1478

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1478 (MCDLXXVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal čtvrtkem. Jednalo se o rok plný politických intrik, válečných konfliktů a klíčových rozhodnutí, která ovlivnila budoucí směřování Evropy. Mezi nejvýznamnější události patří založení španělské inkvizice, dramatické spiknutí Pazziů ve Florencii a definitivní pohlcení Novgorodské republiky Moskevským velkoknížectvím.

🌍 Události

26. dubna – Spiknutí Pazziů: V katedrále Santa Maria del Fiore ve Florencii došlo k pokusu o atentát na vládce města, bratry Lorenza a Giuliana de' Medici. Spiknutí zorganizoval konkurenční rod Pazziů s podporou arcibiskupa Salviatiho z Pisy a tichým souhlasem papeže Sixta IV., který byl s Medicejskými ve sporu. Během mše byl Giuliano de' Medici probodnut k smrti, ale Lorenzo byl pouze lehce zraněn a podařilo se mu uprchnout do sakristie. Florentský lid se postavil za Medicejské, spiklenci byli pochytáni a brutálně potrestáni. Arcibiskup Salviati byl oběšen v okně Palazzo Vecchio. Událost posílila Lorenzovu moc a vedla k dvouleté válce mezi Florencií a papežským státem.

1. listopadu – Papež Sixtus IV. vydal papežskou bulu Exigit sincerae devotionis affectus, kterou vyhověl žádosti katolických Veličenstev, Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského, a povolil jim zřízení španělské inkvizice. Původním cílem bylo zajistit pravověrnost tzv. conversos – Židů, kteří konvertovali ke křesťanství – a odhalit ty, kteří tajně nadále praktikovali judaismus. Tento akt se stal jedním z klíčových nástrojů pro sjednocení Španělska pod katolickou vírou.

15. ledna – Ivan III. Veliký, velkokníže moskevský, triumfálně vstoupil do Novgorodu, čímž završil podmanění Novgorodské republiky. Nechal odstranit věčový zvon, symbol novgorodské svobody a samosprávy, a odvézt jej do Moskvy. Tímto aktem byla definitivně ukončena nezávislost bohatého obchodního města a jeho rozsáhlá území byla připojena k Moskevskému velkoknížectví, což byl zásadní krok v procesu centralizace a sjednocování ruských zemí.

18. února – Jiří Plantagenet, 1. vévoda z Clarence, mladší bratr krále Eduarda IV., byl v londýnském Toweru popraven za zradu. Podle pozdější legendy, kterou zpopularizoval i William Shakespeare, si údajně mohl vybrat způsob smrti a zvolil utopení v sudu vína Malvasia.

Sultán Mehmed II. Dobyvatel zahájil druhé obléhání Skadaru (dnešní Shkodër v Albánii), klíčové pevnosti držené Benátčany. Navzdory statečné obraně a obrovským ztrátám na obou stranách vedlo obléhání nakonec k tomu, že Benátky následujícího roku postoupily město Osmanské říši v rámci mírové smlouvy.

Pokračovaly česko-uherské války mezi českým králem Vladislavem Jagellonským a uherským králem Matyášem Korvínem o nadvládu nad Zeměmi Koruny české. Boje a diplomatická jednání v tomto roce směřovaly k uzavření Olomouckého míru v následujícím roce, který měl konflikt dočasně vyřešit.

Italský renesanční malíř Sandro Botticelli pracoval ve Florencii pod patronátem rodu Mediciů. Ačkoliv přesné datum není známo, jeho slavný obraz Primavera (Jaro) je často datován do období kolem tohoto roku.
V Benátkách byla vydána první kompletní tištěná Bible v italštině, přeložená Niccolò Malermi.
V Římě byla vydána kniha Geographia od Klaudia Ptolemaia s 27 mapami, což představovalo významný pokrok v šíření geografických znalostí v Evropě.

26. ledna – Cajetan, italský katolický světec a zakladatel řádu theatinů († 1547)
7. února – Thomas More, anglický právník, politik, sociální filozof, humanista a katolický světec († 1535)
22. června – Filip I. Sličný, burgundský vévoda a kastilský král († 1506)
2. července – Anna z Foix a Candale, uherská a česká královna jako manželka Vladislava Jagellonského († 1506)
6. prosince – Baldassare Castiglione, italský dvořan, diplomat, voják a spisovatel, autor knihy Dvořan († 1529)
? – Girolamo Fracastoro, italský lékař, básník a astronom, průkopník epidemiologie († 1553)
? – Giorgione, italský malíř, jeden z nejvýznamnějších představitelů benátské školy vrcholné renesance († 1510)
? – Pánfilo de Narváez, španělský conquistador a cestovatel († 1528)
? – Klement VII., papež († 1534)

18. února – Jiří Plantagenet, 1. vévoda z Clarence, bratr anglických králů Eduarda IV. a Richarda III. (* 1449)
26. dubna – Giuliano de' Medici, spoluvládce Florencie, zavražděn při spiknutí Pazziů (* 1453)
26. dubna – Francesco de' Pazzi, italský bankéř a jeden z vůdců spiknutí Pazziů, popraven (* 1444)
26. dubna – Francesco Salviati, arcibiskup v Pise, popraven za účast na spiknutí Pazziů (* 1443)
12. června – Ludovico III. Gonzaga, markýz z Mantovy, významný kondotiér a mecenáš umění (* 1412)