Ben Jonson
Obsah boxu
Benjamin "Ben" Jonson (* přibližně 11. června 1572, Westminster – † 6. srpna 1637, Londýn) byl anglický dramatik, básník, herec a literární kritik z období anglické renesance. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších anglických autorů po Williamu Shakespearovi. Jeho dílo se vyznačuje satirickým ostrovtipem, učeností a formální dokonalostí, čímž silně ovlivnil jakobínské a karolínské drama a poezii. Proslul zejména svými satirickými komediemi, jako jsou Volpone aneb Lišák a Alchymista, a zavedením teorie "komedie humorů".
📜 Život
Jonsonův život byl stejně dramatický a barvitý jako jeho hry. Byl plný zvratů, od chudoby přes vojenskou službu a věznění až po postavení dvorního básníka a literární celebrity.
👶 Raná léta a vzdělání
Ben Jonson se narodil ve Westminsteru v Londýně přibližně měsíc po smrti svého otce, který byl duchovním. Jeho matka se brzy znovu provdala za zednického mistra. Díky podpoře neznámého mecenáše mohl mladý Jonson navštěvovat prestižní Westminster School, kde se mu dostalo vynikajícího klasického vzdělání pod vedením slavného učence Williama Camdena. Toto vzdělání hluboce ovlivnilo jeho pozdější tvorbu, která je protkána odkazy na antickou literaturu a historii.
Po ukončení školy se však nedostal na univerzitu v Cambridge nebo Oxfordu, jak by se očekávalo, ale byl nucen nastoupit do učení ke svému otčímovi jako zedník. Toto řemeslo nenáviděl a brzy utekl do Nizozemí, kde sloužil jako dobrovolník v anglické armádě bojující proti Španělsku. Podle vlastních slov zde v souboji zabil nepřítele a vzal si jeho zbroj.
🎭 Divadelní začátky a kontroverze
Po návratu do Anglie kolem roku 1592 se Jonson oženil s Anne Lewis a začal pracovat jako herec a dramatik pro různé divadelní společnosti. Jeho prudká a svárlivá povaha ho často dostávala do potíží. V roce 1597 byl uvězněn za spoluautorství na dnes ztracené satirické hře The Isle of Dogs (Psí ostrov), která byla považována za pobuřující.
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1598, kdy divadelní společnost Lorda komořího (kde působil i William Shakespeare) uvedla jeho hru Every Man in His Humour (Každý podle své povahy). Hra měla obrovský úspěch a etablovala Jonsona jako významného dramatika. Ve stejném roce však Jonson v souboji zabil herce Gabriela Spensera. Byl zatčen, obviněn z vraždy a hrozil mu trest smrti oběšením. Trestu unikl díky tzv. "privilegiu kléru" (benefit of clergy), kdy prokázal, že umí číst latinský text z Bible, konkrétně žalm 51. Byl pouze vypálen cejch na palci a jeho majetek byl zkonfiskován. Během pobytu ve vězení konvertoval ke katolictví, u kterého zůstal dvanáct let.
👑 Vrchol kariéry a královská přízeň
Po nástupu Jakuba I. Stuarta na trůn v roce 1603 začala Jonsonova hvězda stoupat. Stal se oblíbencem dvora a začal psát tzv. masky (masques) – okázalá divadelní představení s hudbou, tancem a propracovanou výpravou, která se hrála pro krále a jeho dvůr. Na těchto produkcích často spolupracoval s proslulým architektem a scénografem Inigem Jonesem, s nímž měl později bouřlivé spory.
V tomto období napsal svá nejlepší a nejznámější díla:
- Sejanus His Fall (Sejanův pád, 1603) – tragédie z římských dějin.
- Volpone, or The Fox (Volpone aneb Lišák, 1606) – mistrovská satirická komedie o chamtivosti.
- Epicoene, or The Silent Woman (Epicoena aneb Tichá žena, 1609) – fraška plná záměn.
- The Alchemist (Alchymista, 1610) – brilantní satira na lidskou důvěřivost a podvodníky.
- Bartholomew Fair (Bartolomějský jarmark, 1614) – panoramatický obraz londýnského života.
V roce 1616 se stal prvním anglickým dramatikem, který dohlížel na vydání svých sebraných spisů v prestižním foliovém formátu, čímž povýšil drama na úroveň seriózní literatury. Téhož roku obdržel od krále stálou penzi, čímž se de facto stal prvním neoficiálním nositelem titulu Poet Laureate.
📉 Pozdní léta a odkaz
Po roce 1616 začala Jonsonova popularita pomalu klesat. V roce 1623 jeho rozsáhlá knihovna, jedna z nejlepších v Anglii, shořela při požáru. V roce 1628 utrpěl mozkovou mrtvici, která ho částečně ochromila a upoutala na lůžko. Přesto pokračoval v psaní, i když jeho pozdní hry již nedosahovaly kvality jeho vrcholných děl.
Ben Jonson zemřel 6. srpna 1637. Byl pohřben ve Westminsterském opatství ve vzpřímené poloze, údajně proto, že si mohl dovolit pouze malý prostor pro hrob. Na jeho náhrobku je vytesán prostý nápis: "O Rare Ben Jonson" ("Ó, vzácný Bene Jonsone"). Kolem něj se vytvořila skupina mladších básníků a dramatiků, známá jako "Sons of Ben" (Synové Benovi) nebo "Tribe of Ben" (Benův kmen), kteří obdivovali jeho styl a pokračovali v jeho odkazu.
✍️ Dílo
Jonsonovo dílo je rozsáhlé a žánrově pestré. Vynikal především v komedii a satiře, ale byl i talentovaným básníkem a vlivným teoretikem.
🎭 Divadelní hry
Jonsonovy hry se vyznačují pevnou strukturou, dodržováním klasických pravidel (např. jednoty času, místa a děje) a didaktickým záměrem. Chtěl nejen bavit, ale i morálně napravovat společnost.
Komedie
Jádrem jeho dramatické tvorby jsou satirické komedie. Je tvůrcem tzv. komedie humorů (comedy of humours). Tato teorie, založená na starověké medicínské představě o čtyřech tělesných šťávách (krev, hlen, žlutá a černá žluč), předpokládá, že charakter každého člověka je určen převahou jedné z těchto "šťáv" (humorů). Jeho postavy jsou tak často karikaturami, ovládanými jedinou vášní či vlastností, jako je chamtivost, závist, hloupost nebo pokrytectví.
- Every Man in His Humour (1598): První velký úspěch, který tuto teorii představil.
- Volpone aneb Lišák (1606): Temná komedie o benátském šlechtici, který předstírá, že umírá, aby vylákal dary od svých chamtivých "přátel". Je to brilantní studie o lidské nenasytnosti.
- Alchymista (1610): Děj se odehrává v Londýně během morové epidemie. Tři podvodníci si zřídí v opuštěném domě alchymistickou dílnu a slibují svým naivním zákazníkům bohatství a věčné mládí. Hra je mistrovskou satirou na lidskou hloupost a touhu po snadném zisku.
- Bartolomějský jarmark (1614): Živý a chaotický obraz všech vrstev společnosti na slavném londýnském jarmarku.
Tragédie
Jonson napsal také dvě tragédie založené na římské historii, které jsou sice velmi učené a formálně dokonalé, ale nedosáhly popularity jeho komedií.
- Sejanus His Fall (1603)
- Catiline His Conspiracy (1611)
📜 Poezie
Jako básník byl Jonson mistrem krátkých, vybroušených forem. Jeho poezie je elegantní, precizní a často inspirovaná klasickými vzory (Horatius, Martialis). Mezi jeho nejznámější básně patří lyrická píseň "To Celia" (známá podle prvního verše "Drink to me only with thine eyes"). Své básně vydal ve sbírkách Epigrams (Epigramy) a The Forest (Les).
👑 Masky (Masques)
Jonson povýšil žánr masky na uměleckou formu. Napsal jich desítky pro dvůr Jakuba I. a Karla I. Tyto hry kombinovaly mytologické a alegorické náměty s oslavou monarchie. Jonsonovy texty doplňovala velkolepá výprava a kostýmy od Iniga Jonese.
🎨 Styl a témata
Jonsonův styl je protikladem Shakespearova. Zatímco Shakespeare je vnímán jako génius přirozeného talentu a romantické představivosti, Jonson je představitelem klasicismu, učenosti a racionální kontroly.
- Komedie humorů: Jeho postavy nejsou psychologicky komplexní jako u Shakespeara, ale jsou to spíše typy ovládané jednou dominantní vlastností.
- Satira: Jonson byl ostrým kritikem své doby. Ve svých hrách tepe do chamtivosti, korupce, pokrytectví, náboženského fanatismu a lidské hlouposti. Jeho satira je často kousavá a nelítostná.
- Realismus: Na rozdíl od romantických komedií Shakespeara se Jonsonovy hry odehrávají v konkrétním, realisticky zobrazeném prostředí soudobého Londýna.
🤝 Vztah s Williamem Shakespearem
Vztah mezi Jonsonem a Shakespearem je jedním z nejznámějších v dějinách literatury. Byli to přátelé i rivalové. Jonson Shakespeara obdivoval, ale zároveň kritizoval jeho údajný nedostatek formálního vzdělání a nedodržování klasických pravidel. Famózní je jeho výrok, že Shakespeare "znal málo latiny a ještě méně řečtiny".
Po Shakespearově smrti však Jonson napsal slavnou oslavnou báseň do úvodu Prvního folia (prvního souborného vydání Shakespearových her z roku 1623), kde svého kolegu nazval "miláčkem jeviště" a prorocky prohlásil, že "nepatřil jednomu věku, ale všem dobám". Tento hold je považován za jeden z nejkrásnějších, jaký kdy jeden spisovatel složil druhému.
✨ Odkaz a vliv
Ben Jonson je po Shakespearovi nejvýznamnějším dramatikem alžbětinské a jakobínské éry. Jeho vliv na anglickou literaturu byl obrovský.
- Zavedl a popularizoval satirickou komedii a komedii humorů.
- Jeho důraz na klasická pravidla a formální dokonalost ovlivnil autory klasicismu a osvícenství v 18. století.
- Skupina básníků "Sons of Ben" (např. Robert Herrick, Richard Lovelace) pokračovala v jeho elegantním a precizním poetickém stylu.
- Jeho hry, zejména Volpone a Alchymista, se dodnes pravidelně hrají na světových jevištích.
🧐 Pro laiky
- Komedie humorů (Comedy of Humours): Představte si postavu z kresleného filmu, která je definována jedinou vlastností – například je neuvěřitelně lakomá (strýček Skrblík) nebo neustále hladová. Jonson dělal něco podobného, ale na divadle. Jeho postavy byly ovládány jedním "humorem" – chamtivostí, žárlivostí, hloupostí – a veškeré jejich jednání z této jediné vlastnosti vycházelo.
- Maska (Masque): Byla to v podstatě opulentní královská párty s divadelním vystoupením. Šlo o velmi drahou zábavu pro dvůr, plnou hudby, tance, alegorických postav (jako Ctnost nebo Láska) a neuvěřitelně propracovaných kostýmů a pohyblivých scén. Cílem bylo oslavit krále a jeho vládu.
- Jakobínská Anglie (Jacobean era): Jedná se o období anglické historie, kdy vládl král Jakub I. Stuart (v Anglii vládl v letech 1603–1625). Jméno je odvozeno z latinské verze jména Jakub – Jacobus. Byla to doba velkého rozkvětu literatury a divadla, do které spadá vrcholná tvorba jak Shakespeara, tak Bena Jonsona.