Maxmilián II. Habsburský
| Maxmilián II. Habsburský | |
|---|---|
| Soubor:Soubor:Maximilian II (by Giovanni Battista Moroni).jpg | |
| Maxmilián II. Habsburský (portrét od Giovanniho Battisty Moroniho) | |
| Celý titul | Maxmilián II. Habsburský |
| Titul | Císař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský |
| Předchůdce | Ferdinand I. Habsburský |
| Nástupce | Rudolf II. Habsburský |
| Rod | Habsburkové |
| Otec | Ferdinand I. Habsburský |
| Matka | Anna Jagellonská |
| Manželka | Marie Španělská |
| Děti | * Anna |
| Narození | 31. července 1527 |
| Místo narození | Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko) |
| Úmrtí | 12. října 1576 (ve věku 49 let) |
| Místo úmrtí | Řezno, Svatá říše římská (dnes Německo) |
| Pohřebiště | Katedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha, České království |
Životopis
Maxmilián II. Habsburský (31. července 1527, Vídeň – 12. října 1576, Řezno) byl císařem Svaté říše římské (od 1564) a králem českým, uherským a chorvatským. Byl synem Ferdinanda I. Habsburského, prvního Habsburka na českém trůnu, a Anny Jagellonské, dcery posledního Jagellonce Vladislava II.. Jeho vláda byla poznamenána snahou o náboženskou toleranci v době vrcholící reformace a protireformace.
Mládí a nástup na trůn
Maxmilián získal rozsáhlé vzdělání a procestoval řadu evropských zemí, včetně Španělska, kde strávil několik let na dvoře svého strýce, císaře Karla V.. Již v mládí se projevovaly jeho tolerantní sklony k protestantismu, což budilo obavy u katolické větve Habsburků a u jeho otce.
Po smrti svého otce Ferdinanda I. v roce 1564 nastoupil na všechny jeho trůny:
- Císař Svaté říše římské: Zvolen již v roce 1562.
- Král český: Byl korunován již za otcova života, v roce 1562, což mělo upevnit nástupnictví. V Čechách se těšil poměrně velké popularitě, neboť se snažil o smírné řešení náboženských otázek.
- Král uherský a chorvatský: Korunován v roce 1563.
Náboženská politika a vláda
Maxmiliánova vláda (1564–1576) byla érou, kdy se snažil najít kompromis mezi katolíky a protestanty. Sám se nikdy formálně nepřihlásil k protestantismu, ale sympatizoval s ním a byl ochoten k ústupkům:
- Česká konfese: V roce 1575 uznal Českou konfesi, společné vyznání víry nekatolických stavů v Čechách. Ačkoliv ji nepotvrdil formálním listem, ústně k ní přislíbil toleranci, což bylo pro české protestanty významné vítězství.
- Relativní náboženská svoboda: Za jeho vlády panovala v rakouských zemích a v Čechách poměrně velká náboženská svoboda pro šlechtu a města.
- Války s Osmanskou říší: I Maxmilián se musel potýkat s neustálým ohrožením ze strany Osmanské říše. V roce 1566 vedl tažení proti Turkům, které však nepřineslo zásadní změnu.
Maxmilián byl vzdělaný a renesančně smýšlející panovník. Zajímal se o alchymii, astrologii a přírodní vědy. Jeho dvůr ve Vídni a Praze byl významným centrem kultury a vědy.
Zemřel náhle 12. října 1576 v Řezně během říšského sněmu. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy a pohřbeny v katedrále sv. Víta v královské hrobce, vedle jeho rodičů. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Rudolf II., který pokračoval v rodinné tradici vědy a umění, ale v náboženské otázce zaujal mnohem méně tolerantní postoj.
Pro laiky
Maxmilián II. Habsburský byl synem Ferdinanda I., který k nám přinesl Habsburky na trůn. Maxmilián byl zajímavý král, protože byl dost tolerantní k protestantům (tedy k těm, kdo nesouhlasili s katolickou církví), což v té době nebylo u Habsburků běžné. To se nelíbilo jeho katolické rodině.
Už za života svého otce byl korunován na českého krále. Když se pak stal císařem a králem, snažil se, aby se katolíci a protestanti v jeho zemích snášeli. V Čechách dokonce uznal takzvanou Českou konfesi, což byla dohoda o tom, jak mohou protestanti v zemi žít a věřit. On sám sice zůstal katolíkem, ale byl k nekatolíkům velmi shovívavý.
Maxmilián byl také velmi vzdělaný král, zajímal se o vědu a umění. I on musel bojovat proti Turkům, kteří stále ohrožovali Uhry. Zemřel poměrně mladý v Německu, ale je pochován v Praze, v chrámu sv. Víta. Po něm nastoupil jeho syn Rudolf II., který je u nás také velmi známý.
Klíčové události a úspěchy
- 1527: Narození ve Vídni.
- 1548: Sňatek s Marií Španělskou, dcerou Karla V.
- 1562: Korunovace na českého krále (14. září) a zvolení římským králem.
- 1563: Korunovace na uherského krále.
- 1564: Nástup na císařský trůn po smrti Ferdinanda I.
- 1566: Válka s Osmanskou říší (sultán Sulejman I.).
- 1575: Ústní uznání České konfese nekatolickým stavům v Čechách.
- 1576: Úmrtí v Řezně.
Rodina
Maxmilián II. měl se svou manželkou Marií Španělskou řadu dětí, z nichž někteří se stali významnými postavami habsburské dynastie.
- Rodiče:
- Otec: Ferdinand I. Habsburský, císař Svaté říše římské, český a uherský král
- Matka: Anna Jagellonská
- Manželka a děti:
- Marie Španělská (sňatek 1548, †1603). Byla dcerou císaře Karla V. S ní měl děti:
- Anna (manželka španělského krále Filipa II.)
- Ferdinand (zemřel v dětství)
- Rudolf II. (nástupce na trůnech, císař)
- Arnošt, místodržitel v Nizozemí
- Alžběta (manželka francouzského krále Karla IX.)
- Marie (zemřela v dětství)
- Matyáš (pozdější císař)
- Syn (narozen mrtvý)
- Maxmilián III., velmistr Řádu německých rytířů
- Albrecht VII., místodržitel v Nizozemí
- Venceslaus (zemřel mladý)
- Fridrich (zemřel mladý)
- Marie (zemřela v dětství)
- Karel (zemřel v dětství)
- Marie Španělská (sňatek 1548, †1603). Byla dcerou císaře Karla V. S ní měl děti:
Předchůdci a nástupci
- V Českém království:
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský
- V Uherském království a Chorvatském království:
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský
- V Svaté říši římské (jako císař):
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský
- V Rakouském arcivévodství:
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský (v Rakousku předlitavském)
Wikilinky a kategorie
- Habsburkové
- Ferdinand I. Habsburský
- Anna Jagellonská
- Marie Španělská (1528–1603)
- Rudolf II. Habsburský
- Matyáš Habsburský
- Česká konfese
- Reformace
- Protireformace
- Osmanská říše
- Vídeň
- Řezno
- Praha
- Katedrála svatého Víta, Václala a Vojtěcha
- Arcivévodství rakouské
- Svatá říše římská
- Raný novověk
- Dějiny Česka
- Dějiny Rakouska
- Dějiny Německa