámského malířství. Hlavní charakteristikou byla dynamika, dramatičnost, syté barvy a smysl pro detail.

  • Peter Paul Rubens (1577–1640): Nejvýznamnější představitel vlámského baroka. Jeho ateliér v Antverpách produkoval obrovské množství děl s mytologickými a náboženskými tématy pro celou Evropu.
  • Anthonis van Dyck (1599–1641): Rubensův žák, který se proslavil jako elegantní portrétista, zejména na dvoře anglického krále Karla I..
  • Jacob Jordaens (1593–1678): Další významný malíř, známý svými žánrovými scénami z venkovského života a mytologickými obrazy.
  • Jan Brueghel starší (1568–1625): Proslul svými detailními krajinomalbami a květinovými zátišími.

🏛️ Architektura a sochařství

Architektura následovala italské barokní vzory, ale přizpůsobila je místním tradicím. Bylo postaveno a přestavěno mnoho kostelů, klášterů a radnic. Typickým příkladem je kostel sv. Karla Boromejského v Antverpách. V sochařství dominovala tvorba monumentálních oltářů a kazatelen, často z dílny rodiny Quellinů.

🤔 Pro laiky

Představte si, že dnešní Belgie a Lucembursko byly skoro 200 let součástí obrovské španělské říše, podobně jako třeba Mexiko nebo Peru. Vládli jim králové, kteří seděli stovky kilometrů daleko v Madridu. Tato oblast byla velmi bohatá, ale neustále se zde válčilo, hlavně s protestantským Nizozemskem na severu a mocnou Francií na jihu.

Španělské Nizozemí bylo přísně katolické a stalo se centrem barokního umění. Právě odtud pochází slavný malíř Peter Paul Rubens, jehož obrazy plné života, barev a dramatických scén zná celý svět. Nakonec, po další velké evropské válce na začátku 18. století, přešla vláda nad tímto územím ze španělských rukou do rukou rakouských Habsburků.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Španělské_Nizozemí&oldid=17971“