1572
Rozbalit box
Obsah boxu
| 1572 | |
|---|---|
| Rok | 1572 |
| Tisíciletí | 2. tisíciletí |
| Století | 16. století |
| Desetiletí | 1570–1579 |
Rok 1572 (MDLXXII) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým. V dějinách je tento rok zapsán především jako rok Bartolomějské noci, jednoho z největších masakrů v evropských náboženských válkách, ale také jako rok významných událostí v nizozemském boji za nezávislost, konce incké civilizace v Peru a přelomového astronomického objevu, který otřásl dosavadním chápáním vesmíru.
📜 Události
🌍 Evropa
- 1. dubna –
Mořští gézové, nizozemští povstalci bojující proti španělské nadvládě, dobývají přístavní město Brielle. Tento čin je považován za klíčový moment a začátek skutečné nizozemské revoluce, neboť inspiroval další města v provinciích Holland a Zeeland k otevřenému povstání proti španělskému guvernérovi, vévodovi z Alby. - 2. června –
V Londýně je na Tower Hillu popraven Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku za svou účast na Ridolfiho spiknutí z předchozího roku, jehož cílem bylo dosadit na anglický trůn skotskou královnu Marii Stuartovnu a obnovit v Anglii katolicismus. - 7. července –
V Knyszyně umírá Zikmund II. August, poslední polský král a litevský velkokníže z jagiellonské dynastie. Jeho smrtí bez legitimního potomka končí v Polsko-litevské unii dědičná monarchie a začíná období interregna, které vyústí v zavedení volené monarchie. - 18. srpna –
V Paříži se koná svatba mezi Markéta z Valois, sestrou francouzského krále Karla IX., a hugenotským vůdcem Jindřichem Navarrským (pozdějším králem Jindřichem IV.). Sňatek měl symbolizovat usmíření mezi katolíky a protestanty po letech náboženských válek. - 22. srpna – Je spáchán neúspěšný atentát na admirála Gasparda de Coligny, vůdce hugenotů. Tento čin dramaticky zvyšuje napětí v Paříži, plné hugenotské šlechty, která přijela na svatbu.
- 24. srpna – V časných ranních hodinách začíná v Paříži masové vraždění hugenotů, známé jako Bartolomějská noc. Masakr, pravděpodobně iniciovaný či schválený královnou matkou Kateřinou Medicejskou a radikální katolickou frakcí, se rychle šíří z hlavního města do dalších částí Francie a trvá několik týdnů. Odhady počtu obětí se pohybují od 5 000 do 30 000. Mezi prvními oběťmi je i admirál de Coligny. Jindřich Navarrský si zachrání život konverzí ke katolicismu.
- 25. září –
V Prešpurku (dnešní Bratislava) je Rudolf Habsburský, syn císaře Maxmiliána II., korunován uherským králem. 
Básník Luís de Camões vydává své mistrovské dílo, epickou báseň Lusovci (Os Lusíadas), která oslavuje objev mořské cesty do Indie Vascem da Gamou a stává se národním eposem Portugalska.
🌎 Amerika
- 24. září –
V Cuzcu je na příkaz španělského místokrále Francisca de Toleda veřejně sťat Túpac Amaru, poslední vládce (Sapa Inka) Novoinckého státu a symbol odporu proti španělské nadvládě. Jeho popravou definitivně končí existence inckého státu a organizovaný odpor Inků proti španělským dobyvatelům.
🔭 Věda a umění
- 11. listopadu – Dánský astronom Tycho Brahe pozoruje v souhvězdí Kasiopeji velmi jasnou "novou hvězdu". Jednalo se o supernovu, dnes označovanou jako SN 1572. Tento objev byl pro tehdejší vědu revoluční, neboť odporoval aristotelskému dogmatu o neměnnosti a dokonalosti nebeské sféry. Svá pozorování později publikoval ve spise De nova stella.
👶 Narození
- 22. ledna – John Donne, anglický básník a kněz († 1631)
- 11. června – Ben Jonson, anglický dramatik a básník († 1637)
- Cornelis Drebbel, nizozemský vynálezce a alchymista, konstruktér první ovladatelné ponorky († 1633)
- Bartholomäus Spranger, vlámský malíř a rytec, působící na dvoře Rudolfa II. v Praze († 1611)
- Zikmund Báthory, sedmihradský kníže († 1613)
⚰️ Úmrtí
- 28. února – Kateřina Habsburská, polská královna a litevská velkokněžna, třetí manželka Zikmunda II. Augusta (* 1533)
- 1. května – Pius V., papež (* 1504)
- 2. června – Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku, anglický šlechtic (popraven) (* 1536)
- 7. července – Zikmund II. August, polský král a litevský velkokníže (* 1520)
- 24. srpna – Gaspard de Coligny, francouzský admirál a vůdce hugenotů (zavražděn) (* 1519)
- 24. srpna – Claude Goudimel, francouzský hudební skladatel (zavražděn během Bartolomějské noci) (* cca 1514)
- 24. srpna – Petrus Ramus, francouzský filozof a humanista (zavražděn během Bartolomějské noci) (* 1515)
- 24. září – Túpac Amaru, poslední vládce Incké říše (popraven) (* 1545)
- 24. listopadu – John Knox, skotský náboženský reformátor, zakladatel presbyteriánství (* cca 1514)
- Mirabai, indická mystická básnířka a princezna (* cca 1498)