1506

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1506 (MDVI) byl nepřestupný rok, který začal ve čtvrtek podle juliánského kalendáře. Jedná se o klíčový rok vrcholné renesance, který se vyznačoval významnými událostmi v oblasti politiky, náboženství, umění a objevů. V Římě byla zahájena stavba nové baziliky svatého Petra a založena Švýcarská garda, zatímco ve Španělsku zemřel mořeplavec Kryštof Kolumbus a král Filip I. Sličný, což vedlo k politické nestabilitě. Pro České království bylo zásadní narození budoucího krále Ludvíka Jagellonského.

🌍 Události ve světě

22. ledna – Do Říma dorazila první skupina 150 švýcarských žoldnéřů, povolaných papežem Juliem II.. Tento den je považován za oficiální datum založení Papežské švýcarské gardy, nejstarší stále existující vojenské jednotky na světě.
18. dubna – Papež Julius II. osobně položil základní kámen pro novou Baziliku svatého Petra ve Vatikánu. Původní konstantinovská bazilika byla shledána nevyhovující a nahradil ji monumentální projekt architekta Donata Bramanteho. Stavba se stala jedním z největších architektonických podniků v dějinách a trvala více než 120 let.
19. srpna – Zikmund I. Starý byl po smrti svého bratra Alexandra Jagellonského zvolen polským králem a litevským velkoknížetem. Jeho vláda je považována za zlatý věk polsko-litevské unie.
25. září – V Burgosu nečekaně zemřel Filip I. Sličný, král kastilský a manžel Jany I. Kastilské. Jeho smrt uvrhla Kastilii do politické krize, protože jeho žena Jana začala projevovat známky duševní choroby (odtud přezdívka "Šílená"). Regentství se nakonec ujal její otec, Ferdinand II. Aragonský.
27. října – Papežská vojska pod vedením Julia II. dobyla Perugii.
11. listopadu – Papež Julius II. triumfálně vstoupil do Bologně, kterou donutil ke kapitulaci bez boje. Tímto aktem posílil moc Papežského státu ve střední Itálii.

20. května – V Valladolidu ve Španělsku zemřel ve věku asi 55 let Kryštof Kolumbus, janovský mořeplavec ve službách španělské koruny. Zemřel v přesvědčení, že doplul k východnímu pobřeží Asie, a nikdy si plně neuvědomil, že objevil pro Evropany zcela nový kontinent.
Portugalská expedice pod velením Tristãa da Cunhy a Afonsa de Albuquerque prozkoumávala Atlantský oceán a Indický oceán. Během plavby byly objeveny ostrovy, které dnes nesou název Tristan da Cunha.

V safíovské Persii pokračovala vláda šáha Ismá‘íla I., který upevňoval moc a šířil ší'itský islám jako státní náboženství.
V Indii se pomalu schylovalo k nástupu Mughalů. Bábur, budoucí zakladatel říše, v tomto období operoval v oblasti dnešního Afghánistánu a připravoval se na invazi do Indie.

14. ledna – V Římě na Esquilinu bylo v ruinách Neronova Domus Aurea objeveno antické mramorové sousoší Láokoón a jeho synové. Objev měl okamžitý a obrovský dopad na renesanční umělce, zejména na Michelangela, který byl přítomen jeho vykopání.
Leonardo da Vinci v tomto období pravděpodobně stále pracoval na svém slavném portrétu Mona Lisa.
Německý malíř Albrecht Dürer pobýval v Benátkách, kde pro německé obchodníky namaloval slavný obraz Růžencová slavnost. Na obraze se Dürer sám zvěčnil.
Architekt Donato Bramante představil svůj finální návrh na novou Baziliku svatého Petra, založený na půdorysu řeckého kříže s masivní centrální kupolí.

V Českém království vládl Vladislav Jagellonský, který byl zároveň uherským králem. Jeho vláda byla charakteristická slabou královskou mocí a dominancí mocné šlechty.
Politický život v zemi se stále řídil Vladislavským zřízením zemským z roku 1500, které výrazně omezovalo vliv královských měst.
Pokračovaly práce na významných pozdně gotických stavbách, jako byl Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, financovaný z výnosů stříbrných dolů.
Nejvýznamnější událostí pro budoucnost království bylo narození Vladislavova syna a dědice Ludvíka.

1. července – Ludvík Jagellonský, budoucí král český, uherský a chorvatský († 29. srpna 1526)
7. dubna – František Xaverský, španělský misionář, spoluzakladatel Tovaryšstva Ježíšova a světec († 3. prosince 1552)
George Buchanan, skotský historik a humanista († 1582)
Peter Faber, francouzský teolog, spoluzakladatel Tovaryšstva Ježíšova († 1546)

20. května – Kryštof Kolumbus, janovský mořeplavec a objevitel Ameriky pro Evropu (* asi 1451)
19. srpna – Alexandr Jagellonský, polský král a litevský velkokníže (* 5. srpna 1461)
13. září – Andrea Mantegna, italský renesanční malíř a rytec (* asi 1431)
25. září – Filip I. Sličný, kastilský král, burgundský vévoda a otec císaře Karla V. (* 22. července 1478)

Rok 1506 si lze představit jako dobu, kdy se "starý svět" setkával s "novým" a kdy se pokládaly základy moderní Evropy.

Renesance na vrcholu: V Itálii tvořili největší umělci všech dob. Představte si, že v Římě začíná stavba obrovského chrámu (dnešní Bazilika svatého Petra), který má ukázat moc a slávu církve. Zároveň je ze země vykopána 2000 let stará socha (Láokoón), která všem umělcům vyrazí dech a inspiruje je k ještě velkolepějším dílům.
Konec první éry objevů: Umírá Kryštof Kolumbus. Je to symbolický konec éry, kdy se Evropané jen "oťukávali" s nově objeveným kontinentem. Po něm přijdou dobyvatelé jako Hernán Cortés, kteří už nebudou jen objevovat, ale dobývat celé říše.
Vznik nejmenší armády světa: Papež si v tomto roce najal osobní stráž ze švýcarských vojáků. Tito vojáci, známí svou statečností a věrností, slouží papežům dodnes. Švýcarská garda je tak živoucím pozůstatkem z této doby.
Královské drama ve Španělsku: Smrt mladého krále Filipa Sličného způsobila chaos. Jeho žena, královna Jana, se z jeho smrti psychicky zhroutila. To otevřelo cestu k moci jejímu otci a později jejímu synovi, slavnému císaři Karlu V., který se stal jedním z nejmocnějších panovníků v historii.
Naděje pro české země: Pro Čechy a Uhry bylo nejdůležitější, že se králi konečně narodil syn, Ludvík. To znamenalo zajištění nástupnictví a naději na stabilitu. Bohužel, jak ukázala budoucnost, jeho osud byl tragický.